fénix56
komentáře u knih
Příliš mnoho pohřbů aneb Když květiny promluví
Miloň Čepelka
Líbila se mi forma této novely, kterou jsem poslouchala jako audioknihu. Osudy několika členů Dojáčkovic rodiny, od starosvětského dědy Fány až po vnuka Kamila jsou zařazeny do kapitol s názvy květin. Tyto květiny mají vždy něco společného s osudem jednotlivých postav.
Hlavní jsou mužské postavy, ženské postavy je víceméně jen doplňují. Občas do jejich životů zasáhne i politika. Až do poslední kapitoly jsem byla přesvědčená, že ohodnotím pěti hvězdičkami. Ale poslední kapitola mi nesedla. Nevěřila jsem tomu tajemství, které vyšlo najevo až po smrti jedné z postav. Nicméně dobře se to poslouchalo, i díky přednesu a jemnému humoru Miloně Čepelky.
Osamělá holubice
Larry McMurtry
Jedna z nejlepších knih, kterou jsem kdy četla. Přestože měla skoro 900 stran, ani chvilku jsem se nenudila. A to byl děj pozvolný, nebyl nabitý událostmi na každé stránce. Způsob psaní mi v něčem připomínal knihy George R. R. Martina. Taky jsem nechápala některé odbočky, aby se to vše nakonec propojilo v jeden hutný příběh. A bohužel (jako u Martinových knih), i zde umíraly některé mé oblíbené postavy.
Vždy jsem měla ráda westerny, i jako filmy. Vím, že podle této knihy byla natočena čtyřdílná série, ale nějak mi unikla, tak netuším, jestli se zfilmování povedlo. Ale kniha byla lahůdka. Popisuje putování hrstky kovbojů s obrovským stádem krav z Texasu až do Montany. Z vyprahlé krajiny, kterou spaluje slunce, do krajiny sice s úžasnou trávou pro dobytek, ale s drsnou zimou. A po cestě bojují s nevyzpytatelnou přírodou (kobylky, hadi, písečné bouře, medvědi...) i se zákeřnými lidmi. Modrý kačer byla jedna z nejodpornějších postav, o kterých jsem kdy četla.
Kovbojům velí dva nerozluční přátelé, bývalí hraničáři Gus a Call. Call je nemluvný, vyhýbající se ženám a Gus přesný opak, ukecaný a proutník. Přesto se respektují a jeden za druhého by dal život. A samozřejmě v románu nechybí ani láska, i když snad ani v jednom případě není naplněná.
Sámo - Velký vládce Čechů a tajný vyslanec krále Chlothara
Josef Bernard Prokop
Tak pro mne byla tato knížka zklamáním. Četla jsem od pana Prokopa knihy o Karlu IV., Václavu IV. a Marii Terezii, které se mi četly dobře. Tak jsem byla natěšená i na tuto knihu, ale tentokrát mne čtení nebavilo. Vím, že o této době není dost pramenů, ze kterých by se dalo čerpat, ale zklamal mne i styl psaní. Byla to taková vata. Sáhodlouhé popisy, např. plánování stavby hradu apod.
Projekt manželka
Graeme Simsion
Tak "aspík" Don si mne přes své neempatické cítění získal. Holt nemůže za to, co dostal do vínku. Velké plus je, že se s tím pokouší vyrovnat a překročit svůj stín. Na druhé straně chovat se jako on by prospělo spoustě lidí kolem něho.
Při jeho realizaci Projektu manželka jsem se hodně pobavila při jeho úvahách. Spisovatel měl buď někoho známého s tímto syndromem nebo ho měl on sám. O trošku míň mne bavil Projekt otec, byl víc zamotaný a rozvláčnější. Ale vtipná byla i tato část.
Ztroskotání na pólu
Wilbur Cross
Napínavé čtení o havárii vzducholodi Italia, které se odehrálo skoro před sto lety. Na palubě bylo 16 lidí, kterým velel Umberto Nobile. Kromě většiny Italů tam byl i Švéd Finn Malmgrem a český radiolog František Běhounek. Vzducholoď však ztroskotala a na ledové kře se zachránila zhruba polovina osádky. Začal boj o život za nepřízně počasí a nedostatku potravy. Naštěstí se podařilo zachránit vysílačku, takže byly zorganizovány různé záchranné akce. Nejméně se však angažovala Itálie. Do záchrany se zapojil se i slavný norský polárník Amundsen, který však přitom zahynul.
Sám Nobile pak čelil kritice, že do prvního letadla, které se k polárníkům dostalo, nastoupil on, místo aby dal přednost všem ostatním. Později vyšlo najevo, že tomu tak chtěl, ale pilot ho vzal prvého, protože to měl přikázáno a navíc byl Nobile hodně zraněný. Nakonec zbytek posádky zachránil ledoborec Krasin, letadlům se na kře nedařilo přistát.
V závěru knihy jsou popsány i osudy přeživších členů posádky Italie.
Stýskání zažehnáno
Soňa Červená
Paní Soňa Červená byla bojovník a já mám bojovníky ráda. Poprvé zabojovala o život vlastně hned po předčasném narození a pak už pořád. Její heslo bylo "Nedám se". Z knihy mne nejvíc zaujaly její začátky, komplikovanější vztah s matkou i s jejími partnery.
Poslouchala jsem jako audioknihu, která byla doplněna hudbou a různými áriemi, takže to byl ještě bonus navíc.
Chodci v soumraku
Vítězslav Bělovský
Spisovatele jsem neznala, ani tuto knihu. Bylo to proto pro mne milé překvapení. Je to podáno z pohledu malého chlapce, který miluje své prarodiče. I když dědeček si rád vypije a babičce nechce odevzdávat vydělané peníze, když dojde na lámaní chleba, dovede se vzepřít a dokonce i štamprli odmítnout.
Jako největší šmejd z celé knihy na mne působí Jura, bratr jeho maminky.
Ano, rubání v dole není jednoduchá práce, hodně horníků se odreagovává alkoholem (koneckonců i dědeček). Ale chování Jury už je přes čáru.
Babička drsňačka znovu v akci
David Walliams
Další kniha, kterou mi k přečtení doporučil vnuk. Pobavila jsem se, ale jednička se mi líbila trochu víc. I tato kniha byla vtipná i dojemná zároveň, ale jak už to u druhých a dalších pokračování bývá, vždycky v něčem kopírují ten první díl. Taky mi trochu vadilo neustálé používání různých citoslovcí, které zabraly velkou část stránky.
Smrt krásných srnců
Ota Pavel
Je to vlastně má první knížka od Oty Pavla. A je psána přesně tak, jak to mám ráda. Směsice humoru, dojemných chvilek a nostalgických vzpomínek. A vzpomínky jsou buď krásné, na rodinu, na přírodu, na čerstvě upečený chleba nebo drsnější v době války. Hlad, strach, bezmoc....
Tatínek by sice někdy potřeboval proplesknout, ať se vzpamatuje ze svých úletů, ale rozhodně mu nejde upřít lásku k celé rodině. A laskavá a tolerantní maminka mu ty úlety toleruje, protože ví, že je to člověk se srdcem na dlani.
A scény se psem Holanem, puštěním králíků na svobodu nebo závěrečné pověšení cedulky s nápisem Přijdu hned jsou nezapomenutelné.
Marie Terezie: Symfonie života velké císařovny
Josef Bernard Prokop
Já mám knihy J. B. Prokopa ráda, většinou se soustředí na ty hlavní postavy, nepřimíchává tam kopu "obyčejných" lidí. Taková byla i kniha o Marii Terezii.
Nejdříve se věnuje jejímu nástupu na trůn a problémy s tím spojenými. Spousta okolních panovníků ji měla za slabou ženu, kterou může připravit o území. Nejvíce jí dal zabrat pruský král Fridrich II., který byl velmi schopným panovníkem i vojevůdcem. Díky němu přišla o Slezsko.
Hodně prostoru je věnováno soukromí Marie Terezie. Manželský život s Františkem Štěpánem byl, dá se říct, šťastný. A jak je známo, porodila šestnáct dětí, z nichž nejznámější je její nejstarší syn Josef, který po její smrti nastoupil na trůn. Vlastně to bylo obdivuhodná žena, musela řešit války o území, spravovat velkou zemi, k tomu problémy s některými dětmi a taky všudypřítomné nemoci, které zabily spoustu jejich blízkých.
Václav IV. - Tajná kronika velké doby malého krále
Josef Bernard Prokop
Tato kniha potvrzuje mé mínění, že po panovnících velikánech přichází na trůn jejich synové, kteří pro tuto pozici často vůbec nemají dispozice. Není to pravidlo, ale stávalo se to docela často.
Když po Otci vlasti nastoupil jeho syn Václav IV., nebylo to pro naši zemi žádné terno. Genů asi moc nepodědil, spíš zde hrála roli jeho výchova. Samozřejmě jako dědic trůnu byl protěžovaný a rozmazlovaný. Takže když už začal vládnout, moc mu to nešlo. Raději nic neřešil, poslouchal a prosazoval jen své kamarády. A záliba v pití alkoholu taky udělala své.
Je pravda, že to s českými šlechtici v té době nikdy nebylo jednoduché, ale někteří králové si s tím dovedli poradit. Ne tak Václav IV. Ve spoustě státnických záležitostí byl asi schopnější jeho mladší bratr Zikmund, o kterém se také chystám číst.
Tři muži na toulkách
Jerome Klapka Jerome
Knížka psaná s typickým anglickým suchým humorem, který se mi líbí. Tři muži, známí už z knihy Tři muži ve člunu (o psu nemluvě) se chystají na výlet na kolech do Německa. Už jen příprava na tento výlet je náročná: jak to podat manželkám apod. Když už se do toho Německa dostanou, neodpustí si šťourání do německé povahy, ale koneckonců takové poukazování na negativní rysy jiných národů tu vždycky bylo a bude.
Poprvé jsem se zde setkala s pojmem buršácká mensura. A to se mi docela zvedl kufr. Přitom se tomu věnovaly studentské spolky...
A když si uvědomím, že kniha byla vlastně psána kolem roku 1900, smekám před spisovatelem, protože vůbec nepůsobí archaicky.
Babička drsňačka
David Walliams
Tuto knížku jsem nejdříve doporučila vnukovi, protože se mi líbil název. Vnuk ji bleskově přečetl, hodně ji chválil, tak jsem se do ní pustila i já. A mně se taky moc líbila. Je to o babičce, u které se vnuk Ben nejdříve nudí, ale nakonec je z ní nadšený. Trochu za hranou byly pro mne zmínky o babiččině "kvákání", ale to byla jen malá piha na kráse. Jinak je kniha je psána vtipným stylem a dojde i na velmi dojemné chvíle.
Už se oba těšíme na druhý díl.
Neděle odpoledne
Viktorie Hanišová
Tato kniha se mi ze všech knih, které jsem od této spisovatelky četla, líbila nejméně. Hlavně kvůli první části, která je podána z pohledu Tea. Je napsána slangem a to mně strašně vadilo. Spíš snesu nářečí, ale takhle nespisovnou mluvu ne, rve mi to uši. No, při čtení asi spíš oči....
Ale protože jsme byla zvědavá, jak vše dopadne, odhodlala jsem se k dalšímu čtení. Pak už se to četlo dobře, pokud se tak dá nazvat depresívní čtení o matce uvíznuté v náboženské sektě a nemastném neslaném otci, který se v neděli odpoledne ztrácí neznámo kam.
Já, Iulia
Santiago Posteguillo
Podrobný popis vzestupu syrské dívky na císařský trůn. Přiznám se, že Iulii Domnu jsem do přečtení této knihy nezaregistrovala. Přitom to byla možná nejmocnější žena na římském císařském trůnu.
Po smrti šíleného císaře Commoda se na trůnu krátkodobě vystřídají dva senátoři Petrinax a Iulianus. A pak začne válka mezi třemi správci, správcem Panonie Septimusem Severem, který je manželem Iulie, správcem Sýrie Nigerem a správcem Británie Albinusem. Vítězně z ní vyjde Severus, možná hlavně díky tomu, že mu radí Iulie. Nejdříve mu to vadí, ale když pozná že její strategie je úspěšná, začne ji naslouchat. Velkou roli hraje i to, že se oba navzájem velmi milují, což je záležitost u římských manželů velmi nezvyklá...
A když se Iulii splní sen o vybudování impéria, má ještě další sen, pokračování dynastie.
Potěšily mne doplňující poznámky od spisovatele, protože román je opravdu obsáhlý a podrobný, takže jsem se občas v množství postav trochu ztrácela. A některé pasáže, hlavně popisy bitev, byly až moc podrobné.
Dědina
Petra Dvořáková
Myslím si, že spisovatelka skvěle vystihla náturu vesničanů. Žiju na dědině, takže to dovedu posoudit. Je tu celé panoptikum postav, od dobromyslných postaviček (třeba děda z první kapitoly) až po buranské týpky, jako třeba Laďa. Všichni tam na sebe všechno vědí a nejen o přítomnosti, ale i o daleké minulosti. A neváhají to použít proti bližnímu svému. Ne že by na vesnici byli horší lidé než ve městě, jen se všichni navzájem znají a vidí si "až do talíře".
Na Západě zuří válka: Jak přežít v bláznovské době
Douglas Murray
Ráda čtu knihy od Douglase Murraye, protože nazývá věci pravým jmény. I když výraz "ráda čtu" není ten správný výraz. Číst si o tom, jak si Západ svými masochistickými tendencemi kope hrob, není lehké. Brát na sebe vinu za všechny hříchy světa je na pováženou. A bohužel dochází k neskutečným absurditám, jako je zavrhování takových velikánů, jako byl Shakespeare a dalších, u kterých se v jejich dílech hledají stopy po rasismu. A samozřejmě se tam najdou, podle hesla: kdo chce psa bít...
Veselí
Radka Třeštíková
Mně knížka bavila. Návrat mladé ženy Elišky z Prahy na Moravu, mezi své blízké, své přátele a kamarádky i mezi bývalé lásky. Neobejde se to bez zklamání, ani bez jejich omylů. Hlavně ve vztahu k opačnému pohlaví. Ty hodné přehlíží, inklinuje spíš k těm problematickým.
Nářečí mi nevadilo, jsem z Moravy, i když severní. A taky z vesnice, kde je docela dost takových týpků, jako v této knize.
Děti nade vše
Delphine de Vigan
Nejsem na žádných sociálních sítích a nesnáším reality show. Tím pádem je můj pohled na tyto fenomény dnešní doby jasný. A ti lidé, kteří mají vstřícný přístup k těmto brain-washingovým zábavám, asi tuto knížku nebudou číst. Nebo spíš nebudou vůbec číst knihy.
De Vigan si vybírá bolavá témata, která mistrně zpracovává. Tato kniha začíná jako thriller, končí jako psychodrama. Díky matce, která si myslí, že vše dělá jen pro dobro svých dětí. A vůbec si neuvědomuje, že jim vlastně strašně ubližuje. Bohužel je takových matek v dnešní době víc než dost, nejdůležitější jsou pro ně lajky a jako vítaný bonus ještě peníze z reklam z kanálů a sítí, kde předvádí své děti.
Zlomená křídla
Chalíl Džibrán
Poslouchala jsem jako audioknihu, která byla v tomto případě výborně namluvená, doplněná vhodným hudebním doprovodem.
Kromě příběhu o nešťastné lásce mne uchvátil nádherný, poetický jazyk. Hlavně v první části jsem se kochala. Druhá část byla depresívnější. A párkrát mi tam nesedělo slovo "revoluce", nešlo mi to k té knize ani k té době. Naopak motiv "zlomených křídel" přesně vystihoval děj.