DJLonely komentáře u knih

Příjemně hutná středověká jednohubka, kterou přečtete za jeden večer. Částečně mi přišla inspirovaná Jménem růže, ale opravdu jen v několika detailech. Styl psaní mi vyhovoval a byl velice čtivý.

25.03.2024

Sivok je jako King na amfetaminech. Fakt.

3 17.07.2023

Co napsat o knize, která je tak odporná a beznadějná, že Metro 33, nebo Spad jsou proti ní lehce romantické komedie, hemžící se filantropickými postavami?
Snad jen tolik, že přesně takhle by se lidé nejspíš skutečně chovali, kdyby pár psychopatů zmáčklo červená tlačítka.
Přes to všechno (možná právě proto) mě kniha donutila nepustit ji z ruky, dokud jsem ji na jeden zátah nepřečetl. Díky Bohu, že má jen 131 stran. Víc času bych v tomhle odpudivém světě po "Velké chybě" asi nezvládl.
A teď mě omluvte, jdu si na uklidnění pustit velmi krotký film na podobné téma s názvem Vlákna (1984).

5 13.07.2023

Po přečtení téhle knihy jsem trochu v depresi. Je totiž špinavá. Špinavá svým nekompromisním popisem lidských povah, který ukazuje to, co se lidé snaží skrýt a co občas vyplave na povrch. Ale taky špinavá takovým tím dráždivým způsobem, kdy jako voyer nahlížíte do temných zákoutí lidské duše a když si říkáte, že horší už to být nemůže, Zídek vždycky přijde s dalším zvratem, který to temno ještě prohloubí. Je to prostě zvráceně geniální a já jsem si užil každou stránku.

04.10.2022

Jsou knihy, které byste nejraději odložili, protože jsou tak špatné, že se nedají dočíst. A pak jsou knihy, které byste nejraději odložili, protože jsou tak dobré, že se nedají dočíst. Ty druhé nakonec většinou dočtete.
Vyvolení stát se popelem jsou ten druhý případ. Kniha tak hrozně jiná, než všechny ostatní příběhy z druhé světové války a zároveň tak hrozně sugestivní, že byste ji nejraději hodili do kouta a už se k ní nikdy nevrátili, protože občas její čtení až fyzicky bolí.
Přiznám se bez mučení, že mě její příběh vyprávěný autistickým chlapcem opravdu dostal. Byť jsem se zpočátku bál, že se na tuto formu vyprávění nedokážu napojit, šlo to až děsivě snadno. Příběh mě celou dobu držel pevně v kleštích jen proto, abych na závěr dostal další nečekanou ránu mezi oči.
Da da da da usm edna. Kniha skončila a mně se vlastně ulevilo.
Díky pane Pavle Hewlite.

4 24.08.2022

Na knize je podle mě strašně poznat, že ji psal učitel na prvním stupni ZŠ bez jakýchkoliv literárních zkušeností. Styl je kostrbatý a četlo se mi to tím pádem trochu těžko. Zároveň je dobře vidět, že je autor fanouškem filmů jako Vřískot (kterým se neinspiruje, ale bohapustě ho vykrádá), Noční můra v Elm Street a nejspíš i Oblečen na zabíjení. Části těchto filmů tam čtenář rozezná bezpečně, pakliže je zná.
Ale abych jen nehanil, jinak mě to samozřejmě celkem bavilo a jako jednohubka to nebylo špatné.
Knihu jsem podpořil na Pointě a proto nejdu pod 40%.

18.05.2022

Už dlouho jsem neměl takové to nepříjemné svědění v zátylku při čtení komiksu. A tady se dostavilo hned po pár stranách a neslezlo až do konce. Tleskám!

4 16.05.2022

Naivně jsem si myslel, že jdu číst životopis Jiřího Adamíry. A ona je to souborná kniha kritik jeho divadelních rolí.

1 07.10.2020

Jiřula Zídek nám zraje jako kvalitní sýr a každá další jeho kniha je zábavnější než ta předchozí. Bídníci a Ta naše písnička česká byly fajn, nicméně trpěly jistou fragmentovaností děje a postav, což mě osobně poněkud rozptylovalo. Tohle je v Deliriu nevinnosti prakticky eliminováno, děj je koherentnější, nabušenější a má větší spád. Četl jsem jedním dechem a zodpovědně prohlašuju, že se na další Zídkův počin opravdu těším.

2 17.01.2020

Kniha o herci, která je vlastně o všem jiném, než o onom herci. Už dlouho mě nic tak nezklamalo, jako tahle knížka. Jak už tady v pár komentářích zaznělo, v knize je spousta odboček, povšechných vyprávění o různých místech, událostech v předválečném filmu atd., nicméně o herci samotném je tam informací tak na jednu stranu časopisu. Jen na prvních čtyřiceti stranách je několikrát v různých obměnách fráze, že se "konečně dostáváme k jádru příběhu" a stejně se k příběhu nikdy nedostaneme. A autor to asi moc dobře věděl, když spoustu času věnuje obhajování těchto odboček a slibování "jádra pudla".
Koho opravdu zajímá život herce Antonína Novotného, ať si na tuto knihu nechá zajít chuť. Nedozví se nic.

3 27.05.2019

Ta naše písnička česká není pěkná kniha. Nastavuje zrcadlo české národní povaze a s pomocí několika fiktivních postav vypráví příběhy těch skutečných a známých osobností českých dějin. Je to vesměs dost depresivní čtení, ale četl jsem jedním dechem. Jako výrazné negativum vidím fragmentovanost děje a počet postav, takže je velmi těžké si stále být vědom kdy, kde a s kým se právě nacházíme. Nicméně i toto je v poslední kapitole hezky vysvětleno "Jiřulou" Zídkem. Za mě 80% a spokojenost.

05.10.2018

Velmi zajímavá souhrnná kniha o životě Lídy Baarové. Nicméně dost mě tam iritovaly celostránkové reklamy na hrnce, oblečení atd.
Takový product placement by se do knížek dávat neměl.

1 03.09.2016

Krásné vzpomínání člověka, který měl nejdéle přeživší videopůjčovnu v Brně, nezvykle psané ve druhé osobě jednotného čísla (jak již napovídá název).
Kniha je sledem historek z jeho života, prokládaných dialogy se zákazníky či distributory v jeho videopůjčovně.
O život tohoto pána jsem se začal zajímat po shlédnutí dokumentu Lesk, bída, pirátův syn a jeho video (http://www.csfd.cz/film/342610-vhsrip-lesk-bida-piratuv-syn-a-jeho-video/). Poté jsem si sehnal tuto knihu a přečetl ji jedním dechem.

1 13.07.2015

Na můj vkus velmi zkratkovitý popis vzestupu a pádu továrny na sny. Každé významné události, filmu, či osobnosti se tu věnuje maximálně pár odstavců, v lepším případě pár stránek. Těch 110 stran je na tuto knihu zoufale málo.

08.05.2015

To se mi stalo poprvé, abych na konci Kingovy knihy plakal jako děcko. Skvělé.

5 12.01.2013