Dáma s hrnstjm komentáře u knih

Hlavní síla této knihy není v příběhu, ten je v podstatě velice strohý... ale je v atmosféře. Už dlouho jsem nečetla knihu, která ve mně vyvolávala takový pocit napětí (možná až děsu!) z toho, co možná na další stránce přijde, když kolem obchází určité zlo. Velmi zajímavé pro mne byly popisy místa a času. Z postav - kromě dvou hlavních - mi vyčnívá nedostižný fantom jménem Mustang Henry, který v sobě mnoho skrývá. Bylo to skvělé čtení!

6 18.03.2024

Autorka má svůj osobitý styl psaní, což se po prvotině potvrzuje zde. Květnaté věty "s kudrlinkami" jsou pěkné oživení třeba mezi suššími překladovými knihami... ale já jako čtenář jsem se toho nasytila asi v první půlce, a pak už mi lyrická nadýchanost úplně každé věty byla na obtíž. Určitě by šlo ubrat, méně je někdy více. Příběh má jistě potenciál, ale přišlo mi to celé příliš osobní, příliš konkrétní, příliš podrobné ve zbytných detailech. Stačilo by poodstoupit o pár kroků od důvěrně známého prostředí, neřešit úzkostlivě místní názvy, přijde mi to svazující. Zbytečné tlačení na pilu. Mně osobně by se lépe četlo o tom, jak se "zvedá voda a vítr" klidně někde ve fiktivním městečku. Parta dětí je vděčný prvek, to mají čtenáři rádi, dlouho jsem si libovala, že se autorka oprostila od okaté inspirace S. Kingem, ale čím rychleji se blížil závěr, tím víc jsem tam tu inspiraci stejně viděla. Plusový bod dávám za lehké propojení s první knihou, to bylo nenásilné a hodilo se tam.

3 12.03.2024

Hm, tak tohle bylo pro mě šlápnutí vedle. Zápletka jako taková nebyla špatná, ale ty postavy... hlavní vyšetřovatelka přesně podle vzorce toho, co teď "frčí," má svoje démony, ale přesto je nejschopnější mezi všemi schopnými. Nicméně tady to bylo posunuto o level výš - promiskuita, grappa, otravné karaoke - za mě pokus o famme fatale z pera tří pánů ve středním věku. Dále mi neseděl přítomný čas, různé přehmaty v tykání a vykání, španělská jména také na čtivosti nepřidala. Od půlky jsem se nutila dočíst jen ze zvědavosti, abych zjistila, jak páni autoři vyřeší zápletku. Druhý díl si asi nechám ujít...

3 11.02.2024

To byla moc pěkná jízda! Rozjezd pro mne trochu pomalejší, ale brzy příběh dostává na obrátkách a není cesty zpět. Postavy jsou parádní, jen jsem měla lehký problém s představivostí, protože jsem se v podobném prostředí čtenářsky dlouho nepohybovala. Nicméně charaktery postav jsou skvěle načrtnuty a zápletka je dechberoucí. Dovolím si ještě stručnou poznámku k překladu. Na začátku jsem měla pocit, že zůstává něco "ztraceno v překladu," že to trochu drhne, že v tom prostředí "bílé chátry" se mluví tak nějak jinak. Ale později už veškerou mojí pozornost upoutal děj. Nevím, překladatel není žádný amatér, asi je to jen můj dojem.

2 30.01.2024

Kniha má zajímavou kompozici, která je velice čtivá, přispívá k napětí až do konce, a je psána krásným jazykem. Odpornost popisovaných činů asi netřeba zde v komentáři rozmazávat, nicméně je důležité si je připomínat napříč generacemi. V příběhu oceňuji kontrast odpuštění a neodpuštění, odpuštění a pomsty, snahu nabídnout různá řešení, jak se s trýznivou minulostí vyrovnat. Autorka sáhla po velice silném tématu (obzvlášť pro ženy to je šílené čtení) a podle mého názoru se s ním vypořádala důstojně. Děsivé, co dokáže udělat člověk člověku... žena ženě!

19 15.01.2024

Přidávám se ke skupině čtenářů, kterým nesedla skladba zařazených osob... Snad ani k jednomu jsem necítila kdoví jaké sympatie nebo účastný zájem o jejich osudy. Nejdelší příběh pana cestovatele mi přišel naprosto nekonečný...

Pro mne hodně náročná kniha... jsem humanitně zaměřena a všechna ta fyzika, matematika, chemie, to pro mě byla naprostá španělská vesnice. Těžko jsem se dostávala přes první kapitoly, asi až od poloviny jsem se lépe začetla. S nostalgií jsem vzpomínala na Marťana, jak tam ten chlápek aspoň pěstoval brambory, to bylo mnohem srozumitelnější :-) Jsem trochu zklamaná z konce, čekala jsem, že se dozvím víc. Vyzdvihuji vtipné dialogy hlavních postav a jsem v rozpacích nad přílišném všeumělství hlavního vědátora.

Autorovy knihy čtu záměrně s tím cílem, že se dozvím zdejší zajímavosti a drby z doby nedávno minulé. Tady jich ale bylo jako šafránu, až se mi chce napsat, že se mi nevyplatilo čtenářské utrpení prožité u této knihy. On totiž pan autor zde píše tak expresívním způsobem, že je to na hraně srozumitelnosti. Chápu samozřejmě, že je tu aplikován jakýsi rybářský žargon, ale asi nebylo nutné jej nacpat pětkrát do každé věty (prosím vás, kdo se chystáte knihu číst, na konci je slovníček pojmů!). Když mě nějaká pasáž svým sdělením "mezi řádky" zaujala, musela jsem si ji téměř slovo od slova dešifrovat. Pokud pominu, že mi nesedělo téma (ryby mě děsí a do rybářské mysli tudíž nikdy neproniknu), neskutečně mi vadilo autorovo vyjadřování, jako by pamatoval děje od 16. století dál a jen tak si zavzpomínal na něco, co je přece jasné. A postavy, které se v knize mihnou, ani nemá smysl komentovat, protože podle přehnaně barvitého popisu si absolutně neumím představit, že by něco takového kráčelo po našem městě a okolí, případně se válelo pod stolem třetí cenové skupiny... autor nenechává nit suchou na nikom, ani na svých kumpánech, a nejsem si jistá, co tím chce říct. Asi nic.
PS: Hvězda navíc za zařazení vorařství a voroplavby na Otavě. To potěšilo.

2 14.09.2023

Zajímavé, místy až napínavé a hlavně: moc dobře se to čte takhle z odstupu časového i místního. Aktérem popisovaných událostí by jistě nikdo z nás nechtěl být (ach, ty porody)! O seriálu jsem neměla tušení, ze zvědavosti minimálně nakouknu.

5 14.09.2023

V komentáři níže se píše o bandě blbů. Výstižné! To byla tak nesympatická skupina osob, že mi bylo vlastně úplně jedno, co se s nimi stane :-) A ta doba! Než dorazili do lesa, to bylo času a keců! Kromě toho mi vadily nelogičnosti a náhodičky (všechno ohledně mapy, navigace...), líbilo se mi rozuzlení a zarážející závěr. Hodnotím průměrně, anotace mě nalákala, ale nebyla to žádná hitparáda.

11 11.09.2023

Nepochybuji, že za vznikem knihy stojí silný rodinný příběh autorky. Střídání minulosti a přítomnosti bývá fajn způsob, jak udržet čtenářovu pozornost. Tady mě ale bavily jen události minulé. Do kapitol ze současnosti jsem se nemohla pořádně začíst, asi mi vadily málo věrohodné postavy nebo jejich jednání, nevím. Jako celek hodnotím průměrně, navzdory závažnosti historických událostí se tu žádná "velká literatura" nekoná. Aspoň z mého pohledu.

Dovolím si poznámku, že tady na jihu Čech máme taky podobnou tragédii, možná o to smutnější, že až z 8. května 1945. Bernartice.

9 25.08.2023

Lákavá anotace, v knize to celé ale trošku drhne... Jednoznačným kladem a prvkem udržujícím napětí je střídaní časových rovin a popis událostí z pohledu různých postav. To použila autorka i v jiných knihách, to funguje. Závěr je fajn, částečně předvídatelný (lépe řečeno, autorka v knize zanechala několik indicií, které naznačovaly určité skutečnosti), částečně překvapivý. Co mi vadilo, byla dětská posedlost "monstry" a vše kolem toho jejich klubu, nedokázala jsem se na to dívat dětskýma očima a jako dospěláka mě to spíš vytáčelo svojí naivitou. Čtenářský zážitek mi ale nejvíc rušil překlad - nadužívání slova "monstrum," na každé stránce aspoň desetkrát... já vím, že pro tuto knihu to mělo specifický význam, ale nejsem si jistá, že bylo nutné takto otrocky překládat v každé situaci a totálně rezignovat na synonyma (a že jich čeština má!) Bylo to neskutečně ubíjející, vždyť to slovo je nacpáno i v českém názvu, zbytečně...

2 22.08.2023

Tohle bylo takové knižní puzzle. Vytáhnete z krabice dílek a hledáte, kam je možné ho zapojit... Příběh má netradiční kompozici, střídají se různé časové roviny i postavy a čtenář doufá, že se jednou spojí do smysluplného konce. Téma je velmi zajímavé, znepokojující v tom smyslu, kolik se toho mezi pamětníky může ještě dnes tajit před světem. Prameny Vltavy, koncentrák... až se stydím, že jsem jako člověk z oboru a z jižních Čech o něm dosud neslyšela a v odborné literatuře o Šumavě na něj nenarazila! To napravím. Ale právě snaha o filtrování historické skutečnosti od autorčiny fantazie mě doprovázela celou knihou, brala mi hlavní pozornost. Proto nečtu historické romány, raději sáhnu rovnou po odborné, ale občas udělám výjimku a pak lituji :-)
Zpátky k příběhu. Hlavní postava nesympatická, protivný dědek ženoucí se za chimérou. Vlastně vyloženě sympatickou postavu jsem tam nenašla. A ona ani ta Šumava moje milovaná sympaticky v knize vůbec nevyznívá, zbavená veškeré poetiky: "V tomhle kraji je jednodušší chcípnout než žít." Špinavé pohraničí s nerudnými obyvateli a krvavou historií. Závěr dobrý, autorce se podařilo k sobě slepit kde co, ale neměla jsem z toho pocit překombinovanosti.

9 09.08.2023

Moc pěkné čtení se skvělou atmosférou. Trošku se mi nepozdává, že nám tu autor-muž představuje mladou hlavní hrdinku-ženu, která má mnoho úvah, z nichž ne všechny znějí žensky. Pro mě osobně to vygradovalo ve scéně na půdě, kde se odehrály ryze "ženské věci" a (bezdětný) autor si to nějak vybájil po svém, aniž by se asi moc pídil po tom, co je medicínsky možné a nemožné... a co hůř, jak v téhle situaci funguje ženská psychika, intuice a základní instinkt. Nechci být konkrétní a prozrazovat děj, jednoduše to, co se ve scéně odehrávalo, mi přišlo dost nevěrohodné. Zkoušela jsem si to představit stokrát z pohledu hlavní postavy a vidím to naprosto jinak :-) Ale kniha jako celek je moc fajn, napínavá od začátku do konce (jen český překlad místy drhnul).

7 01.08.2023

Méně příjemný díl, než byl ten první... jak už název napovídá, je to celé hlavně o Malorie, všichni ostatní jsou tak trochu na okraji událostí. Lehce zklamaný čtenář se nedozví nic nového o postkatastrofickém světě s "tvory." O jejích dětech něco málo nového padne. Většinu knihy ale tvoří Maloriiny myšlenky, úvahy, strachy... a co hůř, její vzpomínky, které považuju za naprosto hluchá místa příběhu, nevedou k ničemu, ani neprohlubují nějakou psychologii hlavní postavy. Spíš jsou podivně, uměle našroubované na děj v přítomnosti. Určitě jsem od pokračování čekala mnohem víc.

4 01.08.2023

Z celé trilogie se mi detektivní zápletka posledního dílu líbila nejvíc. Zároveň mě tam nejvíc štvala vztahová linka Adama a Laury. Jako by to ani nebyli dva dospělí lidé... Bylo tam toho na mě moc, samé nevyřčené hluboké pocity, kradmé pohledy v autě... Ale líbilo se mi rozuzlení obou příběhů, zločinného i vztahového, které se v knize proplétají. Kniha je napsaná celkem pěknou češtinou.

9 24.07.2023

Moc pěkné čtení! Kniha je napsaná krásným jazykem, se zajímavými slovními obraty a přirovnáními. Svěží, barvité, "s kudrlinkami." Trochu se mi nepozdávalo, že autorka-žena si vytvořila mužskou hlavní postavu (sršící ostrovtipem), ale celkem důstojně to ustála. Asi do třetiny knihy jsem měla z knihy opravdu mysteriózní dojem, který mi narušovalo "jen" české prostředí - snadno si představím nějaké temné lesní zlo někde za polárním kruhem nebo na jiném kontinentu... ale v českém smíšeném (kůrovcovém) lesíku? Ač to v Orlických horách neznám, ta zeměpisná blízkost mi ubírala na zážitku, bylo složitější přistoupit na tu hru, ale to je jen můj osobní problém. Od té doby, co v příběhu padlo jméno hlavního zloducha, se už hodně a často vysvětlovalo, padal jeden fakt za druhým, bylo toho příliš... tak moc, že nezbylo moc prostoru pro fantazii. Asi by mi bylo sympatičtější, kdyby toho autorka nechala víc naznačeno než vyřčeno. Kdyby toho ta Květa prostě nenapovídala tolik! Přitom všecko o pohanské mytologii bylo moc zajímavé a ráda jsem se to dozvěděla (když už to tam bylo). V rámci své profesní deformace jsem si ale nejvíc užila pasáže z historických kronik a deníků. Souhlasím s komentáři, že kniha je místy zbytečně zdlouhavá, motivy se opakují příliš často a zvětšený formát tlustší knihy je opravdu horší na manipulaci. Ale i přes moje nevýznamné výtky je to skvělý příběh, čtivý, napínavý, má spád, postavy jsou snesitelné a i pejskaři si přijdou na své :-) A ještě konec - konec byl fajn, nepřekombinovaný, jednoduchý, efektní.

13 28.06.2023

Asi se tu všichni shodneme, že knihy Miloše Urbana čtenář buď miluje nebo nepobírá. Témata i postavy bývají silně výstřední, bizarní, to nesedne každému a je to naprosto v pořádku. Já jsem věrný čtenář-průzkumník, co se prokousává postupně autorovou tvorbou a oceňuje především její hravost. Ale dost bylo obecného. Továrna na maso je napsána krásným jazykem, vyzdvihuji hru se slovy, někdy i s písmenky. Odborná příprava k historickému tématu opět na jedničku! Prostředí jatek se všemi aspekty, které nám smrtelníkům třeba nikdy ani na mysl nepřišly, které dotvářejí nervózní a neutěšenou atmosféru celé dějové linky. Protože v této knize jsou snad všechny postavy s něčím nespokojeny. Respektive nejsou spokojeny. Hlavní postava, Leon Neon, ten mě moc nebavil. Zato obryně Antonie Antonínová, tu si budu pamatovat! Konec je bizarní, čekala jsem podobné šílené rozuzlení, tady to ani jinak nešlo. TOP příčku si u mě pořád drží Sedmikostelí, to je pro mě prostě největší "maso" :-)

5 12.06.2023

Přiznám se, že na mě tahle alternativní historie nefungovala, pořád jsem byla ve střehu a podvědomě hledala smysl v něčem, co ho mít ani nemůže. Nevyhovovalo mi, že autorka jde hodně po povrchu (ale chápu, proč to tak bylo), vše kolem převratu mi přišlo příliš jednoduché a dovolím si nekorektní poznámku, že takhle uvažovat o vysoké politice a vyřešit převrat může "jen žena" :-) Postavy a jejich příběh mě moc nezaujaly, nedokázala jsem se oprostit od pitvání té alternativy.

Přidávám se k nespokojeným čtenářům. Na to, že policejní práce v knize nedává smysl, člověk v detektivce často narazí, ale tady byly i postavy vyšetřovatelů divné, neurčité, splývající. Většinu doby jsem měla pocit, že čtu knihu ze série, jejíž předchozích pět dílů jsem nečetla, takže mi něco podstatného uniká. Příběh sám o sobě je určitě znepokojující a ten konec... pokud pominu naprostou překombinovanost úplně všeho, tak ano, na konci bych bývala byla raději, kdyby za všechno mohla nějaká ta Klekánice. Text nebyl psán moc pěknou češtinou, byl kostrbatý a vůbec "neplynul." Štěstí, že je kniha malá a krátká...

8 28.05.2023