bookwoman
komentáře u knih
Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka
Evžen Boček
Tento díl za mě ne, docela mě zklamal. Dva roky zpět jsem četla první a druhý díl a byla jsem nadšená, třetí jsem popravdě nečetla, až tento. A nebavilo mě to, přišlo mi, že to je o ničem, nemá to téměř žádný děj a ani ty vtipné pasáže mi tak vtipné nepřišly, což mě mrzí. Uvidím, jestli se ještě někdy dostanu k dílu třetímu, nicméně tento za mě určitě ne.
Miluj svůj život
Louise L. Hay
Knihu jsem četla na doporučení o seberozvojových knihách a jsem ráda, že jsem knihu přečetla. Napadalo mě v průběhu velmi hodně zajímavých myšlenek a myslím, že o to tady jde. O to, zamyslet se, jak můžeme žít svůj život spokojeněji a šťastněji. I kdyby někdo nesouhlasil se vším úplně, i tak si z toho něco vybere a vezme, třeba i změní. Taky asi nejsem člověk, který by souhlasil s každým slovem, nicméně s něčím ano a něco si po přečtení odnáším. Moc se mi líbilo, že autorka na konci odvyprávěla i svůj vlastní životní příběh, všechno to pak začalo dávat větší smysl. Smysl mi dávaly i cvičení, která nám podle autorky mohou pomoct změnit naše jednání. Knihu jsem měla ve velmi ilustrované verzi, což ji ještě více ozvláštnilo.
Tiché roky
Alena Mornštajnová
Knihu jsem si přečetla proto, protože jsem o ní slyšela od hodně lidí, stejně tak jako o jméně paní autorky. Bavilo mě to, příběh mi přišel moc zajímavý a velmi dobře se kniha četla. Popravdě hlavní postavy jsem si ani moc neoblíbila, nicméně si nemyslím, že by to vadilo. Svatopluk se měl v životě dobře do té chvíle, než se jejich dceři Blance stalo to, co se stalo, bylo mi líto, že to jejich rodinu ovlivnilo až tak moc, nicméně našli asi nejlepší řešení v takové situaci. I když chápu, že to Svatopluka velmi ovlivnilo, což je samozřejmé, a chápu, že mu život po přestěhování nemusel dávat smysl, byla škoda, že se ke své druhé dceři Bohdaně choval takhle, zvláště i v momentech, kdy měli držet při sobě. Bohdana byla jeho chováním ovlivněna už od dětství, což je pochopitelné, nicméně mi přišlo až nesympatické, jaká byla introvertka a jak nemluvila. Měla jsem však radost, že měla také svou rodinu. Taky jsem měla radost z konce příběhu. Ve zkratce, kniha se mi líbila a podívám se ještě po dalších od této autorky.
Hypnotizér
Lars Kepler
Moje první a myslím si, že ne poslední přečtená kniha od tohoto autora. Byla čtivá, napínavá a jsem ráda, že jsem si ji přečetla, detektivky mám prostě ráda :-).
Štěstí pro lidi
P. Z. Reizin
Kniha měla velice zajímavý nápad, líbilo se mi, že byl příběh o umělé inteligenci a o tom, jak ovlivňovala lidi odvyprávěn z pohledu více lidí/strojů. Příběh se dobře a rychle četl, avšak ke knize jsem se vracela vícekrát, ani nevím proč, nejspíš například kvůli nějaké pasáži, která mě až tak nebavila. Každopádně jsem určitě ráda, že jsem si knihu přečetla, bylo to zase něco trošku jiného a jak už jsem psala, zajímavého.
Fangirl
Rainbow Rowell
Ke knize jsem se vrátila za dobu čtení asi dvakrát, protože jsem ji odložila a po nějaké době zase pokračovala (asi mě to v těch chvílích moc nebavilo). Cath mi byla sympatická, i když mi možná vadilo to, jak moc je introvertní (samozřejmě chápu, že se zrovna ocitla v novém prostředí na vysoké škole). Její sestru Wren jsem si více oblíbila až na konci. Levi mi byl sympatický po celou dobu, když ve knize vystupoval, byl velmi ochotný, pracovitý a optimistický. Děj knihy není nijak napínavý, ale i přesto se kniha četla docela rychle, když už jsem si k ní sedla. Fanfikce nečtu, hlavní hrdinku Cath moc bavily, což jsem ale chápala. Avšak části, na které byl vždy vyhrazen prostor na jedné straně před začátkem nové kapitoly mi moc nedávaly smysl a nebavilo mě je číst (ale přečetla jsem je). Když už jsem o knize Nedej se tolik slyšela, tak přemýšlím nad jejím přečtením, třeba by mi to začalo dávat větší smysl, co se příběhu Simona a Baze týče. Co bylo skvělé, byly poměrně krátké kapitoly, které mám alespoň já mnohem radši, než ty rozsáhlé. Hodnotím třemi hvězdičkami, protože úplný "propadák" to určitě nebyl, ale kniha, kterou bych si nějak zvlášť zapamatovala a vrátila se k ní taky ne.
Útěk z Osvětimi
Andrej Pogožev
Ani nevím, jak to okomentovat. Šílené, smutné, nepředstavitelné. Myslím si, že bychom o tom však měli vědět a tato kniha je (i přesto všechno zlé v ní) skvělá. Zajímavé byly i fotografie vprostřed knihy. Určitě doporučuji, příběh rusa Andreje Pogoževa byl velmi poutavý a myslím, že nám to může hodně předat.
Třikrát detektiv Kalle
Astrid Lindgren
Knihu jsem četla tak nějak přerušovaně, vždy jsem přečetla příběh, nebo část příběhu a na chvíli jsem knihu odložila. Myslím si, že je to tím, že kniha je určena pro mnohem mladší čtenáře, ale tím, že jsem už ji měla doma, tak jsem ji přečíst prostě chtěla :D. Nicméně pro mladší čtenáře, kteří mají rádi dobrodružné a napínavé příběhy mohu jedině doporučit, protože by se jim to mohlo líbit. Přijde mi pěkné, že je v knize ukázáno, jak důležité je kamarádství a jak si přátelé mají navzájem pomáhat. Ve všech třech příběhách prožíváme s Kallem, Andersem a Evou-Lottou, což jsou členové Bílé růže, růžná dobrodružství a řešení případů. Moc se mi líbily také ilustrace knihy.
Kulka
Mary Louise Kelly
Knihu jsem nějakou dobu, i když ani nevím proč, odkládala. Ale teď, když jsem ji před pár hodinami dočetla, tak jsem moc ráda, že jsem se k ní dostala. Hlavní postava Caroline mi byla sympatická a líbilo se mi, že se se vším uměla tak nějak vyrovnat. Sympatičtí mi byli i její rodiče, tedy Cashionovi a i její bratři. Děj knihy mě moc bavil, chtěla jsem vědět, jak to celé dopadne. Hodně mě také překvapil obrat v ději, kdy Caroline udělala to, co udělala (nechci moc předvídat ostatním, ale my, kteří jsme knihu četli, budeme vědět :D). Také mě překvapilo, jak Will Zartman o sobě svým způsobem lhal, protože mi přišel jako férový lékař a se svým zájmem o Caroline i třeba jako její partner. Ale asi nejvíce ze všeho mě překvapil konec knihy, kdy jsem si myslela, že vraha Smithových jsem odhalila a ono to nakonec dopadlo úplně jinak a nepředvídatelně! Určitě stojí za přečtení.
Hadrový panák
Daniel Cole
Ze začátku jsem se trochu ztrácela v postavách, hlavně ve jménech detektivů. Nicméně potom mě ten příběh začal dost bavit. Kniha je zajímavá například propojením lidí na seznamu, které chce vrah zavraždit, jak se dozvíme později. Hodně mě překvapil také konec knihy, protože bych to vůbec nečekala. Takže jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, byla to zase taková trochu jiná detektivka, nejen co se týče počtu zavražděných.
Princezná v utajení
Connie Glynn
Tuto knihu jsem četla, i když je spíš pro mladší čtenářky než jsem já. Myslím, že kdybych knihu četla několik let zpět, tak bych si to užila více. Oblíbila jsem si Lottie i Ellie, jejich přátelství bylo takové pravé a moc pěkné. Propojení královského světa s tím normálním bylo zajímavé.
Mrtvá na pranýři
Milan Růžička
Klasická průměrná detektivka, rychle se četla, ale přečetla jsem už i lepší.
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
Jonas Jonasson
Tato kniha mě zaujala svým názvem, ale příběhem už trochu méně. Musím se přiznat, že knihu jsem párkrát odložila a po nějaké době jsem si zase část přečetla, což se mi u knih, které mě opravdu baví, nestává. Přišlo mi však zajímavé, jak je kniha napsaná ve dvou časových liniích a to v Allanově minulosti a v jeho přítomnosti. Více mě bavily části z jeho současnosti, ty z minulosti mi přišly někdy až zdlouhavé a občas i málo zajímavé. Od tohoto autora mám v plánu si přečíst ještě knihy Analfabetka, která uměla počítat a Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel), tak jsem zvědavá, jaké budou.
Strakonický dudák aneb Hody divých žen / Naši furianti / Maryša
Josef Kajetán Tyl
Tento soubor třech děl jsem si půjčovala kvůli díla Maryša, protože jsem to musela přečíst do školy. Řekla jsem si však, že když už to mám půjčené, tak si přečtu i zbylé dvě díla. Nejvíc mě bavila Maryša a po ní asi Strakonický dudák, ale jsem ráda, že jsem si mohla přečíst i dílo Naši furianti. Každá z her je doplněna o doslov Františka Černého, který tam popisuje premiéry her, jaký měly hry ohlas a tak dále. Za mě byly tyto doslovy asi až moc obsáhlé. I když to asi hodně lidí musí číst jako četbu do školy, tak bych se toho vůbec nebála, právě naopak! Díla jsou rychle přečtená a děj je snadno zapamatovatelný.
Případ pro exorcistu
Michal Sýkora
Fajn detektivka, která se dobře četla. Měla zajímavý děj a líbilo se mi, že se odehrával ve vesnickém prostředí.
Zlodějka knih
Markus Zusak
Už dlouhou dobu jsem si chtěla tuto knihu přečíst a jsem ráda, že jsem to udělala. Pokud náhodou někoho odrazuje počet stran, to, že kniha není nejtenčí, tak to úplně hoďte za hlavu, protože se čte sama. Je zajímavé, jak příběh vypráví smrt. Liesel jsem si oblíbila, muselo pro ni být šíleně těžké ztratit bratra a opustit matku a jít do pěstounské rodiny Hubermannových. Rosu jsem si taky oblíbila, i když nadávala, tak měla dobré srdce a vždycky to myslela dobře. Bylo fajn, že ty nadávky byly v němčině, bylo to takové autentičtější. A Hans? Tak toho si nešlo neoblíbit! Vždycky byl děsně hodný a nápomocný všem okolo. Myslím, že všichni jsme si mohli oddechnout, že na jeho místě v dodávce neseděl on... Rudy byl pravý a úžasný kamarád, Liesel měla štěstí. Max mi byl taky sympatický a jsem ráda, že se po tom všem on a Liesel znovu setkali... Kniha má hodně smutných částí, nejsmutnější je však ten konec. Když se Liesel loučila se svými blízkými...šílené a strašně smutné.... Vůbec bych to nečekala a po celou dobu knihy jsem jenom doufala, že to tak nedopadne. Určitě se chci někdy podívat i na film. Knihy z tady toho období mě zajímají a tahle byla prostě krásná, takže ve zkratce DOPORUČUJU VŠEM.
Láska mezi písmenky
Jodi Picoult
Kniha měla pěkný, zajímavý děj, líbilo se mi propojení skutečného světa se světem v pohádce. Nicméně si myslím, že kdybych byla trochu mladší, tak by mě kniha bavila víc. Oliver mi přišel strašně roztomilý. Hlavně tím, když přišel do skutečného světa a vlastně vůbec nevěděl, jak to tady chodí (hlavně ve škole). Byl strašně sympatický, stejně tak Delilah, tvořili spolu úžasný pár. Jenom mě mrzí, že jsem si jako první nepřečetla první díl - Láska mezi řádky (bohužel, když jsem si vybírala k přečtení tuto knihu, nevěděla jsem, že je to až díl druhý). Nicméně i když je to druhý díl, tak příběhu jsem úplně skvěle rozuměla už od začátku a dá se to číst úplně v pohodě jako samostatná kniha. Strašně se mi líbily takové ty texty, které bývaly někdy po kapitole napsané kurzívou a nevztahovaly se k ději knihy. Například ten o naději byl dokonalý. Ilustrace na konci knihy byly úplně úžasné!
Terapie láskou
Matthew Quick
Kniha se pěkně, rychle četla, měla zajímavý námět a popisovala život a myšlenky Pata Peoplese, který se vrátí z psychiatrické léčebny. Snaží se vrátit do života, jaký měl předtím, to se mu však tak úplně nepodaří. Jako hlavního hrdinu knihy jsem si ho celkem oblíbila, líbilo se mi na něm, že se snaží byt lepším člověkem (i když to podle mě trochu přeháněl s každodenním cvičením). Nesympatický mi však přišel jeho otec, který se choval tak, jak se choval... Patův terapeut Cliff byl úplně skvělý, líbilo se mi, že je s ním i kamarád a příznivec jednoho klubu a to Orlů. Dále se mi líbila podpora lidí v okolí Pata. Tiffany mi prvně přišla trošku zvláštní, jak s Patem spolu běhali, ale u toho nemluvili. Když ho řekněme podvedla s těmi dopisy, tak to nakonec bylo pochopitelné, vlastně to dělala ve prospěch Pata. Líbil se mi i konec knihy, a to, když se Pat tak nějak smíří se svým životem a celkově to dopadne jinak, než chtěl, ale přesto dobře.
Podzimu neutečeš
František Uher
No, nevím, četla jsem už i o mnoho lepší detektivky. Některé nápady mi přišly zajímavé, jako například pálení poštovních schránek, nějaké části mě však vůbec nebavily.
Nové povídky
Zdeněk Svěrák
Tato knížka za mě určitě patří do skupiny knih, které když dočtete, tak je Vám to trochu líto. A to musím říct, že je přečtená hned, protože Zdeněk Svěrák nehraje na kvantitu, ale vždy na kvalitu. Jak už jsem zmínila, kniha se čte sama, nejvíc se mi na tom líbí, že povídky jsou z života kolem nás. Takže za mě Povídky i tyto Nové povídky rozhodně doporučuji (a to i pro lidi, kteří moc nečtou)!