april4 komentáře u knih

Tohle je tedy ale hooodně dobré. Mnohé se vysvětlí, nicméně se objeví ještě více otazníků. A vzhledem k tomu, že další kniha ještě není a autorka předchozí děj v nových dílech moc nepřipomíná, tak si jdu vzít papír a tužku a normálně si napsat, kde kdo je, kdo kdo je, kde kdo byl a co se to tam boha jeho všechno stalo .... protože se toho stane opravdu hodně :)

Na začátku jsem si myslela, že možná půjde o nejslabší díl série, ale nakonec to autorka tak nadupala, že si říkám, co ještě vymyslí v dalších dílech a hlavně, jestli vydrží tempo a udrží laťku. Doufám, že ano, protože tenhle svět je opravdu originální a hodně mě baví.

Vše podstatné už tu bylo napsáno, já jen doplním, že jsem ráda, že jsem svět sklenářů objevila až teď a můžu číst knížky hned po sobě, protože čekat na další díl by bylo lehkým utrpením :)) Je to totiž setsakramentsky dobré. A zas a znovu budu děkovat čtenářské výzvě, díky níž jsem tuhle sérii našla.

Za mě nejslabší díl série. Skoro do poloviny se vlastně nic neděje, před půlkou se děj hezky rozjede, aby vše zabil tak .... jak to říct .... uspěchaný konec. Je to docela škoda, protože autorčina fantazie je určitě velice dobrá, ale nevyužitá na 100%. Tohle mělo daleko větší potenciál.

Já zas tak úplně unešená nejsem ... za mě to byl nejslabší kousek ze série s Erikou. Pořád je to Bryndza a pořád je to hodně dobré a hodně čtivé, ale to napětí a nějaká akce výrazně ubylo, je vlastně jen na konci knihy. Celé mi to přišlo pomalé a ospalé, navíc (asi jsem moc velký hnidopich :) ) jsou tam nedotažené věci, jako třeba jisté zmizení bot, které se může zdát banální, ale proč je tam tedy zmiňováno a následně čtenáři neobjasněno? Na další díly se těším, jen doufám, že pan Bryndza laťku udrží.

No, je to tady, loučení s odd. Q.... mrzí mě, že to musím napsat, ale knížka mě ze začátku nebavila. Buď J.A-O změnil styl psaní, nebo jsem se změnila já, nevím, ale měla jsem pocit, že místo četby oblíbeného autora koukám na béčkový film. Špatné dialogy, navíc mnoho postav, kdy jsem měla občas problém se v nich orientovat. Zhruba v polovině se kniha rozjíždí a začíná ten pravý milovaný Adler-Olsen. A pak přijde konec, originální a krásný, u kterého si člověk řekne "páni, to je táák dobrý" a všechny námitky k začátku totálně smázne. Ale chybět mi ti čtyři budou, ne že ne :)

Narozdíl od ostatních fantasy tahle nikam nespěchá, pomalu si plyne a čtenář díky tomu dostává dostatek času pochopit, poznat a seznámit se. Je to originální, čtivé a bavilo mě to, pro mě osobně jedno z největších překvapení objevené díky výzvě :) ---- SPOILER ---- Jednu hvězdičku ale srážím .... pokud jde o fantasy, strašně ráda se nechávám vtáhnout do toho fiktivního světa. Tady to ze začátku fungovalo, na konci mě ale "rušila" ta Paříž. Pak se nabízí otázka, jestli je to fantasy, nebo jsme se přesunuli do dystopie, nebo jak to autorka vlastně zamýšlí. Nu, nezbývá, než číst dál a pokusit se to zjistit :)

Jo Nesbo opět dokazuje, že to jde i bez HH a milovaného severu, i když hlavní hrdina jisté podobné rysy vykazuje. Též není ztělesněním ideálního policisty, též má své mouchy a život se s ním mnohdy nemazal. Příběh jako takový je opět velice kvalitně propracovaný, napínavý, žádná hluchá místa, či nudné pasáže. Navíc, na rozdíl od Holleovek, čtení nutí člověka k většímu zamyšlení a dokonce tomu nápaditému a chytrému pachateli více méně fandit.

Vím, že jde o klasiku, že je to kniha, která člověka vede k zamyšlení a že toto téma stále je a bude aktuální, ale můj šálek kávy to tedy není. Problém jsem měla s tím, že ony úvahy (o minulosti, současnosti, moci atd.) se opakují stále dokola. Hlavní hrdina, ano, v nelehké situaci, nad vším dumá zas a znovu ... Na mě strašně zdlouhavé a, omlouvám se, místy i nudné.

Ze začátku jsem přemýšlela, jestli knihu dočtu, prostě román "o holčičkách". Navíc jsem čekala víc, něco ve stylu Pýcha a předsudek. Pokud ale čtete dál, tak kniha pomalu přirůstá k srdci a celkově ve mně zanechala příjemný pocit. Klade důraz na rodinu, soudržnost a také na základní lidské hodnoty jako je slušnost, ohleduplnost a pomoc svému okolí. Možná by nebylo na škodu, kdyby ji současná generace dorůstajících holčiček četla ... a hlavně pochopila :)

Tohle je právě to kouzlo čtenářské výzvy. Normálně bych po knize asi nesáhla, protože "pohádka pro holčičkoslečny", ale jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že je to vlastně docela fajn ... čtivé, napínavé, celkem originální, což coby fanoušek fantasy ráda ocením. Hlavní hrdinka sice trochu, jak to říct slušně, no, naivní blbka (nic ve zlém), ale jinak jo, u mě dobrý :)

Prostě Nesbo, tečka :) Skvěle napsané, člověk to opět hltá jedním dechem. Jak stojí v popisku, bratři Opgardovi si zase jednou musí ušpinit ruce, áále tak chytře a mazaně....a to byla chvílemi ta jediná drobná kančička. Jednak nevím, zda by tohle někomu v běžném životě vyšlo a za druhé, člověk už tak nějak podvědomě tušil, jak to vše dopadne. Ale 5* 100% a bez debat :)

Kniha se mi moc líbila, ale zároveň jsem se těšila, až ji dočtu. Těžká doba .... Tohle by 100% měla být povinná četba a ne jen v souvislosti s naší historií, ale i s tím, co dokáží někteří lidé, jen tak, z pozice moci.

Anotace je lehce zavádějící, o kocourovi to v podstatě vůbec není, tak milovníci koček, pozor na to :)) Námět je velice dobrý, s chytrým řešením, autor píše hezky čtivě. Pokud ovšem (ne)rozumíte technickým a konstruktérským záležitostem jako já, počítejte s pasážemi, které zrovna dvakrát nebaví, za to hvězdičky dolů.

Víte předem co čtete, o čem to je, co se bude dít, dokonce i jak to dopadne a i přesto mě kniha bavila. Co se týče zdůraznění krutosti her a jejich dopadu na psychiku účastníků určitě nejlepší kniha ze série.

Jsem skálopevně přesvědčená o tom, že kdyby Jo Nesbo napsal knihu o řezu ovocných stromů, či migraci pakoní, tak ji zhltnu jedním dechem. Zhltla jsem i tohle, protože mě velice baví a sedí jeho styl psaní, tentokrát je tu ale jedno drobné ALE . Kniha má tři části, přičemž při té první jsem měla stále pocit, že čtu Kinga (takže u mě velmi velmi dobré :-) ). Druhá část byla ve stylu " to jako fakt?" , přičemž jsem po celou dobu čekala, co z toho propána bude.....nu, těžko nějak podrobněji hodnotit, aniž by tu člověk nenapsat spoiler, ale zas až tak špatný konec ve třetí části to nebyl.

Asi jsem udělala chybu, že jsem před knihou samotnou přečetla i pár recenzí ... a pak jsem marně čekala na tu jízdu. První polovina se dá definovat jako docela dobrá knížka, ovšem bez nějakého výraznějšího "drajvu". Pak se na chvíli hezky rozjede, aby po pár stránkách upadla zpět do zajetých kolejí. Autorka se navíc poměrně často opakuje .. hlavní hrdinka něco udělá, to něco ji vyděsí, protože netušila, že by toho byla schopna a pak se k této situaci opakovaně vrací a zas a znova přemýšlí "jak jsem mohla..." Plus k tomu jistá dávka nechutností, pro YA nevím nevím. Všechno zachraňuje konec, který je sice otevřený, ale má hezký spád konečně nedá čtenáři vydechnout .

Přiznám se, že nejsem zrovna velký fanoušek červené knihovny, po knize jsem sáhla v rámci čtenářské výzvy a chuti zkusit něco jiného ... a snad i snaze dát žánru šanci. Od autorky jsem v minulosti (díky jiné výzvě) přečetla "Paříž", která se celkem dala, tak jsem očekávala, že mě něčím chytne i Island. Omyl. Naprosto předvídatelný děj i konec ještě pochopím, tady se toho asi moc vymýšlet nedá, ale ty dialogy ... to snad vymýšlely děti na prvním stupni ZŠ. Hlavní hrdinka navíc jako schopná manažerka nepůsobí, spíš jako nadšená amatérka, které vše vyjde jen proto, že potká skupinu milých a hodných lidí atd atd. Dvě hvězdy dávám za ten lehký náznak reálného života v podobě zaměstnanců hotelu a za rozkrývání drobných problémů, které tam Lucy potkají. Jinak jsem z romantiky opět na nějakou dobu vyléčená :)

Po Haně se mi Tiché roky líbily asi nejvíc, opět úžasně a poutavě napsané. Konec možná může někomu připadat useknutý, ale mně přišel přesně tak akorát. Knize nijak neuškodil .... uškodil mně, četla bych dál a dál :)

Nu .... žádná růžová knihovna s kouzlem vánoc to tedy není :-) Nicméně povídky jsou zajímavé a čtivé. Jako jednohubka k odpolední kávě úplně ideální.