Crimble
komentáře u knih
Stella Maris
Cormac McCarthy
McCarthymu dávám vždy plný počet. Jestli jsem té intelektuálštině rozuměl? Někdy vůbec. A co jako? Byl to 100% čtenářský požitek. Když musíš, tak musíš.
Osamělost prvočísel
Paolo Giordano
Přes všechnu tu temnotu, osamělost a negativitu - já jsem v tom našel i vůli nevzdat se a prožít svůj život, třebaže ne tím zcela standardním způsobem. Hutný příběh, který vás jen tak nepustí.
Vyšlapaná čára
Sara Baume
Když jsem začal, nějak jsem to pořád odkládal. Brzy se to ale zlomilo, a opravdu jsem si to užil. I když je to vlastně taková depkařská záležitost, líbila se mi ta decentní sebeironie a nenápadně přítomná víra v lepší příští.
Víra, naděje a masakr
Nick Cave
Jsou to takové moudrosti starého člověka, i když trochu jinak, než byste čekali. Cave je génius, takže hodnocení je jasný.
Čerň a stříbro
Paolo Giordano
Taková obyčejná kniha o (skoro)obyčejné rodině s obyčejnými problémy, starostmi i radostmi. Líbila se mi moc.
Bez frází 5
František Suchan
Jako každá kniha Bez frází, opět skvělé čtení. Best of: Bedáňová, Střeštík, Míka.
Český snář
Ludvík Vaculík
Lidi by se neměli brát tak smrtelně vážně, a to platí i o disidentech. A nikdo to asi neví lépe než Vaculík. Moc se mi líbí ten lehký a vtipný styl, mimoděk si uvědomujete jak absurdní ta doba byla a jak cenní byli tihle lidé, kteří nešli režimu na ruku.
Les v domě
Alena Mornštajnová
Silný a tragický příběh, který Mornštajnová vystavěla skvěle. Je bolestné si připustit, že takové věci se dějí a oběti velmi často nedostanou spravedlivé zadostiučinění.
U severní zdi
Petra Klabouchová
Takovýchto knih, které připomenou, co byl komunistický režim za ukrutný ksindl, není nikdy dost. Zajímavě pojaté vyprávění s postavou nelítostného mstitele, který bohužel v reálu chybí.
Malý život
Hanya Yanagihara
Kniha ve stylu takové opulentní ságy, jak to Američané umí. Skoro 100%. Někdy to bylo tak kruté, že jsem se bál číst dál. Perfektně vystavěné. Asi trochu moc "ukecané", ale to se možná jenom snažím najít nějakou vadu na té dokonalosti.
Konečné řešení
Michael Chabon
Nějak jsem se do toho úplně nedostal. Fajn čtení, ale bylo to takové moc roztěkané, nebo nevimco ... Asi můj problém, no.
Nikdo není sám
Petra Soukupová
Tzv. dramata všedních dní. Soukupová tohle umí jako málokdo, přesto bych uvítal, kdyby zkusila nějaké nové téma.
O pití
Charles Bukowski
Trošku nadbytečný výběr a musím říct, že mne ta monotematičnost unavovala. Přesto jsem si některé kousky užil a jsem rád, že jsem si je přečetl.
Severka
Nina Špitálníková
Trošku rozpačitá, taková kostrbatá forma vyprávění.
Příběhy silné, jak jinak.
Deníky ze Severní Koreje
Nina Špitálníková
Takový ne úplně normální zápisky ze studijního pobytu. Hroznej bizár, ale po pár stránkách už vám to ani nepřijde.
Za zavřenými dveřmi
B. A. Paris (p)
Takový klasický thriller, hodně klišé, ale dobře napsáno, takže rychle přečteno. A to je hlavní. Funkci to splnilo.
Neutěšenci
Kazuo Ishiguro
Občas mi to přišlo, že Ishiguro popisuje moje sny - ty časové nesrovnalosti a nemožnost vyhrabat se z banálních situací, následované nahodilými dějovými asociacemi...
Je to přece jen možná až moc opulentní, nestane se to mojí nejoblíbenější knihou od autora, ale rozhodně nemůžu tvrdit, že tahle tlustá bichle byla pro mne nějaký trápení.
Roky
Annie Ernaux
Zajímavě jakoby nezúčastněně pojatá biografie a kronika nedávné minulosti. Nenápadně ale přesně vystiženo, co bylo pro kterou dobu charakteristické a jak se měnily pohledy společnosti na různé záležitosti. Bavilo mne to.