dubakm komentáře u knih

,, Nedovol, aby tohle navždy rozhodlo o tom, kdo skutečně jsi."

1 15.04.2019

,,Jak se rodí hrdinové? Kdysi z Jupiterova stehna, dnes z televízní obrazovky. Před sto lety musel člověk vykonat něco velkého, nového, nebezpečného. Mít dost štěstí, aby z toho vyšel živý a užil si slávy. A nenarodit se jako žena "
Amelia Earhartová měla život plný výzev, které ji táhly k výšinám. Chtěla tak uniknout předem nalinkované existenci lidí připoutaných k zemi. Své poslední tajemství ale svěřila mořským hlubinám.

2 08.04.2019

,, Když přijdou zlé časy...,a ony přijdou...,lidé se přimknou k vůdcům, které znají a kterým důvěřují...K těm, kteří nejsou odtažití, nýbrž k těm, kteří se zapojují..., a k těm, kteří mají svědomí. Budou hledat vůdce, kteří zastupují něco, co je větší než oni sami, kteří mají morální odvahu a charakter dost silný, aby vykonali to, o čem jsou ze srdce přesvědčeni, že je správne. "
Jestli budu doporučovat knihu ze skutečného vojenského života bude to určitě tahle. Tady je těch pět hvězd opravdu smutně málo.

3 31.03.2019

,, Rum do odlívky s valiem
a dojati až k pláči
jsme šťastni, když si nalijem-
a jedno, kdo nám stáčí.

Sbor ropuch zpíva rekviem:
jsme s nimi na prameni.
Ač se lží ještě nežijem,
jsme s pravdou rozvedeni ...

11 14.03.2019

,, ticho bylo vždycky mým nejhlasitějším výkřikem "
Četla jsem jí já i moje 14-ti letá dcera. Já jsem byla smutná, rozervaná, šťastná, veselá, odevzdaná ,ona nechápala. Do některých knih prostě musíš dorůst a hodně toho zažít.

1 14.03.2019

(SPOILER) ,,Čím jsem starší, tím víc si uvědomuji, že už nikdy nebudu tím stejným člověkem jako před tím bojem v domě o mých devětadvacátych narozeninách. Přišel jsem o nevinnost. Už nejsem schopen vidět svět bez hnusu a nebezpečí."

1 03.03.2019

„Učitelka nás donutila napsat slohovku o tom, čím chceme být, až budeme velcí,“ spustí Noah.
„A co jsi napsal?“
„Napsal jsem, že nejdřív se chci soustředit na to, že jsem malý.“
„To je velmi dobrá odpověď.“
„Viď? Já bych chtěl být radši starý než dospělý. Všichni dospělí se pořád vztekají, jen děti a staří lidi se smějí.“
„To jsi taky napsal?“
„Jo.“
„A co učitelka?“
„Ta mi řekla, že jsem nepochopil zadání.“
„A co ty na to?“
„Že to ona nepochopila odpověď.“


„Když vyhasne mozek, tělu trvá dost dlouho, než to zjistí. Lidské tělo má fenomenální pracovní morálku, je to mistrovské dílo matematiky, pracuje do posledního paprsku světla. Náš mozek je nejnekonečnější rovnice; až se ji lidstvu podaří rozluštit, bude to větší úspěch, než když jsme doletěli na Měsíc. Ani ve vesmíru není větší záhada než člověk. Vzpomínáš si, co jsem ti říkal o selháních?“
„Selžeme jedině tehdy, když se znovu nepokusíme o to, co jsme chtěli.“
„Přesně tak, Noahnoahu, přesně tak. Velkou myšlenku při zemi neudržíš.“

Tady se opravdu jedná o knižní perlu, tedy perličku (přeci jen je to útla knížečka).

26 03.05.2018

,,Radili mi, že mám zapomenout, protože nechtěli slyšet to, co bych mohla vyprávět. Báli se zbytečně. Zapomenout jsem nemohla, vzpomínky mám vytetované v hlavě navždy jako číslo na levém předloktí. Mluvit o nich bych ale nedokázala."
Hodně silná kniha, to nejlepší, co jsem tento rok zatím četla. A krásna ukázka toho, jak jednoduché a hodně špatné je posuzovat a odsuzovat bez znalosti hloubky věcí ( obuj si moje boty, projdi si můj život a pak budeš mít právo mě soudit ).

39 08.05.2017

Útla knížka se silným poselstvím. Tak moc jsem chtěla jiný, lepší konec pro tuhle velkou bojovnici, ale bohužel rakovina tentokrát vyhrála.

3 26.03.2017

Škoda stromů a času lidí, kteří se na knize nějakým způsobem podíleli. Jelikož mám dceru v pubertě, tak se sem-tam vrhnu na knihy pro slečny, ale tuhle dcerce rozhodně nedoporučím. Naštěstí i v YA žánru se najdou kvalitnější díla.

3 28.06.2016

Nádherná kniha a já osobně se hluboce skláním před autorkou, že si dala takovou práci vyhledat informace , ze kterých v románu čerpala. O jakobitských povstáních je informací celkem dost, ale většina zachovalých a volně přístupných je právě z té ,, druhé " strany ( i v této knize bylo zmíněno, že ,, dějiny " píše většinou vítěz), takže oceňuji, že autorka si dala práci a pátrala přímo ve Skotsku.
,, Protože teď věděla, že měl pravdu - pole snad leží ladem a ptáci možná na chvíli přestanou zpívat, to, co roste, třebas zahyne a v tichosti leží pod sněhem, stejně jako zimní moře nasadí tu tvář bouří, smrti a ztroskotaných nadějí... a přesto pod vlnami proudí neviditelný teplejší proud a ten, až přijde čas, s sebou přinese jaro.
Děkuji knize za možnost strávit nějaký čas s mým milovaným Skotskem.

26 12.04.2016

Nejsem moc velikým fanouškem poezie, ale básně Roberta Burnse miluji.

I do confess thou art so fair

Ja přiznávam, že krásna jsi
a za tvou lásku řek bych dík,
však vím, že kdo se přihlásí,
tvým srdcem pohne v okamžik.

Já přiznávam, žes čarovná,
však nešetříš tím kouzlem vnad,
ba, větru nejsi nerovna,
jenž líbá všecko napořád.

Viz růžové to poupátko,
jak vlahne rosou list i stvol,
však zvadne, zchřadne zakrátko,
když utrhne je, kdo je kol.

Týž osud čeká v blízký den
tvůj květ, ač sličný,peřestý,
a brzo bude odhozen
jak všední bejlí u cesty.

6 07.04.2016

Skvěle jsem se u ní pobavila. A tím vlastně splnila vše, co jsem od ní čekala. Vtipná, čtivá a romantická :-)

2 25.02.2016

Knih s podobným příběhem je hodně, ale u Colleen vím, že dostanu i něco navíc. Něco, co ji pro mě dělá netuctovou. Příběh je jen kostra, důležitý základ. Dílem ho dělá ten úžasný popis pocitů, který mě vždy srazí na kolena. Spolu s knihou Maybe Someday patří k mým top od Colleen.

15 25.02.2016

Plně souhlasím s JanaDor. Kniha rozhodně nebyla jenom špatná. Byl to v podstatě klasický YA čajíček, chvíli sladký a pak hořký atd . Co mně osobně vadilo byl ,, piknikový košík". Ne, nejsem puritán, a vlastně nejde ani o ten samotný ,, košík " ,jako spíše o zdravý, 17-ti letý pohled na něj. Gwen udělala ve svém mladinkém životě pár kroků vedle a i když jinak vyznívala celkem rozumně, tenhle svůj -problém- se snaží hodit na jiné a to opakovaně. Prostě v určitém věku je vhodné své chyby přijat a postavit se jim čelem a né kopat kolem sebe jako batole ve snaze vypadat před sebou samým co nejlépe . A po dočtení knihy mám pocit, že tenhle morální odkaz autorka zcela odignorovala a nenechala Gwen morálně dozrát, narozdíl od Casse, který se i s chybama choval úžasně.

3 15.09.2015

,,Láska dokáže mnohé, ale nikdy né vše."
Úžasná kniha plná dusivých pocitů i volnosti, plná bolestí i radostí a hlavně plná malých zázraků, bohužel bez toho jediného největšího :-(
,, Šlapu vodu pod širokým otevřeným nebem a sluncem a všechna ta modř a vůbec všechno kolem mi připomína Theodora Finche. Myslím na svůj epitaf, který ještě nebyl napsán, a na všechna místa, kam se ještě podívam. Už nejsem zakořeněná, jsem tekoucí zlato. Cítím, jak ve mně narůstají tisíce pocitů. Violet

21 11.09.2015

Souhlasím se Samirou, tohle byla klasická,, howardovka". Skvěle namixované napětí, humor, erotika, romantika a hlavně žena, která používa hlavu nejen k nošení nejnovějšího módního účesu.

8 31.08.2015

Další z knih, kde je anotace hodně zavádějíci. Takže jsetli očekávate prvoplánový příběh o dvou ,,srdcích" , které se po letech psaní vzkazů konečně potkají a budou spolu až do posledního dechu, tak bude možná lepší knihu ani neotvírat. Opravdu důležitá je totiž ta poslední věta z anotace a já jsem ráda, že tuhle cestu ,, poznání" jsem si mohla v společnosti Maggie a spousty kníh projít.

4 27.08.2015

Bohužel se musím přidat k předchozím hodnocením. Kampak se nám ten mrazivý triler zatoulal, protože v horské chatě v Malé Fatře rozhodně nebyl. Tam se nastěhoval jeho nepovedený fejk :-)

7 24.06.2015

První půlka knihy byla úžasná a opravdu hodně dobře napsaná. Nádherné vykreslení první lásky, která byla ukončena tou nejtvrdší ránou života. Část se stromem byla hodně srdcervoucí :-( Druhá část už byla klasika v YA žánru, ale přesto pořád nadprůměr. Víc napsat a nedát spoiler bohužel nejde. No a použití textu písní, stejně jak u Colleen Hoover , prvoplánové ale přesto brilantní ( dokonce se tam vešla i moje oblíbená balada od The Avett Brothers: I and Love and You ).

,, Load the car and write the note
grab your bag and grab your coat
tell the ones that need to know
we are headed north.

One foot in and one foot back
but it don't pay to live like that
so I cut the ties and I jumped the track
for never to return ............

8 24.06.2015