Aroucaria
komentáře u knih
Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
Smutek nad smutek. Velmi zajímavé až šel mráz tělem, ale možná záklopka si k sobě nepustit tolik hrůzy mohla za to, že jsem se do příběhu nepoložila zcela. Většina se točila kolem Gerty, ale ke konci se střídalo hodně postav a na pár stránkách se musel vměstnat děj mnoha let, což příběh dost poškodilo a roztříštilo.
Než jsem tě poznala
Jojo Moyes
Krásný příběh! To se musí nechat. Sednete na vlnu a necháte se unášet. Není potřeba moc hloubat. A to mi trochu vadilo. K tomu přidán mírně patos, který hloubku prožití ztlumil.
Vlastně jsem knihu koupila mámě, ale nakonec zůstala doma, což díky čtenářské výzvě bylo dobře. Vím, že moje máma by dala minimálně 10 *.
Sidonie Nádherná a konec střední Evropy
Alena Wagnerová
Zprvu jsem byla překvapená, že kniha není román. Ale i přesto stylu vyprávění nelze nic vytknout, do děje jste vtaženi úplně stejně. A možná fakt, že je to pravda, celou atmosféru z knihy umocňuje. Těžko mi je po dočtení poslední stránky knihy. Jak cizí si byli lidé od války a stále se to zhoršuje... Není čas na změnu!?
Frigidní ženy
Sue Riches
Oddychofka jak vyšitá. Dobrý pohled na putování ne tak bílou krajinou, jak bych si myslela. Škoda, že holky vypravěčky nešly více do detailů. Pobavilo, ale odvaz to nebyl.
Ulička tisíce květů
Gail Tsukiyama
Jaká škoda, že tak zajímavé téma neplynulo. Bylo to roztříštěné a k tomu ty zdrobněliny, které mě dost štvaly a dělaly z čtenáře hlupáka. Myšlenky se vůbec nerozvíjely a celé mě to zklamalo. Jako by to psal někdo jiný než autor Samurajovy zahrady. Nebo to bylo překladem?
Ostrov s vůní čerstvého chleba
Jenny Colgan
Totální odychovka, čte se to rychle, plynule, není potřeba moc myslet a místy to bylo až plytké. Vůně chleba, místopis a včelař byly velkou devizou, jinak by to bylo o ničem.
Lži otců
Tom Egeland
Začátek odstartoval ve svižném a úderném tempu. A to se postupem času vytrácelo až bylo nahrazeno chaotičností a doplácáním "dovětků". Dvě třetiny knihy byly fajn. "Prokletí" rodu ve ztrácení mužů bylo vskutku zajímavé a putování světem mohlo dopomoct k atraktivnějšímu čtení. Ale bohužel....
Psychosomatický dotek motýla
Jarmila Klímová
Celkem rázně napsané příběhy a postřehy ze všedních dnů psychosomatičky. Škoda jen, že je takových lékařů málo a bohužel jen přečíst knihu někdy nestačí. Každopádně úderný počin, ve kterém se asi každý najde.
Měl jsem štěstí na lidi
Josef Beránek
Knihu jsem dostala jako dárek. Ten pan Vacek musí být ale frajer! Byla jsem unesená jeho odvahou, kuráží a "moderním" stylem promlouvání k nekřesťanskému tvoru, jako jsem já. A protože nemlží křesťanskou rétorikou, jsou jeho slova srozumitelnější a tím pádem i "údernější". A tím se rozhýbou mozkové závity a najednou to začalo šrotovat a zaselo se semínko jiného uvažování a přemýšlení. Kéž by takových lidí bylo víc!
Rovnako iný ako ja
Ron Hall
Tohle nebyla láska na první pohled. Nemohla jsem se mezi ty dva chlapy vpravit. Chvíli jsem si dala pauzu, a pak to zkusila znovu. Asi ke sté stránce jsem se prokousávala, ale jakmile se ti dva potkali, tak jsme byli jedna parta!
Příběh, kde víra potírá luxus, kde bezpodmínečná pomoc otevírá srdce a kde peníze a moderní zdravotní péče nezajistí zdraví. Dojemný a prostý příběh, ke kterému je zapotřebí mít u ruky kapesníky.
Příručka jadranské snoubenky
Blanka Čechová
Před touto knihou musim varovat! Číst pouze po jídle
Kameny a hvězdy: Síly předků, oči kamenů, světla odjinud
Václav Cílek
Já to asi vzdám. Mě to vůbec neba .... Snažím se, ale říkám si, že člověk se zas tak do věcí nemá nutit a dělat to s nechutí. Asi je to na mě příliš vědecké. Čekala jsem něco víc éterického :-) Přitom je pan Cílek takový sympaťák!
Návrat slov
Goce Smilevski
Takovou rozpačitost nad knihou jsem již dlouho neměla. Do čtvrté kapitoly jsem se prokousávala, seč mi síly stačily. Ve chvíli, kdy jsem to chtěla vzdát, se příběh nakonec "rozjel". Ale velmi jemným a hladkým plynutím, s dotykem hlubokých myšlenek, možná až filozofického rázu, který jsem však já moc nedocenila, neboť přílišné opakování a vracení se k již vyřčenému, mi to kazilo a říkala jsem si, proč ze mě autor dělá sklerotika ...
A proto skáču
Naoki Higašida
Nevím, jak začít ... Nad každou částí knihy jsem velmi přemýšlela a bylo mi úzko z toho, jak je naše soužití těžké. Nejen pro nás samozvaně normální, ale i pro autisty. A celkem se zde nabízí otázka, kdo z nás je ten normální? A myslím, že dosavadní poznatky o autismu, zde jaksi dostávají na frak! Určitě přelomová kniha, která otvírá nejen oči ale hlavně srdce!
Odvedu vás do Sierry Madre
Forrest Carter (p)
Pro mě to byl děsný masakr... Emočně to se mnou cloumalo, v takovém tom úzkostném napětí ... kdy nebylo žádné vydechnutí ... Prostě tyhle knihy těžce nesu ...
Škola Malého stromu
Forrest Carter (p)
Jako bych zlehka našlapovala po stejné pěšině, jako bych se dívala na stejné hvězdy a učila se podle abecedy. Ještě dnes cítím ten klid a moudrost, která z knihy sálala. A to už je věru mnoho let, kdy jsem knihu držela v ruce ...
K moři
Petra Soukupová
Báječné čtení na cesty ... Kniha zůstala v jednom hostelu v Číně i s kontaktem, ale zatím se nikdo neozval :-D
Andělé a démoni
Dan Brown
Ale jo, je dobrej a bylo to báječné čtení, ale že bych se z toho posadila na zadek, tak zas ne :-)
Bioenergetika – terapie duše pomocí práce s tělem
Alexander Lowen
Při pronikání do bioenergetiky mě asi milionkrát napadlo, proč to takto nefunguje ve zdravotnictví ... I na sobě jsem si vyzkoušela, jak je to pravdivé. Škoda, že tento obor je na okraji zájmu - já bych tedy měla obrovský - takto na sobě pracovat!