AliceMagdalena komentáře u knih

Četla jsem jako povinnou četbu, příběh se mi líbil, celkem jsem to s hrdinkou prožívala.

Dědictví po babičce, v pubertě moje nej červená knihovna, četla jsem opakovaně. Jasně, už tehdy mi bylo jasné, že se kniha s realitou absolutně míjí, ale proč trochu nesnít?

Hned v úvodu knihy je chyba - Kunhuta při korunovaci prý vidí Oldřicha teprve podruhé. Přitom v jedné z předchozích knih ještě před korunovací hledal Oldřich její náhrdelník a opakovaně byl dokonce v její ložnici. Kniha mi přišla celkově slabší než jiné díly série, a to i přesto, že v ní bylo celé oblíbené trio - Oldřich, Ota, Diviš, a nechyběl ani humor. Ale nebylo ho mnoho a konec mi přišel najednou uspěchaný oproti předchozímu ději, který se vlastně odehrával jen v rámci necelých tří dní.

Poslechnuto na ČRo, jen se obávám, jestli je tohle už za námi...

Taková jednoduchá oddechovka, vzhledem k rozsahu se dá sfouknout za jedno líné letní odpoledne.

Oproti předchozím knihám, které jsou skutečně pohádkové fantasy, z téhle ta komunistická ideologie doslova kape. Když jsem to četla jako dítě, nedošlo mi to, takže jsem pak četla nejstaršímu synovi. Ostatní děti už toho zůstaly ušetřeny...

Četla jsem jako dítě i dětem, tahle mi přišla slabší než předchozí, ale pořád pěkné čtení.

Četla jsem jako dítě i svým dětem. Myslím, že je to pořád pěkné čtení pro děti.

Posloucháno na ČRo přímo v podání autora. On sice kritizoval bývalý režim, ale bohužel je hra stále aktuální.

Kniha se mi moc líbila. Kdysi jsem jí začala poslouchat, ale nedoposlouchala, teď jsem si koupila klasickou knihu. Začátek jsem si vážně užívala a četla delší části, ale jak přišel vzestup nacismu, stalo se z toho čtení velmi smutné a já četla jen po kapitolách, jak mi z toho bylo smutno. Místy je to vyprávění vážně velmi depresivní. Ale moc se mi líbí styl autora, že to vlastně není klasický román, jeho způsob vyprávění je něco mezi románem a literaturou faktu.

Tak nejlepší je, když vám v jedné knize autorka zavraždí hlavního hrdinu, aby jí pak asi chyběl a napíše s ním další knihu. V knize je navíc Vašátko velmi upozaděn, stejně jako v předchozí, takže to není úplně ono.

Tak první povídka ok, ale ve druhé je téměř výhradně Horác, Vašátko jen velmi zřídka a nakonec nám autorka zavraždila hlavního hrdinu. To mě značně rozladilo a logicky už se mi kniha tolik nelíbí.

Úvodní povídka mě nejdřív zklamala, když jsem zjistila, že v ní nejsou Horác a Vašátko, ale nakonec mi přišla nejlepší z celé knihy.

Knihy paní Proškové jsem objevila až po zhlédnutí filmů s pány Preisem a Matáskem - chvilku mi trvalo, než jsem si v titulcích všimla autorky. Nemůžu říct, že by se mi něco líbilo víc než druhé - filmy i knihy mají svoje plusy i mínusy, obojí se mi líbilo. V téhle knize více případů, některé zfilmované.

Objeveno až po zhlédnutí filmů s pány Preisem a Matáskem - chvilku mi trvalo, než jsem si v titulcích všimla autorky. Nemůžu říct, že by se mi něco líbilo víc než druhé - film i kniha mají svoje plusy i mínusy, obojí se mi líbilo.

Knihy paní Proškové jsem objevila až po zhlédnutí filmů s pány Preisem a Matáskem - chvilku mi trvalo, než jsem si v titulcích všimla autorky. Nemůžu říct, že by se mi něco líbilo víc než druhé - filmy i knihy mají svoje plusy i mínusy, obojí se mi líbilo. V téhle knize více případů, ne jeden, mám pocit, že jeden jsem viděla zfilmovaný, ale ne v nejnovější sérii.

Objeveno až po zhlédnutí filmů s pány Preisem a Matáskem - chvilku mi trvalo, než jsem si v titulcích všimla autorky. Nemůžu říct, že by se mi něco líbilo víc než druhé - film i kniha mají svoje plusy i mínusy, obojí se mi líbilo.

Tenhle poslední díl mi přišel nějak jinačí, jakoby si autor už s příběhem nevěděl rady anebo ho psal někdo jiný. Pořád je to dobré čtení, ale tahle kniha mi jako závěr série přišla divná, obzvlášť úplný závěr, kdy se najednou poslední desítky let Martinova života shrnou do pár vět.

Opět jsem nemohla přestat číst, jak moc mě to bavilo. Jen jestli FerduKraken řeší přemíru sexu, mě tam spíše vadí, kolik pokusů o vraždu Martina nebo i poprav se vyskytuje - a vždy je zachráněn. Jestli má čtenář číst s pocitem, že příběh je reálný, tak mi fakt nevadí, že se dlouho miloval s tolika ženami, ale že tolikrát přežil všechny pokusy ho zlikvidovat.

Po prvním skvělém díle neméně dobré pokračování, nemám co vytknout.