Brandauer komentáře u knih

Kniha je z filmologického hlediska nejvýše průměrná, rozhovory jsou zajímavější (spekuloval bych i o výběru režisérů, kteří mají být představiteli současnosti, přitom nemalá část z nich už pomalu ukončuje, možná i ukončila kariéru - Haneke, Trier, Chou, příp. leží základ jejich tvorby v 90. letech, u některých dokonce i v 80s - Haneke, Denis, Chou, Makhmalbaf, příp. je jejich opravdu současná tvorba už vyčpělá - Denis, Makhmalbaf, Chou..., nakonec i třem nejmladším tvůrcům táhne na šedesát a nelze se ubránit dojmu, že je celý výběr pouhá špatně zakrytá a nepromyšlená z nouze ctnost. Suma sumárum, jestli je tohle současnost, pak lze za současnost považovat i 50. léta, 30 let sem, 30 let tam...) těžce mě však sejří její název, respektive především první dvě slova, která dělají z celého názvu nesmyslný paskvil. FILM JSOU - co to má sakra znamenat? Knihu o lidových krojích by někdo nazval "lidový kroj jsou tajné dveře do reality"? Knihu o paprikách "paprika jsou tajné dveře do reality"? Připadá mi zcela neuvěřitelné, že autor, který se živí mluvením a vystudoval bohemistiku a žurnalistiku, si u něčeho tak děsivě znějícího a matoucího čtenáře tím, zda je myšlen film jako obecné jedno dílo nebo film jako umění, obsahující nekonečno filmů a ještě více zamotávající význam množným číslem jsou k podvojným dveřím, řekne "jo, to zní skvěle, nikoho to nemůže zmást, otravovat s x možnými interpretacemi, jak to vlastně myslím, natož navést k přesvědčení, že mám v názvu hrubku" a dá tomu zelenou. Když už jsme u toho, ani anglicismus "realita" nemusel být nutný, protože existuje český 1:1 ekvivalent "skutečnost". Buď měl název znít minimálně "FILMY jsou tajné dveře do reality" nebo měl Sladký, případně někdo jiný, jazykově schopnější, zaměnit v češtině hloupě znějící dveře a jsou třeba za bránu v podobě "film JE tajná brána do reality", ostatně brána i významově více ladí s proklamovanou tajností, a nebo vymyslet od základu jiný název, který nebude u každého, kdo má aspoň trochu jazykového citu, vyvolávat okamžitý dávivý reflex. Chápu, že tím názvem asi někoho citoval z rozhovoru (už si nepamatuju koho), ale pokud zní překlad strašlivě, přece ho nebudu v doslovné podobě rvát na přebal a výše zmíněné změny by snad nikoho v rámci překladatelské licence nezabily. Pokud jsem se přechozí úvahou dostal přibližně k názvu "Film je tajná brána do skutečnosti" nebo "Filmy jsou tajné brány do skutečnosti", tak (pravděpodobně myšlený) význam se nezměnil, je to mnohem víc lákavé a libozvučné, bez anglicismu, bez dutohlavého slovního spojení "film jsou", počet možných interpretací se drasticky snížil a zní to asi stokrát lépe a hned bych si o autorovi nemusel myslet, že neví, co dělá. V současné podobě to vypadá opravdu jak od hotentota, který se nad úplně základní věcí zamyslel maximálně deset vteřin a hned šel do tiskárny.

Hezký malý, příhodně jedovatě žlutý a přitom nakonec ne až tak nebezpečný výbor Řezníčkovy klasicky doutnající, hořící až vybuchující poezie. Sice bych si dokázal představit i lepší, ale povšechnost je už z povahy výboru logická. Především je ale třeba ocenit výtečný doslov Jana Gabriela, který je jak podrobný, tak vysoce vzletný, přesně takový, jaký si PŘ zasloužil.

a někde opodál má domek baráčník Chalupecký
a sděluje že z českého surrealismu zůstal jen Halas
...
Jazyk v zákopu
Kde se chystá na zteč argentinská pěchota
Bránící Malvíny
Budeš se jmenovat Malvína
Jsi slaná ponořil bych se rád do tvých zad jako do šachty
Jako do solného dolu
Jako kabina výtahu v nekonečné hloubce solného dolu

Román s nejvyšším výskytem slova "citronáda" v historii.

Jedna z nejlepších knih, jakou jsem kdy četl. Už čtyři roky doufám, že někdo přeloží další Bartisova díla a zatím nic...