eliska2126 komentáře u knih

Pár dní zpět mi konečně po nekonečném čekání dorazil knižní brácha Habibiho Candy. Teď už můžu prozradit, že jsem knihu četla už před pár měsíci jako beta čtenářka a už teď můžu říct, že se rozhodně máte na těšit!

Pokud se vám líbil Habibi, tak si určitě oblíbíte i Candyho. Sledujeme jeho příběh společně s příběhem Virginie, novou spolumajitelkou klubu LocalX. Bylo super, že se tu objevili i Harry s Cassie z předešlého dílu a více jsme také pronikli do vnitřního fungování podniku.

Líbilo se mi to jiskření a škádlení, které probíhalo mezi Virginii a Candym. Celkově je kniha opět čtivá jak blázen a nemůžu se dočkat, co na knihu řeknete vy, kteří ji plánujete číst. Nebo už ji někdo má dokonce přečtenou?

Knihu určitě doporučuji všem, kterým se líbil první díl a všem milovníkům darkromance. Já jsem byla opravdu moc spokojená, i když u mě Habibi stále vede.

2 26.11.2023

Mě sporty v knihách baví moc. Nejradši mám asi hokej, čímž se mi autorka trefila do noty. Na příběhu se mi také líbilo to, že začíná tam, kde většina romantických příběhů končí. Sledujeme totiž pár, který spolu už jednou chodil na střední a teď se potkali znovu po 4 letech a dají se dohromady. Zbytek knihy je vlastně o tom, jak se spolu učí fungovat a jak se vyvíjí jejich vztah.

Hlavní postavy jsme si oblíbila úplně od začátku. Měla jsem z příběhu úplně stejný vibe jako z Návrhu od Elle Kennedy (asi tím hokejovým prostředím).
Sirius byl jako hlavní hrdina moc fajn, přede všemi namachrovaný kapitán Orlů, ale před Wafley se choval trochu jinak. Wafley byla oproti němu taková nevinná dušička. Musím ale říct, že mi občas přišlo, že některé situace by se vyřešili, kdyby spolu postavy více mluvily, ale tak je to ostatně kolikrát i v reálném životě.

A konec mě opravdu dostal. Půl hodiny jsem ležela v posteli, zírala do stropu a nevěděla, co se životem!

Věřím, že autorčin původní text byl naprosto parádní. Co tady ale bohužel musím zmínit, je katastroficky odfláknutá práce překladatele/korektora z @nasevojsko, který by se měl opravdu stydět! Tolik chyb a překlepů jsem v žádném jiném textu nikdy neviděla. Vypadá to, že to prostě hodili jen do google překladače a bylo jim jedno, že v Česku máme řasenku a ne spirálu apod. Nicméně nechci, aby tohle jejich lajdáctví nějak ovlivnilo hodnocení jinak skvělého příběhu, proto se to v hodnocení nepromítne - hodnotím samotný příběh, který mě opravdu bavil.

1 26.11.2023

Toto je moje třetí kniha od autorky. Jako první jsem přečetla Hanu, která má navždy místo u mě v knihovně, protože mě opravdu dostala. Potom Listopád, ten byl malinko slabší, ale i tak síla a teď Les v domě.

V knize sledujeme dívku, které neříkají jinak než Cácora. Nechci vám toho o ději prozrazovat moc, protože mi přijde, že když nic nebudete vědět, o to silněji na čtenáře kniha zapůsobí. Cácora žije se svou babičkou, dědou, mámou a tátou. Bylo mi ji fakt líto, protože i když žila se svou rodinou v domě, tak neměla prakticky nikoho. Otec odešel, matka spíš byla než nebyla a babi s dědou taky neoplývali nějakým zájmem o svou vnučku, i když...

Kniha se četla opravdu těžko, ale zároveň lehce. Autorka píše opravdu čtivě, ale to téma... Teda uff.. celý příběh tak nějak hezky plynul a odhaloval nám postupně tajemství ukrytá v domě i v lese, o kterých se vám nezdálo ani v těch nejhorších snech.

Les v domě bych určitě doporučila všem, kteří si troufnou na opravdu tíživý příběh. Toto se autorce opravdu povedlo, nicméně u mě stále na prvním místě vede Hana.

16 26.11.2023

Přiznám se, že mi Ex v éteru ležela poměrně dlouho v knihovně. Tak jsem si řekla, že je ten čas a konečně se do ní pustím. Anotace vypadala zajímavě a říkala jsem si, že mi teď nějaká oddechovka bodne.

V knize sledujeme Shay, pro kterou je práce v rozhlase vším, a Dominika, který nastoupil celkem nedávno jako reportér. Aby zachránili jejich stanici, přijde Shay s nápadem na pořad Ex v éteru, kde bude muset předstírat, že kdysi s Dominikem chodila a budou rozebírat vztahy. Myslím, že nám je celkem jasné, jak tohle bude pokračovat.

První bych určitě ráda zmínila prostředí, ve kterém se příběh odehrává, to bylo opravdu zajímavé. Ani hlavní hrdinové mi nijak nevadili, ale asi si mě nezískali tak, jak bych chtěla. Chemii jsem mezi nimi moc žádnou neviděla. Autorka se také docela rozepisuje, takže děj neplynul tak hladce, jak bych od oddechovky očekávala.

Ve finále to byla fajn kniha, ale ničím nevybočuje z řady a hodnotím spíš jako průměr.

1 26.11.2023

V knize sledujeme bývalého mafiána Ashera Blacka a Lucy, která se dostala na prestižní školu a chce si zařídit život konečně podle sebe. Postavy mi byly opravdu sympatické. Neměla jsem problém snad s nikým z nich. Líbilo se mi, jak byla Lucy silná a i přes to všechno, co se jí v pěstounské péči stalo. O Asherovi jsem napřed nevěděla, co si myslet, ale jak už všichni čekáme, pak nám začne ukazovat, že to není takový tvrďák, jak se zdá.

Další, co se mi opravdu líbilo, bylo to vzplanutí na začátku, ale postupně to přešlo ve slow burn romance. Ano, byla tam zřetelná přitažlivost mezi Asherem a Lucy, ale autorka si dala opravdu záležet a vystavěla jejich vztah opravdu uvěřitelně. Jiskřilo to mezi nimi a z neznámých se stali přátelé a přátelství pár přerostlo v lásku.

Ačkoliv je to autorčina prvotina, tak se mi to četlo skvěle. Lucy jako hlavní hrdinka se čtenářem komunikuje a bylo super, že to bylo, jako by se bavila přímo se mnou a říkala mi i své myšlenky a interní vtípky.

3 26.11.2023

O autorce jsem ještě nikdy neslyšela, ale její styl psaní mi sedl a příběh byl díky tomu opravdu čtivý. Prostředí hudební kapely bylo moc fajn, hlavní postavy mi byly sympatické a i ostatní členové kapely mě bavily.

Trošku jsem se bála pikantních scén, protože nebudeme si lhát, ale psát je neumí každý. Ale tady můžu s klidem říct, že jsem se nesetkala s žádnými stupidními pojmenováními a vše bylo napsáno vážně dobře. A navíc ta chemie mezi Brianem a Myrnou byla opravdu skvělá.

2 26.11.2023

Na tuhle knihu jsem se těšila strašně moc. Já osobně jsem veliký fanoušek Harryho Pottera a proto jsem nadšená, že poslední dobou vychází autobiografie herců právě z této série. I když ještě nevím, zda se pustím do Deníků Alana Rickmana, Tom Felton a jeho S kouzelnickou hůlkou byla jasná volba.

Herec nám zde popisuje úplné začátky své kariéry (asi se někdy kouknu na Pidilidi), své dětství, ale i zážitky z natáčení HP. Konec mě velmi překvapil, protože za mě se Tomovi povedlo posledními kapitolami i něco předat. Bez obalu popisuje, co nastalo po natáčení a nestydí se mluvit i o svých problémem.

Za mě byl Tom vždycky velký sympaťák, i když jsem ze začátku postavu Draca, kterou hrál, moc nemusela. Ale zahrál ji tak skvěle, že mi je ve finále Draca líto. Je to chlapec, který neměl jinou možnost.

S kouzelnickou hůlkou můžu doporučit opravdu každému fanouškovi HP a také každému, kdo se jednoduše chce dozvědět o Tomově životě něco víc. Je to napsané svižně a velmi vtipně. Autor/herec má opravdu talent psát a já tu mám zřejmě adepta na nejlepší životopis tohoto roku!

11 26.11.2023

Spouštěč jsem pořizovala na doporučení jedné moji známé a potom ne a ne se do ní pustit. Takže mi v knihovně ležela opravdu dlouho. Nicméně teď jsem si řekla, že už nastal její čas. Bohužel jsem dosti zklamaná.

Ve Spouštěči sledujeme příběh Ellen, která působí jako psychiatrička na psychiatrické klinice. Jednoho dne přijme pacientku, která vypadá, že si prošla krutým týráním a neustále mluví o černém muži, kterého se děsí. Jenže jednoho dne pacientka zmizí, nikdo o ní neví a rozbíhá se kolotoč události, kterým chce Ellen přijít na kloub.

Ano, děj zní zajímavě, ale mně absolutně nechytli styl psaní. Postavy mi nebyly ničím sympatické, v podstatě mi bylo jedno, co se stane. Celý příběh je taky dost přitažený za vlasy a na mě to bylo prostě moc.

Jediné, co mě hnalo vpřed při čtení, bylo to, že jsem chtěla vědět, kdo je ten Černý muž. Konec byl celkem dobře vymyšlený a líbila se mi tam ta psychologická složka, ale knížku už to prostě nezachránilo.

Tohle za mě bohužel ne, ale věřím, že se někomu z vás bude příběh určitě líbit!

26.11.2023

Na tuhle oddechovku jsem se celkem i těšila. Od autorky Julie Caplin, která píše právě i pod pseudonymem Jules Wake, jsem četla zatím jen jednu knihu a to Hotýlek na Islandu. Bylo to fajn, ale na zadek jsem si z toho nesedla. A tohle je bohužel ten stejný případ.

První, co mě zarazilo po dočtení (a vlastně i během čtení) je samotný název. Nechápu, proč je to láska z Paříže, když se v Paříži odehrává možná jedna dvě kapitoly. Možná jen kvůli tomu, že je Siena z Paříže? Těžko říct.

Samotné postavy Siena a Jason byli fajn. Siena byla správná a zdála se mi i celkem statečná, protože utekla z předchozího života, kde nebyla spokojená. Jason se mi líbil charakterově víc. Na začátku ho poznáváme jako morouse, který ale pak začne ukazovat i svou jinou stránku. Citlivější, přátelštější a nápomocnější. Líbily se mi i vedlejší postavy, třeba si někdy přečtu i jejich příběh.

Příběh jako takový je fajn, odpočinula jsem si u něj, ale stejně jako u Hotýlku na Islandu jsem si z něj na zadek prostě nesedla. Čte se to dobře, o tom žádná, ale jaksi mě to trochu zklamalo. Asi to bylo i tím, že jsem očekávala vánoční Francii a dostala jsem vánoční Anglii. Proti které samozřejmě nemám nic, ale název je opravdu zavádějící.

26.11.2023

Každé další léto je milý oddechový romantický příběh, na který jsem viděla spoustu nadšených recenzí. Proto byla má očekávání opravdu vysoká. Kniha se mi ve finále líbila, ale...

Napřed bych určitě začala tím, co se mi líbilo a to střídání časových linek. Sledujeme totiž jak přítomnost, tak i minulost a to všechna ta léta, která Persy se Samem prožili. Bylo fajn, že jejich minulost nám nějakým způsobem objasňovala jejich chování v přítomnosti. Zároveň byl skvělé vidět i vývoj hlavních postav, co je formovalo a měnilo.
Hlavní hrdiny jsem si už od začátku oblíbila. Jsou fajn a ničím mi nevadili. Jen bych možná uvítala info i o tom, co se dělo mezi posledním zmíněným létem a přítomností.
Příběh je psát určitě čtivě. I když musím přiznat, že ze začátku jsem se do toho nemohla moc dostat, ale potom jsem četla pořád.

Trochu mě zklamalo to velké odhalení. Napadlo mě už tak v půlce knihy a trochu jsem doufala, že k něčemu takovému se autorka neuchýlí, nicméně stalo se a já čekala něco víc. Taky bych spíš uvítala nějaké postupně odkrývání, ne, že to na nás autorka vybalí všechno najednou na konci. Pořád jsem byla v napětí a pak taková nálož.

Knihu bych hodnotila jako fajn letní čtení, i když nejsem fanouškem velké zápletky, i tak si myslím, že by se vám mohla líbit!

4 26.11.2023

Lapeni nám představuje příběh Hooka, kterého tu máme jako 26leteho muže. Příběh je představován jako retelling na Petra Pana. Ano, je tu propojení s příběhem Petra Pana a za mě je to totálně geniální, ale není to přesné převyprávění příběhu. Taky si hodně lidí myslí, že je to fantasy, což taky není, takže na to pozor. Vím, že někteří pak byli zklamaní kvůli těmto dvoum věcem.

Teď už ale k příběhu. Zamysleli jste se někdy nad tím, jaký příběh vlastně skrývají záporáci? Mě nikdy ani nenapadlo nad tím přemýšlet, což je vlastně škoda. Kapitán Hook má potenciál a představit nám ho jako zlouna v moderním světě tady teda funguje. Přesně jak autorka sama na začátku upozorňuje, nečekejte, že se z Hooka stane nějaký hrdina, co pod náporem lásky pookřeje. Hook je padouch od začátku až do konce. Wendy mi byla sympatická už od začátku. Byla lehce naivní, ale nějak mi to k ní sedělo. Nijak mi nevadila, ale ani bych pro ni nedýchala.

Příběh je psán čtivé jak blázen, za jeden večer jsem dala většinu knihy (i když jsem se první dva večery snažila dodržovat rozpis kapitol společného čtení u @sestry_s_knihou, pak se to ale prostě zvrtlo ). Stránky fakt mizely pod rukama, ani jsem nevěděla jak.

Konec mě hodně překvapil. Měla jsem nějaké tipy, kdo co jak, ale z těch mi vyšel jen jeden.

Toto prostě všichni chcete číst, já jsem nadšená a těším se na další díl, který by měl být na Lvího krále.

2 26.11.2023

Já sice ještě žádné děti nemám, ale občas si sama nějakou knížku pro děti přečtu a dělám si už sbírku do budoucna. A jsem moc ráda, že se ke mně tato knížka dostala.

Přestavuje nám neobvyklá a něčím zajímavá zvířata. Najdeme zde například slona indického, lišku polární a další. Knížka je opravdu krásné ilustrovaná, což nám prozrazuje i samotná obálka. Na konci knihy najdeme přehled všech představených zvířat a u 10 zvířat z 12 je uvedeno, že jsou ohrožena nebo na pokraji vyhynutí. Což je dost smutné. Líbí se mi, že nás autorky také vyzývají k ochraně naší přírody a těchto impozantních zvířat.

Panter s měsíčníma očima a další mimořádná zvířata jsou nádherná knížka pro děti, která by neměla chybět v knihovničce žádného malého milovníka zvířat.

26.11.2023

Určitě jste každý zaznamenal ten obrovský hype, který se dostal téhle knize. A já musím opravdu říct, že je to zaslouženě.

Tohle je naprosto skvělá, roztomilá a oddechová kniha, u které se tak krásně zasmějete. Už po prvních 30 stránkách jsem věděla, že to je ono! Že to může dosáhnout na 5 hvězd. Olive byla skvělá hlavní hrdinka, uměla si udělat legraci sama ze sebe a zároveň byla neskutečně chytrá. Adam byl přesně takový ten týpek, který je extrémně nepříjemný na všechny ve svém okolí, ale pak, když potká tu pravou, tak ji ukáže i jinou tvář.

Zápletka s falešným randěním byla skvělá. Přišlo hodně situací, u kterých jsem se fakt smála nahlas. Každý samozřejmě čeká, jak se tohle bude vyvíjet, že se Olive do Adama zamiluje, ale i tak se mi to fakt líbilo (i když to bylo tak předvídatelné).

Kniha se opravdu těžko odkládala. Je to čtivý jak blázen a na to, že nejsem většinou moc spokojená se třetí osobou, tak tady mi to vůbec nevadilo. Stránky mizí pod rukama a chcete to prostě dočíst. I zápletka na konferenci byla fajn. Autorka tak zabředla i do trochu vážnějších vod a myslím, že příběhu to jen a jen prospělo.

Já jsem z Hypotézy opravdu nadšená.

8 26.11.2023

Když jsem začínala tuto knihu číst, vlastně jsem nevěděla, co od toho očekávat. Věděla jsem, že půjde o vztah mezi kleptomankou a policistou, to by mohlo být zajímavé. A ve finále musím říct, že skutečně bylo. Autorka skvěle rozpracovává téma kleptomanie jako psychické nemoci. Sledovat Lauru, jak se s touto nemocí snaží popasovat, mě opravdu bavilo!

Hope píše opravdu čtivě, každou postavu napsala moc hezky. Jen ze začátku mě ze čtení občas vyrušil nějaký prapodivný výraz, například volátko místo telefonu, zavrtěla se do duchen místo zavrtala, apod. Já vám nevím, asi je to tím, jak studuju češtinu, mám přísnější oko se mi zdá.

Samotný příběh mě opravdu bavil, jen na můj vkus bylo na začátku až moc náhodného setkávání. Taky žiju na malém městě, ale takhle často nepotkávám ani mou babičku, která bydlí vedle v paneláku. Tohle bylo tak do poloviny první části, poté se příběh dost zlepšil a začalo mě to víc bavit.

Začátek druhé části byl fakt hustý. První stránky jsem četla s otevřenou pusou a psala jsem autorce, co se to sakra děje? Druhá část byla super od začátku do konce, tam opravdu nemám co vytknout.

Třetí část byla také dobrá, ale konec byl na mě až moc překombinovaný. Přesně vím, v jaké části bych příběh usekla a byla bych spokojená. Chápu, že se autorka snažila dodat čtenáři ještě nějakou akci, ale té na mě bylo už až moc.

Ve finále se mi ale příběh líbil a nelituju, že jsem si ho přečetla. Chápu nadšení, které vyvolal a až na tyhle moje výtky, mě příběh Laury a Bradleyho bavil.

1 26.11.2023

Při čtení prvních stránek jsem myslela, že to zavřu a už neotevřu, protože jsem věděla úplně všechno o "klenotu", ale nevěděla jsem ani jméno jeho nositele. Pak jsem teda zjistila, že naším hrdinou je Spencer, který nás provází celým příběhem. Bylo fajn, že příběh vyprávěl chlap, konečně jsem to četla i z druhého pohledu.

Nicméně jsme měla lehce problém se Spencerem. Jeho ego bourá střechy . On je ten nejlepší, on ví, jak na ženy, on ví nejlíp, jak to a tamto... Měl i pár světlých momentu, ale většinou jsem u jeho sebe vychvalování protáčela oči. Charlotte byla fajn a byla mi sympatická.

Autorka píše čtivě, příběh je sice předvídatelný, ale obsahuje i pár překvapivých zvratů (hlavně na konci).

Od příběhu jsem dostala to, co jsem chtěla, fajn oddechovku, nicméně na zadek jsem si z toho nesedla.

2 26.11.2023

Jsem neskutečně ráda, že vznikla kniha jako je Zářivá noc hvězd a ledu, která nás seznamuje právě s příběhem nejen Titanicu, ale hlavně Carpathie.

Příběh sleduje ze dvou pohledů. Jeden nám poskytuje Kate Connollyová, jedna z cestujících na Titanicu. Druhý pohled nám ukazuje události z Carpathie prostřednictvím samotného kapitána Arthura Rostrona.

Začátek příběhu nám ukazuje samotné přípravy a vyplutí obou lodí. Musím přiznat, že začátek byl pro mě trochu nudný. Nebyla jsem si jistá, jestli se mi kniha vůbec líbit. Ale všechno se to změnilo kolem 60 stránky, kdy se Titanic začal potápět a Catpathia zachytila tísňové volání.

Poté sledujeme samotné potopení Titanicu z pohledu Kate a cestu Carpathie na místo potopení z pohledu Arthura. To mě opravdu bavilo. Zajímavá byla i část knihy po zachránění všech cestujících. Následovala pomoc přeživším a také vyšetřování toho, co se vlastně stalo. Bavilo mě také to, že autorka píše o reálných lidech, které, když si vyhledáte, opravdu najdete jako cestující Titanicu nebo Carpathie. Například sir a lady Duff Gordon, Martin Gallagher, Martin McMahon, důstojník Pitman a spoustu dalších.
Super byly i citáty cestujících a dalších lidí, kteří se k událostem vyjadřovaly.

Až na ten začátek mě kniha opravdu bavila a jsem moc ráda, že si autorka dala tu práci a něco takového napsala. Určitě to muselo dát spoustu práce dát dohromady všechny informace a sepsat příběh, který se čtenáři vryje pod kůži.

4 26.11.2023

Před záhrobím je už v pořadí pátý díl mé oblíbené série Noční lovci. Celou sérii jsem už jednou četla a teď při druhém čtení mi to přijde ještě lepší!

Sledujeme další dobrodružství a nebezpečí, kterým Cat s Bonesem prochází. A já ty dva prostě miluju. Chemie mezi nimi je fakt mega skvělá a bezvadně to jiskří.

Celý příběh je opět vystavěn úplně dokonale. Autorka psát umí a vždycky mě každá kniha baví a hltám každé slovo.

Takže tohle byla zase dokonalost a těším se na další díl!

26.11.2023

Tohle je jedna ze sérií, ke kterým se strašně ráda vracím. Pokaždé, když čtu nový díl, mám pocit jako bych se vracela domů .

Nové vyhlídky jsou v pořadí již čtvrtým dílem série Láska z Green Valley a po dočtení se určitě zařadila hned po Nových začátcích na druhé místo co se týká oblíbenosti.

V tomto díle sledujeme Colea, kterého známe už z druhého dílu, a Annie, kterou nám autorka představuje až v předchozím díle. V Nových snech mi Annie nebyla nijak sympatická. Ale teď, když znám její příběh, tak se to úplně otočilo. Myslím, že je to opravdu silná mladá žena, která je lehce paličatá, ale jde si tvrdě za svým. Ani Cole mi v Nových slibech nepřišel nijak wow. I u něj se to změnilo a už se ti neprezentoval jen jako frajírek a superhvězda. Rozvíjející se vztah mezi nimi jsem úplně žrala. Fakt mě bavilo sledovat, jak vzájemně odkrývají minulost toho druhého. Navíc to jejich hašteření a pošťuchování bylo fakt vtipné.

Celá tahle série je psána velice čtivě. Stránky opravdu mizí pod rukama a příběh vás pohltí. Za mě se tento díl opravdu povedl a ač byl konec trochu uspěchaný, tak se mi to hodně líbilo. A těším se na další díl, kde nám autorka představí Sama.

6 23.07.2023

Na Moji vinu jsem se hodně těšila, protože jsem všude viděla, jak si ji hodně lidí vychvaluje. A právě nedávno vyšel i film podle této knihy, tak jsem si řekla, že se do ní konečně pustím a pak zkouknu film.

Když jsem se do knihy pustila, tak jsem narazila na jeden obrovský problém. Absolutně jsem se nemohla začíst a příběh mě úplně nebavil. Přišlo mi, že čtu celý večer a přečetla jsem cca 50 stránek a trvalo to prostě dlouho. Cca do poloviny knihy jsem fakt docela trápila. Pak nevím, co se stalo, ale něco se změnilo. Jakmile se kniha přehoupla do druhé poloviny, tak jako bych najednou četla něco úplně jiného. Příběh mě najednou pohltil a neměla jsem problém číst delší dobu v kuse.

K postavám jsem si vytvořila vztah až v té druhé půlce, do té doby mi byly celkem jedno. Trošku mi tam neseděl věk hlavních postav. Myslím, že kdyby jim bylo o 4-5 let víc, tak to sedí asi více.

Zápletky se docela střídaly. Ale to, co se dělo v druhé půlce knížce dost vylepšilo skóre. Ve finále můžu říct, že mě knížka bavila a jsem zvědavá i na film.

1 23.07.2023

Na tuhle autorčinu novinku jsem byla moc zvědavá už od představování novinek na bookstormingu. Od autorky jsem totiž četla už dvě knihy z předchozí série Objekty touhy - Jeho banán a Její třešničky a líbilo se mi, že jsou to takové nenáročné, oddechové a místy i vtipné příběhy. Proto jsem byla zvědavá, kam dál se autorka posunula s touto její novou sérií.

Tahle série bude vyprávět příběh tří bratrů Kingových a tři nejlepších kamarádem, které si před lety dali slib, že nikdy nebudou mít nic společného ani s jedním bratrem Kingem. Je nám ale všem jasné, že to asi tak úplně nevyjde.

Jenom ne Rich popisuje příběh prvního bratra Richarda a Kiry. Všichni víme, jak to bude zhruba probíhat, kniha nepřinesla žádné překvapení a světe div se, skončí spolu. Přesně jak jsem předpokládala, tak kniha je úplně oddechová, nemusíte u ní přemýšlet, i se místy celkem pobavíte a zasmějete. Bratři mi byli sympatičtí, Kira taky, ale kdo mě opravdu vytáčel, byly zbylé dvě kamarádky - Miranda a Iris, které lpěly na dodržení slibu, ať to stojí, co to stojí, a dávali to Kiře patřičně vyžrat. Za mě se takhle kamarádky prostě nechovají.

Za mě je tenhle příběh opravdu nenáročný a odpočinkový a vlastně si říkám, proč ne. Jen na ten zadek jsem si z něj nesedla.

23.07.2023