artep1605
komentáře u knih
Hory zpívají
Nguyen Phan Que Mai
"Kdybych si mohla něco přát, nechtěla bych nic zvláštního, jen obyčejný den, kdy bychom jen vařili, jedli, povídali si a smáli se. Přemítala jsem, kolik lidí na světě právě prožívá takový obyčejný den a netuší, jak je ten den výjimečný a posvátný."
Díky této knize si zase o něco víc vážím toho, co mám. Rozhodně doporučuji k přečtení. I když je čtení místy syrové a drsné, rozhodně to není jen temná a pochmurná kniha. Naopak. Přes mnohá utrpení a prožité bolesti je stále cítit lásku, víru a naději.
A ještě jedna myšlenka:
"Nezáleží na tom, jak dlouho či krátce žijeme. Záleží na tom, kolik světla dokážeme dát těm, které milujeme, a kolika lidí se dotkneme svým soucitem."
Nemoc není za trest, zdraví není za odměnu
Jitka Abrahámová
Velmi zajímavý rozhovor. Mám jen 2 body z zamyšlení:
1) Bylo pro mě náročné přenést se přes první dvě kapitoly. Knize by podle mě prospělo, kdyby čtenáře hned v úvodu nezahltila spoustou nádorů a popisů léčby. Tento "temný" úvod může hodně čtenářů odradit, což je škoda. Od 3. kapitoly, kdy paní doktorka vypráví o svém dětství a prvním působišti, mě kniha začala opravdu bavit.
2) Občas mi vadily opakující se odpovědi a podobné otázky, parafrázování toho, co paní doktorka řekla, odbočování od tématu (zvlášť v kapitole věnované trávení volného času).
Celkově ale knihu hodnotím spíše kladně, rozšířila jsem si obzory v oblastech vývoje české onkologie a českého lékařství jako takového. Některé z informací ohledně prevence onemocnění neškodí za to si zopakovat.
Jeden z nás: Príbeh o Nórsku
Åsne Seierstad
Zatímco první část knihy jsem četla několik dní, od zhruba poloviny se kniha stala neodložitelnou. Strhující popis jednotlivých událostí, příprava útoku, útok samotný a období bezprostředně po něm. Pasáže, u kterých mrazí. A i když dopředu víte, jak to celé dopadne, přesto máte chuť uvnitř nebo i nahlas řvát: "Zastavte ho někdo!"
Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem
Martin Moravec
Rozhodně nejlepší kniha, kterou jsem za poslední týdny četla. U některých pasáží jsem se smála nahlas (hlavně u kapitoly První pomoc), u jiných jsem neměla daleko k slzám. Oceňuju opakování první pomoci a spoustu užitečných informací, které jsem se při čtení dozvěděla. Kdyby šlo dát více hvězdiček, rozhodně dám. Už teď se těším na další knihu pana Moravce.
Vánoční prasátko
J. K. Rowling (p)
Co část knihy, to téma k zamyšlení a debatám s dětmi. Sedmiletá dcerka se sice místy o ztracené Věci dost bála (zvlášť ji rozplakal příběh modrého plyšového králíčka), takže lepší než před spaním bylo lepší číst knížku přes den, ale Zemi ztracených jsme si obě zamilovaly, stejně jako Kubu, Pašíka a Čuníka.
Ďáblova cesta
Robert Bryndza
Po předchozích dílech byl tento trochu zklamáním. Zápletka mi přišla zjevná už od poloviny knihy a rozuzlení sem tím pádem dočetla skoro z povinnosti.
Přesto ale hodnotím vysoko, protože autor psát prostě umí. Jen to pro mě tentokrát byla spíš oddechovka než detektivka.
Neklidná krev
Robert Galbraith (p)
4,5 hvězdy. Mínusem pro mě bylo velké množství textu a hmotnost knihy. Některé pasáže mi přišly trochu nadbytečné (sáhodlouhé rozebírání astrologie nebo vztahu mezi Robin a Cormoranem). Na druhou stranu oceňuji skvělé psychologické vykreslení postav, takže jsem měla pocit, že se z nich během několikadenní četby stali moji staří známí. Kniha se pak o to hůř po přečtení odkládala.
Vetřelec
Kristýna Trpková
Zajímavá zápletka, nečekaný závěr, jen napětí se po slibném úvodu trochu vytratilo. Z hlavní vyšetřovatelky mám pořád trochu rozporuplné pocity. Autorce ale moc fandím a těším se na další její knihu!
Dokonalá lítost
Helen Fields
Neodložitelná kniha. I když jsem pachatele odhadla, byla zápletka skvěle vymyšlená. A otevřeným koncem si autorka pojistila, že si pořídím i následující díl.
Naděje v dějinách
Tomáš Petráček
Podnětný rozhovor, vyzvedávám zejména řadu námětů na přemýšlení. Bohužel kvalitu knihy sráží velké množství překlepů.
Vítězové
Fredrik Backman
Pokud si myslíte, že tuto knížku přečtete, aniž by ve vás zanechala spoustu dojmů, životních mouder, úsměvů a možná i slz, pak (slovy autora): hodně štěstí. Hodně štěstí.
Je namátkou pár myšlenek:
"V mládí netušíme, co nejstrašnějšího nás může potkat, a ještě že tak, protože jinak bychom nikdy nevyšli ze dveří ven. A rozhodně bychom nepustili ven ty, které milujeme."
"Nelze nikoho milovat, aniž byste se o něj báli, a to navždy."
"Předtím, než se rozmnožíte, vám nikdo neprozradí, že dobrý rodič to má nejtěžší v tom, že si nikdy nepřipadá jako dobrý rodič. Pokud se nestaráte, děláte velkou chybu, ale pokud se staráte neustále, děláte milion drobných chybiček a teenageři je počítají."
"Dnes si dělají všechno sami, přesně jak si to přála, když byli malí a otravní, ale teď si přeje, aby se to vrátilo, protože už jsou velcí a samostatní."
"Máma nekráčí životem v žádném brnění, předává ho do posledního kousíčku svým dětem a ke konci jejich puberty už jí nezbývá ani kůže, takže každá ztráta se jí zařezává přímo do masa."
Tobiáš Lolness
Timothée de Fombelle
"I pero z křídla anděla může vypíchnout oko, když ho špatně chytíme."
"Báli se, že o to všechno přijdou, i když o to přišli už dávno. Nic nebráníme tak úporně jako to, co už nemáme."
"Major ale nic neviděl: hloupost zabere člověku všechen čas."
"Svíčkař neříkal nic, což je spolehlivý způsob, jak vypadat inteligentně. Srovnání s Krolem se ovšem nemusel nijak obávat. Vedle majora by i nočník vypadal jako intelektuál."
"Těžko říct, co dělá chvíle strávené u slavnostního stolu nezapomenutelnými. Taková slavnost je tajemství, které není na objednávku."
Úžasná kniha.
Zkoušeli jsme všechno! Respektující a klidné výchovné postupy
Isabelle Filliozat
Jediné mínus této knihy: škoda, že ji nepřibalují už v porodnici k prvnímu dítěti... Díky komiksové formě skvělá i pro vytížené rodiče, prarodiče apod.
Mengeleho děvče
Viola Stern Fischerová
Po dlouhé době knížka, u které jsem brečela. A to jsem přečetla hodně knížek s tematikou holokaustu. Jsem vděčná paní Viole, že si nakonec své vzpomínky nenechala pro sebe. I když to byla četba hodně těžká a bolestná...
