aydam komentáře u knih
Tajemství modrých dopisů se nikdy nedozvím, protože mě příběh (rozvleklý a spací) nezaujal. Odkládám po sté stránce.
Kdybyste mě teď viděli, jak se tvářím nad tímto příběhem... Nezaujalo. Nedočtu. Posílám dál.
Tohle hašteření mě nebavilo. Stá strana a odkládám na neurčito :-(
"Otazník" jsem odložil, ale tenhle příběh je prostě pecka!
Doris, která o sobě ráda mluví jako o staré čarodějnici, jsem fandil, přál jí mnoho sil a prožil celý její těžký život plný útrap.
Willieho bych za sobeckost nakopal, ale potom se srovnal.
"Člověk se za život setká s tolika jmény. Všechna ta jména, která přijdou a zase odejdou. Zlomí člověku srdce a přinutí ho plakat. Některá si zamiluješ, jiná nenávidíš."
Takhle má vypadat romantika. Příběh mě moc bavil. Jub, Eric, Aja - sympatické postavy.
"Co to na té tmě je, že člověka láká tolik prozradit?" (Přesně!, nechápu :-)
"Láska bývá někdy úplně praštěná. Člověk nikdy neví. Milovat lidi, věřit lidem. Vždycky je to riziko. A existuje jen jeden způsob, jak zjistit, jestli to za to stojí."
"Láska je chaos. Nepřichází k nám v dokonalé krabičce, zabalená a s mašlí. Je spíš jako dar od dítěte, načmáraná pastelkami a pomačkaná. Nedokonalá."
Myslím, že si za čas na tuto knihu vzpomenu v těchto bodech:
- 10 let stála na polici
- příliš rozvláčný děj (než se J a D dostali do letadla, málem jsem to vzdal)
- Tohle, že je romantika?
- Co to je za konec?
"Hledání partnera je to samé jako mačkat se v davu nakupujících první den lednových výprodejů! Musíte mít ostré lokty."
Nádhera! Krásná obrázková knížka o neobvyklém přátelství. Norové umí.
Humorný mi příběh nepřišel, ale srozumitelné poselství pro malé nezbedníky určitě má. Za každým mrakem svítí přeci slunce.
Z ilustrací úplně nadšený nejsem, ale příběh s pointou je celkem povedený a dětem srozumitelný.
Nadčasová záležitost, která čtenáře jakýmsi kouzlem zpomalí a probere jeho fantazii.
Nedočteno. Vztah mezi pětadvacetiletou zrzkou Amber a sedmadvacetiletým Channingem se vyvíjel celkem solidně, ale postupně mu docházel dech. Nejsem na prázdné konverzace o ničem a přešlapování na místě nesnáším.
"K obědu se hodí nádobí, a ne nádobíčko, je mi to jasný. Žádný problém, jdu se obléct."
Nedočteno. Nechci se zdržovat osmadvacetiletým floutkem, který je znuděný životem a lituje se. Hádám, že se v průběhu příběhu napraví, jak už to tak bývá, ale já to přesto vzdávám.
"Skončil jsem v Ainsleyině bytě a ze vzteku jsem si s ní zaš*kal, zatímco jsem si představoval, že je to Mallory. Jsem ubožák."
120 stran a končím.
Dvacetiletá Heather byla až moc potrhlá, nepříjemně upřímná a podbízivá. Kapitoly s Noahem byly lepší, přesto příběh nezachránily. Škoda.
Ajťácká babička příběh určitě povznesla. "Příště musíš být nápaditější, až si budeš vymýšlet heslo do e-mailové pošty."
Thelma byla skutečná svérázná matka bojovnice. "I v těch nejtemnějších chvílích v sobě najdu sílu vstát. Právě to jsem si po Louisově nehodě neustále opakovala. Budu muset přepnout na bojový mód. A to já jsem uměla."
Přidávám hvězdu navíc. Příběh, který může všem, kteří bojují se svinskými nemocemi, vstříknout do těla dávku naděje, štěstí a života.
Shari čtenáři postupně odkrývá s každou kapitolou střípky příběhu Karen, Toma a Brigit s Bobem.
"Detektiv Rasbach se opře v sedadle hloub, docela spokojeně. Ten případ se zajímavě vyvíjí. Něco takového on miluje..."
... a já to miluji také :-)
Co to jako bylo????
Jsou čtyři hodiny ráno a já mám smíšené pocity. Čekal jsem úplně něco jiného. Kniha mě zaujala svou obálkou.
"Vypadá to tu, jako by se tu ukájel nějakej interiérovej designér, a na všechno se udělal."