Bunny komentáře u knih

Má druhá kniha od Petry Dvořákové a zase paráda. Cením odvahu použít hovorový jazyk, který mě navíc obrovsky bavil.
Příběhy jsou skutečně ze života, každý z nás v tom určitě najde buď část svého uvažování nebo chování, anebo zná podobné situace z rodiny či okolí. Na dědině je vše víc vidět, vztahy, chování lidí a důsledky z nich se násobí…. Zároveň si sousedé nemohou zapomenout staré křivdy a je to vlastně pořád dokola. Osobně jsem se výborně bavila i nad pohledem tchýní na snachy….. Vynikající kniha o vztazích, pohledu na život… takové slunce, seno knižně

19 12.01.2021

Nemůžu jinak než 5/5. Každému může sednout kniha jinak, já jí četla ve dnech, kdy jsem nechtěla večer přemýšlet. Chtěla jsem být veselá. Už jsem jinde uvedla, že jsem se ze začátku nahlas smála, pak mi mrznul úsměv a ke konci jsem i nahlas brečela. Pro mě má ten příběh prostě smysl. Ráda jsem četla o vztazích na maloměstě, o složitostech, které si neseme paradoxně z vlastní rodiny, o rozhodnutích, o snaze být šťastný...

6 27.03.2020

Kniha je určitě čtivá, nepostrádá akci, odkrývá pozadí politiky s opravdovou pavučinou i s malou lovestory. Přesto mi to nějak nestačilo a čekala jsem asi víc. Za přečtení však stojí.

3 03.04.2013

Moc jsem se na tuto knížku těšila a nezklamala mě. První část je zábavná, ikdyž pojednává o docela těžké době. Ke konci už mi ale historky připadaly jako "pořád dokola". Druhá část mě nadchla, i přesto, že vypráví o velkém boji s nemocí. A třetí část - paráda, vtipné historky, které by se daly číst pořád dokola .....

6 26.09.2012

Této knize se nedá dát jiné hodnocení, než pět hvězdiček. Také bych dala i víc. Pana Wericha moc obdivuji a proto hltám cokoliv o něm. Ke knize se jistě někdy vrátím.

3 06.07.2012

Mám tuto spisovatelku docela ráda. Také si myslím, že psát umí. Tato kniha se jí však vůbec nepovedla. Řekla bych, že jsem více než zklamaná.

Doufám, že další její knihy budou lepší, protože číst o fingování počínajícího porodu, o bombách v klášteře a snadném zabíjení lidí se mi znovu číst opravdu nechce....

Tuto knihu jsem otevřela na doporučení kamaráda. Věřila jsem, že se mi bude líbit. Stalo se...

Ikdyž jsem ze začátku měla trochu problém odlišit oba hlavní účastníky Noci v Lisabonu, příběh mě ihned zaujal.

Myslím, že dnes si již nedovedeme představit problémy, se kterými se lidé setkávali v této složité době. Nedovedeme si představit, jak byly některé osudy těžké a smutné.

To je hlavní z důvodů, proč doporučuji si knížku přečíst.

Dalšími jsou jistě autorův styl psaní a to, že se kniha bude dát číst i za mnoho let znovu. Už se na to těším :-)

7 08.06.2012

Mám ráda příběhy rodiny Ivana Krause. Píše o nich velmi zábavně i přes to, že jako rodina si jistě prožili své. Libila se mi kapitola s názvem Předvolání. Vypráví o výslechu, který tatínek spisovatele musel podstoupit. .... "Proč čtyři vaše děti odešly na Západ?" Na nevhodnou otázku není snadné dát vhodnou odpověď. "Utíkat jiným směrem by nemělo smysl," řekl otec zamyšleně.
Tuto knihu jsem přelouskala velmi rychle, bohužel mě tolik nezaujala. Těším se ale na další knihy Ivana Krause, které na mě v knihovně čekají.

2 27.11.2011

Tato kniha mě naprosto pohltila, je napsaná až drsně, ale z příběhů, zážitků se syny je jasné, že jinak napsaná být nemůže. Četla jsem ji jedním dechem a nedalo se od ní "odejít". Nejen jedním dechem ale i se zadrženým dechem, protože si nedovedu představit toto zažívat. Nezbývá než před autorkou a jistě i jinými rodiči se stejnými zkušenostmi smeknout. Smekám tak i před výborně napsanou knihou a všem doporučuji přečíst.

11 27.11.2011