Franc komentáře u knih

Tento díl považuji za krapet podařenější než díl předcházející. Po mém soudu ubylo filozofování ve prospěch akce. Při čtení jsem nabyl dojmu, že mezi řádky opět poznávám autora, kterými mi tak uhranul především v jeho prvních knihách.

Ubylo opakování vět již vyřčených, přibylo toho oč tu běží. Hřmotu zbraní ve jménu záchrany impéria. Opět se Vám nedostane ničeho originálního, leč to nemusí znamenat, že automaticky i nezajímavého. Autor na stránkách knihy rozehrává zajímavé šachy s hlavními hrdiny, jejich nepřáteli, a vlastně všemi, o které tu jde.

To vše ve jménu Šternova úsloví: Nepřítel mého nepřítele je můj přítel.

Někdy by se mohlo zdát, že čeho je moc, toho je příliš, ale autorovi se kupodivu po všech těch veletočích s ústředními hrdiny příběh nerozpadl. Naopak vyústil v poměrně grandiozní finále, které věřím, že dojde důstojného naplnění v díle posledním.

1 13.04.2021

Císař v exilu je bezesporu důstojným pokračováním prvního dílu. Za jiných okolností bych byl nadšen, ale...

Ale knihu jsem četl záhy poté, co mi rukama prošlo dílo Jakuba Maříka: V ledovém sevření.

V konfrontaci s tímto dílem musím trochu ubrat z hodnocení. Tam kde Jakub Maříka volí přímou akci, tady se setkáváme se zbytečně rozvláčným textem. Textem, kde se často opakují věci již jednou vyřčené. Obsáhlé rozhovory, potvrzování si jasného, morální úvahy, které někdy působí až komicky. Autor z hlavního hrdiny činí vesmírného Mirka Dušína, který si každý svůj čin musí obhájit morálně před sebou samým.

A to jsou věci, které sice nevadí, ale v konfrontaci s knihou podobnou mohou vystoupit do popředí, a nabýt na jasnosti.

Takže co říct, kniha je čtivá, zajímavá, ale někdy se zbytečně moc mluví na úkor akce. Ale pořád ne v míře, která by mě odradila od čtení zbylých dílů.

30.03.2021

Nemohu než opět smeknout před autorem. Laťka nastavená prvním dílem se v tomto příběhu nejenže ani nezachvěla, naopak, autor ji posunul o pár příček výš.

Z žhnoucí korony slunce se záhy ocitáme v ledových pustinách opuštěné planety, kde nemrazí do morku kostí pouze z ledového větru, ale především z nepřítele, kterému podáš-li prst, sežere ti celý obličej.

Staří známí hrdinové opět čelí úkladům, které jim protistrana klade pod nohy. Nikdo si nemůže být jist, zda-li následující minuta nebude jeho poslední. Nepřítel změnil tvář, ale urputnost mu zůstala. Jeho tajemná tvář nabyla jasných kontur, ale cíl zůstal jasný. Touha zabít a opanovat naráží na touhu posádky lodě Salamis přežít a nepodlehnout.

Kniha má několik dějových linií, kdy každá má svůj smysl, žádná není pouze vycpávkou děje. Autorův příběh nestojí na jedné personě, ale klubku hrdinů, které se postupně rozmotává, aby se na konci zase spojilo v celek.

Jak jsem uvedl na začátku, mimořádně čtivé, napínavé, dechberoucí. Z knihy si odnáším silný čtenářský zážitek a jistotu, že v ZOO už se nikdy neotočím k opicím zády.

6 15.03.2021

S knihy Jana Kotouče je to jak s Vaším oblíbeným seriálem. U každé další knihy tak nějak tušíte co Vás čeká a nemine, přesto se těšíte. Po dočtení odkládáte knihu s jistým smutkem, že prozatím vše skončilo, a s jistým rozechvěním se nemůžete dočkat dalšího dílu.

Autor Vás opět uvrhne na šachovnici vesmíru, kde hráči pozvolna opouštějí tahy pěšcem. Série začíná okamžikem, kdy černí zahráli šach. Bílý král je zatlačen do kouta, kde se marnými tahy pokouší vyhnout matu.

Kniha vyprofilovala nepřítele, který pod maskou tajemna nosí známou tvář, o které se myslelo, že navždy zůstane skryta. Politika a intrikaření, krutost a nenávist je konfrontována s obránci, kteří vědomi si vlastních nedostatků musí učinit nemyslitelné, aby obhájili poslední šanci na záchranu svých životů.

Od knihy nečekejte nic nového a ani převratného. Podobných námětů jste mohli nejen v podání Jana Kotouče přečíst spoustu. Kniha se nevyhne tradičnímu scénáři vlastnímu tomuto žánru, boji dobra se zlem, někdy i plytkým rozhovorům, kdy hlavní hrdina morálně obhajuje své skutky před sebou samým. Přesto má ale dílo svojí šťávu. Štávu a náboj, který Vás zasáhne a nepustí do poslední stránky.

3 05.03.2021

Bezesporu zajímavý literární počin. Autorovi budiž ke cti, že hladinu tohoto žánru zčeřil poměrně originálním pojetím, a neotřelým popisem vedení vesmírných řeží. Jím podaný příběh má svojí hloubku, stejně tak jako vesmír, v jehož rozměrech se to podstatné děje.

Přesto se nemohu zbavit myšlenky, hlodající lehce v hlavě, že forma nepatrně zvítězila nad obsahem. Příběh samotný je strohý, přímý, sledující pouze kroky hlavního hrdiny, které letí pouze jedním směrem. Zabít a nebýt zabit. Nic více, nic méně. Přímý příběh zakončen osobním triumfem bez širších souvislostí.

Nicméně to nemůže být toliko zásadní vadou na kráse, aby výrazněji snížila poměrně dobrý dojem z čteného. Asi to bylo i autorovým záměrem a v tomto duchu účel světil prostředky.

Kniha je bezesporu doporučení hodná. Neotřelý a originální jazyk popisující jednoduší příběh Vás zavede do nezměrných prostor vesmíru a rozhodně zabaví a potěší.

5 22.02.2021

Knihu jsem otevíral s velkým očekáváním, které, když to vezmu zpětně, zůstalo vlastně nenaplněno. Víte proč? Protože kniha toho nabídla a i po přečtení nabízí stonásobně více, než si vůbec dovolíte doufat.

Poutavé, neřku-li hyponotické vyprávění. Mrazivý příběh chlapců s hlavou v oblacích, kteří naivně věří, že jsou pány svého osudu. Osudu, který z nich záhy udělá muže, kterými být nechtěli. Osudu, který z nich vysál téměř vše lidské na úkor potřeby žít pro svůj cíl. Příběh o druhé šanci, která nebyla o milosti a odpuštění, ale ještě větším zatracení.

Autor umně zkombinoval fikci se skutečnými historickými událostmi s takovým umem, že máte chvílemi pocit a potřebu uvěřit, že to všechno vlastně mohla být pravda.

Autor si nebere servítky, a stejně tak, jak jím popisované historické události byly kruté a brutální, i příběh je surový a drsný.

Můžete mít přečteny stovky knih a myslet si, že už Vás nic nemůže překvapit a ohromit, ale nenechte se mýlit, může. Jozef Karika to umí.

Knihu nejvíce vystihuje ve svém citátu Graham Greene: "Vím jen to, že ten, kdo si vytvoří nějaké pouto, je ztracen. Do jeho duše už vnikl zárodek zkázy."

15 06.02.2021

Tak nezbývá než srazit paty, vyseknout poklonu, a stoupnout si do řady obdivovatelů této knihy. Musím konstatovat, že jsem více než mile překvapen a obohacen o nevšední čtenářský zážitek.

Autor se rozhodl přísloví "Méně je někdy více" obrátit na ruby a světe div se, v jeho podání to skutečně funguje. Mix detektivky, thrilleru, v neposlední řadě pak především military sci-fi, jde ruku v ruce na stránkách jedné knihy a prolíná se tak důmyslně, že nevědomky přeskakujete z jednoho k druhému maje na mysli jediné, být co nejrychleji na stránce další.

Autor sice nepřichází s ničím novým, zásadním, ale to není na škodu. Nepřítel, jehož pohnutky jsou neznámé, ale cíl zabít Vás naprosto jasný, nepřítel ve vlastních řadách, který si potají brousí kudlu, kterou Vám chce vrazit do zad. To jsou hlavní atributy knihy. Ano, už tu sice byly v knihách jiných, ale autor má sílu vdechnout jim svěžest, nápaditost, a lehkost, pro kterou se kniha tak skvěle čte.

Nemohu než doporučit a věřit, že má očekávání a naděje, které vkládám do dalších dílů budou naplněna stejnou měrou vrchovatou, jako v případě tohoto počinu českého autora.

6 15.01.2021

Už je to uděláno, už je to přečteno.

Na knihu jsem se tuze těšil a jelikož má očekávání byla veliká, zůstala do jisté míry nenaplněna.

Je otázkou, do jaké míry za to může kniha, a do jaké míry já. Je nutno vést v patrnosti, že každý si apokalypsu může představovat jinak. A pokud otevíráte knihu s jasnou představou, která je konfrontována s představou jiných, jste buď nadšení nebo zklamáni. Mně se dostalo obojího. Ale tomuto snad ani u povídkových sbírek nemůže být jinak.

Osobně vyzdvihnout povídky Kód Zeta, Nemesis, Dlouhá noc na Japetu, jako ty, které v sobě nejvíce snoubí ponurost, zmar, beznaděj, ale někdy i víru a optimismus. Tedy všechny atributy, které pro kvalitní postapo shledávám zásadní.

Zbylé povídky byly zajímavé, dobré, průměrné, ale i nezajímavé. Nezajímavé pro mě. Jelikož co neosloví mě, si své nadšené čtenáře bezesporu najde. A i v tom je velké pozitivum povídkových sbírek.

01.01.2021

Tato kniha mě ujistila v přesvědčení, že pan Crichton není spisovatel, ale Pan spisovatel.

Velká vlaková loupež je knihou, která nic nepostrádá, a naopak spoustu nabízí. Zábavu, napětí, poučení, hrdinu, kterého budete nenávidět pro jeho aroganci, hrdinu, kterého budete obdivovat pro jeho urputnost. Tedy vše to, co četbu činí tak úžasnou zálidbou.

Příběh Vás upoutá měrou vrchovatou ke stránkám knihy. Máte potřebu číst rychle ve snaze dozvědět se, zda-li cíl hlavního hrdiny dojde úspěšného naplnění, a zároveň pomalu, aby ste radost a zážitek z čteného prodloužili co nejdéle.

Autor opět jako v knihách předešlých zároveň nejen zaujme výborným příběhem, ale současně rozšiřuje Vaše obzory. Píše tak zajímavě, že mimoděk od čteného dohledáváte informace k událostem, které ve svých knihách zmiňuje. Proto i já jsem se dozvěděl mnoho nových informací o událostech, které se nesmazatelně zapsaly především do historie Britského království.

Jako v komentářích k dalším knihám autorovým nemohu než doporučit knihu k přečtení. Sice je stránkově rozsahu menšího, ale obsahově toho nabízí více, než se z anotace na první pohled může zdát.

10 18.12.2020

Tak konečně dotčeno. Ale tentokrát knihu hodnotit nebudu, protože by to bylo nespravedlivé k autorovi a ní samé.

Již dlouhá doba uplynula od čtení předchozích dílů a proto se mnohé z hlavy zaneslo knihami jinými. Tudíž se mi asi četné souvislosti nespojily. Děj se tedy táhl neúprosně pomalu, s jednáním hrdinů jsem se nemohl nebo nechtěl ztotožnit, a vlastně jsem si k nim nebyl schopen najít cestu. Tam kde bych jindy fandil, najednou mi urputnost vadila, tam kde bych jindy váhavost odsuzoval, najednou jsem ji schvaloval.

Co tedy říct? Staré známé prostředí, touhu najít pravdu v konfrontaci s potřebou ovládat a manipulovat. Stále tu tedy máme všechno to, z čeho v prvním díle autor uvařil mimořádně poutavé literární jídlo. Ale nemohu si pomoci, tentokrát stejné suroviny nestačily.

Jak jsem uvedl, hodnotit nebudu. Nepřijde mi správné dávat jednu či dvě hvězdy proto, že jsem po knize sáhl v nesprávný čas či proto, že mnohé mi zůstalo skryto, a tudíž byla četba tolik úporná, zdlouhavá a nezáživná.

Poutavá kniha, která přináší opět jiný pohled na bitvu u Stalingradu. Žádné oslavné chvalozpěvy, žádná bezmezná láska ke Stalinovi, pouze špína, krok vpřed, který následuje krok zpět, ztráta kamarádů, nalézání nových. Fricové z knihy vystupují okrajově, jakoby mimochodem, aby narušili kolorit dnů minulých a určili běh dalších.

Kniha spíše přibližuje běžný den v zákopech, mezilidské vztahy, než aby byla výrobnou nespočtu mrtvých. Je historickým svědectvím o životu za války, jeho strastech i některých radostech. A v tomto jejím svědectví nalézám největší plus a odkaz, které předává.

1 28.10.2020

Brilantní. Mám pocit, že některé autorovi postřehy a myšlenky jsou v dnešní době možná aktuálnější, než v době svého vzniku.

S autorem už zkušenost mám. Tato kniha mě opět utvrdila v tom, jak skvělým spisovatelem byl. Úžasná práce se slovy, osudy, myšlenkami, svěží a lehký humor, který má schopnost vykouzlit úsměv na rtech.

Autor Vám umožňuje plout jen po povrchu, nechat se ukolébat krásou slov, větných spojení, bohatostí jazyka, či ponořit se spolu s ním do hlubin jeho myšlení a odhalovat životní poznání, které se v něm nalézá.

Tohle je další z knih, jejímž nezpochybnitelným plusem je skutečnost, že Vás nutí přemýšlet. I když se s autorovými závěry neztotožníte, nejste pouze pasivním účastníkem příběhu. S knihou pracujete a právě proto ve Vás něco zanechá.

3 22.07.2020

Jsem skutečně na rozpacích. Úžasná kniha, kterou budete milovat a nenávidět. Milovat pro krásu jazyka a lehkost, se kterou se čte. Nenávidět pro lidi, o kterých čtete. Takových, které nebudete a nemůžete mít rádi, a které nebojím se říci budete dokonce nenávidět.

Komentář ereserheada skutečně vystihuje to nejpodstatnější.

Již dlouho se mi nestalo, abych povídku za povídkou nepřál hlavním hrdinům v takové míře a s takovou horlivostí . Autor si dal za cíl obnažit lidskou omezenost, nadutost, pokrytectví a sobectví skryté pod rouškou noblesnosti, uhlazenosti a dokonalosti. Kniha je obžalobou všeho nízkého bez příkras a snahy o pochopení. V tom je kniha úžasná a zároveň neúprosně krutá.

1 15.07.2020

Skvěle napsaná kniha, kterou ale rozhodně není lehko čísti. Minimálně z první poloviny doslova sálá smutek a volání opuštěného člověka po lásce bližního. Vnitřní myšlenky Juraje Hordubala ve Vás vyvolají potřebu mít po boku někoho blízkého, někoho, kdo Vás obejme, a zaplní pocit prázdnoty, který četba dozajista vyvolá.

Druhá polovina je obžalobou, obžalobou lidské chamtivosti a sobeckosti. S každým písmenem voláte po odsouzení a trestu. Doslova se stáváte účastníkem procesu, hltáte každé slovo žalobce, odmítáte argumenty obhajoby.

Velice silná kniha, její síla je především ve schopnosti vyvolat emoci, emoci, pro kterou se nestáváte pouze čtenáře, ale účastníkem příběhu. Účastníkem, který trpí s Jurajem, účastníkem, který vyšetřuje a soudí, účastníkem, který přeje a nenávidí.

Závěrem jedna věta z textu, která obzvláště v tyto časy aktuální: Žádná bezúhonnost vás nekryje proti křivé a zneuctívající pomluvě..

8 30.06.2020

Jedinečné. Jedna z nejlepších knih, kterou jsem měl to štěstí v poslední době číst.

Autor skvěle pracuje s psychologií postav. Způsob, kterým přivedl živého člověka k životu je jedinečný. Doslova s Paulem objevujete během života život nový. Toužíte po poznání, toužíte pro prozření. To je největší plus knihy. Pouto, které Vás spoutá s hlavním hrdinou, kterým se sami při čtení stáváte.

Z knihy sálá deprese a současně optimismu, rezignace a současně boj, zapomnění a současně poznání. Toto konfrontace vystupující ze stránek knih je úžasná a přinutí Vás přemýšlet. Přemýšlet, zda-li by jste v sobě našli stejnou sílu jako Paul vzepřít se osudu, osudu který Vám byl nalinkován pro Vaše dobro, nebo zda-li půjdete s proudem.

Je toho spoustu, co by člověk mohl o této knize napsat, ale nic nevystihne pocit z čteného. To si musí každý prožít sám. Toto není kniha, kterou si přečtete, ale kniha, kterou spolu s Paulem prožijete.

15 19.06.2020

Tento díl shledávám po díle prvním jako nejzdařilejší z dosavadní série.

Sice se pomaleji rozjížděl, ale závěr byl poměrně vydařený. Nemohu si pomoci, ale když autor vynechá ......., přijde mi to ku prospěchu věci. Budu se opakovat, ale co k této a jí podobným knihám poznamenat? Držíte v rukou military sci-fi se vším, co k ní patří. Hodní vojáci a zlí vojáci, které oddělují svištící kulky, granáty vybuchují, útočící lodě, heroické výkony, podrazy...

Jenom opět musím trochu vznést rozpaky nad chováním hlavního hrdiny. Jeho morální čistota, dilemata, vnitřní morální boj byly někdy na můj vkus až příliš vyhrocené. Tady bych ubral nohu z plynu, již několikrát jsem uváděl, že všeho moc škodí. A Mirek Dušín je přeci jenom jeden.

Tato kniha je přesto bezesporu to lepší z dosavadní série a věřím, že i zbytek vyjde. Přes všechny výhrady bych se přeci jen rád dozvěděl, komu autor udělí šach mat.

1 10.06.2020

Inu co říci?

Kniha opět nabízí to co je tomuto žánru vlastní. To, proč mám tento typ literatury rád. Vesmírnou řež, bitvy kdo z koho, tajemno přicházející z vesmíru.

Ale opět se musím opakovat. Tato série má něco, co mě vnitřně snižuje pocit z čteného. Jestli to je množství rádoby hrdinských hlášek, morální čistota hrdiny, příliš skrytý třídní boj? Prostě něco, co Vás sice dráždí, ale ne tolik, aby odradilo od čtení.

Jinak se jedná o příkladný díl serie jako mnoho jích podobných. Pár bitev, pár morálních dilemat, pár hrdinských činů, vše zakončeno otevřeným koncem ve stylu: Po reklamě pokračujeme.

I přes vsechny výtky a kritiku hodlám pokračovat? Proč? Protože přes všechno co vytýkám chci vědět, jak to dopadne.

09.05.2020

Bohužel musím konstatovat, že jsem krapet zklamán.
To co jsem prvnímu dílu vytýkal a současně toleroval, se opět opakovalo. Právě toto pak v mých očích celkový dojem čteného snižuje.
Autor hýbe hrdiny příběhu, vrhá je v ústery nepříteli aniž by jakkoli nastínil jejich důvod či původ. Ani nevím, proč mi to u této knihy tak vadilo, když je spousta jiných a podobných. Takových, kdy autor pracuje s příběhem podobně. Ale zde se dle mého práci s tajemnem zcela nedařilo.
Ale jinak se Vám opět dostane slušné porce akce, boje, a vlastně všeho co se od militari sci-fi může očekávat. Jenom další drobná výtka, kterou jsem byl nucen použít i u Kapitána Johna „Blacka Jacka" Gearyho v serii Ztracená flotila spočívající v přílišném podobenství s Mirkem Dušínem. Kniha dělí na ty dobré a zlé, po mém soudu příliš okatě. Ale to je již na posouzení každého. Inu po přečteném jsem do jisté míry zklamán, i když jsem tušil, že tomu asi tak bude.
Ale přesto všechny výtky a výhrady, která si zaslouží mou pozornost i nadále.

1 18.04.2020

Slušná militari sci-fi, která sice nepřichází s ničím novým, ale současně nabízí to lepší z tohoto žánru.

Autor se samozřejmě nevyvaruje některým klišé vlastním tomuto typu knih, ale ne v míře, která by nudila.

Příběh má slušné tempo, akce je dostatek. Autor Vás vrhne do víru dění. Hlavní hrdinové jsou konfrontováni s nepřítelem, který prostě je. Kde se vzal, tu se vzal. Tak tomu prostě je a víc se nedozvíte. Tady bych proto možná autorovi vytkl, že si s příběhem více nepohrál.

Ale znáte to. Kdo chce víc, nemá nic. Proto buďme radi za slušnou porci akce a napětí, která dozajista nebude nudit oko čtenářovo.

4 22.03.2020

Musím konstatovat, že v mých očích se jedná o mimořádnou knihu. Atmosféra a příběh mě uchvátil od prvního písmenka a nepustil do poslední tečky.

Autor umí pracovat s emocemi, lidskou představivostí, vysvleče podstatu lidskosti až na dřeň. Na pár stránkách nastíní rozpad lidského jedince z myslící a racionálně uvažující bytosti na chodící mrtvolu. A v tomto spatřuji největší pozitivum knihy.

Autor nepotřebuje armádu zombií, hektolitry krve, moře duchů, aby ve Vás vyvolal strach a mrazení v zádech. Právě naopak, stačí pouze les, samota, pár kopců. Ano, tak málo se muže ukázat být současně tak moc. Moc, aby jste se báli, přemýšleli, nesnášeli či obdivovali hlavního hrdinu.

Nemohu než knihu doporučit, směle do ní, fenomenální, mrazivé, poutavé, napínavé. Už dlouho se mi nestalo, aby se na každou stránku tak těšil.

16 12.03.2020