BigFan komentáře u knih

1. O půlnocích, Rainbow Rowell: ⭐⭐⭐⭐⭐
Zatím kniha začína dobře! Rainbow Rowell vůbec nezklamala. Z její povídky jsem sice při čtení byla trochu smutná, ale nakonec vše dobře dopadlo, takže jsem spokojená. Jinak bych jí to neodpustila, protože vánoční příběhy prostě musí být s dobrým koncem! A hlavně jsem si moc oblíbila její postavy!

2. Dáma a liška, Kelly Link: ⭐⭐
Uuf, tak druhá povídka byla naopak velkým zklamáním.
Když je něco romantická povídka, očekávám v ní nějakou chemii. Ale tady to bylo celé ploché, bez emocí, postavy se tam navzájem líbaly out of nowhere a upřímně mi to celé nedávalo moc smysl.

3. Andílci ve sněhu, Matt De La Peña: ⭐⭐⭐⭐
První ze dvou mužských autor v této sbírce se s tím popral moc dobře! Jeho povídka o chudém studentovi měla dobrý námět, byla moc milá, zábavná a hezky se četla.

4. Najdeš mě podle Polárky, Jenny Han: ⭐⭐⭐⭐⭐
Na povídku od Jenny Han jsem se velmi těšila a naštěstí nezklamala. Líbilo se mi, že její příběh byl zasazen do jiného prostředí než tři předchozí a celkově byl moc zajímavý a hlavně originální. Klidně mohl být delší. :D

5. To je Yuleský zázrak, Charlie Browne, Stephanie Perkins: ⭐⭐⭐⭐
Ze začátku jsem nebyla úplně nadšená, ale potom se to o dost zlepšilo a z téhle povídky úplně sálala lidská vánoční dobrota a ochota.
Postavy mi ale úplně sympatické nebyly, z nějakého důvodu se mi nezdálo, že se nechovají na svůj věk (zdálo se mi, že jim je tak 15, ne 19), ale to nevadí, já jsem taky silně nevyspělá.

6. Váš záskok za Santu, David Levithan: ⭐⭐⭐ a půl
Z povídky od druhého a posledního mužského autora jsem měla takové rozporuplné pocity. Na jednu stranu se mi líbila, na tu druhou mi přišla zvláštní, ze zvláštním příběhem a jednou určitou postavou s divným chováním. Zábavná a trochu vtipná, ale zároveň s lehkým nádechem melancholična. Ale ve výsledku byla fajn.

7. Krampuslauf, Holly Black: ⭐⭐
Tato povídka od Holly Black mi přišla docela dost zdlouhavá, celkově mě nebavilo číst v podstatě o tom, jak nějaké tři holky pořádají silvestrovskou party a moc se mi nehodila ani k povánočnímu času, ani do téhle sbírky.

8. Cos to sakra provedla, Sophie Rothová?, Gayle Forman: ⭐⭐⭐⭐ a půl
Ze začátku jsem si říkala, co se z toho vyvrbí, ale nakonec se mi to moc líbilo. Obě hlavní postavy i jejich vztah mě moc bavili a líbilo se mi, že zde nebyly ústředním motivem Vánoce, ale pro změnu Chanuka.

9. Kyblíky s pivem a jezulátko, Myra McEntire: ⭐⭐
Začátek vypadal velmi nadějně, trochu výtržnický hlavní hrdina mě velmi zaujal, ale nakonec to byla povídka, kterou jsem ze všech louskala asi nejdéle, ačkoliv má 30 stran, a nebavila mě.

10. Vítejte ve Vánocích, CA, Kiersten White: ⭐⭐⭐⭐⭐
Tady jsem si oblíbila především postavy a chemii mezi Benem a Maríou. A celkově mi povídka přišla sladká a milá.

11. Betlémská hvězda, Ally Carter: ⭐⭐
Tahle mi naopak přišla dost bizární. Moc mi ty události nedávaly smysl a ani jsem si ji nijak výrazně neužila.

12. Dívka, která probudila Snílka, Laini Taylor: ⭐⭐⭐
Pořád se nemůžu rozhodnout, jestli poslední příběh celou knihu uzavřel dobře a uspokojivě, anebo ne. Ohledně této povídky se mi měnily pocity snad s každou stránkou. Chvíli mě to bavilo, říkala jsem si, že je to fakt zajímavé, ale na další jsem zase přemýšlela nad tím, co to sakra čtu a chtěla, aby už skončila. Takže myslím, že rozhodně nesedne všem. Já půjdu zlatou střední cestou.

Dopisy ztraceným byly fakt dobré. Ale tohle byla jiná liga. Od ostatních young adult romantických knížek se tahle liší tím, že řeší vážná témata, předává člověku něco do života a nese s sebou několik myšelenek.
Má skvělé, komplexní postavy, u kterých si přejete, aby se vyskytovaly v reálném životě.
Až v této knížce jsem zjistila, jak je Declan loajální a sweet heart.
Reva jsem měla moc ráda už v Dopisech, ale tady si mě zcela získal. Je to úžasný, nesobecký, statečný člověk.
Samozřejmě i Revovi rodiče, Matthew, Emma, Juliet a ostatní byli skvělí.
No, teď už stačí je doufat, že Brigid Kemmerer napíše brzy něco, co se tomuhle bude alespoň trochu podobat. A já to zase přečtu za den, budu dočítat o půlnoci a nebudu chtít, aby to skončilo.

3 23.10.2020

Je mi docela líto, že tahle skvělá knížka kdysi dávno tak snadno upadla v zapomnění a teď se o ní už vůbec nemluví. Pro mě je tohle ukázkový příklad toho, jak by měla vypadat pořádná fantasy kniha. A ještě když se k tomu přidá, že je to autorova prvotina? Úžasné.

Na tomhle příběhu je skvělá nejen zápletka, ale i to, jak je všechno do puntíku promyšlené a navzájem to do sebe zapadá a společně pracuje jako dobře promazaný stroj. Špinavé prostředí, drsná atmosféra, postavy, které jsou na hony vzdálené od označení 'hrdina' a ne vždy jim všechno vychází podle plánu (však kolikrát jsem si už říkala, že musí být po nich) a další a další...

Kolikrát jsem odvracela tvář znechucením, měla pusu dokořán nad tím, co to Locke Lamora vymyslel nebo prožívala pocit triumfu společně s ním.

Za co jsem teda ubrala jednu hvězdičku je styl psaní. Z nějakého důvodu mi vůbec nesedl a já tak strávila s knížkou málem měsíc, což je u mě dosti neobvyklé. Ale očividně ani to mi nezkazilo zážitek z knihy, takže si nemohu stěžovat.

A překvapivě mi tady ani vůbec nevadily sprosté výrazy, jichž tam bylo hojně. Protože bez nich by to prostě nebylo vůbec ono.
* * *
Otec Okov seděl na střeše Domu Pelerandrova a shlížel na neuvěřitelně nadutého čtrnáctiletého chlapce, jímž se ten malý sirotek, kterého si před tolika lety pořídil od Tvůrce zlodějů ze Stinného vršku, stal.
"Jednoho dne, Locke Lamoro," pronesl, "jednoho dne nás rozmrdáš tak velkolepě, tak ctižádostivě, tak drtivě, že se nebe rozsvítí a měsíce zatočí a samotní bohové budou škodolibou radostí srát komety. A já jenom doufám, že ještě budu u toho."
"Ale no tak," řekl Locke. "To se nikdy nestane."
* * *

6 17.05.2020

S Johnem Greenem jsem si nikdy nesedla, ale Papírová města mě docela překvapila. Ačkoliv mě kniha začala bavit až po nějaké stránce 100, musím ocenit čtivost, promyšlenost stop, jež zanechávala Margo a celkově příběhu. I postavy byly sympatické, s Quentinem jsem se v mnoha věcech ztotožňovala a měl skvělé kamarády, které by si zasloužil prostě každý. Jen Margo mi vůbec nesedla.
Myslím, že dám autorovi ještě šanci, minimálně co se týče knihy Jedna želva za druhou.

5 22.07.2018

To bylo tak skvělé! Svět lovců stínů jsem si zamilovala už v Pekelných strojích, ale zde snad ještě víc. Začetla jsem se hned na začátku a jen těžko se odtrhávala. Nebylo části, která by mě vyloženě nebavila, vše rychle odsýpalo. A konec byl jedno překvapení za druhým. Jen postavy se mi zdají vydařenější ve výše jmenované sérii, ale to nic nemění na mém hodnocení. Potřebuji další díly, které, doufám, budou minimálně stejně dobré!

2 22.07.2018

Tak se mi zdá, že s postupem dílů se zhoršovala kvalita. Vážně. První díl byl jakžtakž ok, v druhém už děj trochu pokulhával. Doufala jsem, že je to jen vycpávkový díl, ale bohužel ne. Já vlastně ani po dočtení nevím, co se vlastně v Odvetě stalo? Prezidentka dala šestnáctileté Cie náročný úkol, se kterým by pravděpodobně měl problém i dospělý, protože proč ne. Ta pak sestavovala polovinu knihy tým a dělala další nezáživné věci, což bylo vcelku nudné. A konec? Ten byl tak zamotaný a nevysvětlený, že se divím, že mi z toho nebouchla hlava. Kdo je tedy vlastně záporák?

3 06.04.2018

Troufnu si říci, že tato kniha je případem, kdy člověk téměř nic neočekává, ale nakonec ho celý příběh překvapí. I já jsem si ze začátku říkala, že to bude jen oddechová četba, takový milý román o koních, ale opak je téměř pravdou. Jak děj postupuje, začíná se více a více rozvíjet, postavy vyspívat a měnit se. Ve výsledku vás kniha nejen zabaví, ale také předá jakési poučení a věci k zamyšlení. Celý příběh totiž není jen o koních a jejich jezdcích, ale i o porozumění a nedorozumění, mezilidských vztazích a nakonec i lásce a oddanosti. Myslím, že Klan koní je jednou z knih, která se mi usadí někde hluboko v mysli a nejednou si na ni vzpomenu. Nejspíš už nikdy nebudu na koně a jezdectví pohlížet jako dosud.

5 07.03.2018

Moc milá knížka s originálním tématem a zápletkou. Od začátku do konce čtivá bez dlouhých popisů či nezáživných dialogů, i když konec byl trochu předvídatelný, ale nechybělo napětí.
Díky ní jsem se mohla dozvědět, co se autistům odehrává v hlavě a jak vidí svět oni.
Vyvolala ve mně hodně pocitů, hlavně smutek, ale občas mě iritovala Ginny svým chováním a její mamka Napořád také.

5 18.10.2017

Tato kniha mě nudila, hodněkrát jsem přemýšlela, že ji odložím, ale nakonec jsem to neudělala. Měla jsem, akorát mě ochudila o čas.
Děj už od začátku předvídatelný, postavy nemastné neslané. Musela jsme se nutit do čtení každé stránky a i když by mě zajímaly odpovědi na spoustu otázek, tak si další díly rozhodně nepřečtu.

2 15.10.2017

Kniha se dobře četla, děj byl od začátku zajímavý a nepředvídatelný, i když občas se tam objevovaly zdlouhavé pasáže. Líbilo se mi, jak autor Safiře "propůjčil" trochu lidské chování. Jsem zvědavá, jak se bude příběh vyvíjet v dalších dílech.

23.08.2017

Myslím, že Kronika Cartera Kanea je Riordanova nejslabší série. Ve všech sériích se v podstatě hrdinové snaží zachránit svět. Egyptská mytologie mi nesedla, špatně se mi to četlo a nudila jsem se u toho.

1 04.08.2017

Taková normální Young Adultovka, u které víte, jak dopadne. Nic převratného.

1 01.08.2017