Gwaihir Gwaihir komentáře u knih

☰ menu

Kniha snů Kniha snů Jack Kerouac

Ze čtenářského pohledu jsou Kerouacovy sny nejspíše tím nejnesnadnějším čtením, které si jen lze představit. Živelné zápisky, někdy více, avšak velmi často jen málo smysluplných, výjevů z hlubin spletité beatnické mysli snad ani jiné být nemohou. Někdy je to čtení celkem zábavné, jindy zase trochu děsivé, ale bohužel jen málokdy skutečně poutavé či dokonce strhující. 50 %

23.12.2016 3 z 5


Dharmoví tuláci Dharmoví tuláci Jack Kerouac

Jedna z poněkud klidnějších beatnických výpovědí soustředící se trochu více na duchovní cestu a přípravu na nadcházející osamělou službu na vrcholu hory než na bláznivé pitky a řádění, která je pro mě současně jednou z nejlepších Kerouacových knih vůbec, asi také proto, že krásně ukazuje kontrasty městského ne příliš spořádaného života se střídmějším přístupem prodchnutým toulkami po horách a zároveň zachycuje pronikání buddhistického učení do americké kultury. 95 %

18.12.2016


Na cestě Na cestě Jack Kerouac

Stejně jako veliká řeka Mississippi svým nezastavitelným proudem omývá zaprášené tělo Ameriky, dokáže vyprávění Sala Paradise profouknout lidskou duši svěžím větrem. Je to horečnatá zpověď o světě nespoutaných bláznů, kteří jsou neustále poháněni svou neklidnou a nekonečně svobodnou myslí k pohybu a jejichž kroky jsou vedeny neutuchajícími touhami mládí, včele s tím nejlepším představitelem, šílencem Deanem Moriartym. 90 %

04.12.2016 5 z 5


Dvanáctý vhled Dvanáctý vhled James Redfield

Trvalo dlouho, než jsem se k této duchovní sérii vrátil, a po opětovném přečtení všech předchozích knih, si konečně otevřel i toto pokračování, které jakoby částečně nechávalo stranou dění ze třetí z nich a svým návratem k východiskům majícím základ v dávné historii a vývoji lidstva navazuje spíše přímo na první dvě části. Samotný příběh pak v podstatě rozvíjí jednotlivé vhledy a myšlenky postupně od úplného počátku ve snaze ukázat spojitosti mezi přístupy k náboženství a víře, které do značné míry předurčují všechny kultury. Vyprávění se nese v duchu aktuálního střetu s nebezpečím plynoucím z polarizace společnosti do krajních postojů a skýtá tak další pohled na duchovní rozměr všeho, co se děje. Naznačuje přitom pravděpodobně největší překážku přijetí myšlenky propojení všech náboženství, věr i vědeckého pohledu, kterou jsou bezpochyby dogmata v nich zakořeněná a současně nabízí rovněž jednoduché východisko, jímž je prosté naslouchání. 95 %

06.12.2015 5 z 5


Tajemství Shambhaly - Hledání jedenáctého proroctví Tajemství Shambhaly - Hledání jedenáctého proroctví James Redfield

Ani v tomto případě nebylo pro mne jiné cesty než číst dál a zjistit, kam až celé vyprávění, jehož ústředním motivem je pronikání do duchovních záležitostí tohoto světa, povede. Nutno říct, že linie dosažená předchozím vhledem je v tomto příběhu o rozkrývání jedné z nejtajemnějších východních legend ještě překročena a že předchozí stupínky na vykresleném schodišti poznání jsou jím znovu rozšířeny o některé další souvislosti. Na prvotní procitnutí a následné uvědomění si vlastní úlohy v životě, tak navazuje cesta do míst, kde již bylo dosaženo vysoké míry dokonalosti, která svým způsobem přechází ze žánru dobrodružného do vod spíše až vědecko-fantastických. Přesto ale opět nabízí jisté náměty k zamyšlení, i když snad ještě méně uchopitelné než ty předchozí, týkající se hlavně naší schopnosti ovlivnit svým vnitřním přístupem věci příští, jejíž psychologickou platnost je možné si do jisté míry ověřit při svém vlastním jednání. 90 %

06.12.2015 5 z 5


Desáté proroctví Desáté proroctví James Redfield

Po zaujetí víceméně dobrodružným příběhem o hledání duchovních svitků a pronikání do jejich učení nebylo pro mě jiné volby než navázat čtením tohoto pokračování, jež základní myšlenky nastíněné devíti nalezenými vhledy rozvádí do hlubších podrobností a současně je uvádí do širších souvislostí jdouce snad až na samou hranici možností chápání vyšších sfér existence. Znovu jsem byl přinucen se ohlížet za některými, třeba jen i malými, avšak téměř vždy tak trochu tajemnými, událostmi nebo shodami okolností ve svém životě, a dočasně jsem se začal více zabývat otázkami významu svého bytí, protože právě k tomu kniha podněcuje nejvíce, hlavně díky povětšinou velice smysluplnému pojetí toho, co leží před životem, za životem a také mezi životy. Je samozřejmé, že obsahově může být tato kniha relativně těžce stravitelná, protože vyžaduje poměrně značnou dávku představivosti, nadhledu a otevřenosti jiným úhlům pohledu. Když jsem se do ní po několika dlouhých letech opět začetl, uvědomil jsem si, co všechno se za tu dobu změnilo, zejména ve mně samém, a z mého nitra se znovu vynořila potřeba dalšího duchovního rozvoje. 95 %

06.12.2015 5 z 5


Celestinské proroctví Celestinské proroctví James Redfield

K přečtení této knihy jsem se, shodou okolností, dostal v době, kdy jsem častěji než kdy před tím přemýšlel o svém dosavadním životě. Tehdy jsem měl čas a prostor, který jsem začal mnohem více využívat k rozšíření svých obzorů na poli literatury, kinematografie, ale také sebepoznání. Příběh objevování tajemného rukopisu je napsán poměrně prostě a vyprávění samo o sobě slouží v podstatě hlavně jako pozadí pro představování myšlenek, které sice nejsou ničím novým, ale zároveň dávají možnost k určitému ohlédnutí a možná i zhodnocení toho, kam každý z nás směřuje. Do jisté míry mě zasáhlo, když jsem si při čtení uvědomoval svoje vlastní částečně zapomenuté zkušenosti a měl jsem možnost je vidět v trochu jiné perspektivě, stejně jako některé zážitky podobné těm, které jsou tu popisovány jako vhledy a jež se odehrály ještě v dobách, kdy jsem se duchovním světem zabýval jen pramálo. Po jistou dobu jsem se dokonce snažil být bdělejším ke všemu kolem. Knihy však životy lidí nemění, i když v nich mohou zanechat nějakou stopu. Když jsem si po několika letech proroctví přečetl znovu, tentokrát plánovaně, můj pocit byl trochu jiný, ale podobně naléhavý. 95 %

06.12.2015 5 z 5


Železná pata Železná pata Jack London

Doba, v níž byla napsána tato zajímavá kniha, byla časem poměrně bouřlivých společenských změn na mnoha místech světa, a právě díky tomu se v ní odráží mnohé aspekty tehdejšího neutěšeného sociálního stavu a je v ní možné spatřit již i mnohé moderní revoluční zkušenosti. Její vyprávění je jednoduché a přímočaré, její základní myšlenky nejsou komplikovány filosofickými úvahami a vše je ukazováno na praktické stránce života. Forma zápisků ženy jednoho z lidových vůdců, vydaných dlouho po jejich smrti v utopické budoucnosti, je velmi originální a líčení postupného vývoje od prvních řečnických vystoupení až po otevřený boj, v němž se milost nežádá ani nedává, je poutavé a místy doslova strhující. Komentáře z budoucnosti, které glosují, někdy přímo sžíravě, každodenní minulost, z níž příběh vychází a v níž se odehrává, jsou velice trefné a mnoho z nich platí i na naši současnost. 90 %

30.05.2015 5 z 5


Tulák po hvězdách Tulák po hvězdách Jack London

Bezesporu nejlepší písemné dílo, které jsem za první tři desítky let svého života měl tu čest přečíst, protože mě uchvátilo svým stylem deníku Darrela Standinga, vězně odsouzeného k utrpení a smrti, jež je jak obžalobou soudobého stavu společnosti, tak nádherným vypravováním ducha toulajícího se po hvězdách svých minulých existencí, i svým naprosto strhujícím líčením jednotlivých příběhů Jesse Fanchera, Guillauma de Saint-Maure, Adama Stranga, Ragnara Lodbroga, Daniela Fosse, prehistorických výjevů ze života několika generací mužů nebo samotných příhod z temna vězeňské samovazby, které vytváří všemu dokonalý rámec. 100 %

30.05.2015 5 z 5


Příběh opravdového člověka Příběh opravdového člověka Boris Polevoj

Vyprávění o strastiplném osudu kapitána Alexeje Maresjeva je skutečně příběhem opravdového člověka, ale je také něčím jiným, a sice vyjádřením veliké úcty k nezlomnosti lidského ducha, jíž muselo, tváří v tvář bezvýchodnosti, ve Velké vlastenecké válce prokázat mnoho mužů i žen, kteří často jen pouhou silou své vůle přežili a nakonec zvítězili, nad krutým nepřítelem i nad sebou samými. 85 %

22.02.2015 4 z 5


Stíny v ráji Stíny v ráji Erich Maria Remarque (p)

Je pozoruhodné, že poslední dvě knihy, jimž se Remarque věnoval, vypráví prakticky tentýž příběh, jen s nevelkými změnami, a otevírají zbývající téma pojící se k uprchlíkům před nacismem, otázky možnosti nového života, poválečného návratu nebo pomsty. Tato, dokončená, je oproti své sestře mnohem živelnější a líčí osud německého emigranta v americkém ráji, odkud je válka nekonečně vzdálena, v lehce tísnivé atmosféře světa obchodních triků, v prostředí melancholického setkávání starých i nových známých a jejich úvah nad budoucností, v ovzduší plném vášně a rozpolcenosti, v němž za každým rohem číhají stíny minulosti a přítomnosti. V závěru románu pak vyniká snaha ukázat definitivní vstřízlivění z poválečné situace ztráty paměti. 80 %

09.11.2014 4 z 5


Zaslíbená země Zaslíbená země Erich Maria Remarque (p)

Je pozoruhodné, že poslední dvě knihy, jimž se Remarque věnoval, vypráví prakticky tentýž příběh, jen s nevelkými změnami, a otevírají zbývající téma pojící se k uprchlíkům před nacismem, otázky možnosti nového života, poválečného návratu nebo pomsty. Tato, nedokončená, je oproti své sestře romantičtější a líčí osud německého emigranta v zaslíbené zemi, kam válka nikdy zcela nedolehla, v atmosféře postupného uvolnění se ze sevření věčného strachu, v prostředí shledávání se starých přátel z Via Dolorosa a jejich přemítání nad budoucností, v ovzduší prodchnutém láskou, v němž se tu a tam objeví stíny nově poznávaného světa i dob minulých. V úvahách o závěru románu je pak cítit snaha postihnout tragičnost poválečné situace pro ty, kteří přežili, ale nikam již nepatří. 80 %

09.11.2014 4 z 5


Čas žít, čas umírat Čas žít, čas umírat Erich Maria Remarque (p)

Pohled na válečné hrůzy očima jakéhokoli obyčejného mladého nevinného člověka, z něhož pouze vyfasovaná zbraň a uniforma dočasně učinila vojáka, musí být zákonitě vždy stejný. Zpočátku pro mě bylo těžké vcítit se do pocitů muže bojujícího na straně uchvatitelů a vrahů, ale posléze jsem si uvědomil, že je třeba je vnímat především jako člověka zavlečeného do světa násilí a ničení, navíc svými vlastními lidmi. V čase příznivém pro červi poodhaluje vyprávění, rozpolcenost v myslích těch, kteří procitají ze stavu omámení vítězným tažením do skutečnosti ohrožení vlastního života, tváří v tvář porážce. Do perfektní atmosféry tohoto přerodu je zasazen melancholický příběh plný strachu a zoufalství, ale i zajímavých úvah nebo touhy po lásce a míru, které však musí být často draze vykoupeny. 90 %

14.09.2014 5 z 5


Noc v Lisabonu Noc v Lisabonu Erich Maria Remarque (p)

V souladu s názvem knihy se tentokráte líčení příběhu z uprchlického života odehrává způsobem, jaký sám autor nejspíše nejednou zažil. Vypravěč je zde totiž jen pouhým posluchačem, který si během jediné noci, ve městě, které se stalo poslední nadějí, nechává popisovat strhující dramatické okamžiky, prodchnuté nebezpečím a osobní odvahou, z osudu jiného emigranta, jež se snaží ověřit správnost svého počínání a najít pochopení u spřízněného člověka, jehož tak v podstatě staví do role zpovědníka a činí jej jakýmsi uchovatelem svých vzpomínek, tak trochu paradoxně v melancholické atmosféře továren na zapomnění nejrůznějšího druhu. 85 %

07.09.2014 4 z 5


Jiskra života Jiskra života Erich Maria Remarque (p)

Z mého pohledu jednoznačně nejtěžší čtení z celé Remarqueovy tvorby obdařené neskutečně silným a velice emotivním závěrem. Vyprávění z prostředí koncentračního tábora bez jakýchkoli příkras neodvrací svůj pohled od žádné části každodenního stereotypu kostlivců, kteří již téměř zapomněli, že kdysi bývali lidskými bytostmi a jejichž jediným snažením je udržet se naživu o další den déle. S velkou dávkou cynismu komentuje neustálé umírání a mučení vězňů, stejně tak jako všední „starosti“ jejich tyranů, v době blížícího se konce války. Velice citlivě pak přistupuje k jejich opětovnému přerodu, kdy z hluboko ukryté poslední jiskry života, vzplane nová naděje a touha po začátku nového bytí ve svobodě a míru. 90 %

22.06.2014 5 z 5


Vítězný oblouk Vítězný oblouk Erich Maria Remarque (p)

Tajemné a kouzelné ulice Paříže byly v první polovině dvacátého století jistě dějištěm nesmírného množství nejrůznějších příběhů uprchlíků a Vítězný oblouk tak mohl být svědkem mnohých chvil v jejich osudech. Většina z nich byla zcela určitě prodchnuta strachem nebo utrpením, ale některé nepochybně i láskou či nadějí. Toto vyprávění o lékaři vykonávajícím svoje povolání tajně a bez plného uznání svých schopností je hlavně o všeobjímající samotě, která může být prolomena pouze hlubokým citem k milované bytosti nebo touhou po pomstě nejhoršímu nepříteli. Vypovídá opravdu hodně o stavu tehdejšího myšlení a zároveň neschopnosti vidět skutečnou podstatu dění nezastřeně směřujícího k dalšímu krveprolití. Pozvolna líčí život na okraji společnosti, kde každý den může přinést začátek něčeho nového, nebo úplný konec všeho. 80 %

02.06.2014 4 z 5


Cesta zpátky Cesta zpátky Erich Maria Remarque (p)

Jak už sám název napovídá, je hlavním motivem této knihy návrat, a to nejen v povrchním smyslu slova, ale snad v tom nejhlubším, jaký je možné si představit. Děj tu totiž zdaleka netvoří jen pouhé šťastné navracení se z krvavých frontových zákopů do klidného a bezpečného domova, ale zejména příběh o mladých mužích, kteří uniknuvše ze spárů smrti hledají cestu zpátky do života a snaží se znovu nalézt svoje místo ve světě, který je jim naprosto cizí. Prakticky z každého slova je cítit silná a naprosto nekompromisní obžaloba války, jež v duších svých účastníků téměř nezanechává místo pro jakoukoli lidskost, a také společnosti, která svoje hrdiny zároveň oslavuje i zatracuje pro jejich schopnost chladnokrevně zabíjet. Více než patrné je potom rozčarování z poválečného vývoje, kdy je obrovská touha po svobodě a míru nepochopitelně ušlapána v bezohledném boji o moc a pomalu přerůstá v nový útlak tažený dalšími válečnickými choutkami. 95 %

11.05.2014 5 z 5


Stanice na obzoru Stanice na obzoru Erich Maria Remarque (p)

V kontextu celé autorovy tvorby je poměrně zajímavé, jak se tato první dlouhá próza liší od dalších děl svou atmosférou, která zdaleka tolik nebalancuje na tenké čáře smrtelných nebezpečí a zůstává prakticky jen v oblasti niterných citů a láskyplných her probíhajících ve velmi vzrušujícím prostředí automobilových závodů střídajícím se s obklopujícím světem nekonečných zábav a hazardu. Přesto však na druhou stranu obsahuje ostatní příznačné rysy jeho pozdějších románů, jako je opravdové kamarádství, nekonečné soupeření, neustálý neklid mladých hrdinů nebo mnoho zajímavých úvah. Přináší přitažlivý příběh, který se odehrává v napjatém ovzduší, v němž jde především o čas, ať už na dráze nebo v životě samém, a v němž každá maličkost může vše rozhodnout. 85 %

23.03.2014 4 z 5


Na západní frontě klid Na západní frontě klid Erich Maria Remarque (p)

Zřejmě nejznámější kniha, kterou svým perem mistr Remarque napsal, se do značné míry odehrává tam, kde v podstatě leží středobod většiny jeho tvorby, v zákopech světové války. Očima prostého vojáka ukazuje děsivou všední realitu předních linií, jež zdravé lidské bytosti proměňuje v ponuré bezduché příšery pohybující se snad až za samotnou hranicí existence a jejíž surový a dech-beroucí popis se střídá s klidnými pasážemi obdařenými cynickým nadhledem. Poskytuje svým čtenářům varovné svědectví o duševním pohnutí chlapců, kteří věděli ještě příliš málo o životě, ale již příliš mnoho o smrti, a je proto také nelítostnou obžalobou válečného vraždění. 95 %

02.03.2014 5 z 5


Miluj bližního svého Miluj bližního svého Erich Maria Remarque (p)

Nečetl jsem ještě nic, co by tak vystihovalo situaci válečných uprchlíků, jak se to daří právě tomuto románu, jenž bez příkras líčí osudy hned několika lidí vyhnaných ze svých domovů do cizích zemí a měst, kde jsou nuceni pokoutně přežívat mimo společnost, jejíž většina nechce vidět tu obrovskou nespravedlnost na nich spáchanou a odvrací svůj zrak od vší krutosti, která se jí samé zatím netýká, protože se odehrává až kdesi za jejími státními hranicemi. V těchto příbězích je obsaženo mnoho utrpení a smutku, s nimiž se autor vypořádává často pomocí ironie a černého humoru, ale zároveň také neméně lásky, pro níž stojí za to i zemřít, nebo naděje, která snad nikdy nekončí. Je zde rovněž spousta prostých úvah o životě či smyslu lidských počínání a navíc i plno krásných momentů, které dokáží zasáhnout přímo do srdce. 100 %

11.02.2014 5 z 5