ColbySawyer komentáře u knih

Piknik u cesty nebo pro naši generaci spíše známý jako Stalker je knihou, která si místo mezi nejuznávanější sci-fi literaturou bezpochyby zaslouží. Příběh kolem Pásma, který střídá vyprávění v podobě er i ich formy, je naprosto zásadním science-fiction dílem ať už pro budoucí spisovatele nebo tvůrce her. Tajemnem nasáklá oblast si obmotá čtenáře i hlavní postavy a po konci zbyde hlava plná dojmů i myšlenek a především zůstane kupa otázek, které si každý musí zodpovědět sám.

14 08.01.2023

Na první Dunu se už nic nechytne, ale Děti jsou rozhodně lepší než Spasitel, protože nabízí stejné množství filozofie, ale nechybí tam i bohatší dějovost. Na první díl, který dokázal skvělé myšlenky a úchvatnou mytologii nabalit na strhující dobrodružný příběh, se to nechytá, protože se někdy až moc přešlapuje na místě. Děj je přesto velice zajímavý a bavil mě, nové postavy se rovnají těm starým a ty původní zde nejsou jen kvůli nostalgii, ale stále mají bohatou roli. Paulův cyklus skončil děsivě a velkolepě, takže co víc si vlastně přát? Možná o něco rychlejší tempo na cestě k tomuto cíli.

2 02.01.2023

Možná nejslabší Geraltův komiks. Jednak se tentokrát moc nepovedla kresba. Druhak příběh je takový fádní a neuspokojující. Nerozšiřuje svět a není sám o sobě ani zajímavý. Místy je zkratkovitý místy zase zdlouhavý. Práce s morální šedí byla fajn, ale v rámci Vědmákova světa je to téměř povinnost, takže ani za tu nelze přidat moc bonusových bodů. Pro fanoušky Sapkowskiho světa se to dá jakž takž doporučit, ale jinak to rozhodně nestojí za zmínku.

07.07.2022

Hnidopišským okem bychom našli několik nesrovnalostí s lore světa (zaměňování sirén a mořských panen například), ale jsem velice ochotný je přehlédnout, protože příběh jako celek je velmi povedený. Časová prolínání i forma dopisů mě velice zaujaly a společně s působivou ilustrací vytváří kvalitní povídku. Místy bych sice ocenil méně abstraktnosti a více hloubky, ale jinak palec rozhodně nahoru.

2 18.12.2021

Svým způsobem lepší než první díl, i když Problém tří těles měl mnohem zajímavější jednotlivé linky. Příběh Luo Ťiho a ostatních meditátorů je mnohem přímočařejší, ale i tak o spoustu super nápadů není nouze. Škoda jen ohromné brakovosti ve střetu s “kapkou” a celkově příběh působí, že celá Země má tak 10 rozumných lidí, kteří by za několik století dokázali vymyslet něco kloudného. Obecně konflikt osudu lidstva vs. řešení jednoho chlapa mě někdy velice rušil, protože kniha je dost realistická, ale občas na to zapomíná a to pak velmi bije do očí. Pro fanoušky prvního dílu je tohle super pokračování, kde jsou konečně postavy s charakterem, takže ti rozhodně zklamáni nebudou. Já jsem taky nebyl.

7 24.09.2020

Rozhodně vynikající dílo, které nám Evropanům může nabídnout ještě více díky zasazení do Asie a díky "východnímu stylu" psaní autora. Celé dílo je velmi komplexní a baví ve všech svých vrstvách, tedy v té historické z dob Kulturní revoluce, mysteriózní o vyvražďování vědců i té o zdolávání VR hry. Navíc kniha nabízí velmi příjemný edukativní bonus v podobě vědeckých pasáží a historických vysvětlivek. Jediné, co bych vytkl, jsou postavy, ty autorovi vyloženě překáží. Mimo Ta'Šeho postrádají jakýkoliv hlubší charakter a v knize jsou spíše z nutnosti. Příběh je povedený a plný skvělých nápadů, takže je škoda, že se ho nedaří napasovat i na tu lidskou rovinu, ale to se třeba zvládne ve druhém díle. Jinak tuto knížku můžu velmi doporučit.

4 16.08.2020

Byl jsem nadšený, že je tu konečně chválená fantasy, která tu není ve formě několik tisíc stránek dlouhé ságy, mé nadšení bylo dost brzy uhašeno. Prvních 100 stran se moc neděje a hlavní hrdina je na pár facek. Ultimátní kombinace Mirka Dušína se Supermanem mě fakt nezajímá. Kvothe, který je krásný, chytrý, hodný a všechno mu jde, je postava naprosto odporná a nudná, takže jsem po těch 100 stranách skončil. Třeba tomu dám druhou šanci až to Rothfuss dopíše.

Ačkoliv se mi Z masa a ohně po grafické i lore stránce líbilo nejvíce, velká pecka to bohužel není. Problémem tohoto díla je, že při čtení máte pocit, že vám půlka stránek chybí. Všechno je tu jak z rychlíku, skáče se zde každou stránku někam jinam a člověku chybí nějaký hlubší moment. Přestože se vše vysvětlí a příběh je v základu dost povedený, dílo ve čtenáři nezvládne zanechat silnější dojem. Tohle mohl být skvělý přídavek do hry ať už v podobě questu či celého datadisku. V této podobě ovšem nadchne jen to, že se Geralt konečně vydal do Ofiru.

2 22.06.2020

Po prvním díle, který nebyl špatný, ale působil, že autoři viděli ze Zaklínače možná tak trailer a druhém díle, který působil jako parazit, jehož vznik zapříčinila jen touha po zisku, přichází třetí díl, který je zatím bezpochyby nejlepší. Konečně je tu plnohodnotný příběh, který je v souladu se světem vědmáka a zároveň je i dostatečně originální i zajímavý, aby si ospravedlnil vznik vlastního díla. Celé je to v líbivém hávu a tomuto fantastickému světu to dělá skvělou reklamu i na komiksové scéně.

3 22.06.2020

Spasitel Duny je úplně jiný než první díl. Kniha je to výrazně kratší a děj je mnohem pomalejší. Herbert si zde mnohem více zafilozofoval a někdy je to na škodu, jindy zase vůbec ne. Naprosto chápu, že tohle už sedne mnohem méně lidem. Není zde akce, vše se to odehrává na dost malém prostoru a oproti jedničce i v krátkém časovém horizontu. Děj zde funguje především díky vybudovaným postavám z prvního dílu, i když zaujmou i nové.

Druhý díl ságy z Arrakisu je velmi odlišný, pro někoho v dobrém a pro někoho ve špatném slova smyslu. Svět je pořád komplexní a fascinující, stejně tak postavy jsou natolik uvěřitelné, že si k nim člověk vztah ještě posílí a díky přiměřené délce i tempu si lze tohle dílo náležitě vychutnat.

6 08.06.2020

Duna je mistrovské dílo, které nemá obdoby. Pár sci-fi už jsem přeci jen v životě přečetl, ale tato kniha je všechny totálně převálcovala. Svět Herbertovi budoucnosti je skvěle vymyšlený a hlavně je vymyšlený do detailu. Není zde potřeba vypomáhat si mimozemšťany či nějakými přehnanými šílenostmi. Ten svět má historii, svůj politický i kulturní systém a hlavně má skvělou atmosféru.

Herbert je výborný vypravěč, který si dokáže hravě poradit s časovými skoky i různými úhly vyprávění a jeho styl psaní mi dost připomínal mého oblíbence Sapkowskiho. Obzvláště jsem oceňoval jak elegantně jsou zde vysvětlovány zákonitosti světa, aniž bych měl pocit, že louskám nějakou učebnici.

Nejlepší je ovšem samozřejmě samotný příběh plný výborně napsaných postav. Arrakis si čtenáře získá a už ze svých podmanivých dun nepustí. Ať už Atreidy či fremeny si člověk jednoduše zamiluje a bude hltat každou další stránku, aby se dozvěděl, jak to s nimi dopadne. Kniha to je sice dlouhá, ale počet stránek by mohl být klidně delší a stejně by si mě to získalo, protože to všechno krásně ubíhá. Dunu lze doporučit každému vášnivému čtenáři i nečtenáři bez ohledu na jeho vztah ke sci-fi, jelikož tohle si získá každého.

Ať vejde ten pravý je můj první kontakt se skandinávskou literaturou a musím uznat, že jakýsi odlišný styl je zde skutečně nezpochybnitelný. Kniha je v první půlce takové pomalé seznamování a poznávání depresivního Stochkholmského sídliště, v druhé půlce se přitvrdí a nešetří se krví. Bohužel kniha s přibývajícími stránkami negraduje, tak jak by bylo třeba. Lindqvist až příliš často silně retarduje děj, takže čtenáře malinko unavuje. Ačkoliv má výborný příběh, tak se mu ho nedaří správně dávkovat. Některé linky působí nadbytečně (Tommy-Yvonne-Staffan), jindy se zase zbytečně odbočuje od děje. Myslím si, že by se kniha dala napsat o 50 stran kratší a na kvalitě by to jen přidalo. Ještě musím zmínit, že autor si zde na sebe ušil bič tím, že udělal hlavní hrdiny dvanáctileté, v první třetině jejich věk působí ještě uvěřitelně, ale s postupem času se situace a chování vzhledem k věku zdá absurdní. Nechci to však brát jako mínus, protože tenhle nešvar je v mnoha dílech s dětmi. Jinak je však kniha vskutku povedená. Několik linek a úhlů pohledu na situaci dává knize velice svěží nádech a je moc fajn si vychutnat všechny ty smutné postavy s jejich strastmi. Ať vejde ten pravý je výborná romantická kniha, které do upířího žánru přináší potřebnou inovaci. Děj je zajímavý, autor se nebojí jít skutečně do drsných situacích a prostředí spojené s atmosférou čtenáře udrží až do konce. Fajnový počin, který má, co říct, i pro nefanoušky fantastické literatury.

3 22.04.2020

Já, legenda je výborná povídka. Budu hodnotit jen tu, protože ostatní povídky jsem v knize nepřečetl. Každopádně jsem s Mathesonovým dílem velmi spokojen. Pomalý až meditativní děj mě velmi bavil. Seznamování se s denní rutinou i myšlenkovými pochody je velmi citlivě napsané a čtenář se s Robertem velmi sžije. Napříč dějem se jako osoba velmi vyvíjí a mění, bylo velmi zajímavé tuto proměnu sledovat a uvažovat nad ní. Samotný konec a pointa jsou úžasné, jen je škoda, že poslední dvě kapitoly vypadaly trochu uspěchaně a ocenil bych, kdyby se v nich autor trochu více rozepsal. Trochu to na mě působilo, že to autora přestalo bavit a chtěl už být konečně u konce. Každopádně moc pěkné dílo, které stojí za přečtení.

1 06.04.2020

Naprosto parádní knížka. Nejdříve jsem dohrál herní trilogii, kterou mám velmi rád a musím říct, že první díl knížka rozhodně ještě překonává. Glukhovsky skvěle pracuje s mytologií metra a úžasně si vyhrává se tmou, při některých pasážích se vyloženě tají dech. Arťom je velmi sympatická postava, se kterou se velmi lehce ztotožňuje. Kniha se čte velmi lehce a 500 stran velmi uteče. Rozhodně jedna z úplně nejlepších sci-fi knížek, co jsem četl.

3 02.12.2019