C.N.C.
komentáře u knih
Parrot a Olivier v Americe
Peter Carey
V něčem souhlasím, ale jinak mi přijde, že naopak od dnešního minimalistického stylu psaní, kdy se člověk sotva potěší krásou rozvinutých vět a popisů v moderním střižení mi přijde Carey jako zjevení a baví mě to číst, protože to má kvalitu a to, že se děj vcelku nikam neubírá mi ani tak moc nevadí, děj je známý víceméně předem.
Keltův sen
Mario Vargas Llosa
Tematicky zajímavé, ale jinak neuvěřitelně nudná knížka. Od Llosy jsem čekal tedy podstatně víc než nekonečně nudné vyprávění.
Vyšetřovací komise
Dick Francis (p)
Pro mě po Smrti favorita, která je naprosto fenomenální a byla i mou první Francisovkou, jasný favorit a i přesto, že jsem pak přečetl prakticky všechny Francisovy romány, tak tento patří mezi ty nejlepší.
Jidášova díra
António Lobo Antunes
Neuvěřitelně silná výpověď. Po přečtení první kapitoly jsem měl za to, že autor je blázen, který první kapitolou uvedl nějakou standardní novelu, a že se vše v další kapitole vrátí do běžných literárních kolejí, ale jaké bylo mé zděšení a zároveň neuvěřitelný obdiv, že tímhle stylem dokázal vytvořit celou knihu. Klobouk dolů a Jidášova díra rozhodně patří mezi neobdivovanější knihy, jaké jsem kdy četl.
Foucaultovo kyvadlo
Umberto Eco
Pro mě naprosto geniální záležitost, asi ne pro každého, ale podle mého soudu nejlepší kniha současného autora. Umberto Eco je podle mého soudu mistr nad mistry a je snad jen škoda, že jeho znalosti a schopnosti jsou natolik rozsáhlé, že s nimi může tolik expedimentovat, že každá jeho kniha je naprosto odlišná a žádná se ani zdaleka nepřibližuje té předchozí či následující. A jako finální hodnocení bych použil překrásnou větu kolegy IH níže: "Vedle Foucaltova kyvadla je Brownova Šifra čtením pro mateřské školky."