Gabetka
komentáře u knih
Ví o tobě
Sarah Pinborough
Vzhledem k tomu, že jsem po knize sáhla až notnou dobu po jejím vydání a zaslechla spoustu názorů na závěr knihy, měla jsem od poloviny tušení, o co by mohlo jít. Nebyla jsem zaskočena, naopak jsem originálnost závěru ocenila. Autorka se nebojí zahrávat si s nadpřirozenými prvky a umí je do příběhu dobře zakomponovat, ale pořád jsou její romány především o lidech a vztazích (hlavně těch nedokonalých).
Kde se skrývá ďábel
Craig Russell
Zaujalo mě především zasazení do Československa, s tím zahraniční autoři nepřicházejí často. Knihu jsem si vybrala do čtenářské výzvy do bodu kniha z místa, kde bych se nechtěla ocitnout. Tady se to dá uchopit několika způsoby: v Československu 30. let 20. století, kdy se v Německu začíná vzmáhat a roztahovat nacionalismus, v psychiatrické léčebně odříznuté od světa v legendami opředeném hradu, nebo v mysli sadistických vrahů označovaných jako Ďáblova šestka. Kniha je temná, pochmurná a mrazivá a při čtení vám nebude dobře po těle. Závěr je originální a silný. Jen mi vypravěčský styl v některých momentech přišel těžkopádný.
Jak oškubat mafiány a zůstat naživu
William Boyle
Anotace slibovala akčně humorný nášup jako ve filmech od Tarantina, ale obsah tomu příliš neodpovídal, snad svou občasnou absurdností. Kniha je především o osamělosti v různých podobách, o hledání sebe sama a potřebě mít v životě nějaké přátele, co podají pomocnou ruku. Mafiánské prostředí stálo na pozadí. Bylo to příjemné čtení, které mě svým stylem chytlo od první stránky, ale obávám se, že v mysli příliš dlouho nezůstane.
Útočiště
Jérôme Loubry
Pokud se dokážete oprostit od toho, že nedostanete přesně to, na co vás navnadí anotace, tak si rozhodně přijdete na své. Ale autor si se čtenářem hraje na kočku a na myš a kniha předpokládá otevřenou mysl. Mě se na konci poněkud zacyklilo myšlení, ale byla jsem nadšená něčím novým.
Chata 1879
Josef König
Byla jsem zklamaná rozsahem, těšila jsem se na detailnější propracování "terapie" v chatě a konflikty mezi jednotlivými charaktery. To však bylo pouze okrajové a konflikt byl hlavně v hlavě hlavního hrdiny. Některé momenty velmi silné, vtipné a originální. Celkově mě však kniha příliš neokouzlila.
Zamkni poslední dveře
Riley Sager (p)
Nevěřte dokonalým nabídkám. Kniha byla napínavá a téměř neodložitelná, tak moc jsem se chtěla dozvědět, co za tím vším vězí. Tušení jsem tak trochu měla, ale ocenila jsem autorovo svádění z cesty. Moc se mi líbil popis Bartolomějské a jednotlivých bytů. Některé věci nebyly stoprocentně dotažené do konce, ale jinak si myslím, že je to velmi slušný thrillerový počin. A od autora si přečtu určitě i další knihy.
Jak hacknout zlomené srdce
Kristin Rockaway
Kniha dala nakouknout do zajímavé oblasti start-upů, ale v podání hlavní hrdinky to byla tak trochu ufňukaná stížnost na muže, kteří ženy v této oblasti neumí ocenit. Možná to tak je, ale během čtení mi to připadalo až rušivé. Melanie byla vůči každému muži nedůvěřivá a předpojatá, očekávala to nejhorší. Z mého pohledu byla kniha až příliš prožensky zaměřená a to jí ubralo na atraktivnosti.
Poslední aristokratka
Evžen Boček
Nejdříve jsem viděla film, který mě přesvědčil, abych konečně sáhla po knize. Přestože se dějová linka vcelku výrazně liší, bavilo mě obojí stejnou měrou. Kniha šla možná ještě do větších absurdností, a i když jsem se nesmála až bych se za břicho popadala, tak jsem měla během čtení spokojený výraz, což mi v nelehkém životním období docela bodlo. Jediným problémem je rozsah, jde opravdu o jednohubku, kterou slupnete během odpoledne, což je škoda. A po přečtení všech dílů se ptám, kdy už bude další?
Vzorná chůva
Sheryl Browne
Ta kniha se příliš nepovedla. Pokud váháte, zda číst, nebo ne, raději sáhněte po jiné knize s podobným námětem, určitě se najdou lepší. + Tak trochu SPOILER. Od začátku víte, kdo je ona perfektní chůva a tušíte, o co jí asi půjde. Manželský pár mi přišel tak moc natvrdlý, že jsem pochybovala, že může Mark pracovat jako detektiv. A to mě prostě během celé knihy nesmírně iritovalo. Na jednu stranu tak strašně si věrní a zamilovaní, na druhou s tak vážnými poruchami komunikace, že se nechají takto manipulovat? Vlastně jsem to doteď nerozdýchala a je to to jediné, co si z knihy zapamatuji.
Smršť
Jozef Karika
Další místo na Slovensku, kterému se raději vyhnu. A jen tak pro jistotu nebudu koukat stařenkám do obličeje, nedej bože, když zrovna fouká. Postavy jsou typicky Karikovské, prostě si je nezamilujete, ale i tak s nimi ten příběh prožijete. Mě se jeho mužští vypravěči se specifickým humorem prostě líbí. Tak jako celá kniha, i když si nejsem jistá, jak moc správně se mi podařilo uchopit a vstřebat onen diskutovaný závěr. Možná na něj tak úplně mentálně nemám. Autor však umí psát, to nikdo nemůže popřít, jeho budování napětí, přestože mírně šablonovité, je bez chyby. Ten mráz v zádech cítíte. Nenechám si ujít ani další autorovy knihy.
Říkají mi Lars
Daniel Gris
Od knihy jsem neměla žádná očekávání, říkala jsem si, že zkusím něco nového a tohle vypadalo jako fajn oddechovka. A ejhle, Larse jsem si zamilovala i s jeho humorem a hudebním vkusem. Upřímně bych ho nejradši poznala naživo. Lars je vtipný, sebekritický a vše okolo dokáže skvěle okomentovat. Po dočtení jsem hned kupovala další díly, které mi přišly ještě lepší. Líbí se mi, že autor začne někde uprostřed, takže kulíte oči jakože cože, a pak se k tomu místu postupně dopracuje a většinou z toho vyjde skvěle promyšlený plán (2. a 3. díl). Závěr tohoto dílu byl velmi otevřený a trochu mě mrzelo, že na něj nebylo nijak navázáno dál. Docela by mě "skladišťové" vyústění zajímalo. Doufám, že autor plánuje i další díly, protože každý z nich jsem slupla jako malinu.
Šest
Luca Veste
Kniha má krásnou obálku, která upoutá. Je čtivá, i když bych občas ubrala opakování stejných věcí. Hrdinové se po roce motají v kruhu a celou dobu jsem v hlavě měla film Tajemství loňského léta. Ovšem zajímavé byly pasáže z minulosti šestice kamarádů, které naznačovaly, že se rozuzlení bude nejspíš ubírat jiným směrem. Atmosféra byla tísnivá, četba ubíhala a byla jsem zvědavá, jak to dopadne, takže kniha splnila očekávání, která mám od tohoto žánru. Něco jí však chybělo, autor jakoby nebyl úplně vypsaný, přestože již má na kontě několik počinů.
Vánoční dárek
Katie Price
U téhle sladké pohádky alespoň na chvíli zapomenete na realitu, protože s ní to má pramálo společného. Na začátku jsem měla trochu problém se začíst, ale pak jsem knihu prostě zhltla. Pořád jsem čekala nějaké komplikace, které sice nastaly, ale až v závěru a tak rychle byly vyřešeny, že to bylo jako nic. Všechno bylo pohádkové, dokonalé, třpytivé... Až na trápení s láskou, ale tak však to znáte, i to se vyřeší. Název i obálka jsou mírně zavádějící (navíc obálka dost hrozná), o vánocích se odehrál pouze závěr příběhu. Kniha však účel splnila, jsem spokojená a klidně dám autorce další šanci.
Nejkrásnější čas v roce
Joanna Bolouri
Parádní předvánoční oddechovka dle pravidel mnou milovaných vánočních filmů. A navíc je i vtipná. Jediné co mi trochu vadilo, byl nespisovný překlad, který pravděpodobně imitoval skotský přízvuk hlavní hrdinky.
Věrný čtenář
Max Seeck
To byla asi nejpodivnější kniha, kterou jsem za hodně dlouhou dobu četla. Autor do děje vecpal tolik věcí jako pejsek s kočičkou do dortu, ale gradace a závěr příběhu zel prázdnotou jako regál s akčním zbožím v obchodě. Vraždy, minulost postav, záhady, nemoci, osobní problémy, tajné spolky... A pak prostě nic. Čtenář tak vcelku logicky zůstává zmatený a jediné, co mě napadá je otázka "A co jako?" Asi nejlepší byl úvod, kdy si ze sebe spisovatel vcelku vtipně utahuje.
Komu hlava sejde
Jari Järvelä
Postavy načrtnuté stručně, ale uvěřitelně a zapamatovatelně. Děj odsýpal, žádná hluchá místa. Super popis celé náročné túry, až jsem měla chuť na něco podobného vyrazit. Na rozdíl od románových hrdinů, kteří i netrénovaní zvládli neuvěřitelné kousky, já bych zcela reálně odpadla nebo se někde strachy zasekla hned na první etapě. No, v první chvíli jsem myslela, že ten konec nerozdýchám, ale po několikerém zamyšlení jsem došla k závěru, že do koncepce příběhu zapadl dobře. Doporučuji jako nenáročnou velmi čtivou oddechovku (pokud vám nevadí loučení se s postavami během čtení).
Láska a válka
Liz Trenow
Kniha v sobě skrývá silný příběh tří hledajících žen na pozadí zničených Flander a přínáší zajímavé poselství o odpouštění. Potenciál postav i příběhu je obrovský, za mě však knize něco podstatného chybělo. Především lehkost a svižnost čtení během začátku, kdy mi text přišel příliš suchopárný a plochý. Až ke konci přišlo pár dobře vypracovaných momentů, které mi dokázaly sevřít hruď a vehnat slzy do očí, ale už to v mém hodnocení nedokázalo zvrátit ten velmi pozvolný začátek.
Úzkosti a jejich lidé
Fredrik Backman
Životní pravdy zabalené v humorném kabátě. U málokteré knihy se zároveň hlasitě směji a vzápětí slzím dojetím, ale Backman je v tomto sázka na jistotu. V jeho popisu lidských slabostí a pochybností se člověk poznává a tak nějak ho to dokáže uklidnit, že v tom vlastně není sám. Každý příběh, každé slovo a každá postava měla svůj smysl a i když jsem měla tušení a často správné, kterým směrem se vyprávění vydá, ani trochu mi to nezkazilo dojem ze čtení. Pro mě největší poučení, že za každou lidskou podivností je silný příběh a každý má ke svému byť neobvyklému chování důvod. Závěrem mohu doporučit, i když chápu, že kniha nemusí hlavně v začátku sednout každému. Já bych ocenila víc takových.
Šestý zánik
James Rollins (p)
Klasické autorovo dílo. Na začátku téměř konec světa, ale pohlední a ještě víc chytří agenti si dokáží poradit. Nové postavy jsou stejně pohledné a chytré a vždy si dokáží najít svůj dokonalý protějšek. Několik souvisejících dějových linek se propojí až téměř v závěru, který je oproti celé knize napínavý, dojímavý a v některých částech opravdu překvapivý. Za konec přidávám třetí hodnotící hvězdu. Je to prostě akčně dobrodružné čtení na oddech.
Loutkové divadlo
M.W. Craven
Zpočátku to bylo utrpení. Spousta zkratek s vysvětlivkami a divně konstruované věty. Naštěstí mě zaujaly postavy Washingtona a Tilly, dala jsem na pochvalné komentáře a vydržela, a pak už se to rozběhlo samo. Musím přiznat, že hlavně na začátku, došlo k nějakým dedukcím a pokrokům ve vyšetřování, které jsem nepochopila, ale pak už vše správně zapadalo. Autor nepřišel s ničím novým a výjimečným, ale zápletku i motiv vykonstruoval kvalitně, vyvolal spoustu emocí, dokázal překvapit a Washington dokázal zaujmout natolik, že se o něm chcete dozvědět víc. A Tilly to jistí.