dedliipf dedliipf komentáře u knih

☰ menu

Vztahy a mýty Vztahy a mýty Jan Vojtko

Nesleduji autorova videa, podcasty ani rozhovory - spíš kvůli formátu než že by kvůli Vojtkovi. Takže pro mě byl obsah knih osvěžující a obohacující, protože sama jsem v životní fázi, kdy si porovnávám vlastní předsudky, mýty a obavy s realitou. Vztahy jsou náročné. Už i ten vztah se sebou. Kniha mi dává další možnost o tom pouvažovat. Bez spěchu a s respektem. Trošku víc sebe i druhé přijmout.

09.10.2021 4 z 5


Maso Maso Martin Harníček

Nazvala bych to minimalistickou literaturou, jelikož se toho tam neděje tolik, o důvodech existence tohoto světa se moc nedozvíte. Celý příběh vám vypráví hrdina, co je zoufalost sama. Cokoli přesnějšího by už zabíhalo do spoileru.

Je to rozhodně jedna z těch knih, u které můžete sledovat sami sebe, jaký postoj tedy zaujmete. Je vám špatně z představy pojídání lidského masa? Je pro vás horší totalitní povaha města? Je sympatické, že v něm nepřijde nic nazmar? Hledáte paralely s válečnou situací a přídělovým systémem? Je to celé metafora ke kapitalistickému vyčerpávání (lidských) zdrojů? Já nevím. Jen mě tyhle věci v průběhu čtení napadaly, překážely, porážely.

Navíc skvělá grafická úprava vydání 1991 a hodnotná práce s jazykem. Má to schopnost rozšiřovat zavedené konotace.

05.09.2021 4 z 5


Operace Thümmel Operace Thümmel František Kotleta (p)

Můj první Kotleta. Bavilo mě to. Víc než pokus o další Kotlety. Cením blízkost apokalypsy, že je fakticky za rohem, nečekána, a rozlehlost vesmíru, množství postav a motivací. Dobrej rozjezd.

05.09.2021 4 z 5


Ekonomie koblihy: Sedm způsobů ekonomického myšlení pro 21. století Ekonomie koblihy: Sedm způsobů ekonomického myšlení pro 21. století Kate Raworth

Ne.

Cílovka: zastaralé učebnice ekonomie (protože celá Kobliha je především kritika kurikula), nebo státní úředníci, co nevystrčí nos z tabulky. Ale neumím si představit, že by takovou knihu našli, otevřeli a přečetli. Každopádně na ně jedině by to mohlo fungovat, možná, jako terapie šokem.

Pokud patříte mezi příčetné lidi, co vyžadují jasné argumenty a kontext pro předestřené návrhy, je tahle kniha ztráta času. Stejně tak pokud souhlasíte s myšlenkou udržitelnosti a/nebo s kritikou HDP - nic nového nenajdete, jen samohonivé anekdoty autorky.

Snažila jsem se u každého odstavce odsunovat vlastní ideologii (centrista se stoupajícím odporem ke státu). Chci věřit, že se mi to dařilo a lépe než této knize, kde se za vzor v jeden okamžik navrhují aktivity Čínské lidové republiky, bez žádného ale, jen pár řádků, kde je jedinou pointou: "hele tohle dělají dobře (ale proč? jak toho dosahují? co je jejich tradeoff?) a teď změním téma". Pak je těžké nepodezírat autorku v lepším případě z imbecility, v horším z postranních úmyslů.

06.06.2021 odpad!


Tajná historie Tajná historie Donna Tartt

Dnes se mi zdál sen, že jsem tuto knihu dočetla a byla jsem moc smutná, protože to končilo smutně a mně bylo líto, že už se loučím s hlavním hrdinou. O pár hodin později jsem knihu opravdu dočetla a bylo mi smutno.

Čtení nebyla úplná procházka. Prvních 100 stránek jsem se vyloženě nutila. Věděla jsem, že hodně lidí si této knížky považuje a chtěla jsem přijít na to, čím to je. To nevypadá jako dobrá motivace, ale zabralo to a za první pětinou jsem už byla chycená. V tu chvíli totiž Richard mrznul v největší Vermonstké zimě za posledních 25 let. Asi to sedlo do okolní atmosféry pandemické zimy a sněhových přeháněk, ale najednou mi příběh i hlavní hrdina přirostl k srdci.

Víc o ději říct nemohu. Každý detail může být tak trochu spoiler, protože síla této knihy vězí v tom, že postupně odhalujete uličky a linky vyprávění, vytváříte si a měníte názory na určité postavy a situace, a jste prostě Tam.

POZNÁMKA K PŘEKLADU: Kniha u nás vyšla dvakrát a pokaždé měla jiného překladatele. První vydání je z roku 1996 a seženete ho za pár pětek (antikvariáty), ale jazyk je někdy poněkud divný. Nemám srovnání s novým vydáním, tj. 2017 od Argo, ale bylo vidět, že je překlad občas doslovný (dítě si hrálo s letadýlkem ze Šťastného jídla), jindy jak kdyby v dialogu bylo něco, co v češtině zaniklo, například vtip nevyzní tak zábavně, jak vypravěč naznačuje... Takže volte vydání s vědomím, že výběr může mít vliv na váš požitek. Pokud máte možnost číst v originále, bude to volba nejlepší :-)

06.02.2021 4 z 5


Lidé Lidé Matt Haig

Oddechovka, co občas zabrousí hlouběji. Určitě vhodná pro komu je -náct nebo je ještě na vejšce, a nebo pro každého, kdo se zrovna cítí vzdálený realitě svého života a osobnosti. Mít úzkost i víc je opravdu vesměs alien.

22.11.2020 3 z 5


Vegetariánka Vegetariánka Han Kang

Na jednu stranu se s vegetariánkou umím ztotožnit. Prožitek deprese, velký vliv snů, touha po květinách, až dětská křehkost.

Na druhou stranu to nepřijetí okolí, stálá touha mít ji jako svůj objekt. Z toho mi bylo zle.

Na jednu stranu je kniha plná naznačených metafor, co jsou tak akorát skryté a tak akorát vidět, abyste mohli číst knihu znovu a znovu. A obrazy jsou tak mrazivé, že vás mohou pro pronásledovat před usnutím.

Na druhou stranu mi chvílemi neseděl děj. A napadá mě, co kdyby Han Kang nenechala vegetariánku nikdy mluvit o svém snu? Co bychom si mysleli pak?

22.11.2020 3 z 5


Prstenec kolem Slunce Prstenec kolem Slunce Clifford D. Simak

Nebavilo mě to tolik jako Město a Čas je ta nejjednodušší věc, ale i v této knize je silně Simakův humanismus, pro který si ho vážím. A hodně hodně myšlenek propletené dohromady, silná kritika agresivních tendencí lidstva a ekonomických systémů, co si zvolilo.

Popisy a reakce hlavní postavy na svou situaci chvíli připomínaly nejlepší povídky Lovecrafta, zvraty Dicka, text Bradburyho a naději Star Trek.

Ale jsou tu i momenty, co vyšly naprázdno, třeba hned postava z první kapitoly, dívka od sousedů po 50. stránce z textu na dobro zmizela. Někdy byly vnitřní úvahy a posuny v ději na sílu a prkenné. Středem knížky jsem bojovala. Poslední třetina zas získala spád a příjemně dovedla do konce :-)

22.11.2020 3 z 5


Zázračný úklid v hlavě – Kouzlo nehrocení Zázračný úklid v hlavě – Kouzlo nehrocení Sarah Knight

Už nikdy nedám peníze na společný nákup dárku pro kolegu a pak nebudu smutná, že na moje narozeniny všichni zapomněli. Díky.

22.11.2020 3 z 5


Tam dole Tam dole Joris Karl Huysmans

Výtečný překlad, bavily mě dialogy, smála jsem se nad Durtalovým problémem se ženami. Jen se mi zdá, že Huysmans neumí moc ukončovat, ale k tomu mám vlastně pochopení. Jen mě mrzí, že je to méně dekadentní než to, co se dá dnes vidět na internetu (když mi aj knihař říkal, že je to přeci Bible dekadentů!)... Ale ten jazyk, ty přechodníky, a ty večeře... krása :-)

22.11.2020 5 z 5


Čas voněl snem Čas voněl snem Jan Beneš

Čte se to samo. Rozhodně mi to dalo víc než dokumentu o Rusku a o válce. Je to dobré intro pro základní rozhled, co vás neubije nudnou fakticitou. Na druhou stranu se to dobře čte a je to až komické díky tomu, že má autor vlastní názor a dojmy, není objektivní. Takže by kniha neměla vést k tomu, že ji stoprocentně přejmete. Občas je dobré si k ní otevřít alespoň Wikipedii. Možná se od vydání objevily přesnější informace, možná se někde něco spletlo.

09.04.2020 3 z 5


Abarat: Magické dny krvavé noci Abarat: Magické dny krvavé noci Clive Barker

Ten svět je bohatý, ale výčet divočin a barvitostí je takový neukotvený. Prostě je to svět, kde je toho mnoho. Popisy mě začaly nakonec nudit, zajímají mě postavy a děj, takže půlka nebo třetina knihy by tu ani nemusela být. Přitom by stačilo věnovat světu víc pozornost - třeba co znamená, že prostor se rovná čas...
Ale věřím, že víc se Abaratu bude věnovat třetí kniha. Přeci jen, jedna zásadní osobnost tohoto světa ve druhé knize úplně chyběla. I když bylo pár drobných zmínek...

26.01.2020 3 z 5


Kdo zabil Snížka? Kdo zabil Snížka? Petra Soukupová

Moc fajn jednohubka, kterou jsem slupla za jediný den. Skvěle napsané. Pro cílový věk myslím dobré myšlenky (pejsci by se jako dárek pro stě dávat neměli a život nikdy není tak plytký, jak si ho vymyslíme :-)).

Jediná věc mě trošku zamrzela: že hlavní hrdinka opakuje omílané a nudné nejsem jako ostatní holky, nemám ráda sukně a volánky. Už je to taková tradice... Ale vždyť tyhle příběhy by měly být pro každého, pro kluky i pro holčičky, co si hrajou s panenkama. Taky mají duši! Nelíbí se mi, že je v tak pěkné knize teda použito holčičí holky = nány.

17.01.2020 4 z 5


Micromégas Micromégas Voltaire (p)

Soudobý sarkasmus mířený hlavně na tehdejší vzdělance - duchovní i vědecké. Voltaire si dobře uvědomoval, že co se v jeho době zdá lidem jisté, může být za pár let jinak, stačí další nový objev :-)

Moje nejoblíbenější část: "Byl-li někdo udiven, pak to byli lidé, kteří uslyšeli tato slova. Duchovní správce korábu odříkával zaklínací modlitby, námořníci kleli a filosofové si vybudovali systém."

11.01.2020


O čem mluvím, když mluvím o běhání O čem mluvím, když mluvím o běhání Haruki Murakami

Haruki Murakami není můj oblíbený spisovatel. Nikdy jsem se nedostala přes 2. stranu Norského dřeva. Tuhle knihu jsem četla, protože v ní měl údajně psát také o psaní a o práci spisovatele.

Špatná volba.

Kniha je vyloženě jen pro dva typy lidí: fanoušky autora a běžce. O psaní je tu jen pár vět, ani ne setina textu. Napadlo mě, jestli tam jsou jen proto, aby zvýšily její prodejnost. To, co tu o psaní je, spíš popisuje, jak Murakami psaní chápe, co pro něj znamená být spisovatel a je to spíš esoterický přístup. Je to talent, co se prostě náhle objeví. A teprv pak se mu musíte denně věnovat. Nesouhlasím s ním.

Ale pokud si myslíte, že být spisovatelem znamená něco tajuplného a divokého, v tomhle Murakami hezky ukazuje, že to tak vůbec být nemusí. Můžete být zdravý vytrvalý člověk a nejspíš právě proto být úspěšný. To je dobrý vzor :-)

Povídání o běhání mě nebavilo, ačkoli jsem dříve sama ráda běhala. Po textové stránce jsem také nebyla spokojená a to je už můj obvyklý problém s autorem, nebo možná s jeho překladatelem. Ty věty se mi zdají krkolomné, složité i ve své krátkosti. Slovosled je hranatý (představte si pod tím, cokoli chcete).

Příjemný pro mě byl až konec, který se věnoval také plavání. To je mi teď srdci bližší. Proto si také myslím, že kniha je vhodná pro každého, kdo se tomu sportu věnuje. Ale ne pro hledání psací inspirace.

11.01.2020 2 z 5


Monsignore Quijote Monsignore Quijote Graham Greene

[čteno v originále] Milý příběh, taková Španělská roadmovie (dokonce bylo zfilmováno pro TV). Aluze na Dona Quijota, kterého jsem nečetla, což ale není potřeba. Hlavní postavy se od sebe liší charakterem a ideologií. Jeden komunista, druhý farář. Přesto spolu dokážou mluvit i o věcech hlubokých a mají snahu se navzájem pochopit, a dokonce číst knihy toho druhého. Vůbec dávají hezký příklad přátelství a soužití. Farář/monsignor je neuvěřitelně laskavý a milý člověk, že budí úsměv na každé stránce. Odnáším si z toho však hořkosladký pocit, že v moderním světě je šílencem každý člověk s dobrým srdcem.

A pozor, kniha obsahuje náboženské i politické humory. Ale jsou tak skvělé, vyrovnané a rozverné, že to musí potěšit každého bez ohledu na stranu a víru. Tomu věřím já :-)

27.12.2019 5 z 5


Konec novověku Konec novověku Romano Guardini

Moje nejoblíbenější část je až skoro na konci: "Ústředním problémem, jenž bude v budoucnu stát v centru kulturní práce a na jehož vyřešení bude záležet vše - nejen blahobyt či nouze, nýbrž život či zkáza lidstva - je moc. Nepůjde již o její stupňování - to probíhá samočinně - nýbrž o její ovládnutí, o její správné užití."

Je to tak.

Guardiniho studie sleduje, co nám přinesl novověk, jak proměnil chápaní člověka o člověku, vědu, víru a kulturu. Nad tím se zamýšleli i jiní filosofové, třeba Adorno, Gadamer... poprvé jsem ale četla novověku z křesťanského pohledu, což je pro mě vítané rozšíření chápání důsledků novověku a proměny místa člověka ve světě (kde proměna víry a církve je docela zásadní změna) od 17. století až po současnost.

15.12.2019 4 z 5


Tajemství mechanické mrtvoly Tajemství mechanické mrtvoly Joe Benitez (p)

Kresba je pěkná, i když ne úplně dle mého gusta (mě už ty prsa furt nebaví), musím ale uznat, že příběh byl dost napínavý a po přečtení jsem hledala, jestli si nemůžu přečíst aspoň kostru pokračování bez toho, abych četla další komiksy :-)

19.11.2019 3 z 5


Němci v Čechách Němci v Čechách Milan Sládek

Odborný pohled na situaci Němců v Čechách z perspektivy vysoké politiky a státu. Napsáno hezky stravitelně, ale ne stoprocentně lineárně a chronologicky (ale dá se to přežít). Kniha osvětluje etnické poměry v novém státě a složité vztahy, které zdědil po monarchii, a jejich vyvrcholení odsunem. Ten rozhodně nebyl reakcí na odhalená zvěrstva války, ale skutečně důsledkem osmisetleté společné historie, sporů a čtyřicetiletého myšlenkového vývoje Edvarda Beneše. Rozhodnuto bylo už v polovině války. A následky ovlivnily politické směřování Česka na zbytek století...

Dojem, co jsem si odtud odnesla: Československo za první republiky vypadá jako pouhý nástroj velkých vítězů První světové války pro zachování míru, (1) aby se Němci nemohli spojit pod ideologií pangermanismu, (2) aby nedošlo k navrácení poměrů R-U, tedy další velké mocnosti. Jakmile tento nástroj přestal fungovat... inu to známe z Mnichova. A tenhle pocit pro patriota příjemný není.

03.11.2019 4 z 5


Kus temnoty Kus temnoty Margaret Atwood

Nejhorší vězení jsou ta, ve kterých zavřeme sami sebe - vězení naší minulosti, naší mysli, našich skutků a špatných rozhodnutí. Tak o nich je tato kniha.

Doporučuji si před tím přečíst Bouři od Shakespeara, protože Kus temnoty je současně rozborem téhle hry i originálním přepracováním.

Nejzajímavější pro mě bylo sledovat, jak s dramatickou předlohou Atwoodová pracuje a jak ji reflektuje ve svém románu. Jenže tohle je zajímavé asi jen pro menšinu čtenářů. Takže na druhou stranu musím uznat, že mi nakonec děj zněl neuvěřitelně, chování postav nejprve logické, později na sílu - sice až v poslední čtvrtině. To mi trochu dojem zkazilo. Nakonec vše působilo jako sen hlavního hrdiny - ale nebylo i to jen odrazem Shakespearovy Bouře? Nekončí ta hra vlastně... úplně stejně?

03.11.2019 3 z 5