B4LU komentáře u knih

Kniha je hrozně nevyvážená. První půlka, která popisuje vznik Spinu, jeho dopady a první myšlenky jeho využití, ta je parádní. Jenže pak se to tempo nějak zasekne a ta vatovitost přeroste přes únosnou mez. Člověku pak trvá - v kontextu té první poloviny - překvapivě dlouho, než se propracuje k závěru, který je sice slušný, ale ten dojem už moc nespraví.
Není to špatné dílo, ale ten potenciál tam byl prostě větší. Chronolity se mi líbily víc.

2 13.02.2024

K Forsythově prvotině jsem se dostal jako poslední, ale jde rozhodně o poučný náhled do jeho tvorby, a to z hned několika důvodů:

1) O Biafře jsem nevěděl naprosto nic, ani to, kde se měla nacházet. Jde rozhodně o zajímavé poučení o nikoli tak dávných událostech (ačkoli v době, kdy k nim docházelo, jsme tady u nás měli trochu jiné starosti).
2) Přestože jde o literaturu faktu namísto jeho typických románů, dají se zde bez potíží najít právě ty prvky, na kterých své pozdější romány staví. Forsyth jde do hloubky a zjišťuje si pozadí toho, o čem píše, aby to pak předestřel svým metodickým popisem sem tam okořeněným občasným suchým humorem.
3) Poskytuje to rozhodně zajímavý kontext pro Forsythův africký román Žoldáci. Rázem není vůbec pochyb o tom, odkud hrdinové v úvodní části knihy prchají, kdo je oním bezejmenným generálem, se kterým Shannon kuje pikle, případně proč hrdinové v závěru ukážou Londýnu prostředníček.
4) Konflikt vyvolaný velkou a sebejistou zemí, která nemilosrdně útočí bez rozdílu na vojenské i civilní cíle té slabší sousední v rámci "krátké, chirurgické policejní akce" nese zajímavé paralely s událostmi posledních let.

Nečte se to tak dobře jako běžná Forsythova díla. Nejsou tady centrální postavy, na které by se člověk mohl zaměřit. Reálný konflikt je složitý a účastní se ho spousta postav ze spousty etnik na spoustě míst, které si laický čtenář nemá šanci zapamatovat. I přesto se to četlo mnohem lépe, než jsem očekával, a kniha zanechá dojem.

2 21.12.2023

K této knize jsem musel teprve dorůst. Žoldáci jsou totiž popisem převážně logistické stránky organizace vojenského převratu, tedy nákupů vybavení, jednání s obchodníky se zbraněmi nebo machinací s akciemi a skořápkovými společnostmi. Akce tu sice nějaká je, ale je jí naprosté minimum.
V patnácti to byla (zvlášť v porovnání s ostatními knihami od FF) nezáživná nuda. Teď, když už mám trochu lepší představu, o čem se tu píše, je to mnohem lepší.

3 03.11.2023

Válka budoucnosti nakonec nabídne překvapivě málo toho, co od titulu tohoto jména čtenář očekává, tedy válku mezi lidmi a stroji. Ta hlavní část se namísto toho zaobírá potyčkami odboje s lidskými přisluhovači Skynetu, a jakkoli je to zajímavým rozšířením univerza, chtěl jsem od knihy prostě něco jiného. Titulní válka je pak popsaná přes velké časové skoky jen velice heslovitě na posledních pár desítkách stran.
Vidím v tom takový odlesk tématicky podobného Terminator: Salvation - čte/kouká se na to vcelku dobře, ale člověk se neubrání úvahám, o kolik lepší to mohlo být.

2 16.10.2023

Nemůžu si pomoct, ale Bouře je dost slabší než Infiltrátor. Ani Connorovi, ani jejich strojoví protivníci tentokrát nemají úplně jasno, čím vlastně děj knihy vyplnit. Důsledkem je pár v podstatě nahodilých střetů až do finální konfrontace, u které už logika kulhala dost silně. Ten "paradox stvoření" je sice pěkný, ale ve finále převažují rozpaky.

2 06.10.2023

Opět kniha, kterou jsem četl v pubertě a připadala mi dokonalá, a ke které jsem se kvůli tomu zase po letech vrátil.
Dnes mi přijde dobrá, ale nikoli dokonalá. Zápletka se Serenou, tedy strojem, který má primárně za úkol přivést Skynet k životu namísto už otřepané likvidace Connorových, je stále dobře promyšlená. Kniha opatrně našlapuje okolo logických děr filmů a snaží se je zalátat, a dle mého se jí to vcelku dobře daří.
Problém je, že I-950 je svým designem až příliš dokonalá. Kdyby ji měl Skynet ve výbavě, tak se naproto nemusí otravovat s něčím tak neohrabaným, jako jsou Terminátoři. Ale to se dá asi omluvit tím, že jde o prototyp, něco jako T-1000 ve dvojce.
Dřív bych dal plný počet, dnes "jen" 4*.

4 06.10.2023

Řešení záhady z minulého dílu už je passé, tohle je prostě "jen" zábavná akční řežba. Na ukrácení volné chvíle v pohodě.

3 09.09.2023

Určitě nejlepší ze série, tajuplný výzkum hrozivých vesmírných záhad se vším všudy. Nemůžu si ale odpustit poznámku, že Reynoldsovi jdou mnohem lépe psát antihrdinové/padouši než kladné postavy, protože třeba taková Ru je na zabití od začátku do konce. Naštěstí tam ale není sama :)

3 04.09.2023

Důstojné zakončení série, které důsledně uzavírá potřebné konce příběhu - především kdo je Císař a jak se ke svému jobu dostal - ale je znát, že je to už "klidnější" dojezd, protože to hlavní finále nám přinesla Smršť. Přesto knihu člověk odkládá s jistou melancholií, protože za těch osm knih člověku ty postavy k srdci prostě přirostou.
Jsem každopádně velice rád, že série ani po letech to kouzlo neztratila. Dá se číst jako jednoduché akční béčko, což jsem ocenil v těch patnácti, ale zároveň je tam spousta cynických pomrkávání ohledně politikaření a podobných věcí, které naopak ocením dnes. Plus je to velmi zábavné béčko.

2 04.09.2023

Převládají rozpaky. Na jednu stranu je návrat do starého známého univerza Odhaleného vesmíru velice příjemný, ale na tu druhou do něj Elysium nepřináší prakticky nic nového. Zatímco Prefekt nastínil, jak Žlutozemě vypadala v poněkud optimističtějších dobách a dal nahlédnout do některých z tisíců habitatů na její oběžné dráze, Elysium s tím nic moc dalšího nedělá. Hrozba, která v předchozích dílech vždycky číhala těsně mimo dosah, zde také chybí, protože ta ústřední krize je nakonec poněkud... poddimenzovaná. Detektivní linka je až překvapivě jednoduchá na rozluštění.
Takže já nevím. Čtivé je to bezesporu a Nekonečně Nostalgický návrat do známého univerza je fajn, ale tím to tak asi končí.

4 04.09.2023

Na Kingovku se kniha překvapivě obtížně čte, hlavně zpočátku. Nejspíš jde o důsledek toho, že šlo původně o román na pokračování, takže každá část rámcově opíše, co se stalo v té předchozí (aby si čtenář připomněl) a odkazuje na věci příští (aby se čtenář navnadil na další díl) s dalšími občasnými časovými skoky tam a zpět.
Jako celek je kniha sice dobrá, ale pokud jste viděli film, tak vám nepřinese vlastně nic moc nového, protože ta adaptace se ukázala jako velice věrná.

7 27.08.2023

Jsem z knihy trochu rozpačitý. Ten detektivní thriller je sám o sobě docela fajn, ale připadá mi, že autor až příliš tlačil na pilu, co se vší té bezútěšnosti týče - je pořád jen hnusně; vraždy (a další zločiny) jsou brutální do té míry, že působí až tak jako na efekt; jediné schopné detektivy (samozřejmě na prahu vyhoření) všichni nesnáší a hází jim klacky pod nohy, kde to jen jde; vrah je taktický génius, kterému vychází všechny plány a náhody (samozřejmě až do závěrečného střetu, kdy za sebou naseká hned několik školáckých chyb). Plus mi vlastně není jasné, proč třeba ze svých obětí odebíral "vzorky", případně proč na svůj primární cíl vlastně neudeřil hned jako první...
Bylo to celkem fajn, ale je v tom až příliš mnoho "ale".

8 26.06.2023

Ze Stena je nyní diplomat, který je Císařem poslán do Altajské hvězdokupy hasit nepokoje toho typu, které v takových Vlčích světech sám zakládal. Bohužel, nejenže se situace pod vládou nového Altajského vládce stále zhoršuje, ale i navrátivšímu Císaři začíná z obličeje sklouzávat ta maska přívětivosti, kterou míval dříve nasazenou. Kniha začíná nenápadně pomalu, ale stále zrychluje, až končí - inu - smrští.

2 01.06.2023

Tento díl je zatím asi nejpomalejší. Od Císařovy vraždy uplynulo už pár let a zásoby klíčové komodity - AM2 - se povážlivě tenčí, takže zrádná Rada důvěrníků musí své výpady provádět aspoň částečně s rozmyslem a ani Sten nemá ke svým protitahům dostatek prostředků. Je to tedy spíš takové čekání na událost, kterou tak trochu spoiluje už název knihy.
Mnohem zajímavější je (zatím pouze) náhled do Císařových mechanismů, ať už jde o jeho zmrtvýchvstání nebo zásoby AM2. A také drobné anomálie, které jsou tu a tam zmíněny...

2 26.04.2023

Dnes už spíš nechtěně úsměvné dílo, kde si parta kanonýrů, která v mírových časech nemá do čeho vrtnout, usmyslí sestavit dělo, kterým dostřelí až na Měsíc. Úsměvné hlavně proto, že spousta knižních úvah a teorií je dnes dávno vyvrácená. Nicméně jako dobrodružství hrdinných američanů (a jednoho francouze, samozřejmě!), kteří vytřou zrak nadutým (jak jinak) angličanům to funguje výborně.
Jsem ale poněkud zmaten některými komentáři a uvedenou anotací. V knize žádný popis té samotné cesty přece není?

4 23.04.2023

Stenův Prison break má stále své kouzlo. Kromě toho je třeba válku z předchozího dílu nějak uzavřít, nicméně nespokojenost roste na obou zúčastněných stranách.
Na první pohled je to stále ta sympatická béčková řežba, kde Sten díky svému výcviku a důvtipu vítězí s drsným humorem na rtech a krásnou ženou v náruči. Ještě sympatičtější ale je, že nenabízí jen to, ale i nádherně kritický vhled do nenápadné (ale neméně důležité) linky všech těch intrik a machinací na pozadí toho všeho.

3 17.04.2023

Krátká pohádka neodolatelně prorostlá hororovými prvky, která ihned evokuje můj oblíbený Oceán na konci cesty, případně počiny Tima Burtona. Jednoznačných pět hvězd.

8 10.04.2023

Zajímavý krátký příběh o časových paradoxech. Ale prokristapána, překladatel, který je schopen napsat, že "vzpomínka pocházela NEJDÉLE z roku 2000" by měl zvážit, zda náhodou nedělá ve špatném oboru.

4 10.04.2023

Tenhle Sten byl před lety mým prvním. Kouzlo neztratil ani nyní.
Vlivem událostí v předchozím díle se nyní schyluje k válce, ve které Sten samozřejmě spadne přímo do první linie. Taky je sympatické, že náš drsňák konečně taky dostává trochu na budku a není to jen další příběh o tom, jak to Sten celé spráskal na hromadu.
Závěr pak přináší přesně ten potřebný tah, který sérii jako celku do této chvíle možná trochu chyběl. Další díl nebudu odkládat dlouho.

4 02.03.2023

Kratší kusy jako tento (jde o relativně samostatný román) prostě Asherovi svědčí. Zápletka je atraktivní, má perfektní tah a i přes jistou komplikovanost zůstává srozumitelná. Typická nevýraznost postav nebije tolik do očí, protože prostě nemají tolik prostoru. Velmi příjemná záležitost.

2 17.02.2023