Annabelle
komentáře u knih
Tajemství domu Thornů
Margaret Rogerson
Příběh Kouzel rodu Thornů mě kdysi velmi okouzlil. Líbilo se mi prostředí knihoven, temná zápletka, oživlé grimoáry, neodolatelný a tajemný Nathaniel Thorn, údajně bezcitný démon Silas a především nebojácná hlavní hrdinka Elizabeth s jejím mečem Běsobijcem.
Tajemství domu Thornů slouží jako krátká novela k Kouzlům rodu Thornů navazuje na jeho konec, kdy se Elizabeth vydala vstříc své budoucnosti s neodolatelně ironickým Nathanielem Thornem a démonem Silasem. Když už vše vypadá jako zalité sluncem, Nathanielům dům, respektive strážci domu, se zblázní a uvězní své obyvatele, dokud nepřijdou celé záhadě na kloub. A kroužící novináři kolem jim to rozhodně neusnadňují.
Jedná se o příjemnou oddechovku o pouhých dvou stech stránkách, která čtenáře opět zavede do světa kouzel a griomárů. Tentokrát na nás nečeká zběsilé zachraňování světa, ale dočkáme se krátkého příběhu s trochou té romantiky, s momenty, u kterých se budete uculovat, s poblázněným domem a s několika kletbami a úkoly, u jejichž lámání a plnění se opravdu nejde nesmát. Líbila se mi příjemná romantická linka mezi Nathanielem a Elizabeth, která byla nenucená a přirozeně se vyvíjecí. Zdatně jim sekundují Silas a Mercy, která se stala novou služebnou a kde v jejich „vztahu“ u sila vystávala otázka: „Zabít či nezabít?“ No a celé rozuzlení příběhu je opravdu... roztomile nečekané.
Tuhle krátkou novelu jsem si opravdu užila. Líbilo se mi, jak se autorka opět ponořila do příběhu mých oblíbených postav a krásně tak uzavřela jejich příběh. Vím, že další díly zřejmě nebudou, což mi zas až tak moc díky této novele nevadí. Za mě doporučuji, stejně jako Kouzla rodu Thornů.
Moc děkuji Megaknihám za poskytnutí knížky k recenzi.
4,5/5
Zjizveni
Emily McIntire
Po mém zklamání z prvního dílu série Never After s názvem Lapeni, jsem byla ke knize Zjizveni už od začátku skeptická. Přece jenom se mělo jednat o retelling Lvího krále, což už ten fakt je bruslení na tenkém ledě, protože Lví král je zkrátka Disney legenda. Ovšem stačilo mi pár stránek a příběh o temném princi a jeho vyvolené mě pohltil a kupodivu mi tenhle retelling opravdu sedl.
Zjizvený a temný princ Tristan Faasa je správný tragický hrdina, tedy v tomto případě spíše padouch, který vidí pod pokličku intrik v království a moc dobře ví, že jeho starší bratr – král Michael rozhodně není takový, jak se prezentuje. Je proto třeba krále svrhnout a nastolit takovou vládu, aby se i chudé hyeny měly dobře. Tristanův plán se lehce otřese, když na dvůr Faasů přijíždí budoucí manželka jeho bratra Sara, která se Tristanovi chtě nechtě dostane pod kůži. A tak začíná příběh intrik, tajemství, brutalit, touhy po pomstě a lásky, která se zpočátku zdála nemožná.
Oproti Lapeni naštěstí nebyl příběh tak brutální a prošpikovaný erotikou, spíše její lehčí formou, jiskřením a provokacemi. Sara byla, na rozdíl od Wendy, velmi cílevědomá, inteligentní nebojácná, a především hnaná pomstou a touhou po smrti svých nepřátel v jejichž říši se najednou ocitla. Díky tomu mi přišla jako skvělá postava, a ne naivní děvče. Mezi ní a Tristanem se pomalu a uvěřitelně začal rodit silný vztah, který pak klíčově ovlivnil dění v celé říši.
Příběh měl velmi dobrý spád, skvěle gradoval a dostal zajímavé zakončení, kde byla nečekaně zapojena ta nejdůležitější postava Lvího krále, která byla v tomto příběhu skutečně roztomilá a později slibovala lepší zítřky. Zjizveni si mě opravdu získali na plné čáře.
4,5/5
Lapeni
Emily McIntire
Pozor, recenze obsahuje drobné spoilery…. Retellingy a záporáky vskutku miluji, proto série Never After nemohla chybět v mé knihovně. V prvním dílu prozatím pětidílné série se podíváme na postavu padoucha z Petra Pana, a to Hooka respektive v této adaptaci Jamese Barrie, jehož život byl plný bolesti a utrpení. Pohnuté dětství, boj o život, nevyslyšené volání o pomoc… to vše udělalo z Jamese tajemného Hooka… někoho s kým si není radno zahrávat, někoho, kdo se skutečně nebojí jít přes mrtvoly a vyžívá se v bolesti ostatních. A za tohle všechno může jedna osoba – Peter Michaels a zrovna tento Peter má rozkošnou dceru Wendy, která poslouží Hookovým plánům. Takže tu mladou květinu musí Hook nejprve zneužít, pak ji ublížit a doslova zničit, ale láska má jiné plány.
Přiznám se, že na knihu jsem se velmi těšila, přece jenom Hook je neodolatelný snad v každém filmovém zpracování a líbil se mi i nápad udělat z původního hrdiny Petra Pana hlavního záporáka celého příběhu. Ovšem dostavilo se zklamání. Vše bylo tak nějak… těžko uvěřitelné, rychlé, sprosté, brutální a velmi erotické.
K postavám jsem si nedokázala vytvořit nějaký vztah a zrovna postava Wendy mi přišla lehce hloupá a naivní a rozhodně se nechovala na svůj věk. Dělala ze sebe také nedostupnou, ale nakonec ji to úplně nevyšlo. Navíc vztah Jamese a Wendy byl… no vyvíjel se rychle a byl poněkud zvláštní. Nechápala jsem submisivní chování Wendy a její nehynoucí lásku k někomu, kdo ji vyhrožuje smrtí a myslí si, že je zrádkyně.
Konec příběhu mi docela připomněl takové ty telenovely z dětství, kde vygradoval příběh, objevil se skutečný zločinec a ukázalo se několik opravdu nečekaných a spletených příbuzenských vztahů. Ovšem epilog se mi líbil.
Skutečně to asi teď vypadá, že knihu haním, ale ona zas tak strašná nebyla, vlastně nám dala to, co slibovala a já asi jenom čekala něco jiného a jsem rozmlsaná jinými příběhy a retellingy.
Jiskřivý idol
Katee Robert
Z Hádova temného podsvětí se vracíme opět na “pozlacený moderní Olymp, kde nás čeká příběh Persefoniny sestry Psyché a jejího “vyvoleného Erota. Psyché je něco jako olympská influencerka, která se nestydí za své plné křivky. Eros je synem proradné Afrodity, pro kterou neváhá dělat špinavou práci včetně vražd. Z počátku nesourodá dvojice, která nemá téměř nic společného. Ovšem Psyché stojí Afroditě v cestě k moci a Eros je pověřen jejím odstraněním a on se poprvé, po rozhovoru Psyché, své matce vzepře a přijde s netradičním řešením celé situace – svatbou.
No Jak jsem se na Jiskřivého idola těšila, tak jsem zklamaná. Kniha se sice dobře a rychle četla, děj nebyl nějak náročný, ale příběh Háda a Persefony se mi opravdu líbil mnohem více. I když mám pověst o Erotovi a Psyché také moc ráda, tohle zpracování mi nesedlo, zejména díky tomu, že z Erota je v tom zpracování bezcitný vrah a loutka v rukách své matky. Celý příběh se odehrává v rámci několika dnů, kde hlavní hrdinové propadnou lásce, bojují o život, bojují s předsudky a samozřejmě si vášnivě a neustále užívají jeden druhého, a to si Psyché tak stála za svým, že k tomu nikdy nedojde.
Vše mi přišlo tak těžko uvěřitelné. Eros několikrát zmíní, že někoho zabil (zejména ženy) a jednou dodá i odporné detaily, ale Psyché to vlastně nevadí, ona ho miluje, on se změnil Psyché byla lehce naivní, možná trouchu hloupá, ale velmi oceňuji, že autorka přisoudila hlavní hrdince postavu „krev a mlíko,“ čím ji svým způsobem v tom dokonalém Olympu udělala ještě výjimečnější, zvláště, když Psyché nosila svou postavu s hrdostí.
Za nedlouho vychází třetí díl a já se na Proradnou krásku tedy díky této knize moc netěším, i když mi v této knize přišla Helena velmi sympatická. Nakonec mhouřím obě oči, a právě díky Heleně a novému Diovi, který mě celkem okouzlil a doufám, že autorka brzy vydá knihu o něm a jeho nové Heře, hodnotím:
3,5/5
Smrtící terapie
Sarah Pekkanen
Na počátku toho všeho stál dokonalý pár, tedy na první pohled dokonalý pár. Mezi Matthewa a Melissu vstoupil strašák jménem nevěra. Proto se provinilá Melissa obrátí na ne zrovna zásady práce terapeutů ctící a o licenci připravenou konzultantku Avery Chambers. Díky jejím netradičním metodám a ponoření se do případu se postupně odhalují nečekané a děsivé skutečnosti o manželství a minulosti dokonalého washingtonského páru.
Musím se přiznat, že mě u Smrtící terapie sice velmi zaujala anotace, ale vůbec jsem nevěděla, co od knihy čekat. Z počátku jsem měla drobný problém se začíst, musela jsem si zvykat na střídání forem vyprávění a pohledů postav a na ne ze začátku sympatickou Avery, zoufalou a lehce prolhanou Melissu a děsivě dokonalého Matthewa, kterým jsem ale za několik kapitol přišla na chuť a začala chápat jejich pohnutky a jednání.
Líbilo se mi, že nás bez zbytečných okolků hodily autorky rovnou do středu dění a nabídly tak příběh s rychlým spádem a zajímavou zápletkou. Kapitoly jsou krátké, svižné a postupně vedou k zajímavému rozuzlení, které zkrátka chcete znát co nejdříve. Knihu jsem díky tomu tak dočetla za jeden den, a i když jsem asi padesát stránek před koncem již věděla, kdo asi bude tím největším padouchem, tudíž mě konec tak nepřekvapil, ocenila jsem, jak autorky knihy vše propojily, vyřešily zločin, poskládaly jednotlivé části skládačky dohromady a daly všem postavám jejich zasloužený konec.
Smrtící terapie je thriller s pomalejším rozjezdem, detektivní zápletkou o manželství, nevěře, zločinech, vině a trestu, který doporučuji každému, kdo má rád zvraty, nečekané konce a zajímavě propojené osudy několik zdánlivě neznámých postav.
Ještě jednou velmi děkuji Megaknihám za poskytnutí knihy k recenzi. Hodnotím:
4,5/5
Trnová královna
Gina Chen
Na Trnovou královnu jsem narazila úplnou náhodou díky reklamě na sociální síti. Velmi mě zaujala svou obálkou a samozřejmě i anotací. Tentokrát bude v nesnázích princ a bude na čarodějce, aby zachránila nejen jeho, ale celé království, které má právě kvůli princově prokletí padnout.
Hlavní hrdinka věštkyně Violet je velmi komplikovaná postava, a ne vždy má čestné úmysly. Většinou si své věštby lehce poupravuje nebo říká něco, co není tak úplně pravda. Princ Cyrus je naopak velmi milý, přátelský a téměř dokonalý, nebýt jedné důležité skutečnosti a to, že on se má stát zhoubou celého království, tedy v případě, že nenalezne svou vyvolenou a neožení se. Nastává tedy doba, kdy si princ musí vybrat nevěstu, i za cenu Violetiných lží a klamů. Ovšem lásce se poručit nedá. Mezi Violet a Cyrusem to samozřejmě jiskří, čeká nás plno ironických dialogů, enemies to lovers vývoj, ale láska jako trám nás v knize, právě kvůli komplikovanosti postav, nás úplně nečeká.
Příběh je protkaný magií, zrůdnými nestvůrami, intrikami a sympatickými postavami, které si jdou ale tvrdě za svým. Za zmínku stojí i přítomnost lehké erotiky a LGBT. Dočkáme se také narážek na některé známé pohádky. Děj z počátku sice plyne pomalým tempem, ovšem nabídne důkladný popis světa a seznámí nás s životem jednotlivých postav a díky tomu tak čtenář pochopí, proč zrovna ta daná postava jedná tak, jak jedná.
Trnová královna má sice jednoduchý děj, řekla bych, že závratnými dějovými zvraty úplně neoplývá a postavy se mnohdy chovají zvláštně, ale i přesto všechno si mě ten příběh nějakým způsobem získal. Možná svou jednoduchostí, možná neotřelými postavami, ale skutečně si mě získal. Je mi jasné, že tato kniha nesedne každému čtenáři, ale mně se moc líbila a od posledních sto stran jsem se nemohla odtrhnout. Podle Goodreads to vypadá, že se chystá druhý díl a doufám, že brzy vyjde pak i u nás.
Trůnu předurčená
Hannah Whitten
První díl duologie Divý les s názvem Vlku zaslíbená mě okouzlil. Zajímavě převyprávěná verze Červená Karkulka s Kráskou a zvířetem v jednom, odehrávající se v netradičním prostředí temného nakaženého lesa byla úžasná. Na druhý díl jsem se tedy velmi těšila, protože jsme se tentokrát s Redinou sestrou Nei měli podívat na druhou temnou stranu příběhu. Možná jsem neměla mít od příběhu tak velká očekávání, protože ta se rozhodně nenaplnila.
Přiznám se, že Nei mě jako postava v prvním díle nezaujala, ale v Trůnu předurčené se její charakter dočkal pochopitelné změny a dosti jsem si ji i její předurčený osud a zajímavě pojatý charakter oblíbila. Stejně tak se mi líbila i postava krále Solmira, u kterého se ukázalo, že jeho pohnutky jsou jiné, než se v první díle mohlo zdát. Postavám tedy nemám co vytknout.
Děj byl dle mého názory mnohdy táhlý a putování Říší stínů nebylo tak záživné, jako poznávání Divého lesa v prvním díle. Chápu, že hrdinové musí dojít ke svému cíli a projít zkouškami, ale opravdu to muselo trvat tak dlouho? Muselo to být tak repetitivní? Spíše se mi více líbily kapitoly jiných postav než té hlavní, protože ty alespoň měly lepší spád.
Přes první půlku knihy jsem se velmi těžce dostávala. Druhá polovina knihy sice již nabrala spád a rychlejší tempo, ovšem samotný konec se mi zdál pak zrychlený a velmi zvláštně pojatý s takovým nějakým happy endem.
Trůnu předurčená by možná zasloužila lehké zkrácení a prohloubení romantické linky mezi Nei a Solmirem, protože ji bylo pomálu, a proto mi konec nepřišel tak procítění jako v případě prvního dílu. Knížka je sice příjemným ukončením příběhu dvou protikladných sester, ale má očekávání bohužel nenaplnila.
Dům tajemných stínů
Darcy Coates
Hlavní hrdinka Sofie potká v opeře tajemného a okouzlujícího pana Argentona, který ji okamžitě zaujme. Ovšem ani ve snu by ji nepadlo, že díky finančním problémům jejího otce se stane pan Argentonovou a vyrazí se svým novomanželem na cestu do jeho vzdáleného sídla. Do prokletého sídla, která skrývá tajemství, do sídla plného přízraků, strachu, krve a mrtvol. A Sofie se najednou nachází zmítaná mezi rodícími se city ke svému tajemnému manželovi a mezi touhou odhalit tajemství sídla a zjistit více o prokletí své vyvdané rodiny.
Dům tajemných stínů svým konceptem moc do série o tajemných domech nezapadal, jedná se totiž o knižní duologii, tedy o dvě knihy, které byly u nás vydány jako jedna. Dalším rozdílem oproti ostatním knihám je i její dobové zasazení, jelikož ostatní knihy o tajemných domech se odehrávají v přítomnosti, kdežto v tomto příběhu se dostáváme do mnou milovaného prostředí Anglie 19. století. Možná i díky těmto skutečnostem (a taky díky tomu, že mi začátek knihy připomínal Purpurový vrch) se mi kniha opravdu líbila a považuji ji z této série za jednu z těch povedenějších.
Motiv tajemného sídla a prokleté rodiny se mi moc líbil, stejně tak jako pochmurná a strašidelná atmosféra příběhu a jeho postupné rozzuzlení, ve kterém skutečně nebylo nic tak, jak se zdálo. Hlavní hrdinka mi byla svou odvahou a nebojácností velmi sympatická a její rodící se vztah s manželem byl v knize příjemných zpestřením. Celkově ta drobná romantická linka v knize skvěle seděla a krvavý příběh díky ní dostával jemnější podtón. První knize nemám co vytknout. Bohužel druhá kniha byla již takovým jemným odvarem té první, a i když uzavřela příběh, nebyla nutností. Přesto Dům tajemných stínů hodnotím kladně a myslím si, že patří k Darcyiným lepším dílům.
Znetvoření
Scott Cawthon
Od děsivých událostí ve Freddy Fazbears pizza uběhl už celý rok. Hlavní hrdinka Charlie chodí na novou školu a snaží se zapomenout na hrůzu kterou se svými přáteli minuý rok prožila, i když vzpomínky ji stále pronásledují, stejně jako pocit, že William Afton neřekl své polední slovo. Nálezy mrtvých znetvořených těl poblíž její školy její tušení pouze potvrzují.
Do druhého dílu této FNAF trilogie jsem se původně nějak hrnout nechtěla, ale jelikož jsem měla první díl půjčený od mé žačky, hned po Vánocích mi hlásila, že dostala druhý díl a druhý den mi ho rovnou přinesla a jelikož nejsem člověk, který si cizí knížku nechává dlouho, pustila jsem se do čtení.
Musím říct, že tento díl byl o něco zajímavější než ten první, ale kvalitou jsou na tom stejně. Nachází se zde sice mnoho zajímavých scén, znetvořených mrtvol, plno krve, hrůzy a tajemství, ovšem knížka je opět taková lehce neuvěřitelná. Policista ukazuje bez problému místo činu, postavy jednají nelogicky a Charlie je zkrátka postava, která si jde za svým i když ji každý říká, ať to nedělá, že je to pro všechny nebezpečné. Konec knihy je v mnoha ohledech podobný tomu v první knize, ovšem s tím rozdílem, že zde otvírá dveře pro další příběh a finální odhalení tajemství života hlavní hrdinky.
Neonoví bohové
Katee Robert
Řeckou mytologii miluju už od dětství a pověst o Hádovi a Persefoně patří k mým nejoblíbenějším. Četla jsem již několik příběhů, které jsou volnými retellingy a proto nemohli Neonoví bohové chybět v mé četbě. Toto moderní, erotikou nasáklé a intrikami propletené zpracování rozhodně nebylo špatné, i když mnohé scény ala Padesát odstínů šedi tedy mohly být vynechané.
Ve světe bohů, kde se tituly dědí z generace na generaci se má Persefona stát novou Herou, ale život po boku starého a krutého Dia, kterému za záhadných okolností zemřely již tři manželky, ji neláká. Ovšem její mocichtivá matka trvá na svém, díky čemuž Persefonu uvrhla do nebezpečí. Po jednom z večírků slavné božské Třináctky Persefonu někdo pronásleduje. Ze zoufalství, překročí řeku Styx a ocitá se v Dolním městě, místě, kde vládne Hádes, muž, o kterém panují podivné pověsti. Ale Hádes jako jediný dokáže Persefonu ochránit, ale bude to stát velmi zvláštní cenu.
Neonoví bohové jsou velmi netradiční a moderní pojetí Olympu, které asi nesedne každému, i já na začátku čtení sama váhala, zda se mi kniha vlastně líbí či ne, ale postupem čtení jsem si ke knize (zejména k Hádovi) cestu našla. I když té erotiky tam na mě možná bylo až moc a některé erotické scény mi přišly „na sílu“ vložené. Ovšem vývoj vztahu Háda a Pesefony se mi líbil, stejně tak jako moderní háv jejich pověsti. Ona byla loutkou v rukou matky, on zase muž, který se toužil pomstít za smrt svých rodičů. Oba v knize prošli vývojem, z Persefony se stala nezávislá a silná žena a z Háda zase milující a oddaný muže, který pro svou lásku dokáže vše obětovat. Na konci knihy jsem se musela uculovat, protože jsem nečekala, že to skončí zrovna takto.
Neonoví bohové jsou zkrátka oddechovým čtením, u kterého není třeba příliš přemýšlet, ale pouze si užít příběh inspirovaný mýty a prošpikovaný erotikou. Druhý díl s názvem Jiskřivý idol už na mě čeká a podle anotace vypadá ještě lépe než ten první.
Cizí dluh
Kinga Litkowiec
Po otcově smrti zbyly Jessice jenom dluhy a ne zrovna malé. Jediný, kdo by ji mohl pomoci je její mocný a ďábelský věřitel Liam ODire. Po chvíli váhání nakonec Jessica podepisuje osudnou smlouvu, kde své tělo vydává na pospas Liamovi, aby si zachránila holý život.
Abych řekla pravdu, tak vůbec nevím, proč jsem si knížku koupila a dala se do jejího čtení. Obvykle tohle skutečně není ten typ knihy, které čtu, ale asi jsem měla potřebu si přečíst něco jiného a ostřejšího. Co teď k tomu říct Kniha se podle anotace zdála zajímavá, než jsem zjistila, že se opravdu jedná o porno, porno a porno a s troškou děje a spoustou sprostých slov, které jsou adresovány většinou ženám. A přesto všechno, přes ty urážky a ponižování, vznikne mezi hrdiny něco jako láska.
No nevím, sice se říká, že někdy má žena touhu po “záporákovi, že ve skrytu duše touží si vyzkoušet trošku drsnější zacházení a podmanění (samozřejmě ale vše v rámci hry a s danými pravidly), ovšem skutečně pochybuji, že bych se dokázala zamilovat do muže, který má přede mnou cíleně sex s někým jiným, nadává mi, využívá mě, ponižuje mě, říká mi, že jsem věc Kniha sice směřovala k Liamovu napravení, ale chtěla bych po tom všem mít někoho takového po svém boku? Proč jsou sakra některé ženy takové?
Svým způsobem jsem opravdu nečekala, že kniha bude až tak ostrá. Jistě, nemohla jsem asi čekat romantiku. Na jednu stranu mě další díl láká, protože chci vědět, jak příběh dopadne (doufám, že ona prozře), ale říkám, že další ubližování ženám bych těžko snášela. Třeba se ke mně kniha dostane, třeba si ji v nějaké akci za pár korun koupím, ale cíleně pokračování vyhledávat nebudu.
Ig: annabelle_life_diary
Jeho balík
Penelope Bloom
Objekty touhy prostě beru jako takové příjemné oddychové čtení, u kterého se člověk zasměje a nemusí u něj tolik přemýšlet, bohužel ale díl s dílem jde dějová kvalita dolů. Mám pocit, že příběhy jsou opakující se, teď už mnohdy hloupé a jakákoliv snaha o zajímavou zápletku je po pár stránkách zabita, což je i případ Jeho balíku.
Na začátku byly popletené balíky a flirt, pokračovalo to rozmluvou o sexuální pomůcce a o jeho tajemství. Vtipné to možná z počátku je, zajímá vás jeho život, důvody jeho chování, ale celá ta zápletka je postupně velmi přitažená za vlasy a o jejím závěru se snad ani nedá mluvit. Pomsta sice byla vtipná a sladká, ale celková zápletka se “záporákem byla pak vlastně vyřešena jedním krátkým odstavcem.
Ze začátku se mi kniha skutečně líbila, ale jak postupně ztrácely postavy své charaktery a z Lilith se stal někdo, kým se stát nechtěla a z jejího souseda, který byl údajně chladný, přepracovaný a bez zájmu, stal v mžiku uvolněný pohodář, který nemyslí na důsledky svého jednání, zvláště když ví, jaké nebezpečí na něj číhá.
Knihy že série mám už doma všechny a prý je Její tajemství mnohem lepší, ale asi tu sérii teď chvíli nechám u ledu, abych nečetla další díl s pachutí zklamání z toho předchozího. Banán a Třešničky byly stejně nejlepší.
Opravdové zločiny
Lucie Bechynková
Většina z vás jistě zná skvělý podcast Lucie Bechyňkové a Barbory Krčmové s názvem Opravdové zločiny, ve kterém nám slečny přibližují známé i méně známé zločiny, které šokovaly veřejnost. Já osobně mám jejich podcasty velmi ráda, a ačkoliv většinu případů znám, vždy si je ráda opět poslechnu. Proto bylo pro mě pořízení knížky takovou povinností, jelikož jsem chtěla autorky podpořit a také si o některých případech i počíst. Bohužel ale musím říct, že kniha je sice hezky zpracovaná, ale pro mě to bylo zklamání, a kromě zajímavých rozhovorů na jejím konci, nepřišla s ničím novým.
V knize se nachází mnoho známých i neznámých vrahů, ale bohužel vše je zpracováno velice povrchně a stručně. Zajímavé by bylo třeba ke každému případu dát QR kód a odkázat tak na daný podcast, který se případu týká a který je více rozpracován. Knížka na své obálce sice slibuje zákulisní informace a detaily o zločinech, ale těch se čtenář nedočká, navíc všechny případy v knize byly zpracovány v podcastech a nečeká vás nic nového. Kniha je tedy spíše určena těm, kteří podcasty neznají, protože pro ostatní jsou to možná až zbytečně vyhozené peníze. Často také v knize narazíte na nesrovnalosti a bohužel také na větší množství pravopisných chyb a překlepů, které doslova bijí do očí a kniha tak působí lehce odfláknutě. Za mě tedy skutečně zklamání.
Pěšec
Skye Warren
No upřímně nevím, co jsem podle anotace očekávala. Možná něco, kde žena, která bojuje za vlastní bytí, nebude opět jenom využita k jedné věci? Kde ji muž nebude říkat “Malá panno? (Opravu tohle oslovení někomu přijde sexy?) Kde muž zase nebude takový chladný a “rádoby bezcitný drsňák, který přece jenom má nějaké ty city. A kde bude alespoň nějaký zajímavý děj a nebude to plochý erotický příběh bez pořádného děje.
Mám pocit, že autorky eroticko-romantických příběhů v poslední době nejsou vůbec originální, protože takových podobných příběhů, když nevinná žena (v tom nejlepším případě panna) otevře oči chladného muže, tu máme mnoho. Cizí dluh, Padesát odstínů šedi
No, nechala jsem se zkrátka nalákat. Marketing zkrátka dělá své. Naštěstí jsem za Pěšce dávala 99,-, takže moje peněženka tolik neplakala, ale další díly rozhodně číst nepotřebuji, protože stejně vím, jak to dopadne.
Hon na knížete Draculu
Kerri Maniscalco
Konečně jsem se dostala ke druhému dílu série Po stopách Jacka Rozparovače. Tentokrát se Audrey Rose s Thomasem Cresswellem vydávají studovat do tajemného Rumunska a čeká je napínavý Hon na krvelačného knížete Draculu.
Musím říct, že po úžasném prvním dílu jsem knížetem Draculou lehce zklamaná. Prostředí bylo sice zajímavé a neotřelé, ale zápletka mě mnohdy nebavila a když přišel závěrečný plot twist byl pro mne spíše úsměvný než šokující. V prvním dílu to šlo, tam finální odhalení skutečně bylo šokující, ale tady? Nechci psát spoilery, ale no někdy jsou nabídky k plození potomků velmi zajímavé. O chování hlavních hrdinů ani nemluvě. U Audrey bylo její chování pochopitelné, ale Thomas byl hrozný a mnohdy jsem měla problém uvěřit té chemii mezi ním a Audrey Rose.
Nebudu u knížku pouze hanit, provedení vražd bylo krutě zajímavé, prostředí správně temné a celkově mýtus o upírech a knížeti Draculovi zpracovala autorka velmi originálně. Některé vedlejší postavy si mě získaly a i když byl Thomas často OOC, stále byl ten okouzlující a sarkastický gentleman. Ovšem po prvním dílu jsem skutečně čekala více a tohle mi zkrátka nesedlo.
Ozvěny run
Christina Courtenay
Mia zdědí po své babičce chatu, na jejímž pozemku povolí šarmantnímu archeologovi Haakonovi provést archeologických výzkum. Kdo by si pomyslel, že starý zlatý prsten, který Mia taktéž zdědila a který Haakona hned zaujal, v sobě nese krásný příběh o krásné šlechtičně Ceri a vikinském jarlovi Bílém sokolovi. Osudy těchto dvou párů se protnou a donutí Miu i Haakona přehodnotit své životní priority a dát prostor té pravé lásce, která dokáže přetrvat i staletí.
Příběh Ozvěn run je taková příjemná romantická oddechovka se zajímavou zápletkou a vsuvkami do historie, což si myslím, že velmi ocení fanoušci Cizinky, akorát zde nezavítáme za Skoty, ale poznáme svět Vikingů, který je skutečně velmi reálně popsán, na rozdíl od toho jak nám ukazují některé filmy a seriály. Knížka se četla velmi dobře, děj ubíhal příjemným tempem a propojení minulosti a přítomnosti bylo velmi hezky zpracované. Už teď se těším na druhy díl, kde hlavní hrdinka do minulosti přímo pocestuje.
Ig: annabelle_life_diary
Vlku zaslíbená
Hannah Whitten
Druhorozená princezna Redarys je zaslíbená vlku, tedy má být obětována Vlkovi z Lesa a zabránit tak, aby jeho hněv dopadl na království a nevrátil do světa bohy, které Divý les vězní. Ačkoliv se Redu snaží její blízcí zachránit, ona však odchod do Lesa svým způsobem vítá, protože sama ve svém nitru skrývá sílu, kterou neumí ovládat a bojí se, aby neublížila svým nejbližším. Vše se ukáže trochu jiné, než se zdá a tak začíná příběh odvahy, boje s temnotou a nečekanou láskou, díky které lze čelit i těm nejsilnějším démonům.
Z příběhu knihy jsem opravdu nadšená a dle mého názoru patří Vlku zaslíbená mezi jeden z nejlepších retellingů (i když tento retelling je velmi volný) na klasické pohádky v tomto případě na pohádky O Červené Karkulce a Kráska a zvíře. Hlavní i vedlejší postavy mi byly velmi sympatické, líbil se mi rozvíjející se vztah mezi Redou a Vlkem a žasla jsem nad tím, jak si autorka pohrála se prostředím prokletého Divého lesa a s démony v něm. Když jsem si knihu kupovala, skutečně jsem takový příběh nečekala. Jediné, co mi v knize někdy vadilo, byly kapitoly, ve kterých se řešila situace v království po Redině odchodu. Kapitoly byly v tomto případě lehce nudné a Redina sestra sice truchlila, ale mnohdy byla otravná.
Druhý díl, který je o Redině sestře Nei a krutém králi Solmirovi, by měl vyjít tento říjen a podle anotace to vypadá, že bude ještě mnohem temnější a dramatičtější než první díl.
Stříbrné oči
Scott Cawthon
Příběh vypráví o sedmnáctileté dívce Charlie, která se po deseti letech vrací do rodného městečka. Právě před deseti lety se ztratil její kamarád Michael, jehož rodiče nyní organizují akci k výročí této smutné události.
Návrat do místa a hlavně do domu, kde Charlie vyrůstala ji opět připomene události z jejího dětství, které se již zdály v její paměti zapomenuty. Ať už podivínské chování jejího otce, který byl geniálním tvůrcem animatroniků, nebo útržky děsivé události se žlutým králíkem, který zasáhl do života její rodiny. Kromě špatných vzpomínek se svými starými přáteli také ale ráda vzpomíná na hraní si v jejich milované pizzerii Freddy Fazbear´s pizza. Napadne je, že se do pizzerie opět podívají, ovšem netuší, že objeví děsivé tajemství, které pizzerie skrývá.
Příběh knihy byl zajímavý, ale delší dobu trvalo, než se “rozjel. Místy se děj také táhl a defacto se něco pořádně zajímavého odehrálo na posledních pár stránkách, přestože na nějaké zajímavé scény tam prostor byl.
Také jsem nějak dlouho nemohla přijít na chuť hlavním postavám, které mnohdy jednaly opravdu zvláštně, chvíli dospěle, chvíli infantilně a především často nelogicky.
Ovšem jako fanynku FNAF si mě získal detailní popis pizzerie, přítomnost animatroniků a především přítomnost jedné klíčové herní postavy, která byla v knize úžasně napsána. Rozhodně nejsem z knihy úplně zklamaná, ale do dalších dílů se asi hned nepohrnu, i když tento díl skončil zajímavým cliffhangerem.
Recenzi najdete také na Instagramu: annabelle_life_diary
Dcera měsíční bohyně
Sue Lynn Tan
Po Šesti rudých jeřábech se, díky Ocelotu, vydáváme opět do prostředí asijské mytologie. Tentokrát se seznámíme s pověstí o Čchang-e neboli o měsíční bohyni, která vypila elixír věcného života. Tento elixír byl ovšem odměnou pro jejího manžela a ona u mnohých za svou krádež upadla v nemilost. Autorka Sue Lynn Tan si pověst lehce upravila a začala vyprávět příběh Xingyin – dcery měsíční bohyně, kterou její matka léta chránila a tajila její existenci před Nebeským císařem.
Autorka píše opravdu čtivě a především také velmi a to opravdu velmi detailně a propracovaně, což čtenáři plně umožní nasát atmosféru prostředí, pochopit složitost vztahů mezi postavami a především se vžít do pocitů hlavní hrdinky, která mi v mnohem připomínala mou oblíbenou Mulan.
Téměř jako v každém Young Adult na čtenáře čeká také špetka romantiky, milostný trojúhelník, který je ale spíše vedlejší záležitostí, nechybí ani intriky, magie, draci, rozmanité světy a proradní démoni toužící se zmocnit Nebeského trůnu. Dcera měsíční bohyně se mi opravdu moc líbila, především díky své originalitě a příběhu o dívce, která musí překonat mnohé, aby zachránila své nejbližší. Dcera měsíční bohyně je vskutku velmi povedené a především originální fantasy, které čtenáři tohoto žánru nesmí minout. Už teď se těším na další díl a prosím Více asijských fantasy!
Strašení v Rookwardu
Darcy Coates
Jak jsem již psala v recenzi na Fantoma z Blackwoodu, v poslední době mi knihy ze série strašidelných domů od Darcy Coates skutečně přijdou jak na horské dráze. Fantom z Blackwoodu byl pád dolů, Strašení v Rookwardu zase lehké stoupání nahoru. I když se zde opět najdou repetitivní pasáže, svým způsobem i ohraná zápletka přechozích knih, ale přesto pro mě byl Rookward příjemné překvapení.
Guye potkala velmi tragická událost, která ho vrhla v nemilost obyvatel jeho rodného městečka. Když na půdě své matky objeví dědické listiny, zjistí, že jeho matka zdědila obrovský starý dům. Guy to bere jako novou příležitost, kterou ihned chytí za pačesy. Dům si jede prohlédnout a rozhodne se, že ho zrekonstruuje a poté ho prodá. Ovšem kdyby tušil, co se v jeho zdech skrývá, možná by si vše rychle rozmyslel.
Současně s Guyovým příběhem sledujeme i osud Thomase, jeho ženy a třech dětí, kterým dům patřil před padesáti lety. Zoufalý a paranoidní Thomas se snažil svou rodinu ochránit před Amy – bytostí, která se kdysi zdála být duchem, kterým se i později stala. A nyní je na Guyovi, aby prokletí Rookwardu zlomil.
Po zklamání z přechozí knihy jsem byla Strašením v Rookwardu opravdu mile překvapena. Guy je sympatický hlavní hrdina, prostředí Rookwardu je děsivé už samo o sobě, a hlavně děj byl zajímavý už jenom tím, že se v knize propojily dva příběhy z různých časových linií a odhalily tak čtenáři velmi zajímavého antagonistu nebo v tomto případě antagonistku. Příběh se dobře četl, plynul příjemným tempem, i když závěr byl možná až moc komplikovaný a docela by se mi líbilo jiné zakončení, které kniha nabízela, ale i přesto se mi příběh líbil. Tenhle díl na pochmurné večery mohu doporučit a doufám, že příští kniha ze série nebude opět pádem dolů.