Blondebookdevil komentáře u knih

Loňská autorčina kniha Zápisky o smutku mě bavila, i když to byla sbírka esejů. Tahle kniha je zase sbírkou povídek s tematikou Nigérie: žen, domluvených sňatků, začlenění se, amerického vlivu Tohle mě upřímně tolik nebralo a netáhlo nějak číst dál. Až když jsem byla za půlkou, řekla jsem si, že to dorazím, přece jen je to útlá knížka. Některé povídky měly slušně rozjetý námět (chůva, co touží po tom stát nahá zaměstnankyni-malířce modelem, óda na rozchodové pocity, metaliterární povídka o psaní povídek), ale žádná z nich nebyla dotažená do úderného konce. Škoda. Ale možná dám autorce šanci s něčím feministickým.

1 23.08.2023

Nový díl s Lottie Parkerovou měl zase spád a napětí. Po půlce jsem nemohla přestat číst (ostatně jak slibovala obálka: Tohle vás přilepí k židli!, tak se i stalo! :D) Lottie pak od incidentu na stavbě nejí, nespí, někdo zas ohrožuje její děti a pořád to nemá s tím Boydem sakra dořešené! Taky by se k němu mohla chovat trochu líp, takový ňuňík to je. Už se těším na další díl.

3 21.08.2023

Mojenka je sice příběh určený čtenářům od 9 let, nicméně já se při jeho čtení bavila. Tím, jak je Mojenka chytrá, inspiruje ji maminka bioložka a učí ji mít ráda přírodu. Tím, jak je nebojácná a pro záchranu zvířat by udělala cokoli. Tím, jak vidí okolní svět. Ale nebudu lhát, na pozadí příběhu provoněného lesem a průšvihy se zde skrývá i něco zlého a moc smutného, takže se mi na konci z očí koulely slzy jak hrachy. Skrytý poklad nejen v dětské, ale i v české literatuře. Moc doporučuji.

3 05.12.2022

Listopád je bezpochyby tou nejzajímavější a zároveň nejtěžší knihou, jaká se mi letos dostala do rukou.
Téma je jednoduché - autorka vykresluje realitu, ve které se listopad 89 nestal měsícem začátku svobody českého národa, nýbrž startu ještě horších událostí, než jaké se děly lidem po celý totalitní režim.
Seznamujeme se s hlavní hrdinkou Majou, která po tvrdém zásahu na nevydařené demonstraci končí s mnoha dalšími ženami ve vězení. Neví, co se stalo s jejími dětmi, manželem ani rodiči.
Více mě bavila druhá linka z dětské ozdravovny, kde dominuje postava dívenky Magdaleny. Na tomto uzavřeném místě se s úzkostí dovídáme o práskačství, “převychovávání” i malých záblescích neochvějné pravdy, za kterou si stojí tvrdohlavá Jana.
Jak říkám, nápad je to netradiční a vskutku originální. Člověk si musel dávat pauzu a vydýchat to, že je to naštěstí jenom kniha. Bylo by báječné, kdyby se kniha dostala do rukou co nejvíce lidem a my všichni si uvědomili, jak dobře se máme a jak zle jsme se mohli mít. Ostatně doba útlaku v příběhu přetrvává až do roku 2019, kdy například mobilní telefon je výsadou jen vysoce postavených lidí.
A proč tedy nedávám plný počet? Hlavní chybou je mít vysoká očekávání. Všechny knihy paní Mornštajnové jsou perfektní jak dějově, tak stylisticky. A tahle se zkrátka něčím vymyká a čtenář se na tuto krutou jízdu nemůže nijak připravit.
Další, ale můj osobní problém byl číst knihu hned po zkouškovém, kdy je člověk plný stresu a potřebuje vzpruhu. No tak to mi Listopád bohužel neposkytl. :D Na druhou stranu, existuje na tak těžké téma příhodná doba?
Nechci zde ani přinejmenším spoilerovat, ale udělalo by určitě nejenom mně radost zakomponovat do příběhu aspoň maličké světýlko na konci tunelu.
Sečteno podtrženo - čtěte, dávkujte si to a zanechá to ve vás hlubokou propast, zvlášť pokud si události roku 1989 pamatujete. Autorka dokázala, že umí pracovat s historickými fakty nejen retrospektivně, ale ponořit se do děsivé utopie a pořádně nás v ní vymáchat. Pocit ve mně kniha nechala syrový a úzkostlivý, nejde na ni přestat myslet; a to se mnoha dalším nepovedlo.

12 26.06.2021

Myslím, že tuto knihu nemusím nějak detailněji popisovat.
Autorka mi naservírovala historický román z oblasti Karviné, o jejíž minulosti jsem samozřejmě neměla ani potuchy. Postavy jsou zde silnou stránkou, stejně jako popis prostředí a celkové zvyklosti té doby a to celé okořeněné špetkou peprného nářečí.
Tohle se mi těžko hodnotí, protože to nešlo nijak rychle “přehrkat”, nýbrž jsem si vychutnávala každé slovo a vžívala se do osudů hornických vdov, jejich dětí; představovala si život na sklonku 19. století a žasla, co všechno jsem nevěděla. Je za tím velký kus práce, jak stylisticky, tak historicky. Děkuji paní Lednické za skvělý román a určitě si časem dám pokračování. Jsem toho názoru, že některé knihy je třeba nechat působit. A kdo ví, možná sem časem připíšu pár slov anebo změním hodnocení.

15 03.04.2021

V pořadí 5. kniha ze série sirotčince slečny Peregrinové nás vede do různých podivných míst a smyček. Ymbryny musí řešit válku mezi Američany a skupinka podivných dětí mezitím rozplétá záhadu Noořina původu, tajemného proroctví a sedmi vyvolených. Je možné, že by Caul, bratr Almy Peregrinové nezůstal v Knihovně duší, ale přežil a plánoval nejhorší ze všech pomst? Jacob cítí cosi příjemně hřejivého k Noor a pozadu nezůstává ani Hugh, který už šílí ze strachu o Fionu, kterou unesly stvůry.
Celkově se mi další setkání se starými známými podivnými líbilo, je to úžasný svět a to můj svět fantasy začíná a končí u Harryho Pottera. Přesto se v tomto díle nestalo nic tak dechberoucího, jako třeba v předchozích dílech. Měla jsem pocit, že autor příběh zkrátka natahuje. Každopádně se těším na šestý (závěrečný?) díl, který by měl letos vyjít. Pak si sérii pořídím do knihovničky a přečtu si ji po letech znovu.

5 03.04.2021

Moje první pořádná audiokniha, kterou jsem poslouchala v aplikaci Audiotéka. Knížka od švédského autora není takovou novinkou, avšak loni jsem ji viděla hodně a často, takže jsem se těšila, čím mě překvapí.
A úplně vším! Příběhem, postavami, dialogy anebo krátkými zamyšleními nad životem, v nichž se každý z nás najde. Autor se dokáže neskutečně vtělit do postav a vkládá jim do úst peprné dialogy. Také si samozřejmě hraje se čtenáři a dokáže humorně pojmenovat každodenní problémy.
Krátce o zápletce - skupinka zájemců o byt jde den před silvestrem na prohlídku. Kousek od tohoto bytu se odehraje trošku zpackaná loupež banky a lupič se omylem octne v bytě a najednou jsou zájemci jeho rukojmími. Když je policie po nějaké době osvobodí, zjistí, že po pachateli není ani stopy...
Nenechte se zmást, kniha je bláznivá a zábavná, žádná detektivka, jak se na první pohled může zdát. Dlouho jsem se u příběhu tak nebavila a nesmála jako u Úzkostí. Každopádně, to co chci nejvíce vyzdvihnout, je audio verze této knihy, protože Otakar Brousek mistrně mění hlasy spousty postav a celému příběhu dodává korunu a činí ho ještě vtipnějším. Běžte do téhle knížky, nebo lépe - do audioknížky. Protože úzkosti mají spoustu nás, lidí, a každý si z toho něco odnese.❤️

12 12.03.2021

Kniha od české autorky Zuzany Dostálové vyšla loni a já po ní tak trochu pokukovala. Mám totiž poslední rok větší zájem a chuť na současnou českou. A tak jsem se do ní pustila, bez očekávání či vědomí, o čem kniha vůbec je. V 1. části je vypravěčem třináctiletý Štěpán, který to nemá doma jednoduché - jeho rodiče se rozvedli, maminka je nemocná a on často musí pobývat u dědy. Ve škole nijak zvlášť nevyniká, kamarádů má po málu a holky jsou taky nudné. Přesto bylo jeho vyprávění podané zajímavě, pohled puberťáka na spoustu věcí je pravdivý a nezkreslený. V druhé části se vypravěčkou stala jeho matka a to už tak zábavné nebylo. Chodí na chemoterapie, dře se do úmoru v Bille, aby měli peníze a kvůli své nemoci nechává často syna u jejího otce, se kterým se navíc léta nebaví. Není moc schopná si najít po letech další vztah. Pak se vyprávění ujal opět Štěpán, skoro 16letý mladík, jehož život nabral nečekané obrátky a on je nyní zodpovědný za svou budoucnost, takže se stará o starého dědu, pilně se učí na přijímačky na gympl a cvičí. Perličkou pro mě byla postava Evy, která to hochovi a celému příběhu trochu zpestřila. Nicméně celkově to pro mě nebylo nic dechberoucího a pravděpodobně za pár týdnů zapomenu, o čem jsem četla.

5 25.02.2021

Myslím, že se tu můžeme shodnout na tom, že knihy Aleny Mornštajnové jsou klenotem jak v našem českém rybníčku, tak zcela jistě i v jiných evropských zemích.
Přiblížit děj této kroniky je trochu obtížný - retrospektivně se vydáváme za třemi generacemi žen, jejichž křestní jméno začíná na A. Jejich osudy byly všechno jen ne lehké a mnohdy bylo třeba čtení odložit a chvíli vstřebávat. Opět tu nechybí 2. světová válka a dostaneme se až do 90. let. Propracovanost postav a preciznost je něco, co musím jako vždy vyzdvihnout, ovšem pokud se divíte, proč jsem dala o jednu ⭐️ méně, než obvykle u knih této české spisovatelky, je to čistě jen kvůli srovnání právě s dvěma ostatními knihami - Hana a Tiché roky.
U Slepé mapy jsem občas nemohla dýchat a tajil se mi dech, obzvlášť co se týče pasáží z výslechů a donášení na StB.
Nemohu se dočkat, s čím přijde autorka v nové knize Listopád.

8 17.02.2021

Moje první setkání s touto českou autorkou a jsem příjemně překvapená!
Příběh se četl moc dobře, dvě časové linie se pěkně prolínaly a obě hlavní postavy jsem si zamilovala. Co mi přišlo nejděsivější a hodně realistické, byly pasáže Tereziných rodičů. Rok 1952 se mi odvíjel před očima jako hollywoodský film. Zápletka s Pandou byla zajímavá a konec mě překvapil, určitě dám autorce šanci s další knihou.

2 04.02.2021

Asi se nemusím moc rozepisovat o tom, jak je tahle novelka úžasná a nadčasová. Nemusím ji ani obhajovat, protože ten, kdo se v ní chce najít, tak to už dávno udělal a miluje ji. Tak jako já. Četla jsem ji několikrát a pokaždé mě dojme něčím jiným. Jediné, co mohu ještě udělat, je přečíst si ji v různých jazycích a posbírat různá vydání...

Skvělá ostrá satira, vtipné a rázné rýmy, něco jehodně aktuální i dnes! Líbilo se.

1 04.02.2021

I když obálka může klamat, série z nemocnice Nightingale není žádnou červenou knihovnou. Pohodový román od Donny Douglas, v pořadí 3., sleduje další příhody tří hlavních hrdinek - sestřiček - Helen, Dory a Millie. Každá z nich má další starosti, ať už je to matkou neschválený vztah; strach o bratra, který podporuje prvotní fašismus anebo obavy o přítele, který má odjet do Španělska v době začínající občanské války.
Jakkoliv autorka zvládne propojit osudy hrdinů, vždy se jí to povede a tahle série je mojí hoodně oblíbenou.))

7 04.02.2021

Tak tohle číst zezačátku roku? Skvělý ale zároveň nepromyšlený tah! :D Těžko se tomuhle vynikajícímu počinu nějaký jiný thriller vyrovná.
Od plných plic musím prohlásit, že od mého milovaného spisovatele zatím nejtěžší, ale zároveň nejlepší čtení. Celým thrillerem prostupuje jak tíseň, tak napětí; což jsou prvky, které žádné jeho knize nechybí; přesto tu bylo něco víc - těžké téma rozvinuté do více stran, a to týrání a znásilňování žen.
V podstatě jde o to, že na tísňovou linku se jednoho večera dovolá Klara, kterou pracovník tohoto call centra, Jules, přiměje k tomu, aby mu povyprávěla, co ji tíží. Netuší však, že pouhým telefonátem je ohrožen jak její, tak jeho vlastní život...
Nemohu a ani nechci o ději vyzrazovat více, jen to, že si mě - opětovně- Sebastian namotala a já zůstala s pusou otevřenou. (Nevím, že mě to ještě překvapuje.) Takže prosím, běžte do ní, za mě je tahle od něj zatím nejlepší!

3 04.02.2021

Témata v této knize jsou těžká, temná a je jich až mnoho na jeden příběh, ovšem mladá autorka se s tím popisovala skvěle. Rychle jsem se do ní začetla. Ať už jste tohle nebo něco podobného prožili na vlastní kůži anebo se s anou potýkal někdo z vašeho okolí, začne to celé dávat jasný pravdivý obraz. A tak trochu přemýšlím, jestli si tím autorka také prošla.
Hlodavé myšlenky: kolik to mělo kalorií? má voda opravdu nula kalorií? instagramové účty co mají v názvu "ana" a vzájemně se podporují při shazování kil... Je to šílené a až realisticky bolavé. Výborné.

2 04.02.2021

Zpočátku jsem k ní byla skeptická, protože přece jen je to dost stará četba, ale při sumírování si to do většího celku v rámci hodin španělšké literatury, jsem zjistila, že to není až tak hrozné a něco si z ní odnáším.

04.02.2021

Přidávám se k většině - zde nejde dát jinak než plný počet hvězd, za dvě napínavé linie vyšetřování, do toho problémy v mordpartě, Kimina psychika a jiné motivy, jimiž si nás autorka vždy získá. Baví mě a dlouho bavit bude, za mě nejlepší detektivní série.

7 05.01.2021

Název knihy naprosto odpovídá jejímu obsahu. Opravdu to je jediná kniha o jídle, kterou jsem potřebovala. Po roky plaveme ve změti (dez)informací na internetu, v knihách a časopisech o výživě, ale až tato kniha mi konečně objasnila a srovnala základní fakta o složkách potravy. Jednoduše a přitom odborně, autorčin zájem o jídlo z toho přímo srší. Nikoho neodsuzuje, nic nekáže, jen nám předkládá fakta, což se mi líbilo úplně nejvíc. Řepkový olej a bílá mouka jsou okay, nemusíme nic hrotit, jen když budeme střídmě jíst a cvičit. Přidané recepty s lákavými fotografiemi přímo vybízí pustit se do vaření něčeho zdravě lahodného. Jsem nadšená, v kuchyni ji budu otevírat často a u etiket v obchodě budu konečně vědět, po čem se dívat a jak vybírat. Moc doporučuji.

3 05.01.2021

Trochu mě "odrazovalo", že je knížka tak tenoučká - jednak že ji přečtu příliš rychle a také že bude nějak uspěchaná. To první se vyplnilo, to druhé naštěstí ne.
Již od začátku jsem příjemně vplula do příběhu a jako bych se stala kamarádkou sourozenců Tary a Kylea, kteří po matčině nehodě musí na čas bydlet k prarodičům, které však vidí poprvé. Zjišťují, že babička s dědou jsou milí lidé, babi vyvařuje samé dobroty a dala by jim první poslední. Dědeček je trochu odměřený, ale je vidět, že se také snaží. Přesto se sourozencům ve starém domě nespí úplně dobře a okolí je také něčím divné. Zarostlé náhrobky, jezero a betonový bunkr, k tomu vyhýbavé odpovědi prarodičů. Když Tara najde ve skříni zapadlý matčin deník, rozbíhají s bratrem vlastní pátrání a jsou nemile překvapeni...
Na pár stranách Darcy Coates vykouzlila poetickou duchařinu, kterou zvládnete během jednoho dlouhého zimního (pro mě aktuálně větrného) večera. Nemohu jinak než za plný počet hvězdiček a už se těším na další rok a nové autorčiny knížky!

3 28.12.2020

Dárek - 5⭐️/5
Čtení jakékoliv nové pecky od Sebastiana je vždy skvělý čtecí zážitek. Dárek nebyl výjimkou.
Tento příběh nás zavede k životu analfabeta Milana Berga, kterému jednoho dne obrátí svět naruby projíždějící auto, na jehož zadním sedadle ukazuje jakési děvče vzkaz. Jenže co je na něm napsáno a co po něm dívka žádá, Milan netuší. Neumí totiž číst a psát.
S pomocí své přítelkyně Andry se vydávají na stopu záhadného auta a vzkazu a Milan zjišťuje, že vzkaz nezahlédl náhodou. Vše bylo do detailů promyšlené. Co to má společného s Milanovou poruchou, tragédií v rodině a jak může zachránit unesenou dívku?
Chvílemi jsem se neorientovala ve jménech a postavách, protože autor nás zamotává v labyrintu, z něhož zná cestu jen on sám. Po druhé polovině knihy už mohl čtenář více odhadovat, jak se příběh bude vyvíjet a kdo za jakou chybou v minulosti stojí. Všechno pěkně zapadlo do sebe a já tleskám, protože takovéhle zvraty neumí jen tak někdo. Doporučuji!

2 28.12.2020