Arwen777
komentáře u knih
Vražda bez soucitu
Catherine Shepherd
Jak tu kdosi napsal - nijak zvlášť nenadchne, ale na druhou stranu neurazí. Prostě oddychovka. Styl psaní mi vyhovuje, příběh hezky odsýpá, kniha se dobře čte. Obě hlavní postavy jsou sympatické a jejich spolupráce pěkně klape. Případ je trochu tajemný, a i když se rozuzlení dá vytušit poměrně brzy, události kolem Julie jsou poutavě vylíčené se stoupajícím napětím. Je pravda, že si autorka dost pomáhá Juliiným nesmyslným vrháním se do rizik, ale takových knih je...
Suma sumárum je to jednodušší detektivka pro chvíle, kdy se chcete jen odreagovat. Já si zase někdy ráda přečtu některý z dalších dílů, pokud na mě vykoukne v knihovně.
Smažená zelená rajčata ve Whistle Stop Cafe
Fannie Flagg (p)
Je těžké napsat komentář po uživateli6305, protože ta naprosto vystihla mé pocity a slova mi doslova vzala z úst.
Také jsem knihu poslouchala jako audio a musím říct, že to byl skutečně zážitek a to díky Martině Hudečkové. Film jsem neviděla, ale rozhodně si ho dám na seznam filmů, které bych chtěla shlédnout. A knihu bych si ráda i pořídila, protože jsem přesvědčená, že se k tomuto klenotu vrátím.
Kniha je plná lidskosti, naděje, lásky k bližnímu, přátelství, rodinné lásky a všelijakých pout mezi lidmi, které nás dělají lepšími. Ač není vše idylické, přesto se autorce podařilo napsat knihu, která vnímavého čtenáře (kterému sedne) pobídne k tomu, aby se stal lepším, spokojenějším a šťastnějším člověkem. Ukazuje, že ať je člověk jakkoli zkoušen životem, pokud miluje, má přátele a je milý ke skoro všemu živému (až na lidi. kteří si to nezaslouží), zlepší nejen jejich život, ale hlavně ten svůj.
Doporučuji a zařazuji mezi nejlepší knihy, co jsem kdy četla.
Kosení: Příběhy ze světa smrtek
* antologie
Asi proto, že jsem neměla velká očekávání, se mi sbírka povídek líbila. Byl to příjemný nostalgický návrat do světa Smrtek. Jak tu píší jiní čtenáři, některé povídky byly skvělé, jiné dobré, ale žádná nebyla vyloženě slabá. Některé připomínaly něco nebo někoho z nám již známého světa, jiné rozvíjely zcela nové nápady, popisovaly nová místa a způsoby kosení. Od vtipných po velmi dramatické, mně tato kniha povídek mile připomněla svět, ve kterém jsem před časem s nadšením strávila čas. Neal Shusterman je můj oblíbený autor a doufám, že přijde zase s něčím novým.
Balada pro Emily
Jarmila Stráníková
Já jsem nadšená!
Je pravda, že horory čtu zřídka a nejsem znalec. Ale tato kniha o záhadných událostech spojených s jedním domem mi sedla. Jedná se o 3 propojené příběhy ze 3 časových období, které na sebe navazují. Autorce se podařilo perfektně vyladit atmosféru, a to jak neudržovaného a zanedbaného domu, tak i okolí a krajiny a vlastně i záhadných mlh a tmy. Takže ponurost na všech frontách.
A pak to, co je k domu připoutáno... a proč... a co s tím...
V podstatě se jedná o duchařinu, což asi ve spojení s domem nikoho nepřekvapí. Kniha je doplněna krásnými ilustracemi (což je za mě super a udělalo mi to velkou radost) a když dočtete do konce, narazíte i na reálné fotografie. Jak tu ArwenAragorn skvěle podrobně vylíčila, dům opravdu existuje! Nádhera!
Tak se pojďte bát a nebo si alespoň vychutnejte tajemný příběh se strašidelnou atmosférou a podivnými událostmi. Doporučuji.
Labyrint tajností
Linda Castillo
Co nového napsat u desátého dílu série? Je to velmi slušný nadprůměr, jako vždy. Rozesmály mě komentáře některých čtenářů o zdecimování amišské komunity a souhlasím.
Ale přesto, že věrní odběratelé této série už vědí, do čeho jdou, stále to není nuda. Reálie už sice nejsou tak překvapivé, ale L.C. vždy dokáže případ úspěšně zamotat a následně postupně logicky vysvětlit. O napětí není nouze, Kate se do nebezpečí vrhá po hlavě a skoro to vypadá, jako by všechnu důležitou práci mohla udělat jen sama. A tak to také máme rádi.
Musím říct, že při popisu požáru mi vstávaly vlasy hrůzou na hlavě a ten hučící hladový oheň jsem živě slyšela. Doufám, že naposledy.
Takže fanouškům doporučuji, kvalita se drží!
Takové maličkosti
Claire Keegan
Irsko v 80-tých letech minulého století by nám mohlo připadat, že je to doba mnohem starší. Chudoba, těžké podmínky, sociální problémy. A ještě stále Magdaleniny prádelny - převýchova padlých dívek. Téma určitě zajímavé, těžké a emotivní. Zapůsobit na emoce se ale této knížečce u mě bohužel nepodařilo, ač chápu poselství, vše bylo napsáno jen v náznaku a větší dojem na mě udělal následný doslov. Je to jednohubka, která ale alespoň zažehla můj zájem o problematiku.
V Krvavém pásu
Jakub Mařík
Třetí díl neudržel kvalitu prvních dvou. První byl zajímavý, protože byl originální. Druhý byl napínavý a nabitý akcí a novými tvory. Tento třetí se věnuje diplomatické schůzce s vesmírnými spojenci, kteří by mohli být přínosem v boji s Korzáry. Přidaná hodnota - další účastníci bojů. Zbytek je ale návrat k prvnímu dílu, přičemž pro mě se situace stala totálně nepřehlednou, nejsem schopná rozlišovat mezi loděmi, spousta názvů, některé jsou ovládané korzáry, ačkoliv byly původně naše. Smysl to dává, ale bohužel je to strašně nepřehledné. Celý děj se odehrává na různých plavidlech, které spolu střídavě bojují nebo si pomáhají. Korzárům se podařilo infiltrovat skoro všude, tak nelze věřit nikomu.
Asi by bylo lepší knihu číst než poslouchat...
Pád do tmy
Wendy Dranfield
Tak tady půjdu proti proudu. Nechápu, proč má kniha tak vysoké hodnocení. Jediné zajímavé na ní je spojení dvou odsouzených ze zločinů, které nespáchali. A i to spojení skřípe, zatím nenašli společnou řeč, chovají se nevyrovnaně jako 2 puberťáci a chybí jim kouzlo.
Co se týká případu, zápletka mi přišla až příliš překonstruovaná, hodně náhod. Vyšetřování pokulhávalo, v knize jsou logické chyby ( již zmiňované kosti v jezeře - po 14 dnech od zmizení...) a neuvěřitelné náhody. Vyšetřovatelské postupy nahodilé, bez právních následků, vše projde...
Styl psaní je velice jednoduchý, dialogy naivní a nezajímavé.
Mám doma i druhý díl, ale nevím nevím, jestli se do něj budu pouštět.
Gazely
Patrik Hartl
Tak toto bylo příjemné překvapení a jedna z těch lepších Hartlových knih, návrat ke stylu Prvoka a vyplatilo se!
Všední nevšední týden 3 kamarádek, bývalých spolužaček party kolem Prvoka... Starosti i radosti, tragédie i úspěchy, pláč i smích, nostalgie i nové zážitky. Lehká četba, chvílemi úsměvná, chvílemi smutná, občas k zamyšlení. Myslím, že většina žen se minimálně v nějakém momentu s hrdinkami ztotožní, některé scény jsou naopak úsměvně přehnané. Je to civilní příběh z naších reálií, s větší dávkou starostí a nejistot, tak, jak už to v životě bývá.
Ideální četba na dovolenou, kdy nechcete nic komplikovaného.
Vražedný rej
Andreas Gruber
Úvodní díl trilogie, která navazuje na předchozí trilogii.
Kvalitu autor rozhodně drží, parádní detektivní thriller! Jedno tajemství z minulosti, které se po letech vymstí. A mrtvoly přibývají závratnou rychlostí. Maarten je mimo službu, ten pátrat nemůže, zato Sabine se do toho i přes jeho varování pustí s vervou. A protože jí nadřízení házejí klacky pod nohy, vypadá to na komplikovaný případ korupce. A když jde do tuhého, dostane se ke slovu i nesnesitelný Maarten.
Parádní jízda, čtení jsem si moc užila. A protože další dva díly jsou už dávno vydány, musíme doufat v co nejrychlejší překlad a vydání u nás.
Doporučuji! (Ale doporučuji nepřeskakovat předchozí díly)
Stíny nad Pecan Hollow
Caroline Frost
Čtu zdejší nadšené komentáře a musím se přiznat, že až takové nadšení nesdílím. Kniha se četla dobře, to nepopírám. Obsahuje těžká témata jako je manipulace, ovládání, zvrácená podoba lásky, pronásledování, vykořenění a chybějící rodinné vazby a kořeny, rodičovskou a mileneckou lásku.
Ale mě až tolik za srdce nechytila, považuji ji spíše za lepší průměr. Možná to je tématem, které není mé oblíbené, šla jsem do knihy, aniž bych věděla, co mě čeká. Většinou nečtu anotace, a tady jsem rozhodně udělala dobře, protože tato obsahuje minimálně půlku děje...
Čtení nelituji, ale ke knize se určitě nevrátím.
Obálka je opravdu krásná.
Tři
Valérie Perrin
Dokonalé!
Souhlasím s mojí oblíbenou Della111, že tohle jsou příběhy, kvůli kterým čteme. Příběhy, o kterých ještě dlouho po přečtení přemýšlíme a které v nás doznívají a rezonují. Které srovnáváme se svým životem, svou minulostí a hledáme stejně krásné okamžiky a smutníme nad těmi stejně špatnými, tragickými a osudovými. Příběhy, kvůli kterým vytáhneme staré fotky a možná zavoláme starým přátelům. Protože si připomeneme, že přátelství je jedna z nejcennějších věcí na tomto světě. A kdo takové silné nerozlučné přátelství prožil, je šťastlivec.
Valérii se podařilo napsat nevšední příběh o všedním a běžném životě. Nebo nakonec tak všední nebude? Kromě každodenních dramat a radostí se pod příběhem skrývají nejedna tajemství, a tak je kniha skvělá pro široké publikum, jak pro ty, kteří si umějí vychutnat krásu jazyka a schopnost poutavě popsat i zdánlivě obyčejné věci, i pro ty, kteří prahnou po zvratech a záhadách.
Kniha Vyměnit vodu květinám se mi moc líbila, ale do této jsem se zamilovala. A věřím, že se k ní vrátím, už jen pro poetiku vyjadřování, pro umění vykreslit postavy tak, že dýchají vedle vás, pro tu touhu dál sdílet ten život se vším všudy, pro napětí z rozhodování a především pro vlastní vzpomínky, které mi tato kniha pomohla vyvolat.
Doporučuji!
Gejša
Arthur Golden
Příběh malé dívenky, která se stala gejšou, mě okouzlil. Je to krásné, rozsáhlé vyprávění o celém jejím životě, které zavání exotikou a úplně odlišným životním stylem Japonska. Ačkoliv to není idylický příběh a Sajuri prožila více špatných momentů než dobrých, je vyprávění vedeno v poklidném duchu, ze kterého na vás dýchne poklid japonského chování, vůně čaje a atmosféra čajoven, na druhou stranu vás ohromí naprosto odlišný způsob myšlení, vyjadřování a chování, velká podřízenost žen a podřízenost vůči starším nebo výše postaveným.
Velký podíl na kouzlu této knihy má způsob vyprávění, které je plné květnatých a poetických přirovnání a drobných příběhů, které hrají velkou roli ve vyjadřování a ze kterých vyplývají pravidla či poučení. Poměrně důležitá je i víra v osud a předurčenost, vděčnost a zodpovědnost, píle a dřina, ale i intriky a falešnost.
Je velmi překvapující, že autorem je muž, i když knihu napsal podle vyprávění Sajuri, protože se jedná o vyloženě ženský příběh, způsob vyjadřování, ženské nuance, myšlenky, emoce - vše nese pečeť ženskosti. Knihu jsem poslouchala jako audioknihu a zpracování a načtení je opravdu špičkové.
Doporučuji.
Kobra
Deon Meyer
Mně bohužel Kobra příliš nesedla. Nemám v oblibě špióny a tajné služby a jejich tanečky. Afrikánský dialekt se vyskytoval až příliš často a rušil mě při čtení. A tak mě nejvíc s celého příběhu oslovila linka zlodějíčka Tyrona a udobřil si mě až konec, který byl věnován hlavně Tyronovi a jeho schopnosti poradit si a vymyslet dobrý plán. Díky hodně napínavému a skvěle napsanému vyvrcholení nelituji, že jsem si knihu vybrala.
Ale na autora nezanevřu, prostředí Jihoafrické republiky mě stále láká.
Trosečníci
Lucy Clarke
Tak pokud se dá o nějakém ději říci, že je strhující, tak je to tento příběh. Lucy Clarke mě zatím míjela a tuto knihu jsem se rozhodla přečíst kvůli pozitivním komentářům mých oblíbených.
Sice dávám "jen" 4 hvězdy, protože pro mě to úplně top nebylo, nicméně souhlasím, že je to dobrý příběh. Krapet předvídatelný, ale jaké asi překvapení by člověk očekával od knihy s názvem Trosečníci... Co chybělo na překvapení, vynahradila svižnost děje, střídají se krátké kapitoly z minulosti a přítomnosti, obě linky jsou poutavé. A postupné rozkrývání toho, co se stalo, vás zaručeně udrží u knihy.
Je to skvělá zábava, dobře napsaný thriller a já se Lucy Clark přestanu vyhýbat. Jestli se chcete pobavit a zažít dobrodružství z pohodlí křesla, tak neváhejte.
Zatmění
Jo Nesbø
Je zajímavé sledovat, jak se hodnocení čtenářů rozděluje na 2 tábory. Já ale patřím k prakticky nekritickým obdivovatelům Harryho Holea, i když vlastně i kritickým, ale nebrání mi to užívat si příběhy o něm. Ač je Harry postava s mnoha chybami, přesto mu držíme palce. Jo Nesbo dokáže psát tak, že stránky ubíhají a kniha nejde odložit. Jeho styl je lehký, čtivý, příběhy promyšlené, bez nelogických kopanců, i když většinou přehnané a překombinované. Ale je radost je prožívat, Harry je hrdina klasického formátu.
Možná, že kdybych četla jeho knihy krátce po sobě, omrzely by se mi. Ale po dlouhé době mi tento rozháraný, věčně opilý detektiv kápl do noty a já doufám, že pan Nesbo napíše další knihu rychle (mohl by ubrat na nechutných opileckých scénách).
Fanouškům rozhodně doporučuji.
Lustr pro papeže
Jan Tománek
Působivé dílko, rozsahem minimální, obsahem šokuje, připomíná, obviňuje. Mnoho čtenářů v té době žilo, vyrůstalo, vychovávalo rodiny. Pamatujeme si tu dobu ale rozdílně, někteří ji dokonce nepochopitelně idealizují. Proto jsou takovéto knihy potřeba a číst by je měla i současná mladá generace, protože toto se z učebnic nedozvědí.
Mnoho z nás, kteří v té době vyrůstali, nemělo ponětí, co všechno se děje, co se mohlo stát za neškodné chování, i když jsme ze škol a ze společnosti věděli, jak zvrácený systém byl a jak dokázal překrucovat. Většina z nás jím nějak proklouzla, někteří dokázali vzdorovat a bojovat více, jiní žili víceméně poklidně. Nepřísluší mi soudit a trochu mě to mrzí i na autora, že soudí, ačkoliv byl v té době jen malé dítě. Jen mě zpětně znovu a znovu šokuje míra zrůdnosti, krutosti, necitelnosti, bezmezné neúcty k životu a zneužití moci.
Ač o pracovních táborech vím, přesto na mě takováto osobní výpověď působila mnohonásobně víc. A konec je snad ještě horší...
Se zájmem jsem si přečetla i diskuzi ke knize.
Doporučuji.
Přes písek
Hugh Howey
Silnou stránkou prvního dílu byla originalita světa a potápění v písku. Druhý díl už tak překvapivý nebyl, zato autor přidal na akci. Děj sledujeme ze dvou protichůdných pohledů, v podstatě očima rivalů, kteří směřují ke stejnému cíli.
Ráda jsem se vrátila do světa písku, kde náš svět figuruje jen v podobě artefaktů na dně písečného moře, jen bych ocenila více písečného potápění, ale jinak jsem spokojená a knihu jsem si užila. Akorát mě mrzí, že čekání na další bude asi dlouhé.
Tichý pláč
Lisa Regan
Já jsem trochu zklamaná, dosud měla série stoupající nebo stejnou tendenci, ale tento díl hodnotím o laťku níže, moc mi nesedl. Je pravda, že nemám ráda případy, kde figurují děti, ale i když odmyslím tento můj osobní postoj, příběh na mě nepůsobil tak, jako předchozí 3 díly. Jako by mu chyběl ten správný náboj, neodvíjel se tak napínavě a vodítka do sebe nezapadala lehce. Zajímavé byly postřehy o všímavosti lidí, začátek vyšetřování mě tímto zaujal. Nejsem ale spokojená s koncem. No, tak snad příště to bude zase za plný počet.
Tma
Bernard Minier
Temné, surové, až zvrácené, velmi napínavé a překvapivé, hodně originální téma. Rozhodně perfektně vykreslená atmosféra oprávněné paranoi, zoufalství a beznaděje. Na můj vkus už překombinované, i když to u thrillerů nepovažuji za mínus, ale zde se navzájem komplikovaně přechytračují pachatel a oběť a oběť a pachatel. Nicméně velmi chytlavé, některé scény ale byly nechutné.
Moje první setkání s autorem, tentokrát v podobě audioknihy. Pokud jsou ale všechny díly načtené stejným interpretem, tak už audioknihu poslouchat nebudu, protože mi přednes vůbec nevyhovoval.
Sice jsem začala třetím dílem, takže některé souvislosti mi unikaly, nicméně mě kniha zaujala. Tak pokud někdy v knihovně padnu na další díl, nenechám se přemlouvat.