Chogori Chogori komentáře u knih

☰ menu

Rudý Zeman Rudý Zeman Jaroslav Kmenta

Jako jediné mínus vidím to, že je z knihy až trochu moc patrné, že pan Kmenta není úplně fanoušek pana prezidenta...Větší nestrannost by knize myslím prospěla. Jinak vynikající (možná občas některé pasáže příliš natáhnuté, ale nic strašného). Při operaci Olovo mrazilo. Při pomyšlení na zákulisní vlivy Ruska mrazí pořád. Knihu by si měl přečíst každý. Stejně jako tu předchozí o panu premiérovi....

28.06.2020 4 z 5


Hana Hana Alena Mornštajnová

Dobré, ale jak už to tak někdy bývá - vzhledem k až extrémně pozitivním ohlasům jsem čekala víc. Četlo se to dobře, osudy postav byly zajímavě propletené (někdy možná až přespříliš), ale zkrátka mi to nepřišlo tolik silné, jako knihy s podobnou tématikou (ať už zde v komentářích vzpomínaná "Sophiina volba" nebo díla odehrávající se přímo v koncentračních táborech jako třeba "Jiskra života", pohled z druhé strany "Smrt je mým řemeslem" nebo autobiografická a o to surovější "A přesto říci životu ano"...). Kdyby byla Hana moje první kniha týkající se holocaustu, bylo by hodnocení určitě vyšší - už jen proto, že téma samotné má neuvěřitelnou sílu. Takto mírný nadprůměr - postavy mi přišly svým způsobem ploché a nijak mi žádná nepřirostla k srdci, některé metafory se mi zdály do textu násilně napasované, a hlavně tam chybělo takové to "něco", co způsobí mrazení v zádech ještě dlouho po dočtení. Ale jak už bylo řečeno - Hana se četla dobře a závěr, u kterého by si člověk skoro až řekl, že to už bylo trochu moc, se mi taky líbil.

17.11.2019 3 z 5


Komu není shůry dáno, dlouho duchem nebude Komu není shůry dáno, dlouho duchem nebude Arto Paasilinna

Knížka není špatná, námět má nápad, ale Jak píše "parxel", chybí tomu nějaká výraznější dějová linka. Z knih, co jsem od Paasilinna dosud četla (Les oběšených lišek a Autobus sebevrahů), byla tato nejslabší.

11.10.2016 3 z 5


Běžkyně - Krátký příběh o dlouhém běhu Běžkyně - Krátký příběh o dlouhém běhu Lizzy Hawker

Úžasná knížka nejen o běhání. Dvě poslední kapitoly nestačí číst jednou ani dvakrát.
"Svět je jaký je a já jsem jaká jsem. Nasněží, až nasněží....Nemůžu předělat věci, aby byly takové, jak bych je chtěla, potřebovala nebo jak bych si přála je mít. Jsou, jaké jsou."
"Vytváříme si vlastní svět tím, kam zaměříme svou pozornost a úmysly. Můžeme si tedy vybrat takový svět, jaký ho chceme mít. Je to vždycky naše volba"
Silná slova.
Krásná knížka o běhání, horách a něčem to všechno přesahujícím. Knížka, za kterou Lizzy děkuji! Knížka, která jen umocnila moje přání postavit se sama na Place du Triangle de l'amité a začít svůj vlastní krátký příběh.

19.08.2016 5 z 5


Kallocain Kallocain Karin Boye

Tento román asi nejde nesrovnávat s 1984. Kallocain měl výborné nápady - ať už jde o "Světový stát" a jeho pravidla nebo samotnou drogu pravdy. Ale tak, jako 1984 mě to zkrátka nechytlo. 1984 víc vtáhlo do děje, víc jsem vše spolu s hlavní postavou prožívala.(což je možná dáno tím, že hl. postava Kallocainu je dalo by se říct záporná - i když není to černobílé...). Některé pasáže byly skvělé, některé trochu nudily. Fanouškům 1984 ale určitě doporučuji!

23.11.2013 4 z 5


Amok Amok Stefan Zweig

Nebylo to špatné, ale stylem psaní mi Zweig úplně nesednul. Možná mi vadilo až moc podrobné popisování lidských pocitů, nevím... Líbil se mi Amok, Šachová novela, Knihomol a Neviditelná sbírka. Naopak mě moc nechytla Fantastická noc a Mučivé tajemství.

13.11.2013 3 z 5


Růže pro Algernon Růže pro Algernon Daniel Keyes

Jak už tu bylo psáno, spíše než o sci-fi se jedná o psychologický román (s jedním sci-fi prvkem). Jak už tu bylo psáno, obálka z roku 2000 je naprosto děsivá a otřesná (musela jsem vždy knížku držet a pokládat tak, aby nebyla obálka vidět, protože jsem se za ni styděla :-)). Nečetla jsem povídku, ani neviděla film, takže jsem vlastně nevěděla, do čeho jdu. Na základě zdejšího hodnocení jsem čekala trošku větší pecku, tak snad proto dávám "jen" 4*. Ale i tak o Růži pro Algernon můžu říct, že je velmi dobře čtivá (během asi tří dnů bylo dočteno), dokáže dojmout a přimět k zamyšlení nad lidskou natvrdlostí až bezohledností. Po jazykové stránce mi román přišel vyvedený - jak už tu bylo psáno: klobouk dolů před překladatelem.

18.10.2013 4 z 5


Hra o trůny Hra o trůny George R. R. Martin

Definitivně řadím Martina po bok Sapkowského a Tolkiena. Nechala jsem se strhnout povykem kolem knih i seriálu, pochvalnými recenzemi a komentáři, vysokým hodnocením...a sakra dobře jsem udělala! Perfektně napsané a uvěřitelné postavy, na fantasy poměrně reálně působící svět, nečekané zvraty a nepředvídatelnost děje (nikdy nevíte, kdo z hlavních postav v příští chvíli umře) - to jsou důvody proč si myslím, že je tahle knihy naprosto a bez výhrady geniální! Ze seriálu jsem viděla zatím 3 díly a knížce se nemůže rovnat...
(pozn. četla jsem v originále a jsem za to ráda - český překlad mi přišel místy nemotorný)

11.10.2013 5 z 5


Anatomie lži Anatomie lži Dan Brown

Poměrně napínavé, jak už se na Browna sluší a patří, ale třeba Šifra nebo jiné knihy s Langdonem mi přišly napínavější. Některé pasáže mi připadaly dost nereálné (jak už tu někdo zmiňoval - hlavní postavy vždycky jakoby zázrakem uniknou o vlásek smrti), některé zbytečné (love story...). Jinak pěkný politicko-dobrodružný thriller. (poslechnuta audiokniha v aj)

13.09.2013 3 z 5


Třináct zrcadel mé duše Třináct zrcadel mé duše Reinhold Messner

Fanoušky Messnera a horolezectví vůbec knížka jistě zaujme. Není to ani tak o horách, jako Messnerovi samotném (ale dojde i na ty hory, skály, pouště, ledovce...ale taky děti, bydlení v hradě a přednáškovu činnost). Má oblíbená kapitola je o kiosku na Matterhornu (kdy Messner zdatně konkuruje humorným knihám :-))

18.08.2013 4 z 5


Žítkovské bohyně Žítkovské bohyně Kateřina Tučková

Dobře napsaný, drsný příběh. Dost si cením toho, že autorka vychází ze skutečných událostí a klobouk dolů před tím, kolik práce muselo shánění podkladů k psaní knihy dát. Nejvíc se mi z knihy vrylo do paměti co všechno dokáže provést STB s někým, kdo je pro režim nepohodlný. Z toho jde mráz po zádech...
Souhlasím s některými komentáři, že jazyk obyvatel Kopanic mohl pro větší autentičnost zůstat v nářečí. Taky mi tam moc neseděla ona "sexuální zápletka". Jinak jsou Žítkovské bohyně čtivá kniha, kterou jsem přečetla během několika málo dnů.

16.08.2013 4 z 5


Po krk v pralese Po krk v pralese Jan Dungel

Přečteno během dvou dnů...Čtivý a zajímavý cestopis doplněný Dungelovými krásnými kresbami. Zoologickým nadšencům a fandům Amazonie nelze než doporučit!

09.08.2013 4 z 5


Norské dřevo Norské dřevo Haruki Murakami

Můj první Marukami, takže nemám s čím srovnávat. Příběh je poměrně jednoduchý a do jisté míry i předvídatelný, ale přesto velmi dobře čtivý. Líbilo se mi vykreslení většiny postav, přestože jsem chování některých (no vlastně hlavně Tórua) z nich úplně nechápala. Příběh mě k sobě jaksi přitahoval a na čtení mám moc pěkný vzpomínky. Určitě to nebyla poslední Marukamiho kniha se kterou jsem přišla do styku.

08.08.2013 5 z 5


Smích a pláč Afriky: Cestou kolem jednoho kontinentu Smích a pláč Afriky: Cestou kolem jednoho kontinentu Martina Svobodová

Moc vydařený cestopis, díky kterému si člověk může poupravit své mnohé představy o Africe. Klobouk dolů před takovou cestou!

19.07.2013 4 z 5


Inheritance Inheritance Christopher Paolini

No...upřímně jsem ráda, že to mám za sebou. Posledních 100 stran bych zkrátila tak na 30, prvních 300 tak na 20 (ne, popisy bitev, zvlášť těch s Roranem, mě fakt nebavily)). Zbytek knížky celkem ušel. Co je škoda, že se víc nerozvedla postava Angely a dvojice "Wolf Eyes" a "Bladesinger" (aneb v podstatě ani o jedné ze zajímavých postav jsem se nic nedozvěděla)

08.07.2013 2 z 5


Akorát že mi zabili tátu Akorát že mi zabili tátu Vojtěch Klimt

Perfektní knížka jak pro posluchače (případně čtenáře) K.Kryla, tak pro lidi, kteří se rádi podívají na události let 1968 a 1989 (ale i těch mezitím a poté) trochu jinak. Co bych vytkla, jsou podle mě zbytečné pasáže, kde se vyjmenovává kde a kdy přesně Kryl koncertoval. Mohlo by se to zařadit třeba na konec knížky.

04.04.2013 4 z 5


Brisingr Brisingr Christopher Paolini

Bohužel mám nepříjemnou (i když jak se to vezme) vlastnost dočíst rozečtenou knihu / ságu za každou cenu. Po Eldestovi bych s Odkazem Dračích jezdců nejraději sekla, ale tato vlastnost mi to nedovolila a tak došlo na Brisingr... V podstatě bych sem mohla zkopírovat to, co jsem napsala před rokem k Eldestovi - zbytečně zdlouhavé (je skoro až obdivuhodné, jak lze popsat čtyřista stran bez toho, že by se děj nějak výrazně posunul), postavy víceméně nudné (výjimky: Angela, Solenbum, Elva a dvě ženy, kterým Eragon požehnal) a černobílé (možná tak Murtagh se snaží být jakousi rozpolcenou postavou), dialogy mnohdy trapné, popisy krajiny zas zbytečně dlouhé...k tomu podivný systém magie a rádobyhumor. První dvě třetiny knihy byla vyloženě nuda, poslední třetina to spravila, ale i tak by knize prospělo výrazné zkrácení. Tiše proklínám Paoliniho, že z plánované trilogie udělal kvatrologii. Mohla jsem to už mít za sebou a třetí, zavěrečná, kniha, mohla být o 100% lepší.

23.02.2013 2 z 5


Neklidné časy - Kapitoly ze společných dějin přírody a lidí Neklidné časy - Kapitoly ze společných dějin přírody a lidí Petr Pokorný

Knihu nelze nesrovnávat s díly V.Ložka "Po stopách pravěkých dějů" a především "Zrcadlo minulosti". Z tohoto srovnání Neklidné časy nevycházejí vyloženě jako kniha špatná, ale holt víc holduji Ložkově malakozoologii než botanice a archeologii, a tak jsem se u Ložkových knih bavila víc - proto tak nízké hodnocení, které je však ryze subjektivní a o kvalitách knihy nic nesvědčí. Jako největší mínus knihy bych označila kapitolu o kopci Vladař, která je na to, že neříká v podstatě nic nového, zbytečně dlouhá. Naopak moc se mi líbila kapitola poslední - postglaciální historie vybraných biotopů v ČR, kapitola o bobrovi, pralesech, či řekách jako kostře krajiny.

24.09.2012 3 z 5


Svět bez nás Svět bez nás Alan Weisman

Obsahově pestrá kniha spojující poznatky z biologie, ekologie a paleontologie, architektury, archeologie, atomové fyziky, historie a dalších vědních oborů za jedním účelem: pokusit se odhadnout, jak by svět vypadal, kdyby z něj zmizel jeden druh primáta, jehož populační hustota začíná přesahovat nosnou kapacitu planety Země. Kniha je členěna do několika esejí, z nichž některé mě bavily více, jiné o něco méně, ale celkově se mi četly velmi dobře (nejvíce se mi líbila asi kapitola Ptáci bez nás - o tom jak ptáci umírají v důsledku střetu s elektrickým vedením nebo domácími kočkami, o holubu stěhovavém a dalších druzích, které už tu díky člověku nejsou...). Není však řeč jen o tom "co by, kdyby", ale autor se vrací i k minulosti (vyhubení pleistocenní megafauny v Severní Americe, výbuchu Černobylu, zániku Májské říše či válce na Kypru...), na jejímž základě je možné so jisté míry předpovídat budoucnost.

01.09.2012 4 z 5


Tajgou po řece Bikin Tajgou po řece Bikin Jurij Boleslavovič Pukinskij

Pěkný biologicko-cestopisný příběh o pátrání po sově rybí, který přináší spoustu informací o přírodě Ussurijského kraje. Především se však jedná o autorovo vyprávění, jak společně se svým psem pátral po hnízdu sovy rybí a následně strávil 19 nocí sledováním dou mladých sov a jejich rodičů. Dopodrobna, ale přitom zábavně, popisuje chování tohoto ptáka a při čtení nezbývá než obdivovat jeho nadšení a zapálenost. Příběh však není jen o sovách a jiných ptácích, ale i o životě v drsné tajze a jejich obyvatelích - Udehejcích.

05.01.2012 4 z 5