datel77
komentáře u knih
Nebezpečné známosti
Pierre Choderlos de Laclos
Lstiví, bezcharakterní hrdinové, trochu mi z toho bylo ouzko, vlastně jsem ráda, že to mám za sebou.
Volání Kukačky
Robert Galbraith (p)
Na detektivku trochu pomalé, ale hlavní hrdina sympatický a jeho příští dívka taky. Aspoň se mi to tak jeví. Už se těším na další díl.
O myších a lidech
John Steinbeck
Už jsem to viděla zpracované na divadle, takže jsem ten závěr očekávala. No, mám od Steibecka raději jiná díla, třeba Na východ od ráje.
Král Krysa
James Clavell
Je to docela čtivé a člověk se doví spoustu věcí o situaci, o které neměl tušení. Ale je to staré, ach tak staré!
Stmívání
Stephenie Meyer
Ano, já si také myslím, že je tato kniha vhodnější pro -náctileté slečny daleko víc než všechny ty stíny, odstíny, barvy a pod.
Vítězný oblouk
Erich Maria Remarque (p)
Příběh odehrávající se v Paříži v předvečer 2. sv. války. Tam Ravic už 4 roky přežívá po utrpěném traumatu z německého koncentračního tábora. A pak opět dostává chuť naplno žít. Potkává zvláštní ženu a také německého důstojníka, který jeho trauma zapříčinil. Líbí se mi, že mezi hlavní hrdiny patří dva uprchlíci z opačných stran barikád - Němec a Rus, velcí a opravdoví přátelé.
Bleděmodře pruhovaný
Tereza Tomanová
Už dlouho se mi nestalo, abych četla jednu knihu dvakrát. Tato se mi nějak zadřela pod kůži. U toho začátku jsem si říkala, zase vztah bohatého (slavného) a chudé (obyčejné), ale pak jsem zjistila, že o tohle v příběhu vůbec nejde. Jde totiž o to, jak se umí člověk vyrovnat s popularitou svého partnera, která jej ničí. Terry je mi blízká tím, jak nechce vyčnívat, trpí okolím, do kterého byla nechtíc vržena, bojuje proti tomu a vzdává to. Utíká. Přemýšlela jsem, jak bych takovou situaci řešila já a ono to asi nejde předjímat.
Moc se mi líbil popis shledání s Andy, to jsem obrečela, protože to bylo tak realistické, že se to muselo dotknout každé mámy. A musím dodat, že ať byl Robby sympaťák a vlastně měl s Terkou velkou trpělivost, já bych dala přednost Frankovi. To je totiž chlap, jaký má být.
Mlýn na mumie
Petr Stančík
Třeba jsem na to moc mladá, ale některé pasáže mě přímo urážely. Ten pán nemá ženy rád. Myslím, že se k němu už nikdy nevrátím, nedělá mi dobře.
Noc jako stvořená pro nevěru
Zdena Frýbová
S nadšením jsem vlítla na další knihu Frýbové a jsem zklamaná. Sice styl zase dobrý, ale téma mě vůbec nezaujalo, navíc ten charakter u Drahušky je tedy dost nevěrohodný.
Z neznámých důvodů
Zdena Frýbová
Nádherná kniha, nemohu se od ní odpoutat. Vůbec mi nevadí, že byla psána v době reálného socialismu, stejně to nebylo příliš znát. Zato mě naprosto uchvátily charakteristiky zúčastněných postav, velmi vtipné dialogy, především Marka a Aničky, doktory Forejta a Zámiše bych brala i s jejich negativy. Pěkný příběh, navíc jsem se toho opravdu hodně dověděla o biochemii, a to nevtíravou populární formou.
Hedvábník
Robert Galbraith (p)
Obecně vzato, detektivky nijak nepreferuju, ale možná dělám chybu, tahle se mi líbila. Ale možná to jen bylo tím příběhem , každopádně se těším na třetí díl.
Selekce
Kiera Cass
To je tak naivní a nelogické, že nemůžu jinak. Měla jsem přestat číst v půlce, stejně jsem se nedověděla, jestli to bude princ či Aspen. A zřejmě se to nedovím, protože já další díly číst rozhodně nebudu.
Medojedky
Robert Ruark
Trochu trvá, než se člověk začte, ale pak se neodtrhne. Alec mi byl přes veškerá svá negativa velmi sympatický. Velmi americký román, divím se, že nebyl zfilmovaný. Nebo byl?
Příběh kriminálního rady
Ladislav Fuks
To je tak pěkně moderně napsaný román, že nemohu uvěřit, že vyšel už před padesáti lety. Je to takové snové, secesní a ta pointa, ten závěr, to je tedy velmi nečekané.
Myši Natálie Mooshabrové
Ladislav Fuks
Dodnes nevím, jestli jsem ten příběh pochopila. Každopádně mě to bavilo.
Džínový svět
Radek John
kdysi jsem to hodně prožívala, ale v dnešní době je to jen čajíček.
Poutníci
Kathleen Winsor
Oproti Ambře je to poněkud zdlouhavé, ale i tak jsem to četla s velkým zájme. Je tu zachycen počátek kapitalistických vztahů v Americe.
Věčná Ambra
Kathleen Winsor
Já prostě miluju historickou beletrii a tohle je tedy bomba. Čte se to samo, je to dramatické a hodně zamilované, ale podle mne to nesklouzává do červené knihovny.
Není římského lidu
Jarmila Loukotková
K této knize jsem se vrátila po dvaceti letech, a opět mě nadchla. Petronius byl opět elegantní, Nero opět nemožný, vyhrává Loukotková a její báječný styl.