Ewilka komentáře u knih
Od Tajemství domu Thornů nelze mít vysoká očekávání. Jde o doprovodnou novelku a s tím je nutné ke knížce přistupovat. Žádný složitý příběh, žádný překvapivý zvrat, ale milé čtení na odpoledne, které zahřeje u srdce. Chemie mezi postavami totiž stále funguje, a především Silase není nikdy dost.
Jednoduchý fantasy příběh se sympatickými postavami. Nic víc. Nic míň. A díky tomu jsou Kouzla rodu Thornů milým oddechovým čtením, které baví a nezklame.
U prvního dílu Aristokratky bych na prstech jedné ruky napočítala stránky, které mě NErozesmály. Zde přesně naopak.
Jojo Moyes si své příznivce získala pro příběhy o milostných vztazích. Ty tentokrát mají červenou a prostor dostává síla pravého přátelství, doplněná o témata rasové segregace a feminismu. Jako hvězdy v temné noci je komplexní, dobře vystavěný příběh, který kapitolu po kapitole graduje. Konec byl za mě trochu slabší, přesto knihu řadím k tomu nejlepšímu, co jsme od Jojo Moyes měli možnost vidět.
„Slogany typu – pro fanoušky Sarah J. Maasové – mě spíše štvou, ale tady to platí na sto procent.“ – Ne. Ne. A ještě jednou NE. Z krve a popela se může měřit leda tak s Dvorem mrazu a hvězd, který se, slušně řečeno, nepovedl. (4/10)
Nemám slov. Úžasná kniha, která stránku po stránce graduje a jejíž konec vám nedá spát.
Na to, že ta knížka byla tak opěvovaná, jsem čekala trochu víc. Jedná se sice o čtivou jednohubku, ovšem romantická linka se vyvíjí extrémně pomalu a pár věcí zůstalo nevysvětlených, jako kdyby na ně autorka zapomněla.
Když čtyři roky čekáte na třetí díl jedné z nejlepších českých fantasy, rozporuplné recenze nejsou to, co byste chtěli slyšet. Bála jsem se, že budu zklamaná. Než jsem se tedy na Nastereu vrhla, přečetla jsem si předchozí dvě knihy znovu. A myslím, že jsem udělala dobře. I zde se do děje vracejí postavy, o nichž jste si mysleli, že už o nich neuslyšíte, objevují se nové charaktery skrývající mnohá tajemství a sklenařský svět ukazuje svou další tvář. Autorka nás tímto dílem přesvědčila, jak málo toho o sklenitu, Duvalském pohoří, tajemné historii i samotné pětadvacítce víme. A jak už je zvykem, na některé otázky (snad) dostaneme odpovědi až v příštích dílech.
Velmi čtivě napsaná kniha. Autorka poodhaluje osobní život královské rodiny, přičemž velký prostor dostává princ Philip, o němž toho lidé zas tolik neví.
Otka v sobě spojuje snad všechny klišé young adult literatury, která ovšem v tomto případě úplně nefungují.
Zpočátku jsem se nemohla začíst, ale pak to šlo samo. Skvěle ukázána manipulace s lidmi.
Alena Mornštajnová je výborná vypravěčka. Při čtení jejích knih mám pocit, jako by mi celý příběh někdo vyprávěl u šálku dobrého čaje. Slepá mapa je úžasná kniha o 3 generacích jedné rodiny, plná vedlejších linek a zajímavých postav, od které se nebudete moci odtrhnout. Do samotného konce jste napjatí a čekáte, kam nakonec osud hlavní hrdiny/hrdinky zavede.
Hned na začátek bych chtěla říct, že na debut to vůbec není špatné. Ba naopak. Několik prvních desítek stran jsem byla opravdu překvapená, jak dobře je tato kniha napsaná. Pocity, myšlenky, úzkost - zkrátka všechno. Zápletka s webovou stránkou také super. Místy mi až běhal mráz po zádech. Ale. Závěr mi přišel trochu urychlený, moc věcí se seběhlo naráz. Je to škoda, protože ta atmosféra připomínající thriller byla skvělá a rozhodně by si zasloužila dotáhnout lépe. Proti hlavním hrdinkám nic nemám. Byly fajn, každá svá. Zároveň mi ale nepřirostly k srdci natolik, abych mohla hodnotit plným počtem. I tak si ale kniha rozhodně zaslouží pozornost!
Jen Ruta Sepetys dokáže napsat silný příběh mladé lásky na pozadí stinné části historie Španělka, ze kterého vyzařuje cit i něžnost, a přitom se nejedná o přeslazenou romanťárnu.
Dodatková knížečka je opravdu pro ty, kterým se Kroniky prachu hodně líbily a příběh si zamilovali. Spíše obsahuje autorčiny poznámky, různé zajímavosti, ilustrace, medailonky jednotlivých postav a pár krátkých příběhů, díky kterým poznáte lépe i vedlejší postavy - např. jak se Rachel seznámila s Henrym. Trochu mě mrzelo, že panu Reedovi nebyla věnována větší pozornost. Přeci jen, je to nejspíše nejoblíbenější postava celé knihy. I tak jsem si ale dodatek užila.
Lepší než vlna zločinnosti, ale místy se už vtipy opakují. Každopádně fajn čtení.
Ze začátku může příběh působit jednoduše a možná si budete říkat, že víte, co se stane dál, ale později se začnou objevovat nové a nové okolnosti. Knížka se mi četla dobře, stránky ubíhaly jedna za druhou. Líbilo se mi, jak si autorka ,,pohrála" s romantickou linkou a vložila do ní to pomalé získávání důvěry. Díky tomu působila mnohem reálněji.