em75 komentáře u knih
Pane jo, tahle spisovatelova třetí knížka se mi líbila ze všech nejvíc. Měla jsem trochu strach, že to bude kopie "Rosemary má děťátko", naštěstí se to začalo ubírat jiným směrem. Za ten konec můžu jen poděkovat.
(SPOILER) Na knihu jsem se moc těšila, ale cítím menší zklamání. Asi do půlky jsem se nemohla začíst, ke všemu mi hrozně lezli na nervy Brendan s Maurou. Nejdřív hlavně Maura, časem se mé sympatie k oběma prohodily. Čekala jsem výbuchy smíchu a to, že Evie procestuje větší část světa a s tím spojené zážitky. Ale moc jsem si tu rošťandu oblíbila a druhá půlka knihy mě chytla. Jen mě zklamalo, že happyend nebyl úplný happyend a bylo to takové smutné. Aspoň pro mně.
Ani další díl mě nezklamal, i když se mi zdál být trošku jiný, než ty předchozí, takový klidnější .. Paní Angela prostě umí!
Příjemné odpočinkové čtení, třeba k odpolední kávě. Jen pozor, občas hrozí vyprsknutí smíchy .. Obdivuji tenhle druh humoru, životního "nadhledu" a tolerance paní spisovatelky. A ta obálka se fakt povedla.
Pane jo, to jsem nečekala. Během čtení jsem pořád přemýšlela, jak to dopadne, ale tohle by mě fakt nenapadlo. V jednu chvilku mi to připomnělo kousek od Palahniuka. Jsem v pokušení přečíst si to ještě jednou, když už vím ..
Pěkný oddechový příběh. Kniha je pro čtenáře od 11 let, proto jsem ji v knihkupectví nemohla najít. Ale určitě si ji rádi přečtou i dospělí, kteří se chtějí předvánočně naladit a vypnout myšlenky.
Jedna z mála knih, které mi nedaly spát. Musela jsem vědět, kdo je ten tajemný návštěvník a jestli Elle opravdu jen blouzní z nevyspání. Paráda.
Spisovatelku jsem zaregistrovala, když měla vyjít Letuška z economy. Jenže mi stačilo přečíst pár ukázek a byla jsem zklamaná a knihu si nekoupila. Recenze na Všechno nejlepší, Anno, mě zaujala a tak jsem to riskla. A rozhodně nelituju. Jsem nadšená. Annu jsem si zamilovala a i když jsem byla zvědavá, jak její příběh dopadne, nerada jsem se blížila čtením ke konci. Chtěla jsem, aby její příběh pokračoval a já mohla číst dál. A ta krásná obálka tomu všemu dodala ten správný šmrnc.
Četlo se mi to celkem dobře, ke konci to mělo pěkný spád. Ale odhalení a samotný konec .. šmik a byl konec příběhu. To se mi zdálo až moc rychlé. Jiné pasáže bych z knihy zase vyškrtla úplně. Tahle série u mně není na prvních příčkách, ale přesto jsem zvědavá na další Theovo "řádění".
Tenhle díl mě trochu zklamal. Možná to byl jen můj pocit, ale zdálo se mi to takové nezáživné. Každopádně hlavní motiv a rozuzlení byly šokující.
Napínavé až do samotného konce .. (nešla jsem smažit kapra dřív, než jsem to dočetla). Ale to překlopení z thrilleru na červenou knihovnu mi tam trochu vadilo. Nečetla jsem jiné spisovatelčiny knihy, ale určitě ještě nějakou zkusím.
Mám takové rozporuplné pocity. Nebavily mě ty pohádkové příběhy, i když vím, že měly svůj smysl. Bylo to spíš smutné, než veselé a nesmála jsem se tak, jak jsem čekala, že se budu smát .. tak jako u jeho jiných knih. Při větě : "Myslela si, že zachránila nesprávnou dceru" ve mně dost hrklo a musela jsem si dát ve čtení chviličku pauzu.
Pro mě asi nejlepší hláška - "Pokud by měla diskvalifikovat každého, kdo se někdy zachoval špatně, velice brzo by jí přátelé došli." Silný příběh, asi až moc.
Sice se mi první díl líbil o trošku víc, i tak to bylo parádní čtení. Max s Konou byli skvělí. S Holtovou to doufám bude mít jinou dohru. Bylo by škoda vyřadit takovou šéfovou ze hry.
Čím víc jsem četla, tím víc jsem měla toho věčně nabroušeného chlápka Oveho ráda. A jak říkávala jeho Sonja - "Všichni lidé chtějí žít hodnotný život, ale hodnoty má každý člověk jiné."
"Opravím ti to, kocour zůstane." Jo, o tomhle to je.
Asi jsem čekala víc. Víc brutality a vraždění, že to opravdu bude "show". Ale zklamaná nejsem a jdu do dalšího dílu. Poe je fajn a Tilly mě nejednou hodně rozesmála. Jen nevím, jestli lidé s tak vysokým IQ dokáží být tak mimo realitu, ale asi ano .. (stan a otvírák na konzervy mě dostaly k záchvatu smíchu).
Tenhle příběh se mi líbil víc, než první díl. V tom prvním to bylo takové oťukávání, ale teď to mělo úplně jiný spád. Nedalo se jinak, než číst dál a čekat, jak to dopadne. Bylo mi obou kluků moc líto a oba dva jsem si zamilovala. Bylo by fajn, kdyby se tyhle knihy dostaly i mezi mladé lidi, kteří zápasí se svými nejistými myšlenkami a dodaly jim odvahu ..
Tohle téma se mi zdálo trošku jako scifi, ale na druhou stranu ohledně toho, co se teď děje s Covidem, spíš hodně nahání hrůzu. Ta představa, co všechno se dá vypustit mezi lidi. Theo se mi líbí v tom, jak si jde vždycky za svým ..
Knihy si vybírám sama, ale tuhle jsem i s druhým dílem dostala jako dárek. A jsem nadšená. Sayer jsem si hned oblíbila a překvapilo mě, že její nadřízená není nepříjemná mrcha jako bývají v jiných detektivkách. Asi od půlky příběhu jsem si myslela, že jsem asi poprvé uhodla vraha, ale stejně jsem se zase spletla. A ta její babička ... SUPER.
Sice tam byly nějaké nezodpovězené otázky a některé situace by stály za to je více rozepsat, ale přesto se mi i tenhle díl moc líbil.
Po Šelmě jsem byla dost natěšená, ale přišlo trochu zklamání. Zdálo se mi to takové plytké. To co by mělo být lépe vysvětleno a popsáno, to prostě není. A naopak mi některé kapitoly přišly zbytečné, trochu jsem zápasila s jejich pochopením. Čekají mě další 2 díly, tak doufám, že budou lepší.