bertrand bertrand komentáře u knih

☰ menu

Kontinent neomezených možností Kontinent neomezených možností Jaroslav Velinský

Příběhy Christyho Bigse jsou pro mě čirým potěšením. Podle mě jsou z ranku toho nejlepšího, co kdy Velinský napsal. V lehčím žánru ve kterém byl v naší zemi nepřekonaným mistrem. Zde zkombinoval prvky hard boiled detektivky a science fiction, přičemž obratně a zdařile balancuje na hraně parodie obojího. To vše s radostí a dokonalou erudicí. Fikční svět, který zde stvořil a popsal, je nápaditý a tak funční, že by mu mohlo plno snaživých spisovatelů závidět. Příběhy jsou divočina, mají spád ale nejsou blbé. Vyžadují ovšem soustředěné čtení. každá figurka je pečlivě byť krátce vykreslená, témata působí navršená narychlo, ale jsou promyšlená a místy i vizionářská.
Všechny tři povídky jsou dílem Bohem obdařeného vypravěče v nejlepší formě a náladě. Smekám klobouk a zdravím tam nahoru, Kapitáne.

24.06.2021 5 z 5


Dr. Krvemsta aneb Jak se nám vedlo po bombě Dr. Krvemsta aneb Jak se nám vedlo po bombě Philip K. Dick

"Tak se nám Filip zase zbláznil, jemnostpane. "
"A kterej? Já zmám dva. Jednoho geniálního spisovatele, který nahazuje do svých knížek zdánlivě bláznivé nápady, které ostatní spisovatele nenapadly nebo se je báli napsat. On se nebál a k jeho cti je třeba říci, že je vždycky zvládal ukočírovat ve smysluplný celek.Pro každého je v něm něco.
Druhej je citlivej pozorovatel lidí a vztahů mezi nima, ne vždycky je popíše srozumitelně nebo uspokojivě, ale je vidět, že dobře ví, o čem píše i když to vypadá na první, druhý nebo třetí pohled jako zmatený nesmysl.
Navíc oba žili v jednom těle a v jedné hlavě, možná ještě s jinejma entitama, takže se není čemu divit. Každopádně i kdyby psali jenom proto, aby neskončili ve cvokhauzu, tak pro čtenáře jedině dobře....každej z nich umřel sice mladej, ale aspoň se nedočkal, jak se ty jeho věci plněj...."

06.04.2021 4 z 5


Když mrtví mládnou Když mrtví mládnou Philip K. Dick

"Co to čteš,"ptá se žena.
"Dicka."
"Je to dobrý?"
"Vypadá to spíš na průměr. Ale u něho průměr znamená, že to je vysoko nad většinou literatury co je v oběhu."
Tohle bylo na záčátku. Ke konci už jsem byl pouze nadšen. Kniha obsahuje typicky dickovská témata, ale opět zpracované svěže a neotřele (jak to dělá!?). Navíc je kniha i mile akční, ovšem dickovsky akční, což vlastně znamená, že není akční skoro vůbec. Taky je celkem vtipná, ale ovšem dickovsky, což vlastně znamená, že není vtipná skoro vůbec...atd.
Inu, pro milovníky autora lahůdka, pro ostatní... ale co - jsou-li tací, můžeme je pouze litovat...

29.03.2021 4 z 5


Žraloci a malé ryby Žraloci a malé ryby Wolfgang Ott

Pokud je kniha "proslulá" jak se píše v anotaci, tak právem. Válka je hnus, moře kruté a netečné a mezi tím, ve svěráku, postavy této knihy. Moc k nim nepřilněte, v dalším odstavci už můžou být mrtví, zmrzačení, šílení.... ještě bych připomněl, že kniha je poutavá nejen svým dějem, ale i tím, jak je psána, ten styl vybízí k přemýšlení, bere čtenáře jako partnera v této fascinující a odpuzující válečné jízdě...

01.03.2021 5 z 5


Hororová čítanka - I.díl Hororová čítanka - I.díl Jan Nejedlý

Knížku mi přinesla kamarádka, pracovnice knihovny, zřejmě chtěla otestovat, co naše děti snesou. Tak jsme večer, jako obvykle, zalehli do postelí a všechny čtyři ratolesti napjatě očekávali čtení z nové knihy. A nechtělo se nám přestat!
Pro mě byla knížka návratem do dětských let, kdy jsme se navzájem strašili horory o Červené ručičce, Chlapečkovi se zlatýma nohama a podobně. Tyhle a podobné příběhy jsou už součástí našeho folklóru, většina se jich bohužel v pubertě někde ztratí. Ale zeptejte se nějakého vrstevníka, jestli si vzpomene, čeho se jako dítě nejvíc bál!
Navíc jsem se zvrhle a královsky pobavil, protože pan Nejedlý dokáže najít tu správnou hranici mezi hrůzou a legrací (jež jsou sestry, jak věděl už filosof Ladislav Klíma).
Dcera ovšem knížku sama čte jen ve dne, v noci se bojí. Ještě podotýkám, že děti jsou bez telefonů, s omezeným přístupem k počítači, výrazně pohádkoví, odkojení Němcovou, Grimmy, Erbenem.....
Pro čtení na tábory, v kolektivu, pro dlouhé zimní večery, pro ty, kteří si dovolí bát se - nelze než doporučit, ale rodičovská kontrola a spolučetba vítána!

04.12.2020 4 z 5


Stráž na Psí skále Stráž na Psí skále Eduard Fiker

Vynikající kniha pro mládež, jako kluk jsem ji hltal. Napínavá, skvěle napsaná, o ilustracích Gustava Kruma snad nemusím nic dodávat.
Tohle se panu Fikerovi opravdu povedlo!

25.11.2020 5 z 5


Fantóm operety Fantóm operety Eduard Fiker

Opravdu jedna z nejlepších Fikerovek, ale úplně jiná než většina ostatních. Je zde podáno zákulisí vzniku operetního představení, samozřejmě plné zmatků, intrik a přehmatů a do toho zasahuje fantom Ludva Láce se svou mazničkou!

25.11.2020 5 z 5


Ochránce nebohých Ochránce nebohých Eduard Fiker

Kniha je nejvíce zajímavá archaickým (jak já říkám wallaceovským) jazykovým stylem vyprávění. Četl jsem ji kdysi v mládí a právě toto podání mě udržovalo v naději, že ji dočtu. Označil bych ji za nejlepší díl celé série, překombinovaná je opravdu skvostně! Brak zajímavý už jen tím, že je český a odehrává se v protředí anglickém.
Literární puristé, zdaleka se OCHRÁNCI vyhněte!

25.11.2020


Světlo z pekla Světlo z pekla Eduard Fiker

Pane Fikere, tohle se Vám nepovedlo. Všechny klasické propriety jsou na místě (poklad, geniální zločinec a jeho protějšek), ovšem sestavené dohromady jsou naprosto k nečtení. Nuda a utrpení.

25.11.2020 odpad!


Morová sedmička Morová sedmička Eduard Fiker

Co si pamatuji, tak klasický rodokapsový Fiker. Skvěle rozehraný béčkový příběh, tajuplně detektivní. Tak skvěle rozehraný, že vlastně ani snad nejde ukončit - není tedy divu, že se to panu Eduardovi nijak uspokojivě nepodařilo...

25.11.2020 2 z 5


Armáda Armáda Miroslav Žamboch

No prostě BAKLY.... no prostě ŽAMBOCH... já nevím, má ještě cenu něco dodávat... po těch tisících přečtených... ne ZHLTANÝCH stránkách... kdybych ho nečetl, nic by se nestalo, ale ježto jsem ho četl, cítím se větší silnější, rozhodnější, akčnější, neporazitelnější... aspoň tedy jsem se cítil, KDYŽ jsem to četl.... pravda, povídky mají rozdílnou úroveň, jsou snadno zaměnitelné, ale jak říká klasik: "sere pes, je to prostě ŽAMBOCH, je to prostě BAKLY..."
Líbí se mi, co už tu kdosi psal, že souborné vydání povídek ničí kšefty některým "milovníkům knih" viz zdejší bazar a ceny u kolibří edice...

15.06.2020 4 z 5


Bojuj, nebo utíkej Bojuj, nebo utíkej Richard Stark (p)

Parker je tvrďák, Parkera mám rád. Četl a oblíbil "Návrat" i "Odplatu".
"Bojuj nebo utíkej" jsem před léty viděl v Levných knihách a neznal, nekoupil, prohloupil. Jak to vypadá, k sehnání už u nás není... kdopak se odhodlá Starka znovu vydávat?

10.06.2020


Drsný spasitel Drsný spasitel Miroslav Žamboch

Ééééé.... to jsem četl, ale o čem to je, už nevím... stejně jako si to už nepamatuju u libovolného Baklyho nebo Koniáše (což je príma, jelikož je můžu číst znovu!)... ale na rozdíl od těchto mě Drsný spasitel tolik nebavil...nezaujal... nezaháčkoval...zato znudil, to ano... holt i mistr Žamboch se jednou utne...

10.06.2020 2 z 5


Bez slitování Bez slitování Miroslav Žamboch

Bakly... Žamboch... pro nás, kteří jsme si tuto brutální dvojici oblíbili už v následujících románech není co řešit...Žamboch má nejen netuctové jméno, ale navíc je to i netuctový autor tuctových příběhů... těžko vysvětlovat...dostat řemdihem po hlavě je koneckonců také nepopsatelná zkušenost, ovšem na rozdíl od četby žambochovek ji už nikdy nechcete zopakovat... tak ano, jsou tu nablblá místa, dialogy se někdy opravdu nepovedly, zápletky jsou vystavěné mrakodrapy ze sirek ze stromů napadených kůrovcem... no ale, ono to jde!
Nepopsatelný drajv, popisy soubojů by záviděl i velký Robert E. Howard (pokud by rozuměl šermířsko hantýrce) a hlavně, jak už jsem kdysi o Koniášovi či Baklym v nějakém komentáři napsal: Žamboch umí stvořit HRDINU, oživit archetypální pravzor zakódovaný v nevědomí všech chlapů a patrně i žen (viz ostatní komentáře)... krví zbrocený, možná poražený ale neporazitelný, bojující s nepřáteli a svými vlastními démony, proporcemi, silou a nezranitelností nelidský, ale přesto tolik známý a blízký... jak to dělá, že tak umí, to ví jen pan Žamboch.... a k němu putuje respekt a díky věrného čtenáře...

10.06.2020 4 z 5


Ivanova válka: Rudá armáda 1939-45 Ivanova válka: Rudá armáda 1939-45 Catherine Merridale

Zaujala mě cena této knihy, která na různých antikvárních webech dosahuje závratných výšek. Tedy, to musí být dobrá kniha, když je tak ceněná!
Těšil jsem se na archivní zápisy, které mi umožní dostat se ruskému vojákovi opravdu pod kůži a projít s ním od Stalingradu do Berlína.
Ó ta vysoká očekávání, kolik už zkazila zážitků... každopádně, co čtu bych zahnal do škatulky "lepší průměr", nic neurážejícího, nic objevného, nic převratného. Nudný a dlouhý úvod jsem raději hned přeskočil. Kdo se pídí po detailech, zajímavostech, příbězích, bude spíše zklamán.
Čtu, čtu, ale asi nedočtu...
Dodatek: Od téměř strhujícího popisu bitvy u Kurska kniha nabrala zajímavějších obrátek. Nezbývá než opatrně doporučit.
Co mě na knížce zaujalo:
Podobnost SSSR s Orwellovým 1984. Propaganda a newspeak na tak vysoké úrovni, že nebylo prakticky možné zjistit, co se v zemi děje. Zbídačení venkované si opravdu mysleli, že žijí v nejlepší zemi na světě a divili se, jak můžou němečtí dělníci bojovat proti Vlasti socialismu - jak asi pak koukali, když dobyli bohaté Maďarsko, Rumunsko, Německo. Není divu, že pobrali všechno, na co přišli (včetně rozmontování továrních zařízení).
Ještě bych měl zmínit, že knížka v dostatečné míře reflektuje osudy tehdejšího ruského vojáka, maso do mlýnku, oběť ideologií a událostí, které nemohl nijak ovlivnit.

28.05.2020 3 z 5


To To Stephen King

Od zdi na mne tupě zírá, je to teda stránek síla... zpívám si občas s božským Karlem.
TO zakoupené a čtené v roce 1993. A já se tuze bojím, bojím, na co narazím, až se někdy pokusím číst ho znova. Už v dobách mého mládí jsem byl nadšen popisem života v městě Derry, děsil se při horrorových scénách, ale také pěkně nudil při dalších cca pěti stech stranách, popotahován Kingem kde se a za co se dalo... neustále přeskakování mezi bobtnajícími a hlavně NEKONČÍCÍMI dějovými linkami v závěru mě už přímo sr...štvalo.
Ano, pokud se opravdu jedná o Kingův majstrštyk, tak jedině proto, že zahrnuje vše nejlepší a nejhorší, co si pod Mistrovým jménem dokáže čtenář představit. Chtěl bych si TO přečíst znovu očima mých tehdejších naivních let, kdy jsem hltal prakticky cokoli čtivého... dnes bych mohl otevřít, přečíst, ale těžko dočíst...

02.04.2020 3 z 5


Lapkové Lapkové Tom Cooper

Groteskní? Nezdálo se mi. Ale chytlavé, velice, svou přirozeností a jednoduchostí. Hlavní hrdinové nejsou na první pohled sympatičtí, ale Cooper naštěstí umí prodat i druhý pohled a najít na každém něco, proč se zajímat, proč obracet další stránku. Přestože na první pohled trudní, navenek vyprávějící o lidském údělu zmaru a osamělosti, Lapkové možná vyprávějí o potřebě a existenci soudržnosti, která drží pavučinu lidstva pohromadě.
Nevím, jestli si Lapky přečtu ještě jednou, ale toto setkání stálo za to.
Potěšil mě konec, perla, která vystoupila ze vší předešlé bídy....

26.03.2020 4 z 5


Howard P. Lovecraft: Ten, kdo psal v temnotách Howard P. Lovecraft: Ten, kdo psal v temnotách Alex Nikolavitch

Ha!
Lovecraft spisovatel byl mistr narážek, pomalého budování děsu, plíživých a vědecky dávkovných známek rozkladu a stejně můžeme nahlížet na jeho životní dráhu - dokud jest tajemnem zahalena, je zajímavá pro badatele, vybízí k výkladům a dohadům.
Autoři se vydali opačnou cestou doslovnosti a zbytečně vynesli na světlo něco, co mělo raději zůstat skryto, čímž sice představili Mistra veřejnosti, ale zároveň ho, pro mne poněkud bezohledně, zbavili jeho kouzla. Proto nemohu knihu hodnotit kladně.

12.03.2020 1 z 5


Vítěz, který prohrál, generál Radola Gajda Vítěz, který prohrál, generál Radola Gajda Antonín Klimek

Radola Gajda aneb český Napoleon, o kterém dnes nikdo nic neví.
Jeho monumentálním vojenským úspěchům na Dálném východě je věnován pouze zlomek knihy. Větší část, bohužel pro mě ne tak zajímavá, pak popisuje jeho pád a cílenou snahu pánů Masaryka a Beneše tohoto muže, kterého pokládali za hrozbu pro ČSR, zničit. To se jim nakonec podařilo a jejich postupy měly daleko od fair play.
Je třeba jen podotknouti, že Radola Gajda nebyl žádný beránek, žádná bezbranná oběť, ani hrdina s čistým štítem... ale cílevědomý, sebejistý a sebestředný bojovník, zrozený pro bitevní vřavu....

11.03.2020 3 z 5


Pod kupolí Pod kupolí Stephen King

Přišel mi k svátu gratůlovat Olda... a věnoval mi novýho Kinga.
Tak úplně to zrovna nebylo, ale když mi přítel půjčoval bichli s názvem Pod kupolí, v duchu jsem si říkal, že toho užvaněného pobloudlého Kinga ani nedočtu. Je pravda, že před lety jeho knihy tvořily v knihovně objemnou sérii a dodnes se mi někde válí první vydání To, které si z nostalgie ponechávám, ačkoli nemám chuť ho znovu otevřít.
Proč ten úvod?
Otočil jsem hned u prvních kapitol. Můžeme si o Mistrovi myslet cokoli, například, že tam, kde je potřeba jedno slovo, řekne jich raději rovnou deset, ale jedno je jisté - když je v nejlepší formě, je opravdu Mistr vypravěč. Dejte mu do ruky malé město, přiklopte je kupolí a uvidíte, co s ním udělá.
Pod kupolí mi připadá jako esenciální King. Je tu všechno, co už někdy napsal, ale nevím, jestli lépe! Všechno pozitivní i negativní je tu v rovnováze a je třeba říci, že autoři dnešních thrillerů by se od Mistra stále mohli učit, jak budovat a dávkovat napětí. Výbuchy násilí jsou šokující a Mistr nešetří žádnou věkovou skupinu.
Oblíbíte si nějakou postavu? Za chvíli se jí zřejmě stane něco zlého a Vy u toho budete mít pocit, že se to děje Vašemu nejlepšímu příteli.
Mno, chybí mi ještě tak 100 stran do konce, už týden jsem se pořádně nevyspal, do práce chodím s krhavýma očima. Narážím do sloupů veřejného osvětlení. Ruce se mi třesou jako pravověrnému feťákovi, jak se mozek těší na další přesun do Chester´s Mill.
Prostě King.
King je mrtev, ať žije King.

06.02.2020 5 z 5