bookworm86 komentáře u knih

Tak nějak je to pořád na jedno brdo. Má knihu jsem se těšila, ale asi jsem si před tím neměla číst nic kvalitního

Nemohla jsem se pořádně začíst, nevím proč, ostatní knihy autorky se mi líbily a vlastně i tyhle příběhy byly fajn, ale prostě si to nějak nesedlo.

Jsou tady rozporuplné reakce... já jsem četla šest vran, pak Grišové a teď toto a zatím se mi zdá jako nejlepší Zjizveny kral.

Knihu jsem vybrala kvůli čtenářské výzvě a kdyby ji nebylo, asi bych ji odložila. V druhé půlce jsem se více začetla a začala mě bavit, ale ten konec... já nevím, asi by to šlo ukončit i líp, já byla z konce zklamaná... na jedno přečtení asi ok, ale vracet se k ní nebudu, i když to měli svoje momenty

Je fajn, že série je uzavřená. Četla jsem knihy letos jednu za druhou, takže mě spíše trochu rozčilovala několikrát opakovaná zápletka z minulých dílů. Celkově ale povedená série a skotsko je srdcovka...

Stejné dobra jako ta předchozí. Mám moc ráda, když se stejný dej ukazuje z pohledu více postav, takže příjemný bonus. Už se těším, až sérii dočtu

Skotsko je srdcová záležitost a takhle kniha je moc pěkné napsaná. Život na st Kildě je popsaný tak, že by se tam snad člověk i chtěl nastěhovat každopádně přečteno až na druhý pokus, nemohla jsem se začíst, žádné jde do čtenářské výzvy. A já jdu na druhy díl

Malilinko slabší než první díl, ale pořád hodně moc dobré. Autorce se nějak povedlo, že si člověk oblíbí někdo, z koho by se v běžném životě podělal strachy... A moc pěkně vymyšlená zápletka, i když se mi ji místy těžko sledovalo, musela jsem pořád dávat pozor.. No, hurá na předchozí serii

Velké nadšení, po tom, co jsem se konečně začetla. První dvě kapitoly bylo na mě trochu moc zmatku a moc jmen, ale pak uz to bylo skvělé. Moc se mi líbily postavy, jsou vykreslené tak, že si je člověk dokáže představit, nejsou ploché a účelové a zápletka není předvídatelná, každou chvíli překvapí. Pecka, těším se na další díl. Dávám do výzvy jako knihu, ve které je hlavní postava zvíře. Krkavec zvíře přece je, nebo ne?

Jak pošlu ostatní, taková milá jednohubka, snadno splyne, ale stejně si to člověk rád přečte jako oddechovku

Nemůžu než dát plný počet hvězd.Kniha se čte velmi dobře a téma je zajímavé. Měla jsem ale navíc to štěstí, že jsem pana Raymonda Nadera mohla poznat osobně. Velmi vzácný člověk, hodně inteligentní, hodně pokojný a hodně inspirativní.

Asi jsem se rozhodla, že autorka pro mě není... Na to jak je kniha žádaná mi nepřišla až tak skvělá, nesedí mi ten styl. Dočetla jsem a bez lítosti vracím

Taková škoda. Strašně jsem se na ni těšila a začínala slibně, ale časem se to celé nějak rozplizlo. Paige začínala jako taková roztomile excentrická a malinko zmatená postava a skončila jako něco hodně divného a nereálného. Resp pokud bych ji potkala, asi bych si myslela, že je vyšinutá a pochybuji, že to tak bylo myšleno. Na konci jsem doufala v nějakou bombu, jak to má Picoult ve zvyku, ale nic. Oba ta kniha ani neskončila, ona prostě přestala. 3 hvězdy proto, že část jsem si užila a cokoli pod 3 hvězdy ani nedočítám...

Knihu jsem si maximálně užila, ano, žánr jako takový není žádná velká literatura, ale zabaví perfektně. Škoda těch žhavejsich scén, dala bych ji přečíst i synovi. Doufám, že bude časem další díl

Po delší době jsem četla novou knihu a zaujala. Tohle období dejin mám v knihách ráda a styl byl takový milý, čtivý... Celkem mi bylo od začátku asi jasné, že to nebude mít sladký a šťastný konec, ale překvapil i tak. I když vlastně možná ani tak moc nepřekvapil, když se člověk ohlédl za chováním a povahou postav. Každopádně pro mě po delší době dobrý knižní úlovek, od paní Chalupove si ještě něco přečtu

Ze začátku jsem se nemohla vůbec začíst, ale přírodě jsem neměla nic moc jiného na čtení, vydržela jsem u ní. Žádná velká láska to není, ale konec konců příjemné odpočinkové čtení. Škoda, že stejně záživná jako konec nebyla celá kniha

Kniha se mi četla o dost hůř než Svědectví o životě v KLDR kvůli odlišnému stylu. Sama o sobě je ale zajímavá

(SPOILER) Musím říct, že jsem knihu zhltla za dva dny. Musím ale taky říct, že vlastně nevím proč - je to jako posedlost a člověk musí číst dokud nedočte, ale na konci jsem si říkala, že je to pořád opakující se téma, jak pak někdo tady níže "se vemete se nevemete". A taky souhlasím, že mohlo být líp rozvinute téma ptsd, z nějakého důvodu Josh působil spíše jako trucovité děcko. I když co já o tom vím, třeba se trauma takhle projevuje. 4*, ale ovlivněné sympatiemi k autorce

Oblíbená autorka, ale ne její nejlepší kniha. Je to styl, který mám ráda, ale zrovna konkrétně u téhle knihy se pořád dokola opakovalo to stejné, což mě trochu mrzelo. 4*, ale s porozhlédnout k tomu, že mám autorku ráda

Fimfárum je jedna ze skvělých knih z dětství. Miluji divné pohádky, spolu s Mikulkou to byla nejoblíbenější kniha. A jen toho vydána 1960, tzn mi sedí do výzvy