Bara-ova komentáře u knih

Kniha přečtena loni v zimě, a jak tak sedím u odpoledního kafe a koukám skrz okno na typicky zimní oblohu nad horama, úplně se mi po ní zastesklo:-)
Gösta je sympaťák takového toho uvěřitelného typu, s normálními lidskými chybami a radostmi i strastmi, byť se mu i zrovna dějou méně uvěřitelné, resp.neobvyklé věci. Několik dalších sympatických postav, úplně snové popisy prostředí a krásný jazyk.
Perfektní, pomalu plynoucí severská romance, z jejíchž stránek můžete přímo cítit tu pichlavost krystalizujícího ledu v zamrzajícícm jezeře, onde opravdovou poctivost charakterů postav a postaviček a něco velikého nad tím vším.

3 14.01.2017

Co do míry čtivosti zasluhuje ocenění za (znovu)objevenou myšlenku, že ani kniha populárně-naučná nemusí čtenáře zásobovat jen suchopárnými daty a nesrozumitelnými názvy.
Dějiny Anglie se čtou příjemně, text je živý, přístupný, líčí dějiny země poutavě jako příběh, resp. řadu příběhů. Zároveň ve mně ale zanechaly dojem, že je zde historie vylíčena poněkud eklekticky a ne vždy nezaujatě.

3 02.10.2015

Milé oddechové počtení. Jasně, v kontextu díla obou autorek je to asi jako srovnávat třeba Leonardovu Poslední večeři s jeho skicami a náčrty, ale ostatně na nic jiného si kniha nehraje.
Krátké práce Austenové jsou příjemným obohacením náhledu na autorku, jejíž díla se jinak zpravidla berou tak vážně. Překvapí tím, jak jsou "jiné" oproti jejím dospělým, velkým dílům, mnohem hravější a ztřeštěnější, přesto nepostrádající pointu a autorčin typický rukopis. Trochu se jim vymyká delší fragment "Catharine neboli altánek", který je již bližší pozdějším pracím, jistě by bylo zajímavé, jak by byl pokračoval, kdyby jej autorka neodložila.
Oproti tomu mě Charlotte Brontëová Hledáním štěstí nijak nepřekvapila - byť je to samozřejmě rané dílko, mám pocit, že typické rysy autorčina psaní jsou patrné už tady (kromě samozřejmě oněch rozbouřených vášní dospělých příběhů). Vzpomínky na sestry asi nelze po stránce literárních kvalit moc hodnotit, jejich cena spočívá v něčem jiném.
Celkově příjemný relax a pro fanoušky obou spisovatelek zajímavé doplnění. Jako první a jediné reprezentativní čtivo jak od Austenové tak od Brontëové bych ovšem nedoporučila, výsledný dojem by mohl být zkreslený ke škodě obou autorek.

15.09.2015

Slabé...v doslovu je vyzdvihnuto dokončení L.Oultonové, charakterizované například tím, že autorka "dokázala plynule navázat a dodržet dobové reálie. Nezměnila se slovní zásoba ani používané výrazy...", což je ovšem past na čtenáře, jelikož byť se s řečným moc polemizovat nedá, autorský styl Oultonové nemá s jazykem Austenové společného nic, kromě toho výše uvedeného - úplně jiná větná stavba, chybí košatost jazyka, ironický nadhled a spiklenecké pomrkávání na čtenáře v pozadí, v důsledku čehož se čtěnář/ka v okamžicích, které patrně měly být (a u Austenové spolehlivě jsou) romantickým vrcholem příběhu, cítí mírně trapně...
Zkrátka místo chytře napsaného románu se sociokulturním přesahem a vší dobovou parádou se vám dostane průměrné červené knihovny, a nic na tom nezachrání, že linii příběhu autorka dodržela podle nástinu Austenové.
S oběma dalšími romány dokončenými jinou autorkou než samotnou Austenovou, jež u nás vyšly, nesrovnatelné.
Chcete-li si přečíst důstojné pokračovaní rozepsaných Watsonových, doporučuji mnohem zdařilejší pokus Mladší sestra.

Ve zkratce:
"nenadchne - neurazí", ale zklame...

1 12.09.2015