avel komentáře u knih

Půjdu dost proti komentářům níže, ale při čtení Klikaté řeky jsem si vzpomněla, proč jsem dřív i jiné knížky od Irwinga odložila (a jiné dočetla). Jazyk je hezký, námět mě též zaujal, Ketchum je jednička, ale číst tak nekonečnou knihu je úmorné (a to mám bichle ráda). Permanentní skákání v ději, osobách, čase mě prostě ubíjelo. Až moc, dle mého, bylo tlačeno na zvědavost čtenářovu tím, že se profláklo něco z děje budoucího, pak vzduchoprázdno a pak hurá - slavné vysvětlení (nejsilnější mi to přišlo u úmrtí postav - plonkový děj z něhož plyne, že postava zemřela, k čemuž se dostaneme o 50 stránek později...). Knihu jsem dočetla, ale prostě to není můj šálek kávy.

3 05.08.2019

Velice zajímavý námět, do kterého se čtenář velice pomalu dostává. Asi nejsem z nejbystřejších, ale trvalo mi, než jsem pochopila, kde se v časové ose civilizace nachází. Dost mi vadila snaha po originálních názvech věcí, které běžně známe - bez slovníku se těžko v textu orientuje. Znám jiné knihy, které jsou do složitosti podobné a přesto slovník být nemusí - vše je v textu, aniž by to autor otravně opakoval. V závěru knihy je podobnost s naším světem vysvětlená, takže chápu autorův záměr, ale záčátek knihy (rozuměj cca 170 stran) je skutěčně náročný :)

Co mě ale nebavilo a občas jsem se uchýlila k přeskakování byly filosofické úvahy - opět - mají pro děj knihy opodsatnění, ale prostě to nebyl můj šálek kávy...

Takže času věnovaného knize rozhodně nelituji, věřím, že při druhém čtení bych pochopila mnohem víc a víc by mě to bavilo, ale natolik mi Erasmas k srdci nepřitostl, ale třeba se zas někdy potkáme... V jiném vyprávění :)

2 13.01.2019

Čtivá krátká oddechovka. Bohužel dosti předvídatelná. Skvělý námět, ze kterého se možná dalo vytřískat více...?

3 01.09.2017

Pro mě skvělá kniha, která není nabytá dějem, ale psychologií a počátky šílenství. Velmi se podobá Holčičce, která měla ráda Toma Gordona. Fantasie se prolíná s realitou tak, že mnohdy může člověk jen hádat, co se skutečně děje a co je výplodem přetažené mysli. A někdy, jen někdy, se tyto roviny protnou.
Silná kniha. Ne že bych se u Kingových knih vysloveně bála. Skoro by se dalo říct, že atmosféra je již trochu "ohraná", ale Geraldova hra probudila mé hrůzy z dětství - nedůvěru ve tmu, strach z prázdného prostoru pod postelí, nepojmenované obludy v místech mimo zorné pole nebo skryté ve stínech, ...
Nutno podotknout, že většinou si čtu v posteli, takže tentokrát to mělo náboj ještě víc...

Takže vážně doporučuji. Kniha rozhodně není špatná, jen asi nebude pro někoho, kdo potřebuje strhující děj. Ten se odehrává převážně jen v hlavě jedné moderní ženy a spočívá v bojí mezi rozumem a šílenstvím...

3 26.04.2017

Z knihy jsem rozpolcená. Poměrně zajímavý nápad, ale velmi mě iritovaly části z minulosti. Tak nějak bych očekávala, že výborná práce s textem bude spočívat ve změně způsobu vyprávění, nebo skladby vět, osekání větné zásoby.. Ale číst z úst neandrtálky různá současná klišé stran mužů, uspořádání společenství (namátkou si vzpomínám na prohlášení, že jejich kmen je přeci civilizovaný, ...). Skoro jako by chybělo, aby prohlásila, že přeci nejsou jako ti barbaři...
Za mě celkově zklamání. Buď se neměli snažit představit neandrtálskou společnost a nebo si s tím měli více pohrát, mentálně se přiblížit úrovni lidí, kteří o dnešní společnosti neví naprosto nic a svět poznávají jen svými smysly. Za mě se panům autorům tato kniha moc nepodařila.

2 18.04.2017

Obsahuje spoilery...

Pro mě rozporuplné emoce. Chápu (tedy alespoň se sobecky domnívám), co chtěl knihou autor říci, ale tak nějak mě to nechytlo. S prominutím, od naprostého paka se Dan rozvinul do vládce. Věřím, že takto izolovaná a směřovaná společnost, by takové naivky produkovala, ale něco mi v popisu Dana chybělo, i přes mnoho stran a až moc vzpomínání (rodiče, sex, Nelina, sex, tatínek, sex), jeho charakter v podstatě propracovaný nebyl.
Navíc, nejsem odborník (spíše úplný laik), ale nemohla jsem se zbavit pocitu, že po osmi stech letech by torzo výdobytků moderní společnosti vypadalo trochu jinak - vybledlé adidas tričko a v podstatě funkční mrakodrapy u moře moje myšlenka nezahrnuje ani v nejmenším.

Z počátku jsem si říkala, že je to hezká knížka pro děti, poměrně morální, s poselstvím... Až do doby, kdy se z chlapce stal muž a Danovi sexuální stesky mi už lezly krkem. Stejně tak soustavné vzpomínání na všechny - aniž by to mělo hlubší smysl. Chudák Nelina, v jednom kuse řešíme, jak mu chybí, ale pak je panáček zklamán, že mu nechce dát Sitar. Jestli jsou chlapi až takle rozhárení, tak se mám ještě na co těšit :)

3 01.02.2017

Je to hezké, jednoduché čtení prodchnuté trochou strachu. Jsem velká holka, ale přesto mě podobné knihy vždy trochu děsí :)

1 16.11.2016

Velmi poutavé čtení. Ačkoliv má hodně ale - jak již bylo psáno:
- hlavní padouch se dá předpokládat již na začátku,
- permanentní omílání předchozího děje unavuje,
- někdy mi přijde, že chování postav nedává smysl, nevěřím jim to,
- a již tradičně - na konci předhánění Richarda se Zeddem, co všechno kdo prožil a přežil.. To je spíše úsměvné :)

Ale přes všechna ALE je to prostě skvělé psaní. Autor využívá gradování příběhu dokonale a i přes rozsah stran se člověk nenudí ani v první části knihy, kdy se děj rozjíždí..

2 14.06.2016

Výrazně lepší jak první díl. Sadistické sklony autora zde již byly snesitelné a víceméně mě nepobuřovaly. Některé odstavce jsem přeskakovala, neb mi přišlo, že jsou dosti o ničem a naopak konec by snesl trochu více stránek, ale celkově vzato je to povedené dílo, které vylepšilo dojem z prvního dílu a vrhám se dál v této sérii...

24.05.2016

Přečteno. A tak nějak nevím, co si o tom mám myslet. V knize bylo vše - naivita a předvídatelnost pohádky až po naprosto zbytečnou brutalitu, která v knize nemá své opodstatnění a korunku všemu dělají místy úplně pitomé dialogy. Myslela jsem si, že ty jsou chybou překladu, ale dle komentářů zde asi ne :)

Knížka mi připadá, jako by ji napsal patnáctiletý nadšenec do fantasy v plném rozpuku rozbouřené puberty.

Ano, bylo to čtivé, ale konec člověk tušil někde od půlky, některé pasáže byly tak zbytečné, že jsem je přeskovala...

Prostě a jednoduše, nechápu, proč by měla být tato kniha (knihy) bestsllerem. Zkusím ještě druhé knížky, ale jestli to bude v podobném duchu, s Mečem pravdy končím...

08.05.2016

Prozatím nejlepší Kingovka!
Děj hezky plyne, i přes větší množství postav jsem se orientovala a žádná postava mě nenudila.
Jen ten konec byl trochu uspěchaný (vím, u knihy s takovým rozsahem to zní zvláštně) a mrtvých z řad hlavních postav mohlo být méně, ale přesto skvělá kniha!

3 11.03.2016

Též moje první setkání s Keplerem. A za mě zklamání. Víceméně mě nazajímalo, jak to vlastně skončí, což u detektivky vnímám jako zásadní problém.. Velké množství postav (některé zcela zbytečně představené). Styl vyprávění mě místy přiváděl k šílenství - er-foma v přítomném čase mi nesedla. Místy mi to připadalo jako scénář k filmu.
Až jsem se uchýlila k přeskakování po odstavcích, stránkách až kapitolách, abych se dostala na konec, ale jen proto, že jsem si řekla, že další knihu již neodložím...

1 26.01.2016

Jsem před půlkou knihy a rozčiluji se! První díl se mi líbil. Dokonce jsem si hledala i informace ke zmíněným měsícům, planetám a hlavně Japatu.
A v druhém díle se nějak nemohu zbavit pocitu, že se nás autor snaží balamutit. Discovery byla přece zaparkována u Saturnu! A teď jsme doplachtili k Jupiteru, našli Io a tramtadadá, máme Discovery. Poměrně mě nezajímá, jestli pro to bude v závěru knihy nějaké opodstatnění, ale myslím, že by se autor tak podstatného faktu držet měl, případně by měl zmínit v předmluvě změnu dějové linie.
Takže za mě - s touto sérií končím. Napsané to není špatně, ale už mě to přestalo bavit :)

30.12.2015

Též se mi druhá část líbila o trochu více. Jen bych ocenila, kdyby se autor zaměřil i na univerzitní předměty, které se Kvothe učí. Takové zážitky běžného dne... A na druhou stranu je celý druhý díl vlastně takový zážitek běžného dne. Z celkové šedi mi vyskakuje jen dráček a veselé příhody s ním :)
Je to hezké čtení, ale znám lepší :)

05.11.2015

Něčím mi mladý Kvothe vadil. Raději bych rozvíjela děj se starým brůčou, který občas zabředne do vzpomínek. Mladý Kvothe mi chvílemi nedával smysl, nevěřila jsem mu... První část knihy se mi líbila více, ale jak se Kvothe dostal do města, něco mi chybělo. Atmosféra byla hezky temná, Kvothe ve městě fungoval spíše jako zvířátko, které bojuje jen o přežití. Ale prostě to něco mi tam chybělo :)
Ale jinak napsané hezky, čtivě. Určitě mohu doporučit...

Přečetla jsem všechny díly s Elániem. Oproti jiným Pratchettovkám mě to nepřestalo bavit (jinak jsem si Zeměplochu musela dávkovat postupně). Detektivní zápletka přidala na atraktivnosti a originální postavy opět nezklamaly, knihy jsem hltala jedním dechem. Prostě bomba. Škoda, že už není ani naděje na další díly :( Odpočívej v pokoji...
Ale k poslednímu dílu. Za mě byl asi nejslabší z celé hlídky. Chyběla tam řada výborných postav a je pravda, že Jefessovi jsem nějak nemohla uvěřit. Vychvalován až do nebes, ale ve skutečnosti nevěřím, že by byl tam, kde je.. Je to asi první postava, kterou Pratchettovi prostě nevěřím...
Ale i tak je to hezké dílko a na všechny díly s hlídkou budu s láskou vzpomínat...

1 26.10.2015

Opět mi přijde, že jsem někde přehlédla informaci, že série je pro mladistvé. Pouze jsem až po přečtení našla informaci, že Hraničářova učně začal Flanagan psát pro svého dvanáctiletého syna. Z pohledu literatury pro mladistvé je to fajn čtení. Z pohledu literatury pro dospělé je to čtivé, ale zoufale jednoduché, vše vysvětlené, předvídatelné...
Proč to není označeno jako literatura pro mladistvé?

Námět knihy mě z počátku uchvátil. Skvěle promyšlená realita...

Ale...

Nemohu se ubránit dojmu, že je to kniha pro mladistvé, ačkoliv jsem tuto informaci nikde nenašla. Určitě to není pro dospělého čtenáře, který má v hlavě trochu jasno. Je to napsané čtivě, ale přijde mi, že je kladen důraz na jednoduchost, morálnost (jasně definované dobro a zlo, láska a nenávist) a předvídatelnost...
Takže za mě to není špatné čtení, ale kdyby mi bylo 16, byla bych asi nadšenější...

6 14.04.2015

Velice čtivé, krásně rozsáhlé, ne úplně reálné (což se u fantasy nedá až tak očekávat :) ....
Co mi ale skutečně vadilo, byly výrazy, které jsou ze současné doby (nebo mě minimálně při čtení tahaly za uši). Mimo jiné např. homosexuál, biologické zbraně, ... Přišlo mi zcela zbytečné používat v době, kde největší bojovou zbraní je kuš, ke svícení se používají pochodně a svíčky, takové výrazivo...
Takže to mi narušilo dojem z jinak velmi příjemné četby.

1 15.03.2015

Vzdávám to.
Pane Eriksone, vážně jsem se snažila, ale po rozhodnutí, že ve čtení končím (cca 80 % knihy) se mi neskonale ulevilo...

Předně nutno říct, že druhý díl této série je výrazně lepší než první. Na začátku (cca 40% knihy) jsem byla relativně spokojená, bavilo mě to, v postavách jsem se orientovala (se seznamem postav v ruce)...
Jenže pak se děj začal pro mě zbytečně motat. Není to špatně napsané, pro mě hezky čitelné, ale hodně neorientované. Od dobré knížky si já osobně představuji, že mě bude bavit a ústřední myšlenka při čtení nebude spočívat v tom, která postava to zase sakra je a co s ní bylo v předchozím jejím úseku. Svůj čas vyhrazený na čtení je pro mě skoro posvátný a touto četbou si ho nechci plácat.
Od knihy očekávám to, že mi něco nabídne. Že se budu bát nebo smát. Že budu hltat každou větu, některé si jen pro jejich rytmus nebo hloubku opakovat. Že ve chvílích kdy nečtu, budu přemýšlet o knize, námětu, autorovi..
A to se tady bohužel neodehrávalo. Ba co hůř. Víceméně všechy postavy mi byly cizí, jejich osud jedno a nic pro mě nebylo tak podstatné, aby to stálo za hlubší myšlenku...
Věřím, že po přečtení všech knih v sérii, bych pochopila řadu věcí, které mi teď unikaly. Ale stojí mi za to strávit s touto sérií tolik času? A vzpomněla bych si vůbec na souvislosti ze starších knížek.. Osobně jsem došla k závěru, že ne a ne.

Takže pane Eriksone, je mi to líto, ale pro teď Vás a vaše veledílo odkládám..
Třeba někdy, někde naviděnou :)

3 06.02.2015