Ellis komentáře u knih

Tak bohužel knížka mě vůbec nenadchla. Mám ráda sci-fi, ale tohle bylo prostě moc, tohle určitě není můj šálek čaje. Přečetla jsem pouze první 2 povídky...první ničím nezaujala, a ta druhá ve mně vyvolala silný pocit odporu, takže číst dál už jsem nemohla. Knihu jsem dál už jen prolistovala a zběžně přečetla nějaké úryvky, bohužel i ty byly pro mě nestravitelné.

2 01.11.2012

Tak nevím, psychologické příběhy mám ráda, ale tahle knížka se mi nečetla moc dobře. Začátek mě zaujal, ale pak se příběh jaksi táhnul a začalo to být nezáživné a já přestala být trpělivá čtenářka. Ač to normálně nedělám, přeskakovala jsem stránky a konečně si přečetla závěr.

1 07.10.2012

Po knížce z veterinárního prostředí sáhnu vždycky ráda. Tahle je dokonce tak trochu přirovnávána na obálce k příběhům Jamese Herriota. Tak co se týče vyprávění, nedá se to vůbec srovnat. Herriot se čte výborně, kdežto tady to byl prostě chaos. Čtenář měl být proveden jedním celým pracovním dnem veterináře na klinice. Kapitoly mají sice vždy na začátku časový údaj, ale je naprosto zbytečný a pocit chronologického děje určitě mít nebudete.
Autor sice na začátku kapitoly v 1. odstavci nakousne určitý případ nějakého pejska, jenže pak to nechá být a 5 a více stran čtete o úplně něčem jiném a to ještě v různých časových obdobích - např. zážitky ze studia, zmíní x různých případů (dost zkráceně), zabývá se zdlouhavě různou jinou problematikou (viz výše v úvodu) a vy se nemůžete dočkat jak to dopadne s oním psem. Když už se k tomu případu po asi 10 stranách vrátí, tak vám ani hned nedojde, že už to je ono, protože mezitím se vystřídalo tolik jmen psů a majitelů a případů, že jste ho skoro zapomněli. Je to jako když vaše šíleně upovídaná kamarádka nakousne nějaký problém či situaci a v průběhu řečnění asi tak 5x odbočí od tématu a každé to nové téma ještě 5x rozvede dále.
No dočetla jsem, abych se dozvěděla jak to s těmi pár hlavními případy dopadne. Poučení i špetka zábavy tam byla, samozřejmě i smutek, když už se pro zvíře nic udělat nedá.
Ale styl vyprávění, nebo spíše řazení je nepříjemné a chaotické.

07.10.2012

Tak jsem se po hodně delší době vrátila k Asimovovi a tímto zase trošku k žánru sci-fi, tak nějak se mi zachtělo si znovu přečíst sérii o Nadaci, kterou jsem celou četla asi jako 20tiletá. A tentokrát to vezmu pěkně chronologicky, čili od Předehry. Asimov nezklamal, knížku jsem zhltla za 3 večery a musím říct, že v ní nebyl jediný odstavec, který by mě nebavil. Skvělé čtení, poběžím do knihovny pro další díl/y a určitě doporučuji!

2 10.08.2012

Knížku jsem četla již před delší dobou a přestože po jiných dílech Frýbové sahám opakovaně, tak po této už ne. Ne že by nebyla vtipná, to ano, ale tolik mě dějově nezaujala a moc mi nesedla.

4 05.08.2012

Tak mně zase specifický ironický humor Frýbové sedí hodně. Tento humorný román rozhodně patří k jejím několika nejlepším a dost jsem se nasmála.

7 05.08.2012

Další ze skvělých knížek autorky, opět výborně vykreslené postavy a sarkasmus:-)

3 05.08.2012

Jako relaxační čtivo na dovolenou se knížka vzít dá. Jednoduchý, ale místy i vtipný příběh.

03.08.2012

Tento typ knížek si beru většinou na dovolenou, kde chci číst něco nenáročného. Což tenhle příběh splnil. Zatím jsem přečetla celkem 3 knížky od autorky a je to vždy podobné - rozchod s otravným či jinak nevhodným mužem, osamostatnění se, seznámení se se strašně přitažlivým, ale příšerným mužem a nakonec spojení s oním novým mužem, který je vlastně hrdinčin ideál:)). No jde to no, ale pouze jako relax.

03.08.2012

Přečteno za 2 večery. Nedá se přestat. Knížky od Torey Hayden jsou vynikající a mám přečteny všechny 3, které v mojí knihovně mají. Nejlepší je asi Spratek. Téma není nijak hezké, jde přeci vždy o nějaké zneužívání dítěte, ale Torey píše skvěle a je zajímavé sledovat, jak se snaží rozkrýt problém a dětem pomoci.
Rozhodně doporučuji, jak začnete číst, tak knihu nepustíte, dokud nebudete na poslední straně:-)

4 18.07.2012

Tak nejdříve jsem viděla skvělou Báru Hrzánovou v podání Helenky a ta se mi při čtení vkrádala do ucha svou intonací, protože zážitek to byl nezapomenutelný. Přestože je to už dávno:-) Přečíst se to dá, pobavíte se hodně, ale v tomto případě je vyjímečně lepší to divadlo:-)

4 18.07.2012

Když se v mojí knihovně objevila "nová" (kniha je vydaná v 2006, ale zřejmě byla teprve pod ono klíčové slovo zařazena, jinak by mi dávno neušla) knížka na klíčové slovo autisti, vůbec jsem neváhala. I když jsem byla malinko skeptická kvůli severské národnosti autora, co jsem od nich četla, se mi zatím nelíbilo.
Odložila jsem co mě nezaujalo tak moc a okamžitě se pustila do čtení. Je to tak humorné, odlehčené a příjemné čtení, že jsem se nemohla odtrhnout:-)
Fajn příběh, také doporučuji.

2 18.07.2012

Výborná a skvělá knížečka pro milovníky papoušků! Nejenom že se člověk dozví spoustu odborných informací (psáno srozumitelně) hlavně co se týká chování a schopností papoušků, tak se i výborně pobaví. Knihou se totiž prolínají autorovy zážitky s několika kakariky a jedním mníškem, choval je po sobě jako rodinné mazlíčky a veselých příhod je dost:-) Např. když jednou chtěl odejít do práce a Adík (tak se papoušek jmenoval) nechtěl zůstat doma sám, tak se mu před odchodem schoval nenápadně do kapsy kabátu...
Je to úžasné čtení, já si knížku půjčuji po čase v knihovně i opakovaně. Určitě doporučuji!

28.03.2012

Výborně napsaná knížka. Stále se nemohu dostat přímo k deníku Anny F., tak aspoň v tomto příběhu jsem se s ní mohla seznámit. Byla to hrozná doba, děsivá, všichni v Holandsku takřka vyhladověli a o tom ostatním ani nemluvě. O to větší obdiv zaslouží Miep (i ostatní, kteří se o ukrytou rodinu Anny starali) za svou odvahu a vytrvalost.
Určitě doporučuji, skvěle se čte.

1 16.03.2012

No já nevím, ale strhující pro mě ta knížka nebyla, právě naopak, dějově to bylo trochu roztahanější. K dočtení jsem se asi od poloviny musela nutit. Ze začátku mi také dost vadilo, že někdy jsou požívány u hrdinů jména, jindy přezdívka a jindy zase ty německé tituly - v těch se nevyznám, takže mě to dost mátlo, kdo vlastně co řekl. Knih o koncentračních táborech jsem už několik přečetla a byly rozhodně lépe psané a některé i drsnější. Ne vždy je známý autor zárukou výborně napsaného příběhu, kolikrát je čtivější a lepší někdo, kdo napsal jen jednu knihu. Např. takový Lustig se čte strašně špatně...Ale to jsou samozřejmě moje subjektivní dojmy.
Jinak jsem ráda, že jsem knihu dočetla.

13.03.2012

Docela ucházející knížka, ale někde za půlkou mě už tolik nebavila, hlavně ta část kde je Carrie v New Yorku. To bylo dost roztahané a její nový přítel mi byl nesympatický. Jinak námět je zajímavý a nikomu bych nepřála něco takového řešit.

13.03.2012

Naprosto vynikající kniha o stravě, nejzajímavější a nejpoučnější (tedy kromě knih našeho českého odborníka na výživu pana Fořta) co jsem kdy četla. Navíc čínská kuchyně mi vždy dost chutnala. A ted, když jsem se dozvěděla, v čem tkví její tajemství a přínos, na ni nedám dopustit. Číňané dokáží udělat chutný pokrm doslova z každého listu, jejich kombinace zeleniny a kořenících přísad je úžasná a má svůj určitý přínos.
Rozhodně doporučuji všem, kteří chtějí zdravě, chutně a dobře jíst:-)

3 02.03.2012

Už 3. kniha, kterou jsem od této autorky četla. Zase šlo o příjemné vypravování, všechny knížky se čtou bezvadně a čtu je, když si potřebuji oddechnout od emočně náročnější literatury. Tento příběh matky 3 dětí je poněkud divoký a plný zvratů, ale tak to někdy bývá. I když např. Chalupářka a Důchodkyně nestřílejte byly lepší.
Určitě doporučuji jako oddechovou četbu.

17.02.2012

Celkem dobré čtení, akorát si nemůžu pomoct, sloh příběhu na mně působil jako by se odehrával o pár desítek let dříve. A přitom měly postavy mobilní telefony. Nesedělo mi vyjadřování některých žáků a způsob mluvy učitele, to je prostě můj osobní dojem. Jinak to špatné nebylo.

17.02.2012

Útlá malinká knížečka, která se dá přečíst za hodinku. Nemůžu říct, že by četla špatně, je psána velmi vtipně, možná ale právě až příliš. Psa nevlastním, ale zvířátka mám ráda a právě proto si čas od času něco o psech (či jiných zvířátkách) přečtu. Autor popisuje celkem podrobně, jak se chovat při návštěvě zvěrolékaře. Mám ráda vtipné příběhy, ale tady to bylo až násilné a hlavně mě rušila spousta odkazů na poznámky pod čarou takřka na každé stránce.
Jinak ale je to celkem čtivé a zasmějete se.

15.02.2012