Cípísek2022 komentáře u knih
Nemá jakýkoli význam tady pět ódy na básně pana Krchovského . Kdo je četl ví, jaká je to paráda. Kdo je nečetl, neví o co přišel....
Jestliže, Bože, jsi, tak už mě neser
podmínky, kterýs dal, jsou prostě nefér!
nikdo mi neřekl při cestě na svět
že jednou budu zas muset jít nazpět
Děkuji za dar v podobě této knihy. Jsem rád, že mám tuto sbírku , která obohatila moji knihovnu.
Našel jsem knihu na staré půdě, ve staré skříni. Poezii rád mám, tady ovšem báseň JARNÍ, při níž se v ponurém únoru těším na teplé jaro ta mě chytla za srdíčko, pak následovala další ...
Nuž rcete, kde jste tenkrát byla?
A pod jakými zeměpásy?
Nuž rcete, čí jste jaro žila?
Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy?
a věděl jsem, že knihu do staré knihovny na starou půdu již nevrátím...
Možná se zpočátku čte těžce, ale rozhodně stojí za to ...
Pořád přemýšlím, čím mě tenhle autor dostal tak , že jsem pár jeho knih přečetl a čtení s přívlastek šokující, mě zasáhlo střelou přesně mířenou. Není to morbidní ani perverzní, je to lidské , je to člověčí..
"Skrz víčka hledím do tmy ke hvězdám
a zdá se mi, sám sobě, že se zdám ...“
Bible mě provází od dětství. Ateista nejsem a do kostela zajdu, jen tak pro klid a mír duše. Do knihy knih se občas začtu, když život pobolívá. Rozhodně však od četby neočekávejte pohodlné čtení. Co pasáž to přemýšlení, co je tím vším myšleno. A přemýšlení také bolí. . Ano, blaze člověku, co našel moudrost...
Kniha, kterou mám pár let v knihovně a nedávno jsem se k ní znovu vrátil. Tak jako čtenáři níže uvedli, stál bych moc o to, sednout si s Werichem na Kampě, koukat na Vltavu a poslouchat jeho vyprávění. Brát si z něho jeho moudra, jeho nadhled a jeho humor. Není až tak laskavý, je hlavně moudrý, neurážející... Děkuji pane Werichu....
Dodnes považuji den, kdy jsem sáhnul po Borovském za den D v mém čtenářském životě. Mnohokrát v životě mi proběhlo hlavou.... cár necár, svátek nesvátek, že mi všechno rovno.... a mnohokrát jsem si vzpomněl na zakončení rýmu.... ne a ne a nebudu hřmít, co z toho mám? Hovno....
Naprosto mě uchvátilo celé dílo Borovského, jeho statečnost, jak s císařstvím bojoval perem, jeho ironie, se kterou přistupoval k životu ve vyhnanství... Trnová koruna položena rukou Němcové na jeho rakev- ta byla za nás , za všechny...
Jedinečná kniha o životě Villona. Paříž s morem za zády, volný život v propletení s rebelantskou Ulitou a z toho všeho čiší tragická, osudová , nanenaplněná láska, která Villona, jako básníka posunula na piedestal "Prokletých básníků".... kniha, která ve vás cosi ponechá... to cosi budete mít v sobě už navždy...
Opatruji tuto knihu od mládí a neustále se k ní vracím. V 15 letech jsem ji přečetl tam i zpátky a Homér mi otevřel bránu do čtenářské rodiny. Jestli se chcete ponořit do světa řeckých bájí, doporučuji. Rozhodně litovat nebudete, toto čtení stojí za to.
Borovského jsem četl již od raného věku ve starých Ovekových kalendářích, které jsem objevil u dědy , na první dobrou mne zaujaly obrázky pana Lady, později, na střední škole jsem Borovského preferoval a jeho Tyrolské elegie a Křest sv.Vladimíra považuji za echt českou literatutou...
Encyklopedie plná užitečných informací , která je pro milovníky psů , protože nejen kvalitní žrádlo je pro naše mazlíky prioritou.
Laskavý návrat do dětství provázený obrázky Josefa Lady, provázený slzami. Nejsou to slzy smutku, spíše vás při čtení dostane nostalgie z ubíhajícího času, který ubíhá nám všem... pod rukama upaluje a my nemáme čas ho alespoň na malou chvilinku zastavit. S touto Seifertovou sbírkou se vám to na malou , úplně malinkou chvíli povede. A slzičky nechte v klidu stékat.... stojí to za to.
Básně, které musí mít každý rád...
Jako každý máme rádi svoji maminku, i tyto básně splňují všechno, co jemná báseň musí mít.
Něhu, lásku a malebnost...
Něco naprosto fantastického, četl jsem v dětství a miloval Fantomase i kriminalisty.
Určitě touto knihou nepohrdne žádný milovník klasických detektivek. Famózní...
Spousta románů od Heinleina mi nevyhovovalo. Tento jakbysmet.
Zvláštní svět, i hrdinové.
Nejednoduché vyprávění...
Byl jsem omámen Draculou.
Dodnes jsem ohromen Stokerovým románem... )
Atmosféra tohoto literárního skvostu je ojedinělá...
A pokud někdo čte dříve, než současné romány o upírech, bude nadšený...
Dracula je základ, Dracula je jen jeden...
Martina Navrátilová pro mě nebyla takovou ikonou, jakou byl Ivan Lendl...
Nicméně kniha je čtivá, ale pro mě stále trochu emigrace nepochopitelná.
Martina dokázala hodně a byla skvělou hráčkou. Možná, kdybych ji mohl vidět častěji, ale vzhledem k mému věku tohle přání nebylo možné naplnit.