bee88maja komentáře u knih

Nesuď knihu podle obalu, říká se, ovšem nebýt obálek této série, nikdy bych se do čtení této literatury asi nepřiměla. Tohle byla pátá, kterou jsem si dovolila přečíst i se svým sebezapřením a cynismem pro romantické příběhy. Když porovnám obálky originálů a ty české, tak Wau, smekám před grafikem :). prostě Vás to "vcucne" na dané místo a není cesty zpět, tedy než zaklapnete knížku na straně cca 350.

Ovšem každá z knih romantických útěků, kterou jsem doposud četla měla něco, co mě oslovovalo, buď prostředí, jídlo, nebo příběh podobný tomu, co si člověk sám zažil. Jo představte si to, i cynik může mít romantickou minulost :D :) :)

Japonsko, mě odnepaměti lákalo svým klidem, rituály a uctivostí. a to jsem i díky tomuhle příběhu mohla letmo nasát, a touha znát své ikigai a potkat někoho, kdo má šibui, je o to silnější.

Pití čaje se povýší na level milion, když u toho pozorujete svou bonsaj, nebo alespoň svůj pracně sestříhaný fíkus. Svět fotografií, a nutkavá touha koukat na vše kolem sebe přes hledáček, jako "Kendy z Básníků"... :)))

Toliko romantiko v Tokio :) Arigato Julio Caplino :) :)

6 27.02.2023

A je tu další dobrodrůžo. Hory, sníh, horká čokoláda. Dá se tohle téma vyčerpat? Věříte na osud?

Knihy Julie Caplinové mne opravdu baví, a to nejsem obvyklý čtenář červené knihovny :)))

Děkuji za sněhem zavátou romantiku s kusem dortu a šálkem čokolády. O to víc se na cestu do Švýcarska těším. Kotlík fondue vždy připraven. Namazat běžky a jedeme !!! :)))

6 20.02.2023

I když jsem v minulosti z červené knihovny měla mžitky před očima, říkala jsem si: "takové klišé, jak to někdo může vůbec číst? "(blicí smajlík) :)

Julie Caplin ovšem použila dvě věci, které fungují i na drsňáky - jídlo a cestování.

"Drsnou holku" (co čte jen krimi,psycho,krváky) jsem tedy schovala do šuplíku, a vybalila jsem holku, co by procestovala svět a ochutnala co svět a jiné kultury nabízí, a když se k tomu přidá i trochu toho "erotična"... vrrrr. :D :) :)

Tohle byla třetí kniha ze série, do které jsem se ponořila, a zdá se, že ráda uteču i do dalších destinací - do Švýcarska, Tokia, Kodaně, Islandu, Skotska...atd

a možná mě to inspiruje a koupím si letenku, nebo sednu na vlak za vlastním dobrodružstvím :)

7 17.02.2023

Vědomí ztráty milované osoby je těžké a drásající. Vědomí, že se na tom nic nezmění, drásá a kouše ještě víc.

Cesta časem nezmění přítomnost, minulost ani budoucnost. Tak proč vlastně cestovat? Cestujeme, abychom změnili sami sebe, protože to je to jediné, co skutečně měnit lze. A každý z návštěvníků kavárny k tomuto momentu došel. Do pomalu chladnoucího hrnku s kávou skanulo nespočet slz. A i přes moře slz, uvnitř cítíte klid a lásku, a to mám na japonské literatuře hrozně ráda.

2 15.02.2023

Čtení této knihy bylo jako procházka alejí plnou rozkvetlých sakur. Zastavení se v uspěchaném světě, ve kterém není místo na jemnost a křehkost, kterou naše společnost vídá pouze prostřednictvím asijských filmů/seriálů, a vysmívá se jí (této křehkosti), jako neodpustitelné slabosti, kterou tato společnost netoleruje a potírá.

Kdo tuto lehkost považuje za nudnou, ten bude těmito knihami zklamán. Myslím, že knihy odrážejí v nás to, co je nám vlastní. Kavárna Funiculi Funicula u mne zarezonovala celkem slušně :) Takže už se těším, až se ponořím do vzpomínek, které by mohly vyblednout. :) :) :)

6 07.02.2023

Pohádka, která je plná vtipu, sarkasmu. Nápaditost tomu prostě nechybí, kdo viděl film, může si touto knihou připomenout jednotlivé scény. Kniha je plná poznámek/vysvětlivek a ilustrací, takže o zábavu není nouze. Hodně jsme se u čtení nasmáli.

02.02.2023

Japonský styl mne prostě baví... jak pomalu plyne. Děj se rozbaluje jako okvětní plátky sakury. Myslím, že téma cestování v čase bylo mile uchopeno. I pár slz ukanulo do pomalu chladnoucího hrnku s kávou... Aligato minulosti, budoucnosti i přítomnosti. :)

13 28.01.2023

Příběh, který mne odnesl do jiné doby, do jiné krajiny, na pozadí nejen války odehrávající se v málem domečku, v Tokiu, v Japonsku.

V mysli se stále vracím na místa, která mi utkvěla v paměti, ať už kvůli prožitku, lidem, vůni. Odnáším si je sebou uvnitř svého srdce.

Suvenýry ke kterým se dotyčné vzpomínky vztahují, ukládáme do "pokladnic", chceme si je udržet, aby se nezapomnělo.

Přesně tohle ve mne tato kniha vyvolala, vzpomínky na vlastní "malý dům", který jsem nikdy neměla.

Asijská literatura mne ohromuje, respektive mne vždy zasáhne na tom správném místě. S citem, s veškerou kultivovaností, která je pro asijskou literaturu, tolik typická. Miluji tu procítěnost a hloubku. Děkuji Kjóko Nakadžimová a Miriam Jelinková, za překlad.

8 20.01.2023

Velké "grand" finále. Temno se čeří v moři dobra. Nechybí tomu napětí, obrazotvornost, doplněno fotografiemi, které mají navodit příslušnou atmosféru. Příběh Vás pohltí.

Ovšem za mě: Nejspíš jsem čekala trochu více "mrtvol", trochu více smůly, trochu více toho temna, kterého se všichni báli. Ale je to literatura pro děti a mládež, takže jsme se asi v tomto ohledu drželi při zemi, nemám pravdu pane Riggsi?

Možná bych měla přestat číst knihy, kde je toho temna až moc, a pak nebudu od všech knih očekávat více "mrtvol" a zvyknu si i na ty happy endy !!!! :)

2 16.01.2023

Bojíte se rádi? Cosi temného za okny, každý večer. Vítr kvílí, strach sílí. Duchové v temných koutech čekají. Viktoriánská Anglie. Zachumlat se pod peřinu a pustit se do 6 "hororů", byl skvělý nápad. Tato antalogie je pro milovníky strachu a anglického šera a plískanic, to pravé ořechové. Kouzlo 19.století. Za doprovodu svitu svíček, ti šťastnější z vás v přítomnosti praskání dřeva v krbu. A trochu se bát. Je ten správný čas. Čas Vánoční....Štědrý den byl blízko, a už je na míle daleko. Za rok zas, pojďme se trochu bát.

7 09.01.2023

Ups, tak jsem to udělala znovu. Milovník krváků si opět otevřel slaďárnu. Z nostalgie ke vzpomínkám, které mám na Irsko, jsem tento titul slupla jako malinu. Spojení vaření a krásných míst byl paní Caplinová opravdu dobrý tah. Na mne to vcelku funguje :D nejspíš budete jedinou autorkou, které v rámci úcty k romantice dám šanci :D Jo je to přitažené za vlasy v mnohých místech, ale proč si nedopřát i trochu toho milého, žhavého?...vrrr. :)
Knihy jsou bránou ke snům a je vcelku jedno co čtete, může to ve vás vyvolat různé pohnutky a mi tento titul připomenul, že se do Irska chci vrátit. Děkuji Julie :)

8 07.01.2023

Některé knihy by si zasloužily hvězdiček 6 nebo i 10. Kocour, který zachraňoval knihy k takovým bezesporu patří. Při čtení jsem si vzpomenula na Malého prince, když jsem ho četla poprvé nechápala jsem a přišel mi jako hloupá knížka, ovšem když jsem Malému princi dala druhou šanci v dospělosti, byla jsem uchvácena kolik krásných myšlenek je možné do knihy vepsat. Myslím, že Kocour se v našich končinách nesetká s takovým úspěchem jako v Japonsku, nebude vlastně "pochopen", asijská literatura má totiž specifickou hloubku, a své tempo. Filosof ve mně se zamiloval, Snílek ve mně je ohromený...

Poslední dobou mě fascinují autoři, kteří dokáží napsat příběh s přesahem, který je mnohem víc než příběhem, který Vám probudí fantazii k životu. Kocour je pro mne druhým Malým princem. Probouzí ve Vás i to, na co se v dnešní době dost zapomíná a za to autorovi patří hluboké děkuji. "Arigatou pane Nacukawa" :)

6 06.01.2023

Bylo mi doporučeno, že bych měla krom krváků zvolit i jinou literaturu. Tak jsem zkusila červenou knihovnu. O této autorce většina pěje chválu, tak jsem to zkusila a... Už vím, proč tuto literaturu běžně nečtu, jelikož je to tak nereálné, že se Vám zasteskne, proč to tak v životě nechodí. Musím však uznat, že erotické scény stály za to a příběh ze světa jídla a dokonalých bytostí byl sympatickým zpestřením zimních večerů. aaaa dala bych si dort !!! :D

8 05.01.2023

Má každý svého vnitřního Lucifera? Nebo si jen hrajeme na svaté? Jak moc se necháváme ovlivnit okolnostmi, sociálním prostředím, společností? Kdo má morální kredit odsuzovat zlo jako něco nechutného? Pohoršovat se nad brutalitou, kterou páchá lidská bytost, je jednoduché, ovšem opravdu jste si jisti, že za určitých podmínek byste nebyli stejných brutalit schopni? Co takhle kdyby někdo zabil vaše nejbližší, co takhle kdyby Vás někdo zneužil? Stále ledově klidní? Chm, tak v tom případě smekám anebo lépe řečeno, co skrýváte? Něco tam bude, něco tam vždycky je. Strach? Hrdinství? Emocionální mrtvo?

Za mne kniha, která mi pomohla mnohé pochopit. I zdánlivě nepochopitelné. Chce to jen určitou míru soucitu, empatie, humanismu. I když to pak vede k dalšímu zlu, pochopitelně.

Tolerance zla je těžký hřích a myslím, že s tímto hříchem se potýká 99% z nás. Může za to humanismus? Hlavně si prosím, nehrejme na svaté, všichni tak trochu tomu zlu pomáháme, ať už vědomě nebo nevědomě, ze strachu, lhostejnosti nebo z jiných pohnutek....

To bylo hnusný, já vím, ale nemůžu si pomoct, to samo :D :D :D to Lucifer :) ve mně.

6 03.01.2023

Jak uchopit obsah této knihy? Z mého úhlu pohledu by měla být povinnou výbavou pro neznalé československé historie.

Pochopila jsem řadu souvislostí, do kterých nás žádné hodiny dějepisu nezasvětili. Přitom z čeho vzniká národní hrdost? Proč jsme toužili po svobodě, proč nám ji dali a pak několikrát vzali? Proč se historie tak dramaticky opakuje? Protože neznáme vlastní historii. Jsme odsouzení stejné chyby opakovat? Při čtení mrazí, obzvlášť závěrem, kde autor zmiňuje jak k událostem z jeho vlastní zkušenosti došlo.

Připomíná mi to dnešní dobu, kdy skoro nikoho nezajímá, co bylo. A proto se nelítostně zejména politicky řítíme do dalšího průseru. Třeba jsem jen zbytečně moc pesimistická.
Ovšem ta podobnost a agitace je věru šílená!!! Zaslouží si národ svobodu, když o ní nebojuje a nepečuje?

Knihu zařazuji do klenotů literatury, neboť co je víc, než vědomí a znalost vlastních kořenů a historie.

7 31.12.2022

Sáhnout po "Keplerovce" není nikdy chyba. Jen by mě zajímalo, kolik lidí musí ještě zemřít, aby ten příběh dával ještě nějaký smysl? Aby Vás zajímalo, co bude dál....
Anebo ty zázračné útěky z hrobníkovy lopaty, ty tu preciznost napětí trochu kazí. Akční je příběh dost, tuším v budoucnosti filmové zpracování. Ovšem u mě favoritem série Pavouk opravdu nebude. :)

6 29.12.2022

Podle této kuchařky pečeme banánový chlebíček a lepší jsme zatím neochutnali. A brambory s tvarohem jsou u nás taky stálicí. Další recepty průběžně zkoušíme a ani jeden recept nebylo sáhnutí vedle. Za nás tedy skvělé oživení kuchyně, pokud máte chuť trochu experimentovat :)

1 19.12.2022

Z kresby jsem byla tak nadšená, že jsem si knihu koupila. Přečteno máte sice za 3 minuty, ale to milé z této knihy ve Vás může rezonovat mnohem déle. Tuhle knihu zařazuji do arzenálu všeho milého, co se mezi lidmi tzv. dospěláky ztrácí. Až mi bude smutno, tahle kniha mě zase zahřeje u srdce, a za to autorovi děkuji.

1 19.12.2022

Chcete-li sestupovat a objevovat bohyni, a nemáte ponětí, kdo byl Gilgameš nebo Bohyně Iškar, tak se budete trochu ztrácet. Bohyně sem, bohyně tam, bratři, sestry, manželé, manželky, otcové i matky. Spletitosti, které jen tak nerozmotáte. Ovšem pakliže se ve starověkém božstvu orientujete a máte načteno i literaturu dávnověků, tak Vás kniha obohatí, respektive naleznete svůj dílek do skládačky, jak k celistvosti a vnitřní svobodě dojít. :)

1 13.12.2022

Prokletým básníkům vzdávám hold. Jak rozežraná duše do morku myšlenky a pocitu, tak vznášela bych se, kdybych měla chuť obrátit list a přestat ty niternosti rozdrásané číst.

Umět francouzsky pustila bych se do originálů, zejména Francis Giauque, ten byl mé bytosti schopné zemřít nejblíž. Svým vyjádřením: "Plivnutím Bohu do ksichtu" si mě získal na plné čáře.

Překlad má vždy svůj podíl "viny" na úspěchu knihy. Bohužel nemohu víc hodnotit, když neumím francouzsky víc jako úvodní frázi první lekce francouzštiny pro samouky "Bon Jour Messie Picard". :)

30.11.2022