deadhunter komentáře u knih

Román používá zajímavé střídání vypravěčů. Lynn je poněkud úzkostná až hysterická matka, Harry alibistický a nepříliš spolehlivý otec. Lynn dává přednost dceři, Harry synovi. Sledujeme různé pohledy na stejné události a jevy, které jsou zneklidňující, už tím, jak jsou věrohodné. Dalo by se říct, že to je studie nenápadně se rozpadajícího manželství. Zdánlivě sterilní prostředí bytového komplexu je také podáno zajímavě, s několika temnými momenty a poněkud záhadnými spolubydlícími. Denní rituály se opakují, avšak napětí roste jen zhruba do dvou třetin románu, pak začíná stagnovat. Panoptikální konec je sice efektní, ale tak nějak proti vyznění předchozí části knihy, logiky a tempa vyprávění. Vše trochu vylepšuje závěrečný rozhovor, který aspoň naznačuje možné odpovědi na pochopitelné čtenářovy otázky. Vložené e-maily Jessiky Shepardové sice nadhazují problematiku samotných Dětí Halloweenu, ale k objasnění příběhu nijak nepřispívají a mohou se jevit jako do značné míry zbytečné a nepříliš logické. Nicméně na druhou stranu pomáhají zahušťovat atmosféru. Přes zmíněné výhrady nejsou Děti Halloweenu vůbec špatným čtením, autoři jsou vypsaní, výpovědi hlavních hrdinů znějí věrohodně. Je to opravdu taková (celkem příjemná) hororová jednohubka.

4 14.11.2019

Skvěle napsaný, drsný, akční příběh na zdánlivě zprofanované téma, které právě Kristina Haidingerová pozdvihla na vyšší level. Hlavním „padouchem“ tu snad ani nejsou specifičtí upíři, violeti, stvoření autorkou už v románu Ti nepohřbení, jako neodbytná touha po nesmrtelnosti za jakoukoliv cenu.

03.07.2019

Myslím, že se autorův záměr napsat lehkou oddechovku opravdu podařil. Někomu možná může připadat rozjezd příběhu v první části Tři vyvolení pomalejší, ale beru to tak, že na začátku zamýšlené série musel být čtenář seznámen s „pravidly hry“, premisami, z nichž bude vycházet vše ostatní, ať už se budou týmy Agentury jakkoli obměňovat. V další kapitole Žena v červeném začíná vyprávění nabírat obrátky a vrcholí v části Hledaný: Hans Messner. Tady už jednoznačně převažuje dynamická akce, a tu autor opravdu umí podat. K tomu je nutno připočítat i nadhled, humor a různé žánrové i mezižánrové odkazy. Martin Štefko se prostě dobře čte, ať napíše cokoliv. Už se těším na jeho další knížku.

3 27.03.2017

Nejsem náruživým čtenářem erotických thrillerů, ne že bych byl prudérní, ale prostě to není můj žánr. Richardovy živé hračky ale musím pochválit za čtivý kultivovaný styl, překvapivý závěr i skvělou grafickou úpravu a ilustrace. A doporučuji všem ke čtení autorčin horor Ti nepohřbení. Také v něm lze najít orgie, bolest, intriky, napětí i lásku.

1 08.02.2017

Když se řekne kanibalský horor, člověk si představí exotické prostředí, na první pohled ráj světa, hlavní hrdiny, pro nás muže spíš hrdinky, vypadající k světu, aby později mohlo dojít k jejich o to přitažlivějšímu porcování, a hodně nechutné lidožrouty. Tak to všechno najdete v téhle útlé knížce, která si formátem přímo říká o zařazení do batohu při cestě do jihoamerických pralesů, do kterých pak raději ani nepáchnete. Velmi dobře se čte a možná se přistihnete, že ty všechny nechutnosti hltáte plnými doušky a při tom držíte hrdinům pěsti, přestože moc dobře víte, že happy end prostě čekat nemůžete. A kdo že by tenhle příběh dobře natočil? Myslím, že Jan Švankmajer, tomu to s masem jde jedna radost! No a teď se už těším na kontakt s Markovými mimozemšťany. To budou jatka!

1 09.01.2017

Je to už dost dávno, co jsem četl nějakou knihu o upírech. Od jisté doby jsem z nich měl hrůzu. V regálech knihkupectví označených explicitně Upíři se totiž začaly objevovat téměř výhradně zamilované románky pro roztoužené dívky. Ale jak vidět, dobrý horor o upírech ještě nezemřel: stačí si přečíst Ty nepohřbené. Oceňuji dobře vystavěný příběh s postupným odhalováním pravdy i otevřenou linií ze současnosti, drsnou akci i mrazivou atmosféru ještě umocněnou ledovou scenérií. Potěšilo mě i netuctové zpodobnění oněch „violetů“, lišící se od konvence stvořené B. Stokerem a poutavý styl vyprávění. Prostě: skvělé čtení o upírech bez trapného sentimentu.

2 18.10.2016