Aya81

Příspěvky

Tiché rokyTiché rokyAlena Mornštajnová

Souhlasím s chválou na tuto knihu. Po přečtení předchozích komentářů už nemam co dodat. Lehká, přitom s hlubokym osudem a nutíci k zamysleni... možná. .. možná mohla ještě kousek pokračovat. Ale chápu, proč nepokračuje. Skončila při prolnutí všeho...

18.08.2020


ListopádListopádAlena Mornštajnová

Já vím, že je tam spoustu "ale"... Hodnotím ovšem celkový dojem bez ohledu na reálnost myšlenky, na to, zda v příběhu vše "sedí". No a jelikož jsem se od knihy nemohla odtrhnout (jen když jsem skutečně musela), tak prostě musím dát 5 hvězd. Pokud bych měla vyjádřit hodnocení jedním slovem, bylo by to Bolest. Bolest obou hlavních hrdinek, bolest nad jejich osudem, bolest z představy, že bych v něčem takovém měla žít.

26.07.2021


Komturova smrtKomturova smrtHaruki Murakami

Žádný komentář nedokáže vystihnout interní dojem z knihy. Slova těžko mohou postihnout to abstraktní cosi, co se při čtení knihy rodilo v mé mysli. Ne, to bych musela být tak dobrá jako autor, abych tohle dokázala. Nedokončené a přece hotové, tak vnímám příběh já. Stejně jako obrazy namalované hlavním hrdinou. To podstatné, ta základní esence je v díle přítomna. Jakýmkoli dolaďováním detailů by hrozilo, že na povrch vyleze něco.. něco, co už vidět nechceme.
Cítím vůni spadaného listí v hájku. Slyším zvuk rolničky. A když zavřu oči, vidím i svět tam za poklopem..
A co je úplně skvělé, dostala jsem obrovskou chuť něco namalovat. Jen tak mísit barvy na plátně, protože tvary nesvedu. Najít v barvách podstatu všeho.
Skvělé dílo.

20.09.2021


TrhlinaTrhlinaJozef Karika

Úžasně napsáno. Je úplně jedno, jestli je příběh vymyšlený autorem, nebo jestli mu jej v této podobě opravdu někdo vyprávěl, je to prostě po spisovatelské stránce výborně odvedené dílo. Hned po prvních stránkách se zaryje pod kůži a nepustí. Autor mistrně krůček po krůčku stupňuje mrazení v zádech, které čtení knihy vyvolává. Někdo se po čtení knihy může bát, to mě se nestalo, mrazení způsobovalo spíš chuť číst dál a přemýšlet nad tím, zda je něco z knihy realita či pouhá fikce.
Ohledně záhadných mizení či nálezů v pohoří Tribeč i ohledně zvláštních úkazů a energie této lokality jsem už dříve četla, na což jsem si vzpomněla hned poté, co se mi kniha dostala do ruky. Z tohoto pohledu je i v případě absolutní smyšlenky příběhu vybrán námět skvěle.
Určité nelogičnosti v dějové lince i v některých faktech plus doplnění odkazů na reálně existující weby, články apod. činí příběh hodnověrnější a podněcují fantazii čtenáře, aby si sám vyhledal fakta i kauzy okolo Tribečské záhady.
Odpovědí na otázky, které z příběhu vyvstávají, se těžko někdy dočkáme. I to ale činí příběh zajímavějším.
Osobně doufám, že autor bude se psaním pokračovat. Jde mu to totiž skvěle.
PS: a jsem zvědavá, jak stoupl nebo stoupne turistický ruch v Tibeči ;)

23.04.2018


V lese visí andělV lese visí andělS. Bjørk (pseudonym)

Nadšení. Čtivé, svižné, napínavé, nepředvídatelné. Milovníkům severských mrazivých krimi rozhodně doporučuji.

16.08.2017


OstrovOstrovSigríður Hagalín Björnsdóttir

Kniha na mne zapůsobila. Podle anotace jsem čekala spíš thriller s rozuzlením, než sondu do hlubin lidských pudů, emocí, strachu a temných stránek. O to víc mne ale kniha pohltila. Není zde podstatný příběh hlavních postav, ani důvod situace, v níž se ostrov ocitl, ba ani "happy end", kterého se vlastně nedočkáme. Důležité je uvědomit si, jaké jsou kořeny a důvody (zpočátku i chvályhodné a pragmatické) lidského chování v extrémní situaci, a snad se z nich trochu poučit. I když nevím, zda to jde. Dokud nejsme tváří v tvář krizi, nemůžeme vědět, jak se budou chovat naši sousedi, naši přátelé, ba ani my sami. Je tak snadné ovládnout davy lidí. Chování samozvané vlády nutí k zamyšlení - kde je hranice mezi jednáním v zájmu zachování pořádku a udržení společnosti, kde už je pevná ruka tou špatnou?

18.04.2019


19841984G. Orwell (pseudonym)

Úžasná a strašná zároveň. Nemůžu ji dostat z hlavy. Je důkazem toho, že povinná četba nemusí být vždy nudná - a tato kniha by povinnou být měla. Skvělá analýza lidské mysli a jejích špatných stránek, varování před silou manipulace a plíživého omezování svobody...

31.10.2017


Na Větrné hůrceNa Větrné hůrceEmily Brontë

Tato kniha je prostě skvost své doby, její kouzlo přesahuje i do současnosti. Zajímavé je, že obsahuje svým způsobem prvky snad všech literárních žánrů. Je to červená knihovna křížená s románem sociálním i psychologickým, nechybí určitá detektivní zápletka, náznak thrilleru, pohádky a dokonce prvek sci-fi :)
Přiznám se, že Větrnou hůrku miluju. S chutí jsem si ji teď po delší době přečetla znovu, a opět mi bylo líto, když jsem dočetla na konec. Postava Heathcliffa musí vyvolat emoce snad v každém čtenáři. Škoda jen, že Emily toho nenapsala víc...

21.03.2018


Když zpívají cvrčciKdyž zpívají cvrčciCharles Martin

Nádherná kniha o srdcích pro potěchu srdce. Nejde sice o milostný příběh, ale autor má úžasný dar popsat lásku v jednoduchých každodenních okamžicích.. jednoduše, prostě, lehounce, ale tolik dojemně.
Děj není složitý, je dokonce i předvídatelný, ale to není důležité. Děj tu totiž (při vší úctě) není vůbec podstatný. To nejúžasnější na celé knize jsou emoce, které kniha vzbuzuje, cit, který vás při čtení úplně zaplaví. I smutné věci jsou popsány s pozitivním nádechem.

11.03.2019


Martin EdenMartin EdenJack London

Kniha o vnitřní síle, touze a boji za krásu, lásku, vědění, hodnoty a vlastní přesvědčení. O tom, že když člověk něčemu věří a je ochoten tomu obětovat vlastní pohodlí, muže dosáhnout úspěchu. I když ten úspěch nakonec nemusí naplnit naše očekávání. Kromě velkých myšlenek i velkolepá jazyková nádhera. Ale... I přes tu nádheru na mne z knihy padl smutek.

17.02.2021


Podivná knihovnaPodivná knihovnaHaruki Murakami

Atmosféru příběhu vytváří spousta rozporuplných, ale přitom vlastně souvisejících pocitů. Strach x odhodlání, zhnusení x okouzlení, realita x sen, slušné vychování x protest. Je třeba hledat alegorie našeho života. Konec je zvláštním rozuzlení celého díla, jakoby tím koncem příběh teprve začal. Dobře se četl, a i když nebudete chtít jít hlouběji pod povrch samotného příběhu, rozhodně nezklame. Opravdu nádherné ilustrace jsou bonusem.

10.01.2018


Tatér z OsvětimiTatér z OsvětimiHeather Morris

Co na tuto knihu říct? Silný příběh o silné lásce, který probíhá na pozadí hrůz odehravajicich se v koncentračním táboře Osvětim - Brezinka. Hlavní hrdina diky velkému štěstí i osobní pricinlivosti prosel šílenostmi koncentračního tábora ještě relativně lehce, a tak mohl o hrůznych zážitcích podat svědectví celému světu. O hruzach, které by neměly být nikdy omlouvany, zlehcovany nebo dokonce zapomenuty...

24.05.2020


Zuzanin dechZuzanin dechJ. Katalpa (pseudonym)

Tohle se vážně povedlo. Zpočátku mi trochu vadil autorčin strohý, až neosobní styl. Věty napsané jakoby mimochodem, bez emocí. Postupně jsem ale přišla na to, že právě ve způsobu líčení je jakási vnitřní síla, co dává příběhu na opravdovosti. Příběh Zuzany není příběhem války, koncentračního tábora, je to příběh o vnitřní síle a nezdolnosti mladé dívky na pozadí šťastných i hořkých časů. Příběh o neuvěřitelné síle života.

24.05.2021


Hustej nářezHustej nářezF. Kotleta (pseudonym)

Prostě dobře napsaná oddychovka, takový hvězdičkový "béčko" jak má být. Ráda přečtu i další :)

21.11.2017


Temné hlubinyTemné hlubinyRobert Bryndza

Skvělá detektivka, Bryndza opět nezklamal. Nepostrádá napětí i trochu toho soukromí hlavních postav. Mám jeho styl ráda.

03.01.2019


Ke dnuKe dnuA. Bolavá (pseudonym)

Ke dnu se mi líbilo mnohem víc než Do tmy. Bylo to takové víc ponuré, víc do hloubky, víc postav a příběhů.. přestože nebylo vysvětleno skoro nic a vlastně jsme životy postav jen tak propluli a nic se nedozvěděli. Tajemství zůstala z větší části skryta u dna. Člověk si ale nesmí do postav projektovat moc svých žalů a bolístek, protože jinak by ho kniha mohla lehce stáhnout do temnoty vlastního života.

26.02.2020


Havran a jiné básně (14 básní)Havran a jiné básně (14 básní)Edgar Allan Poe

Havran je prostě kultovní. Je zajímavé, i když ne neočekávané, jak každý překlad dá básni úplně jiný rozměr. Samozřejmě ale - nic se nevyrovná originálu, který má vábivý rytmus a nejvíc vystihuje pocity autora. Ostatní básně podle mne už jen stěží sekundují titulnímu majstrštyku.

02.03.2020


PodvoleníPodvoleníMichel Houellebecq

Knihu bych asi nejpříhodněji označila slovem - znepokojivá. Je takový scénář reálný? Takový náhlý kolaps vlastních tradic, kultury, morálky.. ve snaze o "pohodlné" řešení? Nevěřím tomu. Ne v této podobě. Ne za těchto okolností. Ale rozhodně je to zajímavě rozpracovaná myšlenka a právě za námět dávám hvězdičky. Protože jinak se mi kniha dobře nečetla. Hluchá místa, která nevyplnily ani rádoby filozofické myšlenky hlavního hrdiny, nelogické, až zmatečné momenty (popis "útěku" z Paříže).. četla jsem jen abych věděla, jak dospěje autor k zamýšlenému konci. Ale vlastní čtení mne nebavilo.

08.04.2020


Oceán na konci uličkyOceán na konci uličkyNeil Gaiman

Asi se to zrovna hodilo k mému momentálnímu rozpoložení.. Nebo je ta kniha sakra dobrá. Jinak si nedovedu vysvětlit, jak je možné, že mne tak uchvátila. Úplně jsem z ní cítila tu vyšší sílu, která vládne všehomíru, a přestože tam byly hororové prvky, na mne dýchalo uklidňující kouzlo žen Hampstockových a víra, že všechno bude dobré... Cítila jsem touhu ponořit se do kouzelného oceánu a rozplynout se v ničem a ve všem. Překrásné ilustrace tomu dávaly tu správnou náladu a vířily fantazii.

30.04.2021


Mlha nad Shadow SandsMlha nad Shadow SandsRobert Bryndza

Bryndza opět nezklamal :)

29.12.2021


Jozova HanuleJozova HanuleK. Legátová (pseudonym)

Krásný příběh, hluboké osudy, skvostné užití jazyka. Nemohu hodnotit jinak než v superlativech.

05. ledna


Dívka ve vlakuDívka ve vlakuPaula Hawkins

Kniha mne příliš nenadchla. Absolutně nesympatická hlavní hrdinka, postrádala jsem napětí, místy až prázdný děj. Nechápu, proč byl kolem toho takový humbuk. Ale dám Paule ještě šanci.

16.08.2017


Poslední noc na Klikaté řecePoslední noc na Klikaté řeceJohn Irving

Podle mne trochu opomíjená Irvingova kniha, ve stínu slavnějších sestřiček. Pro mne ale je jednou z těch top. Má klasické Irvingovské znaky (hrdina "vypravěč" tak trošku nezajímavá osoba, zmrzačení, postupné prolínání se časy a vzpomínkami, odkazy na autorova oblíbená témata, dobrý-nedobrý konec...) a pro mne ještě trochu více atmosféry než další autorova dílka. Přesně ta kniha, u které je vám líto, že končí. Na Irvingových knihách je zajímavé, jak moc stejné a přece jiné jsou...

16.08.2017


Tahle země není pro starýTahle země není pro starýCormac McCarthy

Výborně napsaná kniha, která zaleze až do mozku. Zvláštní styl, kde není přímá řeč, vyžaduje plnou čtenářskou pozornost. To je ale jedině dobře, protože tu si tato kniha plně zaslouží. Připadáte si trochu jak na Divokém západě, trochu jak v Pulp fiction, ale není to jen střílečka s hromadou padouchů a Mexičanů. Klaďas tu není vlastně nikdo. I ten nejlepší člověk si uvnitř nese nějakou tu šmouhu na duši. Chtěla jsem dát 5 hvězdiček... ale trochu mi tam chybí ta přestřelka, ve které to schytal Moss a mladá stopařka. Mrzí mne, že je tam vynechán vlastně jak děj, tak nějaké vnitřní myšlenky Chigurha k této akci...
Knihu jsem přečetla kvůli čtenářské výzvě a rozhodně nelituju.

08.09.2017


Norské dřevoNorské dřevoHaruki Murakami

Nečekala jsem nic zázračného, o to víc jsem byla příjemně překvapena. První zkušenost s Murakamim hodnotím pozitivně. O co méně dává kniha do děje a příběhu, o to víc je v její atmosféře. Ta je melancholická až depresivní, a přesto optimistická. Hlavní hrdina Tóru je úplně obyčejný kluk, a přece je něčím výjimečný. Člověk se musí ptát, jestli je to jen rys díla tohoto autora, nebo zda jsou v Japonsku tak časté psychické problémy lidí a sebevraždy. Když tak o tom přemýšlím, v každém díle, které jsem četla a bylo z Japonska nebo zde nějací Japonci vystupovali, minimálně jedna osoba spáchala sebevraždu...

10.11.2017


Jiná Gabriela KoukalováJiná Gabriela KoukalováMartin Moravec

Knihu jsem nejdřív vůbec číst nechtěla. Mrzelo mne, že sportovkyně z mojí oblíbené disciplíny (koukám na biatlon už nejmíň 20 let..) sklouzla do roviny bulváru. Ale pak jsem si řekla, že nebudu soudit, dokud nepřečtu sama, navíc se mi hodí i do Výzvy (autobiografie normálně vůbec nečtu), takže jsem po ní sáhla.

Po přečtení jsou pocity rozporuplné. Kniha se četla lehce, je určitě čtivá. Není v ní ani zdaleka tolik "špíny" či kontroverze, jak se nám snaží namluvit bulvární novináři. Kromě rozhodně negativního názoru na trenéra Šikolu (ale nemám pocit, že by si s ním vyřizovala účty, ani to není to hlavní téma knihy) nikoho neodsuzuje, naopak se snaží hledat různé roviny pohledu. Je to osobní zpověď a nezastírá, že sdělení v ní je čistě subjektivní.
G.K. byla skvělá sportovkyně a její přínos biatlonu i sportu u nás vůbec je jednoznačná.
Bohužel nemůžu věřit všemu, co v knize píše. Přijde mi, že si dost často protiřečí, nebo podává protichůdné informace o jednotlivých obdobích svého života. Někdy mám pocit, že byly Gabriely Koukalové dvě, a každá se chovala nebo zažívala něco odlišného. Nespala/spala, nejedla/jedla, vyčerpaná zvládla jen sport a odpočinek/lítala a podnikala bůhví co... Ale nemyslím, že by se G.K. snažila čtenáře vodit za nos. Spíš z toho mám pocit, že má opravdu vnitřní problémy, které za tohle všechno můžou. Ale neumím to posoudit, nemám znalosti z psychologie, je to jen můj dojem.
Každopádně si bohužel myslím, že tato kniha neměla vyjít. Ne teď. až později. Až by se na vše G.K. podívala ještě více z dálky a až by kniha neuškodila jí ani její pověsti.

18.06.2018


Hod mrtvou labutíHod mrtvou labutíOndřej Hübl

Říkám JO JO JO! a tleskám. Vestoje. Kniha plná ironie, sarkasmů a absolutně lahůdkového jazykového stylu, kde po poetické větě plné květnatých přívlastků následuje direkt přímo na solar v podobě až vulgárního vtipu. Krátké povídky, zejména skvělá titulní "Hod mrtvou labutí" svými trefnými postřehy ohledně moderní společnosti, zejména "rádoby vyšší střední třídy", cílí přesně a tnou do živého. Opravdu radost to číst! Drobné mínus za rozuzlení opakovaně tak trochu horkou jehlou, ale v absurditě zápletek poměrně pochopitelný důsledek. Ondřeji, piště dál, prosím!

24.06.2019


Pohřbený obrPohřbený obrKazuo Ishiguro

Kniha má velmi zvláštní atmosféru. Dýchá starými časy, kdy se krajinou proháněli rytíři, válečníci a různé stvůry. Pouť starých manželů za svým "ztraceným" synem, na které se přihodí tolik zásadních událostí. Je to vlastně pouť za životem i smrtí. A k tomu vše objímající a vzpomínky zastírající zvláštní "mlha". Líbila se mi obraznost celého příběhu.
Myslela jsem si, že knihu použiju do výzvy jako knihu od asijského autora. Ale nechala jsem se zmást jménem a zjistila, že ač má japonské kořeny, je autor vlastně Brit. Takže musím přečíst něco jiného. Ale nevadí, jsem ráda, že jsem knihu mohla číst.

27.08.2019


PentagramPentagramJo Nesbø

Další skvělej Harry. Zápletce a dramatičnosti není co vytknout. Člověk se ani nestihne začíst, hltá stránky a najednou je na konci. Podezírá hned toho, hned toho... drží palce ať to Harry všechno zvládne bez ztráty kytičky... Pro příště snad jen doufam, ze už fakt nezačne znova chlastat (i když to k němu asi patří).

15.03.2020


RituálRituálAdam Nevill

První část knihy mi přišla jako opravdové wow. Napjatá atmosféra, plíživý všudypřítomný strach, tajemné zlo číhající v lese... díky tomu se příběh čte jedním dechem. To vše dobře doplňují emoce, chování a myšlenkové pochody v hlavách hlavních hrdinů. Hra o nervy je skvěle rozehrána a člověk úplně cítí mrazení na kůži. Druhá část knihy ale celkový dojem kazí. Atmosféra je rázem ztracena, zlo dostává jiné obrysy, z původně tajemného psycha je spíš béčkový horor. Myslím, že si autor mohl druhou část odpustit. Stačilo jen malinko pozměnit konec části první (ať už výstupem z lesa nebo otevřeným koncem, kde by hlavní hrdina "zůstal") a příběh se mohl uzavřít. Proto srážím hvězdu.

29.07.2020


1