bdolezalka komentáře u knih

Kniha se mi líbila, čtivě napsané, jen mi přišlo, jako by se autorce nechtěla už dopisovat, v půlce příběhu to utne a konec shrne do jedné strany epilogu. Je to škoda, celou dobu jsem doufala, že se dočtu nějakého vývoje postav a příběhu, který bude do sebe pomalu zapadat až vyústí v konec popsaný v epilogu. Kniha má pouhých 164 stran. Občas se mi stane, že si u čtení říkám, že kniha mohla být o 50 stran kratší a příběhu by to neubralo, tady si říkám opak.

2 29.09.2022

Musím říct, že tento druhý díl mě mírně nudil, až ke konci dostal trochu spád. Připadalo mi chvílemi, jakoby panu Niedlovi docházela inspirace, neustále se opakující vzpomínky, zbytečné dialogy......uvidíme, jak se děj bude vyvíjet dál a jestli dostane tato série takový spád, jako měly Rytíři z Vřesova nebo Hynek Tas z Boru.

2 18.08.2022

Žítkovské bohyně na mě velmi zapůsobily, a proto jsem se nemohla dočkat této knihy, u které jsem si vzhledem k výběru tématu byla jistá, že to bude BOMBA. Bohužel se tak nestalo. Možná jsem měla jen přehnaná očekávání. Měla bych tři hlavní výtky. Jednak jsem toho názoru, a už to tu zaznělo, že pokud někdo píše historický román, specielně v tomto případě se spíš jedná o kombinaci románu a dokumentu, mělo by být čtenáři trochu srozumitelné, kde se jedná o fakt a kde o fikci. Tučková zde mísí holá fakta, inspiraci historií a čistou fikci. Kde ovšem ta inspirace historií končí a začíná fikce, si čtenář musí v mnoha případech zjistit jinde. Autorka sice na závěr knihy podává vysvětlení, ale dle mého názoru není dostačující. Druhá výtka se týká stylu psaní. V knize se střídá vyprávění osob různého věku a postavení, přesto téměř veškerý text působí, že ho vypráví jedna osoba. V tohto ohledu musím vzpomenout Zuzanu Dostálovou, která ve své knize Soběstačný bravurně napodobuje řeč dítěte, puberťáka a dospělého, čímž dává knize obrovskou autenticitu. Tento um u paní Tučkové naprosto chybí. Třetí výtka se týká osoby Leny Langerové. Že spousta autorů dohání nedostatek nápadu tím, že přiřazuje hrdinům drsné osudy, nad nimiž se má čtenářům tajit dech a občas ukápnout nějaká ta slzička, se stalo už tak nějak folklórem. Myslím si ale, že autorka formátu paní Tučkové to nemá zapotřebí. Nicméně i ona vsadila na tuto kartu a troufám si říct, že to trochu přepískla. Kdyby přisoudila postavě trochu obyčejnější příběh, nemuseli jsme se neustále brodit v jejích splínech a sebelítosti, kniha mohla být o min. 50 stránek kratší a rozhodně by jí to prospělo. Z celé knihy mám trochu pocit, že je zde tlačeno příliš na pilu, na to, aby vzniklo nezapomenutelné dílo, nicméně právě proto působí místy trochu křečovitě. Každopádně aby to neznělo jako bezmezná kritika, Bílá voda určitě stojí za přečtení, má očekávání splnila ale tak na půl. Je to asi jako když vám jedničkář a pětkař přinese domů trojku, u pětkaře jásáte, ale u jedničkáře jste zklamaní.

18 31.05.2022

Příběh o tom, jak to mají některé děti strašně těžké. Velmi oceňuji schopnost autorky vyprávět jazykem 11ti letého dítěte a vyjádřit to, jak takový kluk vnímá svět. Jak postupně Štěpán vyspívá, mění se i jeho styl vyprávění a způsob vidění světa, tudíž je kniha velmi autentická. Štěpán je sympaťák, rychle si vás získá a vy mu nepřestanete celou knihu držet palce. A ještě něco bych chtěla říct, paní Dostálová umí psát tak, že jsou z knihy cítit emoce jednotlivých postav, smutek, radost, odhodlání. Toto je dar, který postrádám například u paní Lednické nebo u paní Tučkové, obě dámy píší naprosto precizně a jejich knihy jsou skvělé, ale i přes sílu témat, kterými se zabývají, mě nedokázaly tak zasáhnout jako tento obyčený lidský příběh.

10 02.05.2022

Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla na autorův květnatý styl psaní, ale za chvíli už jsem ho brala jako samozřejmost. Tu jednu hvězdu jsem strhla za až přílišné zabíhání do detailů, které nejsou dle mého nározu vůbec podstatné a obyčejný čtenář je stejně brzy zapomene. Tyto detaily zbytečně ubíraly knize na čtivosti a naopak přidávaly na těžkopádnosti. Jinak ale doporučuji přečtení.

3 02.05.2022

Kniha je velmi čtivě napsaná, nepostrádá spád, napětí, nezabředává do zbytečných popisů, dialogy jsou svižné, citování z bible je tak akorát. Dle mého názoru by dneska hravě strčila do kapsy kde jaký best seller. Moc se mi líbilo, že se autor nějak nevyžíval v krutosti tématu jako takového. Pokud se tedy někdo bojí knihu číst, protože si nepotřebuje neustále zakrývat oči při sálodlouhých popisech vykloubených údů apod., nemusí se bát. Toto je totiž přesně ten důvod, proč já jsem se knize tak dlouho vyhýbala (stejně jako filmu). Zdaleka to tedy není tak strašné, i když samozřejmě se tomu nelze vyhnout.

9 02.05.2022

Jedním slovem pecka! Je to v podstatě kombinace krimi, filozofie a historie. Přiznávám, že někdy bylo na mě až moc popisu a v některých pasážích jsem se občas trochu ztratila a musela si je přečíst znovu, ale to nic nemění na tom, že kniha je skvělá a něco v člověku zanechá. Doporučuji přečíst a hlavně se nenechat odradit, chvíli trvá, než se člověk do knihy začte.

9 22.03.2022

Tak budu asi taky trošičku za exota, ale na pět hvězdiček to u mě není. Určitě se jedná o kvalitní knihu, historicky precizní dílo a paní Lednická určitě umí psát, o tom žádná, ale snad tím neustálým přeskakováním od jedné postavy k druhé na mě kniha ve finále jako celek nějak nezapůsobila. Nedokázala jsem se ani s jednou postavou sžít. Když už se to začalo dařit, šup a k jiné postavě. Proto tu poslední hvězdičku nedávám. Za mě tam zkrátka chybí to, co vás nutí nepřestávat se čtením, i když se vám klíží oči, to, proč je člověku líto, že už je příběh u konce a nejraději byste, aby měla kniha ještě dalších min. sto stran. Pokud však vyjde třetí díl, určitě si ho přečtu.

7 21.02.2022

V 60. letech dvacátého století byly USA demokratickou zemí a u nás vládla totalita. Nejsem si ale jistá, jestli by ten náš život za železnou oponou černé hospodyně v té době za ten svůj nevyměnily. Je pro mě absurdní považovat někoho za méněcenného a zároveň mu dát k péči své vlastní děti, nechat se ho dotýkat všech předmětů v domáctnosti včetně jídla, ale zároveň si o něm myslet, že trpí nakažlivými nemocemi......... Kniha je opravdu velmi čtivá a poutavě napsaná. Vadila mi na ní ale právě ta černobílost. Těžko si lze představit všechny černé hospodyně jako milující chůvy se srdcem otevřeným pro bílé caparty, které vychovály. Všude jsou lidi hodní a zlí, tak tomu zcela jistě bylo i mezi černými hospodyněmi Zatímco mezi bílými paničkami se vyskytne celá škála charakterů, hospodyně jsou líčeny jako ctnost sama, a když už se dopustí nějakého toho hříchu, vina po nic steče jak po neoprenu. Pasáž po vydání knihy paní Skeeter se trochu vleče, ale jinak má kniha spád a utekla jako voda. Osobně v ní nevidím nějak ohromné dílo a myslím si, že na úspěchu jí přidává hlavně téma samotné, ale určitě stojí za přečtění.

11 21.02.2022

Ačkoliv je pan Niedl můj oblíbený autor, tak tady jsem se do knihy ne a ne začíst.....když už jsem se trochu začetla, byl skoro konec. Přišlo mi to protnuní příběhů překombinované a dost neuvěřitelné. Nicméně hodnotím kladně popis toho, jak se bojovalo na moři, něco nového jsem se v knížce určitě zase dozvěděla.

1 21.02.2022

Pan Niedl patří k mým oblíbeným autorům, ale tady musím říct, že jsem u hodnocení trošku na rozpacích. Hrdinové pana Niedla jsou vždycky trochu nadpozemští a jejich dobrodružství poněkud barvitější, ale zde bych řekla, že autor malinko přestřelil. Nemám problém s povahou hlavního hrdiny, nemusí to být vždycky snůška všech ctností, ale jeho zážitky jsou už hodně neuvěřitelné. Kniha zbytečně moc pospíchá, než se stačí pořádně rozvinout příběh v jedné zemi, už se žene do další, ale zároveň se situace v každé zemi ve své podstatě stále opakují. Každopádně kniha se čte sama, má spád a napětí.

25.01.2022

Smutný příběh o tom, jak alkohol dokáže ničit životy a jak lidé, kteří mu propadnou, ničí nejen svoje životy ale i životy lidí kolem. V knize je ukázáno mnoho podob alkoholu, jedněm přináší obživu, druzí ho konzumují jen příležitostně při společenských událostech, další jsou sice pěkní "ožungři", ale stále jsou schopni fungovat a chodit do práce, až po tu krajnost, kdy člověk alkoholu zcela propadne a nechá se jím zabít. Kniha byla poměrně dost popisná, což je vzhledem k době jejího napsání naprosto normální. Pan Zola dokáže popisovat velmi barvitě a skvěle vystihnout ducha situace a celé doby. Občas jsem se musela i smát jeho černému humoru, například alkoholický třas v ruce "jeho ruka tančila čardáš" atd. Hlavní hrdinka mi byla sympatická a celou dobu jsem jí fandila a doufala, že se dokáže sebrat. Nicméně nedokázala jsem cítit nad jejím osudem lítost, stále jsem měla pocit, že se celou knihou nese názor, že každý je svého štěstí strůjcem a je jen na něm, jak naloží s kartami, který mu život rozdává.

4 16.01.2022

Nejraději bych dala panu Niedlovi o jednu hvězdu méně za tu tyranii, které se na svých příznivcích dopouští vydáváním tak krátkých knih! Vidím však v tomto roce vydání pokračování s názvem Železná rukavice, tak to neudělám.:-) Nicméně zpět ke knize. Pan Niedl opět nezklamal. Příběhy se sice trošku opakují (třeba o hanebné dívce zpřístupňující hrad nepříteli hradího pána), ale pokud čtete knihu, u které jen nemile sledujete, jak se blížíte k poslední stránce, tak musíte dát plný počet, protože takto by to zkrátka mělo být.

9 11.01.2022

Zajímavá sonda do života a duší lidí, kteří žijí jiný život než drtivá většina z nás.

6 05.01.2022

Velké zklamání a jen s nechutí jsem se donutila knihu dočíst a to především kvůli naprosté antipatii vůči autorce. Kniha jako taková mi nepřijde dobře napsaná, když pominu opakující se pasáže, tak nechápu, že důvodem vzniku knihy je pomoc lidem, kteří se potýkají s nadměrným pitím, ale boji s alkoholem je v ní věnována sotva půlka, zbytek je v podstatě takové vztahové drama skládající se z neustálých autorčiných emočních výlevů vůči manželovi a i vůči celé rodině. Po celou dobu četby jsem jen nevěřícně kroutila hlavou nad tím, jak autorka neustále vidí chyby v druhým a obviňuje je ze všeho možného. Vrchol pro mě byl, když si postěžovala i na svojí maminku, jak jí na štědrý den, který si konečně chtěla jako abstinentka užít, naložila spoustu práce, že byla večer unavená. Za mě naprosto mimimální sebereflexe a uvědomění si toho, jak strašně ničila životy celému okolí, autorka pro mě z toho vychází jako sobecká nevyrovnaná hysterka. Představuji si sama sebe jako závislou na alkoholu a moc nevím, čím by mi tato kniha měla pomoci, snad jen tím, že autorka v ní závislost překoná, ale tak rychlým a bezproblémovým způsobem, že se mi tomu až nechce věřit. Nicméně toto nemohu a nechci soudit. Problematice závislosti na alkoholu je potřeba se věnovat a pokud komukoliv závislému autorčiny aktivity pomůžou, tak tyto aktivity měly smysl a splnily svůj účel. Za to paní Duffkové tleskám a děkuji jí.

7 01.01.2022

Moc se mi kniha líbila. Jednak měla spád, a pak i tak akorát stránek, aby se děj nezačal vléct a člověk neměl pocit, že je příběh trochu jako nastavovaná kaše. Jedná se o silný příběh jedné silné ženy a narozdíl od Podbrdských žen se mi líbilo, že se autorka nesnaží líčit děj za každou cenu depresivně a nenechá hlavní hrdinku "kňourat" nad běžnými činnostmi jako je například krmení domácího zvířectva atd. a nutno podotknout, že zde by měla k nějakému tomu zakňourání sakra důvod. Anna však dokáže brát život takový jaký je a vidět na něm především to pozitivní, a to se mi na ní líbilo především. Myslím, že kniha stojí za přečtení hlavně pro ty z nás, kteří mají tendenci lamentovat nad každou pitomostí, i když objektivně vzato jim chybí "velké kulové". :-)

14 30.12.2021

Knihu jsem si koupila na základě vysokého hodnocení, ale byla jsem poměrně zklamaná. Celkově je námět knihy skvělý, ale místy trochu nudný a zbytečně popisný. Proč se autor neustále zabývá popisem učení žonglování, složením denního meny, popisem představení, například v Persii dostává šáh darem cennou vázu a je na ní popsaný snad každý kamínek, když hrdinův přítel běží vysněný závod, popisu závodu je věnováno celých patnáct stran atd. atd. Posledních 150 stran už jsem se nemohla dočkat, až dočtu do konce. Škoda, kdyby měla kniha méně hluchých míst, mohla být mnohem poutavější, protože, jak jsem psala výše, námět a samotný příběh je skvělý.

4 28.12.2021

Napíši komentář pouze k této z posledních knih série o Michalu Dabertovi. Pan Niedl patří k mým oblíbeným autorům, a kdybych nečetla tolik knih od něj, tak dám ještě o hvězdičku víc, ale tato celá série byla trošku slabší, a to především tím, že se stále po celou sérii opakuje tentýž scénář. Závěr série patří k nejlepším, zde se jedná o opravdu pěknou detektivku.

1 28.12.2021

Kniha o historii brněnského textilního průmyslu. Nečetla se úplně snadno, mnoho jmen, ve kterých jsem se ztrácela, ale rozhodně pro rozšíření obzoru velmi přínosné.

2 04.11.2021

Téma odsunu Němců je pro nás stále velmi citlivé a záměrně ho z naší mysli vytěsňujeme. Proto jsem se rozhodla si knihu přečíst. Nemůžu říct, že by mě jako taková až tak chytla, nicméně se četla dobře a byla pro mě poučná.

4 04.11.2021