DiskretniBarman komentáře u knih

Na to, v jakém věku autorka román napsala, jde až o překvapivě vyzrálé dílo, k jeho dočtení jsem se nicméně musel nutit. V převážně depresivním příběhu z perspektivy několika ženských postav se mi obtížně orientovalo (zvláště ve spleti jmen a vztahů) , čemuž nepomáhalo ani bohaté užívání mongolských výrazů bez vysvětlení významu (který se ne vždy dá snadno odvodit z kontextu). Na hovorovou češtinu se dá zvyknout, ale iritovaly mě hrubky v zájmenech ("jí" místo "ji" apod. - ty mě mimochodem iritují i u Emila Hakla, který je taky běžně špatně používá).

17.04.2024

(SPOILER) Není to úplně román, jak se nám snaží vydavatel namluvit na obálce, spíš populárně-naučný průvodce dnešním rozkolem mezi třemi generacemi a jejich odlišnými světonázory, které v rámci nutné zkratkovitosti prezentuje jako stereotypní šablony (děda je samozřejmě konspirátor a rasista, otec je samozřejmě nechápavý boomer a kapitalista a dcera je samozřejmě asexuální aktivistka). K tomu je pak trochu nesourodě přilepená postapokalyptická závěrečná kapitola z budoucnosti se všemi těmi očekávatelnými údivy vnučky, kterou babička otravuje vzpomínkami na dnešní svět ("oni tehdy fakt jedli maso a pálili uhlí, i když věděli, k čemu to vede?"). Kdo se v dnešních mezigeneračních diskusích a problémech prvního i třetího světa trochu orientuje, tak to všechno dávno zná, ale je to čtivě sepsané, to zase jo.

3 09.02.2024

Kniha hutná jako kompost, který je teplý a výživný, ale bojíte se do něj strčit ruku, abyste nesáhli na něco hnusného, co by vás mohlo kousnout. Navíc na českou prózu nezvykle probarvená metafikcí, která tomu dodává ještě o úroveň víc. Klobouk dolů před autorkou, která umí vyvolat až fyzické pocity ze čtení.

7 31.01.2024

Další příklad knihy, která je z mnoha stran oceňovaná a oslavovaná, ale o to větším zklamáním pro mě pak je (kvůli vysokým očekáváním). Příliš mnoho neznámých francouzských reálií (typicky třeba jména televizních moderátorů nebo méně známých politiků) mě už z principu nemohlo oslovit. Ani opěvovaný autorčin styl mě nijak zvlášť nezaujal. Srovnání s Ouředníkovou Europeanou může trochu kulhat, ale kdybych se měl k některé z obou knih o 20. století vrátit nebo ji někomu doporučit, byla by to rozhodně Europeana.

2 11.01.2024

Spíš než román je to kaleidoskop více či méně bizarních historek navlečených na niti bezvýchodné nihilistické existence pražské bohémy a undergroundu devadesátých let. Z knih, které jsem od Hakla četl, je pro mě tahle nejslabší. A opět mě hrozně štve nesprávné používání zájmen (jí/ní místo ji/ni) - má to snad ve všech knihách, tak nevím, jestli je to jen odfláknutá práce korektora/redaktora, nebo má jít o nějaký autorský špílec, každopádně je to ale otravné.

06.12.2023

Nevšední kniha pro náročnější a pozorné čtenáře, které odmění přehršlí neotřelých nápadů a originálním stylem (vlastně střídáním různých stylů). Mozaika minipříběhů ze současnosti i dávné minulosti jednoho místa na německém venkově, kde lišky dávají dobrou noc, protkaná nití magického realismu.

15.07.2023

V jednotlivých obrazech často velmi silné a působivé, jako celek ale velmi nepřehledné - špatně se mi ve střídání časových rovin a mužů hlavní hrdinky orientovalo a kvůli tomu jsem se nedokázal četbě plně oddat. Se sexuální explicitností, která zde mnohým vadí, jsem problém neměl, ale je pravda, že to není nic pro puritány. S pozdějšími knihami autorky opravdu nesrovnatelné - pokud se vám líbili Němci nebo Zuzanin dech, nečekejte, že se vám automaticky bude líbit i tohle.

3 10.05.2023

Ve třetině jsem knihu odložil, když jsem si uvědomil, že sice čtení docela odsýpá, ale vůbec nic mi nedává, nic ve mně nevyvolává a nezanechává. Trochu zajímavější mi přišla historická modrá část, ale zase ne natolik, abych měl chuť ji dočíst. Sitcomová část ze současnosti mě míjela úplně, postavy mi byly lhostejné, děj nulový a humor, jestli tam měl nějaký být, mi připadal jak z jiné planety. Navíc jsem během té první třetiny vůbec neodhalil vztah mezi oběma nesourodými částmi - možná nejsem dostatečně pozorný nebo důvtipný čtenář, ale připadá mi, že by to měly být spíš dvě samostatné knihy.

30.04.2023

Asi nejslabší kniha od Murakamiho a velmi nevyrovnaná

1 09.04.2023

Doufal jsem v podobný čtenářský zážitek jako u Neviditelných měst, ale Palomar je z dost jiného těsta - kde Neviditelná města okouzlovala poetikou a surreálnem popisů fiktivních měst, tam Palomar ubíjí a nudí (a někdy až irituje) tím, jak ad absurdum rozpitvává úvahy o různých víceméně všedních věcech.

1 21.12.2022

Čtvrtá kniha autorky, kterou jsem četl, ale pro mě osobně bohužel nejslabší. Možná by jí pomohlo, kdyby měla přísnějšího redaktora, který by vyškrtal experimentálnější texty (které do celku moc nezapadají) a některé texty, které působí spíš jen jako nehotové črty.

15.12.2022

Přidávám se k těm, které kniha utahala přemírou historických postav a událostí, takže jsem ji nakonec ve dvou třetinách znuděně odložil. Přitom začátek s Vikingy, Kolumbem i připlutím Inků do Evropy byl díky své pestrosti slibný. Hlavní část knihy se ale záhy proměnila spíš v ubíjející učebnici (alternativního a ne moc uvěřitelného) dějepisu - jako učebnice dějepisu je sice relativně čtivá, ale jako román je nezáživná, zvlášť pokud vás dějiny přelomu středověku a novověku v Evropě moc nezajímají a nebaví, takže neoceníte ty spousty historických aluzí.

2 04.12.2022

Bohužel se mi do knihy nepodařilo začíst. Stylisticky je to sice vytříbené, ale chybí mi tam nějaký děj nebo něco jinak poutavého, co by udrželo mou roztěkanou pozornost. Po 50 stranách přemáhání se ke čtení jsem raději odložil.

15.11.2022

Díky autorově věhlasu (včetně Nobelovy ceny) a ohlasům na tento román a jeho zdejšímu vysokému hodnocení jsem očekával hlubší až mystický zážitek, ale dostalo se mi jen mdlé polofantasy, která mě zklamala, motala se v kruzích a často štvala (hlavně dialogy, kdy si postavy typicky vyměnily deset zdvořilostních replik, než se dostaly k věci).

4 15.09.2022

Není to úplně "román", jak láká obálka - spíš jen čtivý sled více či méně propojených a někdy zbytečně repetitivních situací (především průšvihů) z autorova dětství bez nějakého dramatického oblouku, který čtenáři umožní vcítit se do kůže dítěte s ADHD a jinými poruchami a nahlédnout trochu do života na Islandu.

1 21.07.2022

Dávám zdvořilostní 3 hvězdičky, ale po marném čekání, kdy mě kniha trochu vtáhne nebo aspoň zaujme, jsem ji ve čtvrtině znuděně odložil navždy. V záplavě historických a náboženských kulis a polských jmen a místních názvů sice občas problesklo to, co jsem si od knihy sliboval (magický realismus), ale hledat ta zrnka pro mě bylo příliš namáhavé.

2 06.07.2022

Martin Ryšavý konečně napsal knihu, která tím nejlepším způsobem navazuje na Cesty na Sibiř a čte se jedním dechem (oproti Vrači a Zlatému vidění, u nichž jsem se musel do čtení nutit). Hlavně o tundře a často bizarních lidech v ní, včetně letmého návratu k Anželice z Cest na Sibiř nebo režisérovi Utkinovi z Vrače. A se smutně prorockou předzvěstí války na Ukrajině, která byla díky ruské propagandě dávno jasná i lidem na tak vzdálené Sibiři.

1 26.05.2022

Ach jo, tohle mi teda po Teorii podivnosti vůbec nesedlo. Znuděně odkládám po čtvrtině knihy a pochybuji, že se k ní ještě někdy vrátím. Chtělo by to méně encyklopedických faktů a více zajímavého děje a nápadů, hlavně v současné vídeňské lince. Autentická vypravěčka hlavní části z minulosti mi byla nesympatická a vypravěčka fiktivní části ze současnosti lhostejná - špatná kombinace pro udržení čtenářského zájmu.

3 19.04.2022

U prvního autorova románu (Projekt Gilgameš) jsem si posteskl, že je škoda, že není rozsáhlejší, protože by si to ten námět zasloužil. Tato kniha je už rozsáhlejší, ale v orientální roztříštěnosti příběhů v příbězích a nepřehlednosti některých postav jsem se bohužel jako čtenář dost ztrácel. Musím nicméně ocenit, s jakou důkladností a věrohodností autor orientální příběhy dokáže zprostředkovat, jak obsahem, tak formou.

11.04.2022

Pro mě další z knih, které nenaplnily vysoká očekávání vyvolaná všeobecně nadšeným přijetím a vysokými hodnoceními. Má to celkem zajímavou výchozí situaci, která v člověku podněcuje fantazii, co za tím asi je, jaké metafyzično se v tom skrývá, ale po velmi pomalém rozjezdu se to asi v polovině prozradí, a pak už se to ubírá směrem, který mě tolik nebavil a byl trochu "šestákový". Dávám 75 %.

3 22.02.2022