babystar
komentáře u knih


Vtipný romantický příběh na téma "všechno zlé je k něčemu dobré". Zrada přítele přiměje Annie "překopat" svůj život.
Z deprese z rozchodu i ztráty zaměstnání ji dostanou dobré kamarádky a také náhodné setkání na kouzelném Mauriciu. A jak je u romantických příběhů zvykem dočká se i šťastného konce v duchu Hollywoodu.


Další autorčina vydařená kniha. Příběh s vtipnou zápletkou o překonávání překážek. Ztratit možnost vidět lidské tváře je pro portrétistku jistě velký problém, ale Sadie nad svým dočasným postižením nejen zvítězila, ale změnila svůj postoj k životu, k lidem i rodině, a dokonce získala životního partnera. Ve své podstatě velice optimistická kniha se zajímavým autorčiným doslovem. Na romantickou literaturu to byla pro mne i kniha poučná. O existenci takové obličejové slepoty jsem totiž vůbec nevěděla. Doporučuji.


Detektivní příběh, v němž soukromá vyšetřovatelka Kinsey Millhoneová pátrá po ženě, která beze stopy zmizela před čtyřiatřiceti lety. Nejde o žádný dechberoucí krvák. V kapitolách, v nichž se střídá minulost a současnost, jde o ukázku postupu vyšetřování a postupné odkrývání toho, co hlavní aktéři dělali v r. 1953, i o ukázku jejich charakterů. K sérii, kterou jsem četla kdysi dávno, jsem se vrátila díky čtenářské výzvě a i teď se mi líbila.


Poslední (osmý) příběh Zuzany Wilder odehrávající se na střídačku na Tenerife a v Praze, kde se Markus "zapletl" do vraždy českého lobisty a Zuzana zjistí řadu věcí, o nichž neměla potuchy. Zuzana byla opět občas "na facku" a závěr příběhu, vzhledem k tomu, že to zatím nevypadá na nějaké pokračování, mne opravdu neuspokojil.


Sedmý díl příběhů Zuzany Wilder se odehrává převážně v Česku - v Praze a na hradě Záhoří, což je krycí jméno pro hrad Veveří, který se tyčí nad Brněnskou přehradou. Je to příběh o opětované i neopětované lásce a o tom, že zoufalí lidé dělají špatné věci. Tentokrát mi Zuzana připadala jako rozmazlené děcko, které stále kňourá a ke všemu ještě "chlastá".


Šestý díl příhod Zuzany Wilder na Kanárských ostrovech. Zuzana se ocitne mezi zaměstnanci zdánlivě prosperující firmy, kde jsou všichni na první pohled aktivní a zapálení pro rozvoj firmy, ale pod povrchem bublá zlo, které vede ke čtyřem vraždám. A Zuzana jim přijde na kloub. Díky bohu, že jsem nikdy nepracovala ve firmě, kde by se každý klepal strachem, aby se na něho šéf škaredě nepodíval.


Pátý příběh Zuzany Wilder z Kanárských ostrovů nás zavede do prostředí umělců všeho druhu, když se v době uměleckého festivalu stanou dvě zdánlivě nesouvisející vraždy. Nečekají nás žádné hrůzy a drasťárny, ale jen různé lidské příběhy z bohémského prostředí.


Čtvrtý příběh Zuzany Wilder z Kanárských ostrovů tentokrát rozvíjí pořekadlo "pod svícnem bývá tma". V tomto příběhu nejde o žádnou vraždu, ale o velké tajemství. Zuzana je ohrožována, neví kým a neví proč, málem se zaplete s fešným bodygardem a seznámí se s podivnými existencemi na ilegální technopárty.


Třetí příběh Zuzany Wilder z Kanárských ostrovů tentokrát na téma- "lež má krátké nohy". Parta bývalých spolužaček z Prahy absolvuje wellnes pobyt v horách jednoho z ostrovů, kde dojde ke dvěma podivným úmrtím. Zuzana, která trpí hladem a touhou po domově a chutné krmi, neodolá a pátrá po tom, proč dvě klientky sanatoria zemřely. Ovšem strkat nos do cizích záležitostí se jí málem nevyplatí. Příběh není bůhvíjak napínavý, ale čiší z něj autorčina láska ke Kanárským ostrovům a k dobrému jídlu. Doporučuji jako antireklamu na "hubnoucí" pobyty.
.


Kniha se četla dobře, ale vadilo mně několik věcí.
1. Mnoho odkazů na minulé děje. Hledala jsem a našla jsem dřívější knihu se stejnou vyšetřovatelkou s názvem Slepý dům.
2. Pachatel byl nejen psychopat, ale musel být i kouzelník.
3. Děj byl poněkud překombinovaný. Ono někdy je méně více.


První ze série příběhů Zuzany Wilder z Kanárských ostrovů na téma: Vražda zlatokopky, aneb, tak dlouho se hledá bohatý ženich, až se ucho utrhne....Musím se přiznat, že jsem se dlouho autorčiným knihám vyhýbala, až čtenářská výzva (6. kniha na 3. polici) mne přinutila k četbě, a jsem mile překvapena. Četlo se to dobře, člověk se seznámil i s životem v exotické krajině očima našince. Ihned se pouštím do dalšího dílu.


Další příběh hraničního inspektora Plischka, který musí po prusko-rakouské válce v r. 1866 udělat pořádek ve svém novém působišti v Broumově. Odhalí informátora pašeráků, pochytá pašeráky dobytka, usvědčí zlodějku a najde vraha mladého kolegy. No a za dobrou práci je odměněn přeložením kdovíkam. Z knihy na nás opět dýchne atmosféra maloměsta za starého mocnářství.


Humorný příběh o tom jak si najít partnera. Na můj vkus je v něm sice příliš mnoho alkoholu, ale zachraňuje to, že se odehrává v mém rodném městě.


Příběh o tom, že osudu neujdeš. Příběh z Jihoafrické republiky o Zoe, která po úrazu ztratila paměť, je ukázkou toho, jak trauma z mládí ovlivní osobnost člověka. I když celou dobu bylo jasné, jak příběh skončí, přesto byl konec něčím nečekaný. Třetí příběh žen z rozbitého výtahu (1. Já a ty navždy, 2. Fakt šílená jako já).


Tentokrát se nezařadím mezi většinu komentátorů. Podepsala bych komentář Saturky. Hlavní hrdinové mne nebetyčně štvali. Občas jsem měla chuť je vyfackovat. Hana nebyla schopna řádně komunikovat a i když chtěla Davidovi pomoci, vlastně mu vše ještě zhoršila. David je snůška kladných i záporných vlastností, které se mezi sebou melou. Na mne byl příběh příliš politický a všelijak propletený, že jsem ani vše nechápala (nebo raději nechtěla chápat). Doufám, že to tak u policie nefunguje. Mám raději poklidné české detektivky, tato mi zaváněla "drsnou školou".


Příběh ze zapadlé vesničky, kam přijíždí za prací poněkud ztřeštěná Eliška, jinak výborná kuchařka a zkrachovalá majitelka restaurace. Setká se zde se spoustou lidí, z nichž každý řeší nějaký osobní problém. Díky vzájemné pomoci se všechny problémy zdárně vyřeší a děj spěje ke šťastnému konci. Opravdu optimistická knížka, která vám pozvedne náladu.


Ztřeštěná historie záchrany jednoho zámečku. Ze tří autorčiných knih, které jsem četla je tato podle mne nejslabší. Humor mi připadne poněkud praštěný a tak trochu násilný.


Příjemný romantický příběh o tom, že protiklady se přitahují. Letní krajina, jihočeská vesnice, příjemní lidé a láska, co víc si může člověk přát pro zlepšení nálady...


Třetí kniha případů Hany Vítkové a Davida Winklera. Asi se budu vymykat z všeobecného nadšení. Já jsem se nemohla začíst. Část knihy se věnovala předešlým případům, které jsem si už nepamatovala, tudíž jsem nevěděla o co a o koho vlastně jde. V další části se probíraly pocity hlavních hrdinů, kteří se nedovedli spolu pořádně bavit, a tak docházelo k nedorozuměním a napjaté atmosféře doma i na pracovišti (David byl ranař a Hana mne štvala svou nedůvěrou a obviňováním.) No a ve třetí, napínavé, části se řešil případ mrtvé dívky v opuštěné textilce. Protože však mám ráda české detektivky, budu v sérii pokračovat.


Docela zdařilá česká detektivka z Nymburka o tom, že zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Vraždu mladé ředitelky místní školy vyšetřuje dvojice kriminalistů. Poručík Dvořák byl docela sympaťák, ale jeho nadřízený kapitán Přibyl mi šel pěkně na nervy. Na možného pachatele jsem přišla docela brzy. Vypadá to, že autorka má v úmyslu napsat celou detektivní sérii. Už se docela těším.
