cds
komentáře u knih
Podivuhodná odhalení Artura Peppera
Phaedra Patrick
Další ze série "gerontoknih" o změně v životě staršího důchodce/vdovce. Čtivé, vtipné, dojemné, britské.
Hodiny z kostí
David Mitchell
Obsáhlý román, v podobném duchu jako Hybatelé, kapitoly vyprávějí různé postavy. Literární lahůdka pro každého čtece. Nádherný překlad.
Kvítek karmínový a bílý
Michel Faber
Krásná kniha, obsahem i obalem, jejíž dokonalý a precizní překlad Vám předloží téměř filmový a hmatatelný příběh z viktoriánské Anglie. Přestože by se dal děj shrnout do podstatně méně stran, nebudete se vážení čtenáři nudit ani chvilku. Doporučuje se uvelebit se na příjemném místě, otevřít tuto devítisetstránkovou bibli a číst. Postavy, které nejsou černobílé a konec se kterým jsem byl náramně spokojen, protože se i po dočtení ke knížce vracíte a říkáte si...
Takže díky pane Fabere, po Vašich skvělých povídkách jste mne překvapil formátem i rozsahem, díky pane Janiši za krásný jazyk, musela to být sisyfovská práce a díky Argo.
PS. Zkusil jsem číst i v metru a vzpomínám na minimálně zdvižená obočí spolucestujících.
Pán ohně
Peter May
Popis Číny, resp. jejích obyvatel zajímavý. Postavy bohužel strašně ploché, milostný vztah jako z telenovely, stejně tak popis jejich jiskření. Hlavní zápletka bohužel trošku průhledná a ne nepodobná knihám M.Crichtona či Dana Browna. Ale v té záplavě literárně ještě horších detektivek slušný skoro průměr.
Hybatelé
David Mitchell
Na prvotinu naprosto brilantní, každý příběh- povídka je perfektní a spojnice mezi nimi lahůdka. Pro mě silný zážitek a zpětné listování v knize. Na konci knihy zaklapnutí, jako u filmů Ch.Nolana.
Bože chraň aspidistru
George Orwell (p)
Skvěle napsaný příběh popisující život jednoho umělce- utopisty, v podstatě antihrdiny, kterému stejně musíte držet palce, přestože Vás jeho jednání rozčiluje. Román o penězích, jejich nedostatku a systému, který nás většinou stejně pohltí. Nepatří mezi tak známé jako 1984 a Farma zvířat, přesto perfektně čtivé.
Povídky malostranské
Jan Neruda
Měli jsme ji na základní škole jako povinnou literaturu. Bylo to pro mě nečitatelné. Stejně jako Jirásek, Balzac, Baar, nebo Němcová..Po x letech to vyfasovala dcera jako povinnou literaturu, znovu jsem ji zkusil a názor si potvrdil. Je to typ knihy, která může začínajícího čtenáře odradit. Většina povídek nemá ani náladu, ani příběh. Zajímavá je z hlediska jazyka, který je hodně jiný a dost krkolomný a z hlediska představ o Praze předminulého století.
Zpěv drozda
Walter Tevis
Když nám tuto knihu za komoušů při jedné besedě doporučil Ondřej Neff, očekával jsem klasické sci-fi. Což ani zdaleka není, jedná se o román a i když je téma podobné, jako jiné knihy, či filmy, tenhle je jiný a velmi silný. Ani jeden ze tří protagonistů není vyslovený hrdina, spíše naopak, v určitých částech knihy nám můžou připadat až nesympatičtí. Mění se i úhel vyprávění a všechno spěje až do velmi "lidského" finále. Stejně jako u Kroků slunce se dá číst víckrát a zcela určitě si ho budete pamatovat.