Dáduše komentáře u knih
(SPOILER) Uff. Výborné, ale náročné. Strašně dlouho mi trvalo se knihou prokousat, jednak kvůli úžasnému, ale hodně poetickému jazyku, mnoho vrstevnatosti textu. Bylo to úplně jiné, než knihy, které jsem dosud o tématu četla. Byli tam lidé ve vleku velkých dějin, obyčejné věci dějící se na pozadí příšerné mašinerie. Obrovská touha po životě, především obyčejném životě. Byl tam i pohled z "druhé strany." Mimo jiné pohled ženy žijící v bytě po odsunuté židovce, jakoby se vnitřní životy žen propojily. To se nedá vypovědět. Povídku: Modrý den si musíte přečíst. Ta mě asi nejvíce zasáhla. Přečetla jsem si i doslov a problesklo mi hlavou, že je úžasné, že se pan Lustig nakonec stal profesorem, oceňovaným spisovatelem a snad byl nakonec šťastný, i když by bylo samozřejmě nejlepší, kdyby se žádné hrůzy holokaustu neodehrály. Jsem velice ráda za Arnošta.
Nakonec se mi kniha líbila hodně, ale pokud čekáte děs a hrůzu ve stylu Kinga, tak to nebude kniha pro Vás. Možná více pro milovníky detektivek, než pro ty, kteří milují napětí.
Plně souhlasím s Dáma s hrnstjm . Nápad byl zajímavý, moc se mi líbil, ale místy to působilo nedomyšleně. Nepřišlo mi to ani moc napínavé. Nedokázala jsem se s hlavními hrdiny jakkoliv ztotožnit a přišli mi ploší. Do druhého dílu už nejdu:-)
Musím přiznat, že jsem se v těch lidech ze začátku opravdu neorientovala, ale sedlo si to:-) Normálně takové knihy nečtu, ale i přesto musím uznat, že to byl skvěle vystavěný příběh. Napínavý a zajímavý od začátku do konce a konec mi vyrazil dech. Škoda, že titul nemá více pozornosti. Určitě doporučím dál:-)
Přečteno jedním dechem. Není to jen obyčejný román a jako scifi se jen tváří. Jde o skvělou mnohovrstevnatou sondu do společnosti. Jednotlivé příběhy i myšlenky postav se vzájemně prolínají a zase mizí ve spleti kratších kapitol. Hrdinové se buď uzavírají do sebe nebo se pomocí prášků snaží vyrovnat s realitou svítící koule na farské zahradě nebo spíše s realitou všedních dní a svých vlastních strachů? Skvělé. Doporučuji:-)
Ze začátku jsem se nudila. Potom to šlo, ale už mě druhý díl ničím nepřekvapil. Začátek mě nebavil vůbec a na konci jsem čekala, jestli už budu mít konečně klid, takže to asi není kniha pro mě. Nevím, zda bych se k ní dokázala vrátit i když obálka je nádherná.
Vůbec nevím, jak hodnotit. Je to proti slavným dílům fantasy a další beletrii se kterou mám zkušenost velmi slabé. Téma je ale zajímavé, obálka krásná, pár pěkných myšlenek a bod přidávám za příběhy z lodi. Nějak jsem si kvůli nim vzpomněla na Verneovky.
Zde nejsou hrůzy z táborů smrti popsány až tak surově jako v jiných titulech, přesto na mě kniha působila možná více autenticky a jaksi osobně, než jiné. Měla jsem více, než u jiných knih pocit, že autor je můj kamarád a že ho dobře znám. Oceňuji, že v knize byl dlouze popsán i život před táborem a také život po něm. Text se tak zdál být ucelenější, než jen o samotě stojící vraždění. Myslím, že si titul nezaslouží tak nízké hodnocení. Možná bych ho doporučila například do škol jako snesitelnou verzi popisu historie. V žádné jiné knize o továrnách na smrt jsem také nenašla tolik sarkasmu a v tom je také možná síla pana Felixe.
Normálně detektivky moc nečtu, takže mi trvalo se trochu dostat do příběhu. Kniha byla ale super. Poprvé dávám detektivce plný počet hvězd!
Stylisticky se mi to líbilo. Na prvotinu fajn. Název byl tak divný, že mě donutil si knihu koupit. Některé povídky byly možná slabší, ale těžko hodnotit tak ujeté náměty a hrdiny. Co si myslet o ženě, která si uřízne nohu, protože jí svědí. Co vytknout muži, jehož tělo se rozpadá.
Inspirující kniha. Jsem velký introvert a také bych chtěla překonat své strachy, tak jako Šárka. Snad i v józe jednou takhle pokročím. Mohlo by tam být víc Indie.
Dobře napsané. Styl vyprávění a jazyk psaní hodně prozrazoval, že je titul určen pro mládež. Pro mládež, ale jistě skvělé a poučné. Zajímavý námět.
Velice zajímavý námět. Mohlo to být více propracované. Pointa se mi, ale líbila. Je to taková roztomilá knížka.
Detektivky nečtu a moc mě nebaví, takže na detektivku super!! Líbila se mi a záhadu jsem předem neodhalila. Možná se mi příběh zalíbil, protože velice ráda čtu záhady a mystéria.
Cilčina cesta byla o stupeň lepší, než Tatér z Osvětimi. Autorka se určitě zlepšila a vypsala. Klobouk dolů před všemi lidmi, kteří ji pomáhali s bádáním. A úctu všem, kteří měli sílu přežít a také pomáhat ostatním.
Přečteno podruhé a opět jsem se bavila, možná víc než při prvním čtení. Také jsem si přečetla slovo autora a začíná mi být sympatický i názorově. Na nic si nehraje, jako jeho knihy. Spad, coby král brakové literatury, v dobrém slova smyslu válí. Občas by to chtělo některé obraty vyjádřit lépe, ale chápu to.
Ze začátku mi hlavní hrdina skutečně připomínal Holdena z Kdo chytá v žitě. Popisy přírody v Aljašce byly krásné a vnitřní život hlavních hrdinů zajímavý. Útěk od civilizace na lov je někdy složitý. Ale bylo to takové snové a něco mi možná uniklo.
Nemohla jsem se nejprve začíst, ale nakonec krásná, romantická, a hlavně nepřeslazená kniha. Střídání časů a prolínání osudů bylo vyvážené. Prostor měly ženské, silné hrdinky. Super!
První kniha od autorky. Docela vleklé. Nápad dobrý, ale něco mi chybělo.