azzies komentáře u knih

Knížce by slušel větší formát, některé fotky jsou hodně malé.
Jinak ale pěkná pohádka a zvolený styl potěšil.

1 21.12.2019

Vzpomínáte si, jak jste si jako malí hráli v lese a ze šišek a mechu stavěli přístřešky pro lesní skřítky? Tak vězte, že pokud tomu dá někdo koncept, příběh a nafotí to, může z toho být originální knížka. Některé momenty pobavily moc, jedno světlo musí stačit a futrál na mobil je přece parádní batůžek. Občas je příběh " trochu haluz" , sem tam je fotka tmavší, než by měla být, celkově to ale čtenáře baví velmi dobře.
Víc takových, chtělo by se říct.

3 21.12.2019

Začínám tušit, že příběhy HPL nebudou pro mě.
Zpočátku jsem byl nadšený kresbou, která je opravdu velmi propracovaná, nápaditá a plná detailů. Rozložení panelů už je o něco horší, někdy je mnoho svislých (nebo naopak horizontálních) panelů u sebe, takže není ani moc poznat, co vlastně obsahují.
Děj jako takový není komplikovaný, ale pro čtenáře neorientujicího se v HPL je prostě nesrozumitelný. Skoky v příběhu se střídají s jinými nesrovnalostmi, které jsou možná někde dál vysvětleny, možná je třeba znát knižní předlohu, těžko soudit.

3 17.12.2019

Zatím nejlépe zpracovaný díl. Výborně baví a napětí jako řemen

2 15.12.2019

Na knihu jsem se docela dost těšil, secesně vybarvená a prosluněná obálka je lákavá.
Hlavní hrdinka nastupuje místo guvernantky mladíka - steampunkového vynálezce. A každé ráno se probouzí po velmi živém snu ochuzená o část spodního prádla. Konkrétně kalhotek. S postupujícím dějem se nečekaně objevuje i detektivní zápletka vše směřuje do finále.
Bohužel, po dvou týdnech už ani nevím, jaké to finále vlastně bylo. Samotná zápletka by nebyla až tak špatná, ale autor se nevyhnul snaze vytvořit něco víc, než jen zábavný erotický příběh. Velká škoda, stačilo trochu ubrat plyn a nechat čtenáře víc ponořit do samotné kresby. Ta je velmi pohledná a kromě zmíněného děje ji škodí jistá neohrabanost nahoty hlavní hrdinky. Oblečení a oblečené postavy šli autorovi mnohem lépe od ruky.

2 13.12.2019

První setkání s Gaimanem, které mě překvapivě nebavilo. A to třeba kniha Nikdykde (román) mě velmi silně oslovila a patří ji čestné místo v knihovně.
Mladý chlapec je vyzván, aby uvažoval o možnosti zabývat se magií a než si uvědomí co se děje je do ní vtažen. A poznává, spolu s námi, že náš svět je jenom malý omezený prostor na nekonečně rozlehlém hřišti světa. Vyprávění je ale velmi lyrické, naplněné spoustou slov a myšlenek a jaksi samozřejmým způsobem spojuje nespojitelné události v různých časech a prostorech (vesmírech).
Komiks na mě působil podobně, jako komiksová verze Nikdykde. Totiž, že rychlé tempo komiksu zvládá pouze určité množství myšlenek, byť jsou sebezajímavější.

2 13.12.2019

Předmluva knihy je autorův velmi osobní popis vzniku (záznamu) velmi osobních příběhů někoho jiného. A zvolená forma obrázkového vyprávění tomu přesně odpovídá.
Příběhy mladíka, jehož první vozidlo, které řídil byl tank a který měl už na cvičáku 2x trochu toho štěstíčka a nepřišel o to nejcenější. A to byl teprve začátek. Ani chvíli jsem nepochyboval o pravdivosti vyprávěných příběhu, protože právě tak neuvěřitelný je život. Melancholie citlivého člověka vrhnutého do 2 světové války dává knize specifický charakter a nemusí vyhovovat každému, kdo se o ww2 zajímá.
Kresba je nekomplikovaná, šedobílá na žlutém (zažloutlém) papíru, vyvolává dojem starého výtisku a spíše jen doplňuje vyprávění.
Vyprávění moudrého člověka.

1 13.12.2019

Moje první setkání s Moebiem.
Po otevření a zalistování knihou jsem byl překvapen rozdílností stylů první barevné části (příběhy) a druhou, černobílou (jeden příběh, který vyšel na pokračování a je zde kompletní) částí. Na konci knihy je pak menší rozbor toho, jaké techniky autor využíval, a v čem byl objevný. Nejdříve jsem se pustil do barvených příběhů. Kresba je původní a barevně zajímavá, téma je neobvyklé, možná záhadné a rozhodně temné. Nic co by mě zaujalo, abych se k tomu vracel. Do následující Hermetické garáže jsem neměl moc chuť se pouštět, tak jsem si přečetl závěrečný rozbor a ten mě přesvědčil, že mám H.G. zkusit.
A nestačil jsem se divit. Příběh asi trochu odpovídá době, kdy vznikal a jeden by řekl, že mu neví hlavy paty, ale pak je tu kresba. Kresba tenkou černou linkou - linkou která zastane vše, co je potřeba. Plastičnost objektů, postav, pozadí, času...a geometrická a perspektivní práce je dotažená velmi, velmi daleko. Snové prostředí je navíc schopno pojmout velkou paletu rozdílných nápadů, které ale takto graficky zpracované vytvářejí uvěřitelný svět.
Některé panely by mohly bez potíží fungovat jako samostatné obrazy, několikrát jsem listoval knihou tam a zpět a znovu si prohlížel stejné obrázky, v nichž se dalo najít občas něco, co nebylo při prvním čtení objeveno.
Takže, dopadlo to dobře, velmi dobře, jen slabší příběh (nebo spíš jeho 70ková ulítlost) zabraňuje vyhoupnutí té páté hvězdě. A kandidát na čestné místo v knihovně...

1 03.12.2019

Anotace knihy mě překvapila svým tvrzením, že se jedná o jeden z nejslavnějších komiksů všech dob. Do zveřejnění Crwe , že tento komiks vydá, jsem o něm neměl ani páru.
A dobře udělali, byť to podle mého hodnocení nemusí vypadat. Věřím, že pro spoustu čtenářů to bude kniha, ze které budou nadšení. To moje bylo zmírněno příběhem, resp. textem scénáře. Příběh tak nějak odpovídá tomu, co jsem čekal, žádná zbytečně zapletená zápletka a filozofování nad smyslem bytí, ale je zábavný a nepostrádá překvapivé momenty (těch je tam celá řada). Ale ty texty...několikrát jsem byl hlavní postavou ujištěn, že ví co dělá, a že to nedělá poprvé a jindy popisuje to, co je zjevné. Ale funguje to slušně jako samostatný díl a docela dost mě zajímá, co se bude dít v dalších dílech. A kolik pohledných (a nahých, případně polonahých) slečen ještě zachrání, případně co vše s nimi zažije. Kresba je krásná, některé detaily jsou opravdu jedinečně zpracované. Ta kopule paláce? Tohle, že není fotka skutečných skleněných tabulí? Nebo ty hory? Olejomalba má zřejmě své kouzlo. Naproti tomu, vymyšlený svět byl svojí řekněme jednoduchostí lehčí pro malování v takovém rozsahu a množství, ale zvolená barevná paleta paleta je neveselá, hlavně té zelené a pískové je tam opravdu dost.
Celkově to je zábavné čtení na kratší chvíli.

8 22.11.2019

Pokud by byla celá kniha vypadala jako 4 kapitola, jednalo by se o velmi originální a vyjímečný počin. Takhle můžu konstatovat, že se mi na knize líbila pouze tato kapitola.
Příběh jako takový je zajímavý tak do poloviny, kdy je samé překvapení, pak se vytrácí a konec knihy mě vlastně nezajímal. Většina postav nevzbuzuje moc sympatií, a je nám dosti netaktně podsouváno, které postavy je vyvolávat mají.
Kresba je přehnaně líbivá - svým charakterem a zvolenou paletou barev. A jako kdyby se autoři nemohli rozhodnout, zda se má jednat o komiks pro děti, nebo pro dospívající čtenáře. Ostatními komentujícími zmiňované ženské rysy hlavního hrdiny nelze přehlídnout, jejich smysl možná souvisí se vznikem komiksu v 21 století a možná také ne.
Další kniha, kterou jsem od poloviny pouze prolistoval.
Začínám čím dál tím víc oceňovat autory, kteří u svých děl udrží nastavenou laťku od začátku až do konce, případně je průběžně ještě zvyšují.

3 20.11.2019

Se svým komentářem se připojím ke skupině čtenářů, kteří považují děj tohoto komiksu za jeho slabší článek. Příběh jako takový by mohl být výborný , kdyby měl třetinovou délku. Samotná zápletka je sice založená na severské mytologii, ale je originální. Ale těch zbytečných písmenek, co tam je...
Kreslíř musel chtít opravdu hodně moc tuto knihu zpracovat, protože děj je hodně, hodně natahovaný a ve spoustě oken je namalováno vlastně to samé. Kresba jako taková je velmi dobrá, nápaditá, barevně vkusná, až na tváře postav, které jsou nevýrazné a možná až nesympatické.
První večer jsem knihu dočetl do cca poloviny, další den jsem zbytek prolistoval a knihu nachystal k vrácení do půjčovny.

1 10.11.2019

Povídky jsem nečetl, filmy jsem viděl (sic mě moc nebavily pro svoje pomalé tempo).
Komiksová verze je naproti tomu velmi dobrý zážitek, byť tento svazek obsahuje povídky s menším podílem magie a o to větším podílem bojů a vítězství Conanova.
Tempo je solidní, nejsou tu nudné či zbytečně ukecané pasáže.
Kresba je zdařilá, odpovídá charakteru vyprávění.
Zatím jsem v ruce nedržel mnoho takhle velkých a těžkých (váhově) knih, ale je pravdou, že na její čtení si člověk musí udělat čas a hlavně prostor.

2 09.11.2019

Tu knihu si pamatuji z dětství jako ten divný přebal co leží na poličce a který mě svou modročernou barvou ke čtení nikdy nenalákal.
Všechno má svůj čas a já mohu spokojeně konstatovat, že to je dobrá kniha.
Děj je tak trochu na přeskáčku, některé příběhy (jednotlivé knihy džunglí) jsou z naprosto jiného soudku, než jsem čekal. Ale styl vyprávění je zábavný, nenudí a je i poučný.
Některé pasáže jsou hodně dramatické a popisované násilí je přirozenou částí života v divočině, což se člověku panelákovému může jevit jako trochu nemístné. Asi tak jako příprava králíka z králíkárny u babičky na dědině na nedělní oběd.
A to by mělo každé děcko aspoň jednou zažít, no ne? Tak to přece v přírodě chodí...

2 09.11.2019

Moje první kniha z poličky "před strážci".
První část pojednávající o Ozym mě překvapila svojí propracovaností a uceleností. Podrobné seznamování s historií postavy je zábavné, zajímavé, ale ne překvapivé (asi logicky). Kresba byla moderní, ale vkusná.
Jsem rád, že jsem ji četl, nebyla to ztráta času, ale zbytek knihy jsem jen prolistoval a vrátil ji do knihovny.

08.11.2019

Moje první setkání s Jodorowskym, a nedopadlo vůbec špatně.
Pozor, možné spoilerojdní informace!
První třetina je takový roztahaný úvod do popisovaného světa (měl jsem občas chuť přeskakovat psaný text - prostě nudil a příběhu nijak nepřispíval), druhá už funguje velmi dobře, příběh nabírá správné tempo a závěrečná třetina už zase ztrácí dech. Nicméně, tolik twistů a "cože" momentů v jedné knize jsem dlouho neviděl. Takže jsem se bavil, přestože některé z nich svojí NElogikou zcela popírají jinak promyšleně vystavěné dějové linky. A užíval si i tu kresbu, která je, alespoň z počátku, než jsem si zvykl, dosti nepříjemná. Proč? Kreslíř zobrazuje svět až přehnaně realisticky, ve tvářích se zrcadlí povahy postav a že to jsou většinou povahy nedobré, to nás autoři ubezpečí hned na začátku. Zvolené potemnělé barvy pak podtrhují celkovou náladu komiksu.
Takže, kniha baví dobře, poučení, či spíš zamyšlení nad životem, dobrem a zlem atd. ano, ale ten konec...ten konec.

2 08.11.2019

Tak jo, už vím, kde se vzal "milášek"...
Na knize jsou pro mě nejzajímavější dvě věci - seznámení s německými mýty a pak kresba, která je většinou nádherná.
Příběhy, tak jak nám jsou představené, jsou evidentně spojené se severskou mytologií, takže tu je jednooký bůh Wotan, Donner s kladivem, Loge je vypočítavý stejně jako Loki, kouzelné předměty mění podobu nositele a pak prokletý prsten, po němž všichni touží. Občas je příběh trochu nelogický, jindy nepřehledný a natahovaný. Ale ne natolik, aby začal vysloveně nudit.
Kresba je vesele pastelově barevná, zvýrazněna tenkou linkou, s odstínem pozadí podle potřeby. Je hodně obsáhlá, každá stránka je přesně vyskládána jednotlivými okny a každé okno je detailně vykresleno a znázorňuje přesně to co má. Některé stránky jsou (podle dodatku autorů na konci knihy) adaptací hudební složky předlohy a jsou poznat podle toho, že sice pěkně vypadají, ale jsou jaksi zbytečné. Napadá mě jen málo komiksů, které mají tak jako tento kresbu líbivou, ale ne natolik, aby byla podbízivá, nebo dětinská. Klobouk dolů před autorem, skoro 500 stran, to musela být fuška.
Celkově tedy velmi hezká kniha, která se pěkně čte, ale není to na jedno dopoledne.

1 03.11.2019

Magie, akce a napětí v tom správném poměru.
Příběh má spád a slušné tempo, se správně překvapivě-uspokojivě zábavným koncem.

Tohle je úplně jinak napsaná kniha, než předchozí díly a nelíbila se mi. Od poloviny jsem se do četby musel nutit. Proč? Namísto vyprávění vizionářsky napínavého příběhu se jedná spíše o popis různých autorových fantazií o tom co by, kdyby. Jestliže jsem se u prvního dílu podivoval nad chybějícími "naivními nápady, možná typických pro dobu svého vzniku", tady jich dostáváme požehnaně.
Ano, popis komety po přistání je právě tak dobrý, jak jsem si už u autora zvykl, ale jinak je příběh jaksi uměle tlačen a podivně rozpleten. A závěrečné setkání se známými postavami je to, co jsem chtěl, ale na víc, než 3 stránkách.
Takže ano, donutím se k poslednímu dílu a ne, není to dobrá kniha.

3 03.10.2019

Druhá kniha pana ACC, kterou jsem četl. A opět jsem se bavil náramně.
V několika ohledech je velmi odlišná od 2001-ky, jiných ne. Začnu těmi společnými znaky - velmi dobrá čtivost a budování napětí (druhá polovina rozhodně), myšlenky, které lze označit jako existencionální. Možná proto ty rozporuplné komentáře, každý si může vybrat z opravdu široké nabídky témat, které autor předkládá, někdy velmi nenápadně (nechat pilotování tak důležité mise stroji kterému nelze věřit, vzájemná důvěra lidské posádky, potažmo lidstva, víra ve stvořitele, atd, atd...).
V čem je "druhý" díl jiný? Není to přelomové dílo v tom smyslu, jak vnímáme 2001-ku. A zřejmě ani být nemělo a nemohlo. Na mě působí jako její sedmá část, vše se odehrává v reálném čase, přestože tu jsou příběhové skoky, (které ale fungují jak mají). Nevím, kolik bylo před 2010-kou napsáno knih o přežití a návratu malé posádky lodi, po ní jich bylo jistě daleko víc.
Takže ano, je to dobrá kniha a ne, komentáře dalšího dílu mě neodradily.

5 26.09.2019

Některé knihy se čtou lehce, některé ne. A jsou knihy, které čtenáře vtáhnou do děje a působí natolik sugestivně, slova a věty plynou samovolně a utvářejí zcela jasnou realitu.
Čím to je? V tomto případě promyšleným dějem a velmi dobře vyprávěným příběhem s minimem dialogů. Těžko pro mě posoudit, jak moc dobrou práci odvedl překladatel, ale jazyk knihy je neobvyklý (slovosled, termíny) a přesto dobře čtivý.
Jednotlivé části na sebe navazují volně, bavilo mě čekat, kdy se objeví souvislost, ale jsou kvalitativně nevyrovnané. První část patří k nejlepším úvodům, které jsem kdy četl. Autor rozhodně věděl, co chce (říct), otázkou zůstává, jestli to věděl na konci. Možná přesnější vyjádření bude, že konec neskýtá žádné překvapení, je pouze ukončením celé plejády myšlenek a nejen filozofických úvah, které kniha obsahuje.
Pokud pominu několik nepřesně předpovězených (čti "popsaných") vynálezů (komunikátor na každé zdi = dnešní mobil), tak není poznat, že kniha byla napsána před půl stoletím. Nevšiml jsem si žádných naivních pasáží, či nápadů, které jsou pro toto období možná trochu typické.
Kolik tento příběh (román+film)asi ovlivnil dalších projektů? Namátkou mě napadají pojmy jako Hal 9000, Červený trpaslík (ahoj Dejve, úvodní melodie...), hibernace, (Hvězdná)brána do jiné části vesmíru, inteligence která se zbavuje hmotného těla, rozumnost snahy navazovat kontakty s jinou civilizací, zkratka E.T. (mimozemšťan) atd, atd...A to se nepovažuji za geeka.
Update: při čtení druhého dílu jsem s překvapením zjistil, že kniha obsahuje sousloví " Vzpomínka za Zemi" :-)