Chtěla jsem dočíst poslední díl ze série. Jinak bych knihu vzdala. Ale to tak máte se vším. Má film moc dílů? Nebo hra? První díly jsou ty nejlepší. Zde to nebyl opak. A je úplně jedno, jestli máte dole keřík, nebo ne. Stále je zde typický Bloomovský humor, ale už ne tak silný, jak v minulých dílech.
Předvídatelné skoro od začátku. Ale na druhou stranu, číst o moru jako zkáze a jejích dopadech na lidské životy, je alespoň trochu odlišné od té brakové erotické literatury.
Potřebujete odlehčené čtení, které vás díky trochou erotiky a spoutu humoru donutí přestat myslet na to, jak ublížíte za všechny ty roky vašemu manželovi? Je to ta pravá kniha. Ale ano, poznáte, že je vlatně jako přes kopírák s předchozími díly. Nemá takové kouzlo, jako první z této série.
Riziko uchehnutí hrozí často, ale děj už je opravdu předvídatelný, Zapadá však do universa, které si autorka stvořila.
Máte už něco odžito, ale zajímají vás i okrajové témata sexu? Nebo si doplnit vědomosti i v tom, co už znáte? Tak je to kniha pro vás.
Je psaná jako článek QandA (otázky a odpovědi), takže můžete kdykoliv přestat číst a začíst se zase příště. Na to, že je to odborná literatura, se četla velice příjemně a lidsky.
Nenašla jsem si však všechna témata/okruhy, které by mě zajímaly a dost se zaměřoval na muže. Ale zase je pravda, že ženy tolik prozkoumané nejsou, bohužel.
Kdyby celá kniha byla tak dobrá, jako posledních 50 stran... Smutné je, že kniha má celkově 600 stran.
Ano, teď budete číst trochu jiný názor než ostatních a možná se vám nebude líbit.
Většina knihy je jak smatlanina Stmívání, Duny, Upířích deníků a hlavně Čtvrdého kídla. Jako kdyby si autorka brala inspiraci z nejvíce prodávaných knih a nedávala nic originálního.
Autorka, co se svezla na hype aktuálních knih. Slátanina bestsellerů za poslední rok. Ale oceňuji rešerši s chatGPT, kdy musel promt znít: "Co musím do knihy dát, aby to mělo úspěch".
Každopádně, pokud tohle dáte stranou a smíříte se s tím, že čtete kopii již jiné přečtené knihy, je odpočinková. Pokud však čekáte erotiku, dočkáte se jí až prakticky na konci knihy a to už většina lidí vzdá.
Drákula v ženském podání. I s libidem. Na 19 století, kdy byla kniha napsáno, to muselo být velké tóčo. Každopádně neobsahuje to, co typický čtenář očekává. Příběh měl dost mezer. Na jednu stranu jednalo se o převyprávěný překlad.
Je Musk blázen, nebo génius? A co když měl jenom štěstí?
V médiích je vykreslován všelijak, a proto bude nejlepší si na něj názor udělat sami. A na to je jeho biografie více než vhodná.
Dočtete se nejenom o aktuálních událostech, co rezonovaly společností, ale i o jeho dětství a poruchách. A to, jak ho celý život vedl k úspěchům, ale i pádům.
Oproti první knize je zde více politiky, rozjímání, náboženství. A to nebylo to, co jsem hledala. Ale pokud vydržíte a dostanete se až na posledních 50 stran, tak samozřejmě tleskánek, ale z toho, co tam je, si sednete na zadek.
Starší kniha, která se mi dostala do rukou. Není napsaná jako příběh, ale odrážky, body, myšlenky, které vás nutí přemýšlet. Skoro, jak kdyby to byl výtah z mnoha knih a zkušeností.
Stále se nemohu rozhodnout, zda-li se mi líbila, či ne. Ale zajímavá je.
Řadíte se mezi nerdy, geeky nebo ajťáky? Kniha se vám bude líbit.
Je propracovaná tak, že logická souslednost událostí je velice uvěřitelná a realistická, tak, že vaši představivost strčí do kapsy. Zároveň je do knihy už implementována umělá inteligence, a to, jak se to může zvrtnout.
Chtěla jsem se vrátit zpět, do doby, kdy lidé mysleli trochu jinak, měli jiné priority než honit nejlepší technologie. A to se mi touto knihou povedlo.
Útlostí kniha rychle ubíhá, avšak myšlenkami v ní rezonuje s vaší myslí na stránce delší dobu.
Něco mi v ní však nesedělo, milostný románek, který v původní pověsti nebyl? Nebo již velice staré spojení slov, které seč mi dávalo smysl, bylo těžké ke čtení? Nebo možná tuto knihu musíte číst v určité etapě života.
Když máte volnou chvíli, šáhnete po konzoli, VR nebo počítačové hře? Ale i přes to milujete knihy? Pokud jste na vše odpověděli ANO, kniha vás bude bavit.
Je vhodná pro každého nerda, který si chce odpočinout u takové knihy, jako kdyby ji sám psal.
Jedinou nevýhodou se jeví nekonzistentnost herní mechaniky OASIS v průběhu knihy, co se týká herních avatarů, ale toho si všimne možná už ne nerd, ale ajťák.
Knihu jsem četla kvůli tomu, že byla spojená k Spát v moři hvězd prakticky jako prequel. Ale nebyl to můj šálek čaje.
Skupina lidí se plahočí k jámě. A během toho remcají. Je to jak výlet s dětmi autem, kde jedete x hodin než se dostanete do cíle.
Hlavní hrdina se typicky pro Paoliniho zase lituje a zpytuje svědomí. Je tam až moc podobných "Paolini" prvků.
Jste jste fanda scífa a nečetli jste od Paoliniho moc knih, asi se vám to bude líbit, jinak knihu možná moc neoceníte.
