fons komentáře u knih

Tak tohle bylo dobrý! Co dobrý... výborný! Do knihy se mi upřímně původně nechtělo, nerad sleduju nebo čtu něco, co je vyhajpovaný až na půdu. Ale tady je úspěch fakt zasloužený. Mornštajnové se povedla neskutečná věc. Po tom, co jsem četl jenom samej brak a uznávaný, avšak obludně nudný knihy, jsem znovu začal věřit v dobrou budoucnost literatury. A ještě k tomu český! Vážně tohle byla čistá radost číst. Strach, zármutek, slzy a oddanost. Všechno jsem to při čtení Hany zažíval. A já už se jen nemůžu dočkat, až se pustím do další tvorby týhle talentovaný autorky!

28 04.03.2020

I přes to, že se neřadím do věkové kategorie, která by s jeho filmy vyrostla, má Belmondova filmografie v mém životě svoje místo. Komedie s Bébelem jsou u nás doma stálicí a filmy francouzské nové vlny, ve kterých vystupoval, jsou pro mně kultem. Proto jsem se na knihu strašně těšil. Nabídla mi co mohla, příjemné čtení, doplnění informací a fakt, že život může být hodně hodně pestrý. Jen mít štěstí. A díky tomu se "hromotluk a nevzhledný ksicht" stal miláčkem žen a světového publika.

K dokonalosti mi ale chyběly fotky (i když chápu, že publikace fotek byla samostatně vydána ve stejnou dobu) a menší retrospektivní přeskakování v textu. Člověka to může trochu mást. Ale jinak šlo o velmi hezké čtení! Budu se k němu vracet. :-)

2 26.03.2018

Knihy, které vydává HOST, jsou pro mně automaticky zárukou kvality. Nespletl jsem se ani tentokrát.

"Píseň krve" se mi dostala do ruky, když se jako jediný výtisk v knihkupectví krčila vedle zprofanované "Písně ledu a ohně", která mně doposud ke čtení nezlákala. První díl série "Stín krkavce" upoutá zejména věrohodnou surovostí a neprvoplánovým násilím, tudíž čtenář snadno nabyde dojmu, že se jedná o historické reálie a nikoliv bravurně napsané fantasy. Mnohokrát jsem si při čtení vzpomněl na mého milovaného Zaklínače a na přednášky o řádu templářů. Autor má obdivuhodný smysl pro detail, takže veškeré činy hlavního hrdiny jsem doslova cítil na vlastní kůži.

Jedná se o intenzivní a mnohdy nelehké čtení, ale mám obrovskou radost, že se na poli fantasy literatury, jakkoliv se zdá být vyčerpaná, objevil talent, který nerecykluje již napsané, nýbrž sám za sebe překypuje nápady a kvalitním projevem. Díky osudu za to, že jsem na tenhle knižní klenot v regálu narazil! Doporučuji!

3 19.03.2018

Byly dny, kdy bych dal hvězd pět, byly dny, kdy bych dal hvězdu jednu. Tři jsou tedy kompromis.

Tato malá knížka mně zlákala zejména grafickým zpracováním a láskou k severským zemím.
Jinak se jedná vlastně o lépe zpracovaný leták z řetězců IKEA, nabádající k utrácení peněz za tunu svíček a upínání se k přírodním materiálům.
Ano, vše v knize popsané mám rád a obklopuji se tím, můj byt prakticky splňuje všechna estetická hlediska autorem zmíněná. Miluju dorty, miluju jídlo (hygge recepty rád využiju) a miluju skandinávský design, ale to všechno jsou jen materialistické dodatky. Já hledal podněty a cesty. Ty jsem nenašel. Četl jsem i v momenty, kdy mi bylo relativně ouvej a pocit štěstí by mi nepřineslo ani sto zapálených svíček najednou. Ona kniha vlastně není motivační, jak si plno čtenářů naivně může myslet... Dokonce bych řekl, že působí až chvástavým a povýšeneckým dojmem. "Zkrátka Dánsko je jediná šťastná země. Smiř se s tím! Tečka!" Je to jen dlouhý popis malého státu a jejich zvyků. Stejně by fungovala i kniha z našich krásných končin, kdy babičky seděly u kamen a za svitu petrolejky draly peří. Byla to jistá společenská povinnost, ale "dánským jazykem" to bylo děsně hygge.

Nuže, knížka splnila účel cestovní kanceláře a díky ní víc toužím se do Kodaně podívat. Za zpracování a několik krásných pasáží dávám pět, ale za určitou tvůrčí nadřazenost bez špetky motivace hvězdy srážím. Další díl mám již připravený, tak uvidíme, jak to dopadne podruhé. Možná to chce jen čas a můj názor se změní.

7 13.03.2018

Láďa má časy účasti A-Z kvízu dávno za sebou. Teď přichází časy, kdy on sám bude hádankou v soutěži. Jednoduše, Princ Ládík si mně dávno získal tím, že mezi mladými (rozuměj mými vrstevníky) vyčnívá svým neskutečným vtipem, nadsázkou a rozhodnutími, které většina adolescentů zpoza svých telefonů sotva někdy pokoří.
40 dní pěšky do Jeruzaléma bych, jakožto vedrem trpící zvíře už při 25 stupňích, těžko mohl jít. I na pár dní letadlem tam a zpátky by to byla pro můj organismus psina. Přesto mně ten kluk blonďatej nabádá k tomu, co píše na posledních stránkách - "To neznamená, že si teď máte balit krosnu." No, minimálně se projdu někam na konec města nebo do lesa, to snad přežiju.

Verdikt - pěkný počtení a už se těším na další knížku!

K plnému hodnocení chybí moje podezíravost, jestli on si to Ladislav v mnoha ohledech moc nepřibarvil... Prostě je neskutečný, jak ho u každých dvěří zvou lidi na čaj, jídlo a nocleh. No, kdo ví, možná se o tom budu muset jednou vážně sám přesvědčit! :-)

6 13.03.2018

Zaujal mně především seriál, který jsem nedávno viděl už potřetí, tak jsem si chtěl pro porovnání tenhle román "pro ženy" přečíst. U některých pasáží jsem se upřímně nahlas zasmál, u některých kroutil hlavou, do jakého extrému jsou situace vyhroceny. Jedno ale musím uznat - serál je v mnoha ohledech propracovanější (zejména konec). Při čtení mi automaticky naskakovaly tváře herců (což mi nevadilo, protože obsazení je skvělé) i americké pobřeží, na kterém se seriál odehrává a sedí mi k příběhu víc. V knize jsem jen dostal "Zoufalé manželky s iPhony" spíchnuté horkou jehlou...

Ale to že mám z žen zase o to větší strach, to se příběhu povedlo na jedničku! :-)

3 26.02.2018

I když jsem zastáncem severského minimalismu, kterým se ale v současnosti po estetické stránce bohužel vyznačují skoro všechny kuchařky na trhu, Kamu a její "Nejbarevnější kuchařka" je pro mně příjemným zjevením. Osobitá, kreativní a punková. Stejně jako autorka sama. Vřele doporučuju! Prakticky každý den si v ní byť jen pro radost listuju. Skvěle vysvětlené recepty, fotky všech barev a krásné životní příběhy. Nejlepší vánoční dárek!

4 13.01.2018

Nebudeme si nic nalhávat, příběh Prokletého dítěte je prostý, asi jako by jej vyplodil nadšený fanoušek pro vlastní potěšení z rozšiřování tohoto popkulturního fenoménu. Jenže nejde to brát takhle, když se jedná o scénář. Dokud se v našich končinách někomu nepovede získat práva na inscenaci, nemůžeme soudit vůbec nic. Pro účely divadelních prken je dle mého děj naprosto perfektní a ve fyzickém podání to musí být show jako blázen. Proto můžeme všichni jenom zářit radostí, že u nás český překlad vyšel a my se mohli po letech spolu s našimi starými známými vydat zpět na nostalgickou prohlídku milovaného světa. Nejedná se o regulérní pokračování, svým způsobem to jen recykluje původní události... ale zkrátka a dobře, po dlouhé době jsem se u knihy zase od srdce zasmál, zavzpomínal a i se občas bál o osudy jednotlivých postav. Navíc, kniha se díky své struktuře a jednoduchosti dialogů čte neskutečně rychle a já si zase po každé kapitole říkal, nečti dál, schovávej si to... kdepak, mám to v sobě zase za jednu noc.
Přistupuji k Prokletému dítěti s respektem a naivně doufám, že bych tu hru mohl někdy vidět na vlastní bulvy. Takže knihu neodsuzuji a i přes mírné výtky ji vřele doporučuji!

A hlavně, pulty knihkupectví si zase podmanil příběh, jenž trhá rekordy v prodejnosti a který nutí lidi číst. Toho já si vždy cením!

4 09.10.2016

Těšil jsem se na ni. Strašně moc. Dramatické příběhy podobného charakteru mám moc rád, ale Carol mě ve výsledku dočista minula. Celková forma mi přišla poněkud depresivní, velice chladná a pokud se v tom člověk vyloženě s chutí nehledá, má to podle mě i nestabilní kontakt se čtenářem. Zkrátka a dobře, zatím moje nejdéle čtená kniha, která si udržela moji pozornost jen díky znalosti tváři obou hlavních představitelek, mých velmi oblíbených hereček. Teď, když už mám konečně dočteno, vrhnu se na filmové zpracování. Knihu nezatracuji a věřím, že své příznivce si určitě najde! Jen z možného výskytu pochmurné nálady doporučuji vyhnout se čtení během zimních měsíců.

1 06.07.2016

V Levných knihách zastrčený poutavý a intimní román, prezentující počátky klíčové magie dnešní společnosti. Je to nádherně a citlivě vyprávěný příběh strategicky zaměřený na pocity ženy, která sleduje ztrátu svého manžela. Jsem velmi spokojený, líbilo se mi to, kniha se četla svižně a s nadšením. Rázně říkám, homofobním čtenářům vstup zakázán! Moc se těším na filmové zpracování.

4 10.01.2016

No, co s tebou, Dívko? Jakožto milovník Larssonova kultu jsem si nemohl nechat ujít tuto knižní událost roku. Ale říkám si, zda mi to za to nadšení stálo.
Kniha napsaná skvěle, stylem i tématem věrně k původní trilogii, ale přesto mi ta Stiegova genialita chyběla. Přes citlivou snahu nového autora je ta změna zkrátka znát. Dějově aktuální, bere si to významné odkazy současné společnosti, ale celkově to na mě bohužel působilo šablonovitě a snadno to zapadá to nepřeberné detektivní šedi, jejíž tituly v posledních letech plní pulty knihkupectví víc než je chtěno.
Asi to bude chtít další přečtení, třeba mi to podruhé sedne daleko lépe!

3 28.12.2015

Jeden z případů. kdy se pro mě zpočátku surrealisticky absurdní a na čtení příjemná kniha stala ke konci předeminzovaným a upatlaným kýčem. Možná jsem cynik a realista. Ale špatné to nebylo, autor měl nádhernou fantazii!

2 10.09.2015

Lidi, kteří podstupují podobné cesty, obdivuji a zároveň nechápu. Hledání sebe sama tím prakticky nejnáročnějším způsobem se ne vždy setká s dobrým koncem. Ale takovou menší tůru, třeba po okolí bydliště, by měl pro vyčištění hlavy a urovnání myšlenek podstoupit každý.
Příběh Cheryl Strayedové, ženy, která se na životní křižovatce rozhodla sejít z přikázané cesty a vydat se vlastním směrem, je klasický popis překonávání lidských a zemských hranic, který mnohé čtenáře inspiruje.
Čtení knihy se pro mě stalo přínosným a příjemným až v druhé polovině. V té první jsem měl problém se stylistikou textu, která mi připomínala narychlo sepsané slohovky ze střední školy bez špetky literární invence. Nejspíš to bylo úmyslné, pro vytvoření obrázku o hlavní postavě, která se během pouti měla změnit z nerozhodného telátka v silnou a sebevědomou ženu. To se dle mého povedlo, ale i přesto, že ženská síla je nezměrná a nelze jí podceňovat, daleko větší emotivní dopad na mě zanechal tématicky příbuzný "Útěk do divočiny", kde se čtenář setkává s prohrou člověka nad přírodou v té nejzazší podobě. To byl ale příběh o plném oddání se matce přírodě, v případě Cheryl byla stále znát přítomnost civilizace, ať už v podobě navštěvování zděných sprch či předem pečlivě zabalených zásob. A to je právě zásadní kamínek v trekerském obutí této knihy...ta jistota zaopatření dodává cestě punc jednoduchosti a odkazuje, že prakticky každý to zvládne bez jakékoliv újmy. I já na svém občasném vandru po Česku musím vynaložit určité úsilí, abych cestu hravě zvládl.
Přesto chci na závěr knihu doproučit. Čte se svižně, není nikterak náročná a jak už jsem zmínil, pro mnoho lidí jsou tyto příběhy inspirací. Já si jí nejvíce vychutnal za chůze. Sice kniha vypadá, jako bych jí hodil pod kola traktoru, ale čtení na čerstvém vzduchu mi maximálně pomohlo se do světa hlavní hrdinky vžít! A teď už se jen těším na filmové zpracování!

2 05.07.2015

Co vznikne kombinací zdánlivě neslučitelných literárních témat? Vznikne Předčítač - malá kniha, která však na poli literatury a filmu předvádí ohromný zážitek a svojí komplexností získává čtenáře a diváky po celém světě. Začátek léta jsem si tímto klenotem nenahraditelně vylepšil a těším se, až jej opět otevřu a začtu se.
A jestli v nějakém příštím životě budu zase dělat maturitu z literatury, už si nenechám s**t na hlavu a do výběru Předčítače bez váhání zařadím!

4 06.06.2015

Největší atraktivitu dodává knize fakt, že autor jí napsal v 19.
Čte se rychle, dobře, pobaví, ale světoborné dílo to není.
Každopádně bych další knihu od autora v českém vydání uvítal! :)

3 19.03.2015

Rowlingová opět dokázala, že je prvotřídní vypravěčka, ale co je to platné, když obsahem pro mě byla kniha jako horská dráha. V jeden moment jsem se od krásně popisovaného Pagfordu nedokázal odtrhnout, v moment druhý pro mě kniha zaplňovala jen "prázdné místo" na poličce.
Jedná se o popis současné společnosti v té nejotevřenější podobě a oblíbit si jakoukoliv postavu je v tomto světě neskutečný problém.
Chladná kniha, které by klidně stačila poloviční tloušťka. Tvorbu Rowlingové nezavrhuji, ale do Prázdného místa už se asi podruhé nepodívám...

07.03.2015

Dle rčení zlých jazyků je literární odkaz paní Collinsové jen "nafouknutá bublina", která nic nového nepřináší. Příběhy celé trilogie prý postrádají logiku a s kvalitou se sotva viděly. Občas mě masové reakce docela překvapují. Nemůžu tento názor zatratit. Vlastně ani nechci. Přes všechny řeči Hunger Games byly, jsou a navždy budou mojí oblíbenou knižní sérií - mojí továrnou na příjemně strávený čas! Jsem knihomol, miluju čtení a umím číst celkem rychle, ale takový maraton, jaký jsem zažíval při HG, se mi do té doby nepovedl.
Celý "maraton" začal asi takhle: - Koupil jsem si večer za výplatu z brigády tento komplet všech dílů - Začal jsem číst už ve vlaku (a stále si nevzpomínám, jak mi průvodčí cvaknul záložku/jízdenku) - Narážel jsem do lidí na ulici cestou od nádraží (jedna malinká starší paní mi při čekání na přechodu nechtěně posloužila jako stojan pod knihu) - Otáčel jsem stránky při večeři, která mi vychladla (a studený špagety nejsou zrovna lahůdka) - Četl jsem si v posteli a dostal se k poslední kapitole, byla tma, čas mě nezajímal (když jsem "Arénu smrti" dočetl, cítil jsem se divně) - Cítil jsem se divně hlavně proto, že od dočtení uběhly ani ne dvě hodiny a já musel vstávat do školy. A hlavně proto, že jsem první díl přečetl tak rychle - Stejně jsem si nedal říct a i přes zaslzený oči jsem už cestou na autobus prožíval "Vražednou pomstu".
Tak...a tohle je jasný důkaz, že Hunger Games jsou zatraceně dobře napsanou literární senzací, která možná není tak originální, jak by všichni chtěli, ale je svižná, nápaditá (aspoň pro mě) a hlavně, čeho si cením nejvíc, donutila mládež číst!
A kdoví, jaký postihne trilogii osud. Možná upadne v zapomnění, možná jí uvidíme v maturitní četbě našich potomků (přeci jen, polovina děl k maturitě byla v době vydání brána stejně chladně a dnes jsou to do nebes vynášené klenoty). Jednoduše, Hunger Games si mě získaly, ty knížky miluju a rád se k nim vracím...
Což jsem letos udělal už potřetí - a to přece o něčem vypovídá!

17 22.11.2014

Nooo...Tak u téhle knihy, nevím jak je to možné, se mi podařilo být neskutečný cynik. Jakkoliv jsem se u slzopudných pasáží snažil o jednu jedinou kapku stékající po tváři, ne, prostě mě to emočně minulo jako vejce Moničino auto. Přitom příběh je to dojemný a láskyplný a mě se mnohdy povede brečet i u spáleného jídla v pořadu o vaření (protože normálně jsem cíťa a emotivní chudáček), ale tady mě od téhle vzácné reakce něco odradilo...
Upřímně, ve skutečnosti mi na knize vadila jedna prostá věc - celková stylizace textu a vyjadřování postav je tak trochu "za hranou". Aby se v 16, resp. v 17 někdo dokázal ohánět tak vyspělými frázemi, musel by mít román přidělen štítek sci-fi. Mně je 20 a za celou existenci jsem pronesl jen minimum takových filosofických obratů. Radši bych bral neučesanou mladistvou řeč plnou sprostých slov a slangových výrazů, než zcela uvědomělé cítění každé situace a konverzace.
Ale abych jen nehanil, miloval jsem pasáže z Amsterdamu. Vzpomínky na to, když jsem stejnými uličkami procházel já, mě dojímali nejvíc!
Hvězdy nám nepřály není vůbec špatná kniha - je to krásná pohádka s trošku jiným koncem. Svoji žádanost si získala díky filmovému zpracování, které dívácí milují kvůli sympatické ústřední dvojici mladých herců.
Kniha se četla skvěle, je svižná, vtipná, dojemná, jen je dle mého až nereálně chytrá!
Dobře?
Dobře.

1 12.10.2014

Za tohle si Čapka neskutečně vážím! Je to nadčasové a přelomové dílo.

4 29.08.2014

Kniha je neskutečně čtivá, další z řady těch, co mi ukradly pár hodin spánku. Nejvyšší hodnocení přesto dát nemůžu, jelikož se stále nedokážu přenést přes ten náhlý zvrat. Celý vývoj mi přišel moc přišroubovaný, jako by si autorka uvědomila, že zabydlování se ve frakci bylo dost a nezbyly stránky na pořádnou akci.
Přesto jsem s knížkou spokojený. Antiutopický žánr mám rád a těší mě, že se v současnosti vrací na vrchol popularity. Sice je v něm více romance, než v klasikách od Orwella, ale to už ostatně k velkým příběhům patří. Jde zkrátka o další popkulturní senzaci, která nutí mládež číst. A toho je třeba si cenit!

1 27.08.2014