Frakira komentáře u knih
"Skutečné vzdělání vám život nezjednoduší. Naopak, všechno se vám bude zdát mnohem složitější, chaotičtější a velmi zneklidňující. Máte samozřejmě ještě jednu alternativu, Elloren Gardnerová, a to žít život založený na lži a nespravedlnosti."
Tohle bylo tak...děkuju, Veroniko, za ten zážitek...ten pocit z knihy mě bude pronásledovat ještě dlouho, doufám v to!
"Je to znepokojivě příjemný pocit sdílené samoty. Jako bych sám sebe dokázal vnímat víc, když mám u sebe jeho..."
"A tak sebou zmítáme dál, lodě deroucí se proti proudu, bez přestání unášení zpátky do minulosti." Poslední věta ve mně zarezonovala asi nejvíc a tak nějak vystihuje náladu celého díla
Pořád stejný JHK, o tom žádná, ale už v tom člověk moc nového nenajde..ke starším sbírkám se občas vrátím, k této ale asi ne...
"...ale jenom ta vzpomínka na dobu, kdy jsem byla šťastná, nebo možná jenom mladá a všechno bylo tak snadný, jediný moje starosti byly, jak se naučit angličtinu a jestli mě miluje Robert, v tý době mi to sice snadný nepřipadalo, ale čas to zabalil do hodně krásnýho papíru."
No zas mě to dostalo, zase jsem se viděla tak, jak nechci skončit. Ještě u žádné autorčiny knihy jsem nepřemýšlela co bude dál s postavami, ale tady jo. Pokračování by mi nevadilo :)
Další povedené dílo autorky, nezklamalo!
"Taky pochopil, že dlouhá samota je lepší než blbá společnost." (Hrázný)
Moc se o tom nemluví, nicméně tohle tu v českých vodách moc nenajdete. Noir "ve stylu" Chandlera, jo, mně se to moc líbilo....
Trošku jiné čtení, více umělecké, v podstatě až na ten konec se tam nic zásadního neděje...to ale nevadilo, co mi ale vadilo byla ta poslední kapitolka/epilog - bez toho bych se obešla a určitě bych měla z knihy ještě lepší pocity...lehounce připomíná knihy Sally Rooney, pokud bych měla přirovnat...
Opravdu smekám před autorkou, protože si tak trošku umím představit, co to obnáší bádat několik měsíců a let, v archivech procházet staré a zaprášené krabice, člověk to má pořád v hlavě, žije to....příběh se mi moc líbil, i když asi každému do noty nesedne, já dostala, co jsem čekala a jsem za to moc ráda!
Námět dobrý, i to jak byl příběh psaný z pohledu náctiletých holek, i když asi bych si představovala trochu víc...no ale mrazí z toho, pak dejte dítě na kroužek :/
Pokaždé, když si pořídím novou knihu od této autorky, tak si říkám, že už mě nemůže ničím moc překvapit... a i když vlastně ne, zase se jí to povedlo! Jak to dělá? ty knihy jsou pořád "jen o lidských vztazích a neštěstí" a mě to pořád baví číst a prožívám každou další knihu jako by byla její první...
U čtení v hlavě slyšíte jeho hlas, což je super! Milé oddechové čtení...
Mě to hodně bavilo! úplně jiné než ostatní autorčiny věci, civilní a tak uvěřitelné, až běhal mráz po zádech...i jsem si v průběhu čtení několikrát říkala, "tyjo, tohle fakt napsala ženská?" dobrý!
Beznadějné, bezútěšné počteníčko, chvílemi je vám mdlo, chvílemi horko, něco je třeba rozdýchat a knihu zavřít...už dlouho jsem nečetla nic tak silného, tak opravdového, tak smutného...
Tahle se mi líbila asi nejmíň, ale je to samozřejmě subjektivní...i tak doporučuji!
Tak už vím, kdo zabil Snížka...autorka skvěle zvládá i příběhy pro děti, umím si představit, jak to v deseti letech čtu :) a ty kresby!