Covenant komentáře u knih

Anime si už ani nepamatuju. To jsem viděl tak před dvaceti lety. U mangy jsem si řekl, že jako dobře. Se na to podívám, když už mám možnost, si to půjčit. A teď varování. Než začnete číst, připravte si něco k pití, možná i k jídlu a ujistěte se, že vás nebude nikdo rušit. Protože tohle je jednostopá jízda na motorce s rozbitými brzdami. Na konci se dostavuje ono obvyklé - kde mám další díl?! Jediné, co mi přijde přehnané, co patnáctiletí (i když delikventi), všechno dovedou a jak se rychle vyrovnávají se smrtí ... kohokoliv. Jak spadnou bez helmy z motorky v rychlosti vyšší, než povolenou a skončí jen s obvazem na hlavě... Ale to je prostě drsná budoucnost .... moment 2019 ... no chvilku to trvalo, než si to u nás mohl někdo přečíst v překladu. Za to veliké díky týmu Crew! (poslouchal jsem rozhovor s Pavlovským, kde se zmiňoval o zdlouhavém vyjednávání práv). Tato manga mě prostě nadchla a trefila se mi do nádrže. Přiznám se, že když si zrekapituluju příběh, byl poměrně krátký (na tolik stran), ale ta atmosféra! A hlavně a především a koukám, že budu psát to co ostatní, ale ta dynamická kresba je parádní! Když se prohání gangy na motorkách, úplně cítím tu rychlost a drsnost dopadů. Otomo prostě umí a já si jedu pro další dávku.

9 13.02.2023

Růžové, princeznovské období nepolevuje a tak byla tato kniha žádaná. Některé příběhy "a jak to bylo dál", byly zajímavé, u jiných usínal posluchač i čtenář. V každém případě, účel splnila.

2 08.02.2023

Skvěle zvládnuté téma, pro nejmenší s perfektní ilustrací.

3 08.02.2023

Tohle bylo pro mě zpočátku prokousávání se. Nejhorší pro mě bylo, že si Joe vybral jako téma "pouze" válku. Ale to by nebyl Abercrombie, abyste nehltali příběh každého jednotlivého vojáčka v poli. Nejlepší je vytvořit charakter s minulostí, chtěnou budoucností a pak ho nechat rozsekat, že? Takže asi tak. Vnitřní konflikty dělají hlubší děj, než vnější, samozřejmě. Ale i tak jsem se cítil v poli ohraničován a musel jsem se zpočátku, do čtení nutit. Ale vydržel jsem a zhruba od poloviny, to začalo být natolik zajímavé, že jsem obracel jednu stránku za druhou. To protože už se orientujete, oblíbíte si úplně každého (však to znáte - tady snad není padouch, na kterého ukážete, že se vám opravdu nelíbí) a tak vlastně ani nevíte komu máte fandit. A když si myslíte, že se miska vah sympatií převážila, najednou zjistíte, že to bylo jinak a spletli jste se v té osobě. Tohle se autorovi musí nechat. Ale dám si zase od něj chvilku pauzu, protože nemám teď náladu, na dlouhé budování charakterů a prostředí. / ,,Hloupé úkoly se řadily za sebe v drtivě nudném procesí. Běhat. Cvičit. Vysrat hovno. Napsat dopis. Najíst se. Dívat se. Napsat hovno. Vysrat dopis. Jíst. Spát. Předstírat spánek, ale ve skutečnosti probdít celou noc se zavřenýma očima a snažit se onanovat. Vstát. Běhat. Dopis..."

5 08.02.2023

Takové ze života o těch, co měli víc, než jednoho psa. Starý pán vypráví fence Lilly, co měl za psy před ní. Když jsem četl dětem o štěňátkách, přiznám se, že jsem to trochu zamluvil méně drasticky. Prostě umřely všechny, kromě jednoho. Tečka. I když jako malý, jsem o praktice topení štěňat a koťátek věděl a byl jsem z toho špatnej. Zatímco děti z vesnice, to braly jako obyčejnou věc. Tím, ale nechci odrazovat od čtení dětem. Autor také nepíše přesně, co se s těmi štěňaty stalo - ale na druhou stranu tím vyvolává zvídavost. Nepamatuji si přesnou formulaci, ale píše něco jako: ,,Lilly, kdybys věděla, co se s ostatními v té době dělalo, asi by sis poodsedla." No a děti se hned samozřejmě ptají: ,, A tati, co se s nima teda stalo?" ,, Co asi? Vybrali si jedno, co se jim líbilo a ostatní hodili do jednoho pytle, kde kňouraly a lezli jedno přes druhé. Pak ten pytel zavázali, hodili do rybníka a šli na oběd. Jo a koťata? Ty prostě hodili do kýble a počkali, až se utopí. To bylo hned. Jako ne úplně, ale stačilo zapálit si jedno cígo. No proč myslíš, že se říká - utopit jako koťata?" ,,A to se říká?" ,,Neptej se pořád tak blbě, nebo dojdu pro pytel do sklepa! ... A teď už běžte spát spratci a dobrou noc!"

2 08.02.2023

Čtení, ani chvíli nenudilo. Mělo to spád. Jednoduchý, nekomplikovaný, uzavřený příběh. Nějaké menší nedostatky, netřeba řešit.

4 01.02.2023

Tak před půl rokem, jsem četl první díl. Pár věcí jsem zapomněl, tak jsem nebyl úplně v obraze. Když už mi to všechno secvaklo, začal jsem se v příběhu orientovat a užívat si ho. Pak jsme se, ale opět přemístili v čase a i když se některé věci vysvětlily.... nebo spíš byly naznačeny (a odtud dál to začíná být drobínek nepřehledné), mnohem více jich přibylo. No, ale co bych chtěl, po cestování v čase, že? Ještě bych chtěl podotknout, že i když se mi kresba líbí, mám problém s rozlišováním žen a dívek. V každé nové osobě vidím starší verzi papírových holek. Ale přes to se už nějak přenesu. Hlavně, že je to zábavné a nejde o nekonečnou serii.

3 29.01.2023

Naruto není pro mě. Myslel jsem si to, ale chtěl jsem zkusit. Je to tak pro dvanáctileté. Takový Bradavice, kde se místo kouzlení bojuj....cvič.....no vlastně kouzlí. A kde místo vyvoleného, je .... tak jinak. Kde místo dvou kluků a jedný holky.... tak taky ne. Už vím. Je to jinde. Ano. Je to jinde a jinak to tam vypadá. Žertuji samozřejmě. Nemůžu usuzovat jen podle jednoho dílu, jak to bude pokračovat. Třeba to bude velkolepé, ale já už se toho nezúčastním. Nelíbí se mi totiž ani děj a nezajímá mě, škola ninjů.... nebo magických ninjů. Autor také vysvětluje spoustu věcí zbytečně, až je to otravné. Humor je předvídatelný a jednoduchý. Nicméně tak hrozné to nebylo. Dalo se to číst od začátku do konce. Nebo vlastně od konce do začátku.

(SPOILER) Spoiler, protože detektivka, že jo.... Asi takhle. Po třetím díle jsem přeskočil na devátý (protože se mi naskytlo mluvené slovo) a nyní se vracím, abych si doplnil mezery. Byla to chyba, ale "Přízrak" mě chytl až k "Noži", protože to na sebe navazovalo, tak co jsem měl dělat. Kvůli znalostem z těchto dílů, byl pak problém se Sněhulákem. Už na začátku vyčníval jeden kandidát na vraha nade všemi. Říkal jsem si, ale ne přece. ---Bacha, menší spoiler na pozdější díly!--- Už zase? Zase v rodině? (i když to je vlastně obráceně). Navíc ta osoba byla tak vykonstruovaná, že to bilo do očí. A vůbec mě pak nerozhodilo obvinění někoho jiného (víte koho), protože jsem věděl, že ta obviněná osoba (moje chyba), vystupuje pak v dalších dílech. Bylo to jen takové odklánění se od hlavního podezřelého, co nejdál a ke konci s ním vyrukovat. Možná kdybych bral díly postupně, tak to bude lepší. No, ale i tak mě tento díl neuchvátil. Nudil jsem se jako při opravě automatů na slepičí polévku. Hodnocení nechám tudíž na jiných.

Nevím kolik mi tenkrát bylo. Četl jsem to prostě v dětství. Dodnes si, ale pamatuji na ten protioheň a kdykoliv jsem mohl, vysvětloval jsem kdekomu princip a cítil se nesmírně důležitý.

Štěpána Kopřivu, mám teď v hledáčku. Sice mě už dříve pobavil jako scénárista, překladatel, nebo autor komiksů, ale až po Asfaltu, jsem se na něj více zaměřil. Proto jsem si podle hodnocení, logicky vybral bezejmenného policistu. A musím říct, že jsem neprohloupil. Jde o knihu, která mě vážně bavila. Detektivka z českých luhů a hájů, začíná pozvolna a postupně nabírá spád, až do samotného konce. Vše se odvíjí jako na podzim, drak z cívky. Jelikož jde o vyprávění v první osobě, vrství se na sebe informace, dokud neutvoří celek. Myslím tím, že zde není více osob, které se dělí o informace a skládají posbírané indicie. Všechno tu zastává, až trochu moc důvtipný a vtipný pochůzkář. Kdyby, ale takový nebyl, těžko bychom se někam dostali, když je vše pouze na něm. Proto musí být také drsnější, než ostatní a leccos vydržet. A nemusí jít jen o rány. Např. mít špinavý, smrdutý a zasoplený nos v puse, nevydrží jen tak někdo. To chce dobrý žaludek. A to hlavní postava má. Dokonce i na věci, které jsou v rozporu s morálními kodexy. Ale dost už pitvání se v mrtvole. Musím si sehnat další palbu.

28 09.11.2022

Já nevím. Možná jsem četl něco jiného. Tohle byla kýčovitá nuda, vystavěná na chabých základech. Dočetl jsem to na tlak. Na to, jak se rozpitvávala minulost Capa a Buckyho, necítil jsem k postavám nic. Prostě nic. Děj by se dal shrnout na pár řádcích a řešit věc Iron man, taky to na pár řádků, resp. okýnek je. Nikomu neberu vyzdvihování Eda Brubakera, ale kostra scénáře, byla dle mého slabá. Připisování vedlejších linií, jen zvětšilo objem knihy. Co se týče kresby, byla dobrá. Ale všechno to bylo takové tmavé a dost mi to vlastně vadilo. Možná to je, ale spíš chyba vydavatele. Netuším. Celkově mě prostě dílo neoslovilo. Tečka.

4 02.11.2022

I když spíše tíhnu k Warhammeru s Gotrekem a Felixem, přičichl jsem k WH40K s Ragnarem. Také jsem viděl nějaký filmeček před deseti lety (Ultramarines), vím o strategických PC hrách, ale hlavně jsem hrál Warhammer 40000: Space Marine. A proč sem tahám tuto hru? Protože jsem si při hře užil nejen rotomeče, ale především vizualizace (deset let stará hra a pořád vypadá dobře). Takže mohu porovnávat s tímto komiksem, kde je také mariňák v krásné modré. Co se tedy týče kresby a kolorizace, jsem velmi spokojen. U příběhu je to slabší. Zde jasně vede dějová linka výcviku, nad přítomnou situací se stejným schematem - někoho rozsekat, rozstřílet a teď se vraťme k vyprávění o mém dospívání (souhlasím s komentářem "adevr"- s tím nahuštěným technofontem, jsem měl také problém). Jinak mě hlavní postava zaujala a její cynické poznámky bavili. Při soubojích mi zábavné, drsné hlášky, zabrnkaly na nostalgickou vlnu filmů z osmdesátek. Výcvik byl, ale mnohem zajímavější a vtipná mi přišla např. i snižující se čísla v okénkách. Objasňování historie a zařazení jednou za čas na jedné straně, také nebylo k zahození. Občas i s vtipným citátem (...koukám, že slovo "vtipné" používám častěji, než tam humoru bylo - tak to uzavřeme). Komiks je na prohlížení mnohem víc než na čtení, ale i to čtení bylo dobré.

5 31.10.2022

Pár dobrých povídek s černým humorem. Pár průměrných, kde se najde vždy alespoň něco originálního a pár téměř o ničem. Hodnotit povídky po tolika letech, je téměř zločin. Některé narážky jsou totiž poplatné době. Já jsem, ale starý kmet a všechny je mám zmáknutý. Proto se neostýchám suma sumárum, dát sbírce průměrné hodnocení. Vyzdvihnout však chci dvě. Pokaždý je to stejný a Pravda o pekle. První zmiňovaná je černým humorem, protkaná povídka o jednom "obyčejném" zaměstnání, sériového vraha. Už jen vybraný námět, je trefa do černého. Druhou si přečtěte sami. Jen prozradím, že autor ví, že má povídka obsahovat pointu. Což o některých autorech v této kompilaci tvrdit nemůžu. A i když je třeba výčet akčních a brutálních scén, někdy i zajímavý, chybí tomu myšlenka, která to rozseká víc, jak drtič větví. Paradoxně mě tak nejvíc pobavil doslov Rudolfa Stránského, popisující uskupení Rigor Mortis, kde svébytně a s nadsázkou, popisuje tuto partu debilů. Linka s Vilmou Kadlečkovou, je dokonalá. Když pak na konci hodnotí skupinu i soustružník z Kladna, nejde se nesmát.

4 27.10.2022

Moc se mi do toho nechtělo, ale.... tohle byl opravdu nářez! Moje první setkání s Kopřivou. Jsem nadšen! Jestli jde o brak? Jasně, že ano. Ale to bylo přeci jasné, hned od začátku. Výjev pekla, neskutečný. Napětí, akce, bezmoc, humor, strach, smutek... mělo to všechno. Kdybych chtěl hledat chyby, určitě bych jich našel spoustu v logice. Ale na to se tu nehraje, že? Tohle je fantasy. Tohle je horor. Ale především akce. Kopřiva dokáže navodit správnou rubací atmosféru. Ale i tu popisnou. V tom opravdu chodit umí. Také dokáže vytvořit charaktery postav, které umíte rozlišit a které v jednu chvíli milujete, abyste vzápětí zjistili, že je nesnášíte, abyste se opět vrátili k tomu, jak jsou skvělé. Autor si s postavami hraje, jak chce a vychází mu to. Přitom je vše tak plynulé a nezadrhává to. Vulgarismy nejsou prvoplánové, humor je nevtíravý a děj je stále zajímavý. Bráno samozřejmě subjektivně. Byla ovšem místa, která byla v brutalitě za hranou a klidně bych je vynechal. Jako například Chorozonův výslech malé bordelmamá. Ale co už teď. Vynahradila to místa, kde se brutalita hodila. Jako například ve vykydlování démonů. Když už jsme u toho, v ději se také objevovali popkulturní odkazy. Nejčastěji jsem si uvědomoval starý, dobrý DOOM. Ten se samozřejmě dost nabízel. Démon u brány: ,,HESLO!" Naše komando: ,,IDDQD" nebo takový "odšťavňovač" aneb BFG9000. Nádhera. Odkazy na filmy: ,, Kolektivní štronzo. Jako když pauznete film, abyste se přesvědčili, jestli Sharon Stone, ty kalhotky opravdu nemá." nebo ,,Jediný, co vidíme, jsou hadi. Pokrčí rameny Holofaust. Hadi? Zeptá se Ostranski. V letadle? Ne, na kolejích. To je rosa, vole." Kopřiva také dokáže vytvořit skvělá monstra jako již zmiňovaného Chorozona. Ale byla tam i taková druhotná monstra, jako PSI "zkonstruovaní" ze součástí, jejichž nohy byly vyrobené z noh slavných běžců, Zátopka nevyjímaje. No, abych to nějak stručně a zainteresovaně shrnul - vtáhlo mě to do potrubí a rozsekalo na sračku.

12 21.10.2022

Taková blbost a jak to ty děti baví, co? No samozřejmě se to dětem nečte, ale zpívá, že.

1 21.10.2022

Trapné, kýčovité, povrchní, umělé, vykonstruované ..... a malým princeznám, se to tak líbí.

2 21.10.2022

Připomínka dětství. Funguje skvěle i s dětmi v současné době.

2 21.10.2022

Další z knih, kde vítězí výtvarné provedení nad příběhem. PS: stejně jak "haki34", jsem přemýšlel nad tím, jak si z dětmi podobné postavy vyrobit. No a ještě rozpohybovat v animaci. Ale na to už nezbude asi čas.

4 21.10.2022

Nechci opakovat, co je tu už zmíněno v komentáři od "muchomurka". Jen přidám, že i když šlo o sny a tam se může dít cokoliv, přesto jsem se nepřenesl přes nesmysly - Sněhulák plave, protože je ze sněhu. Díky za vysvětlení, ale že je na rozpálené pláži a v teplém moři, je jedno? Tak buď tvořím jeden nesmysl za druhým, protože "sen" a necpu tam pak logiku, nebo se snažím o nějakou pointu pro děti s rozumným dějem. Tak, ale nakonec po výtvarné stránce hezké - prohlédnuto a také zpět do knihovny.

2 21.10.2022