Alethea_k
komentáře u knih
Bodyguardka
Katherine Center
Konečně kniha, ve které je na základě obálky jasný happy end a HLAVNĚ! ve které se vyřeší osudy všech postav v epilogu!
Plánovala jsem knize při čtení dát 4*, ale po dočtení musím dát 5*. Nejde to jinak. Délka textu je adekvátní k žánru, ani věta mi tam nepřišla navíc. Hrdinku jsem si oblíbila velice záhy, nejednou jsem se zasmála, když byla ve vypjatých situacích. Ke konci knihy jsem litovala, že nebylo v rámci děje více akčních scén, ale úplný závěr mi to vynahradil.
Jediné mínus - překlad. Zpočátku se mi věty zdály kostrbaté. Okolo 40. strany jsem to buď přestala vnímat, nebo se kvalita textu značně zvýšila.
Rozhodně si od autorky přečtu další knihy!
Atentát
Amélie Nothomb
Ideálně bych knize dala 2,5*. Je to jako vždycky bizár, konec mi přišel docela podobný jako v případě Vrahovy hygieny. Střídaly se pasáže, kdy jsem si čtení užívala, s pasážemi, kdy jsem měla chuť přestat číst a ke knize se nevracet. Možná si od autorky na chvíli dám pauzu. Přece jen, tolik intelektuálna nedělá vždycky dobrotu.
Musím tě zradit
Ruta Sepetys
Od Ruty Sepetys bych si přečetla s radostí i nákupní seznam. Hlavní postavy nikomu nemůžou být při čtení jedno, pokud má dotyčný srdce. Nevím, kterou z doposud přečtených knih autorky ohodnotit jako tu nejlepší a nejoblíbenější. Každá je jiná, přitom každá je dokonalá.
Neuvěřitelně složité období dokázala zpracovat na jedničku. A cení se i zmínka o změnách u nás! :-)
A oceán byl naší oblohou
Patrick Ness
Na začátku mě knížka vůbec nebavila, nevnímala jsem prostě písmenka a slova nedávala smysl. Asi potřetí jsem se hecla a přečetla knížku během jednoho dopoledne. Příběh je zajímavý a originální, o tom žádná. Vše dokreslují úžasné ilustrace a poetičnost textu. Text je na jednu stranu geniální, 5* ale dát pocitově nemohu, právě kvůli tomu začátku. Příběh o velrybách a lidech vyprávěný velrybou ale jen tak nezapomenu a kdoví. Možná po něm sáhnu i znovu, až budu starší. Něco mi říká, že u této knihy je to maličko jako s Malým princem. V každém období bude na příběh nahlíženo jinak.
Smrtka
Neal Shusterman
Slyšela jsem na Smrtku jen samou chválu, ale nenapadlo by mě, že to bude až tak úžasný! Do knížky jsem se ponořila od prvních stran, člověk se dozvídá nejrůznější informace, už už uvěří autorovi to, co vymyslel, smiřuje se s dějem, se kterým nesouhlasí a ejhle! Ono je to zničehonic všechno úplně jinak!
Autor neustále překvapuje čtenáře, druhou polovinu jsem přečetla najednou, jinak to prostě nešlo. Poslední třetinu jsem četla prakticky s otevřenou pusou, děj graduje, pořád. Myslela jsem si, že větší překvápko a akce mě čekat nemůže, další kapitola předčila tu předchozí. A takhle to frčí až do konce. Zvažovala jsem při čtení, jestli okamžitě sáhnout po druhém dílu, ale po takovém konci ani nemám na vybranou. Je to návykové!!!
Vzkaz pro všechny: kdo stále žije někde pod kamenem a nečetl to jako doteď já, okamžitě napravte. Stojí to za to! Myšlenka, že se ničí lidstvo i v době dostatku a blahobytu je děsivě reálná a pravdivá.
Dvůr mrazu a hvězd
Sarah J. Maas
Tak tohle otevřít byla chyba. Zkoušela jsem knížku přečíst několikrát, tentokrát jsem se zadrhla v půlce a dál prostě ani jít nechci...
Trilogie je za mě úžasná, na tu si sáhnout nenechám :D Ale tohle autorka napsala fakt jen kvůli penězům a kvůli naléhání čtenářů... Kam se vytratila osobnost těch postav? Proč je to úplně o ničem a nic to nevyjasní v ději? (aspoň do půlky)
Věděla jsem, že do tohohle se musí jít hodně s rezervou... Ale to byl fakt odpad.
Mýtonoši
Tracy Deonn
Na začátku knížky jsem byla zmatená jak lesní včela. Nedávalo mi smysl, co se to děje, jaké pojmy hrdinové používají a co znamenají... Ale společně s hl. hrdinkou se vše dozvíme a propojení magie s legendami je skvělý! Nešla jsem teda do knihy s tím, že budu číst fantasy, která se zaobírá především problémy jako odlišná barva pl ti, ale nakonec mají tyto otázky propojení s magií, takže beru.
Hl. hrdinka se chová na svůj věk, zároveň se ale dokáží postavy ze svých chyb poučit. Pozitivní je především uvědomění si hlavní hrdinky, že umí úplný prd a ty věci se musí prvně učit, případně zjistit jak vůbec fungujou. Asi od třetiny jsem už knížku hltala a fakt mě bavila.
Dalším překvapením bylo to, že jsem nedokázala absolutně předvídat, jak se děj bude vyvíjet. Pro mě to celé bylo napínavé, zajímavé, prostě jsem jen četla a nechala se unášet příběhem. Neodhadla jsem až na jednu věc snad nic a to je v YA fantasy příjemná změna. Palce nahoru!
Konec mi ale celý dojem z knihy trošku zkazil. Závěr mi přišel už maličko překombinovaný, ale zase... Čtenář to dost pravděpodobně čekat nebude, takže to už asi záleží na chuti :D Na druhý díl se ale chystám! Snad co nejdřív...
Instant karma
Marissa Meyer
Super oddechovka. Četla jsem ji s přestávkami sice několik let... :D Ale jsem ráda, že jsem to s ní nevzdala. Jakmile jsem se začetla, těšila jsem se každý den. Vše je popsané zcela přirozeně, jako by se každá stránka mohla odehrát doopravdy. A přestože nejsem milovník popisů nebo zdržování od děje, tady mi nic nepřišlo navíc. Dávalo mi to smysl, i když je příběh nereálný.
Nejvíc jsem se bála toho, jak tu všichni psali o nějakém fantasy/nadpřirozeném prvku... Ale bylo to úplně v pohodě, nic hrozného, děsivého, prostě karma, jak již stojí v názvu :D Takže kdo váhá kvůli tomuto, nebojte se!
Vrahova hygiena
Amélie Nothomb
Většinu knihy jsem přečetla na jeden zátah. Děj není nijak složitý, spousta věcí je "předvídatelných". Zpočátku mě intelektuální myšlenky příliš nebavily, ale v okamžiku, kdy se na scénu dostala mladá novinářka, jsem se nemohla odpoutat. Nemyslím si, že jsem všemu na 100 % porozuměla, ani jsem se o to ale nesnažila. Bylo to celé zajímavé, náhle utnuté. Opět jsem si díky této knize uvědomila, proč autorku vlastně čtu - a to je pro mě to nejdůležitější.
Milostná sabotáž
Amélie Nothomb
Knihy Kyselina sírová a Ani Eva, ani Adam mě bavily moc. Ale tohle? To snad nepsala ta stejná autorka. Asi si nese s sebou z dětství nějaké obří trauma, protože nechápu, jak tohle někdo může napsat. Byl to bizár. To to celé shrnuje nejlíp. Ještě že to bylo tak krátký...
Do posledního dechu
Robert Bryndza
Jakmile Bryndza nehází mrtvoly do vody a nečeká na odhalení vraha až do samého konce, je radost detektivku číst. Když ale čtenář prohlédne v prvních dvou dílech jeho vzorce, už to ztrácí trošku své kouzlo a také definitivně moment překvapení. Konec byl pěkně akční, zároveň jsem se ale u příběhu nebála. Na odpočinek fajn. V dalších dílech pokračovat budu, ale už půjdu do knihy s tím, že nic neočekávat je nejlepší návod na přečtení.
Temné hlubiny
Robert Bryndza
Po dočtení jsem opět v rozpacích, stejně jako z prvního dílu. Autorovi podle mě šokování příliš nešlo, protože osobu, která za vše může tutlal moc dlouho. Obávám se, že píše strašně šablonovitě, proto jsem osobu odhalila hned v okamžiku, kdy se objevila v knize poprvé. Nepřemýšlela jsem nad tím, proč by někdo něco udělal (příčinu smrti dívky), ale uhodla jsem člověka. A vzhledem k tomu, že prostě čtu, nepřemýšlím nijak moc a stejně to poznám, pro mě dokazuje, že to zas tak dobře napsané nebude...
Stejně tak mě fascinuje, jak policisti celé vyšetřování zpackali (ať už v minulosti, nebo podruhé)... Erika se sejde s někým, kdo ví více informací než policie, přitom otevřeli pátrání nejspíš před týdnem? To jako fakt?
Vědí již na začátku, kdo byli hlavní podezřelí, ale neprojedou si jejich život v žádném registru atd. takže jsou pořád při vyšetřování všichni strašně překvapení?
Pozitivně ale hodnotím změny v Eričině životě. Konečně se rozhodla trochu pohnout a, i když je tato linka také extrémně předvídatelná, je příjemné o tom číst.
(možná SPOILER)
Opravdu si nikdo při žádném vyšetřování neprojel KRÁTKÝ život holčičky, tj. oběti??? Podle mě je ta detektivka parodie, protože toto bylo naprosto zpackané vyšetřování. Jestli se takhle vyšetřuje doopravdy, tak se nedivím, že je tolik nevyřešených případů... Občas je pečlivost 90 % úspěchu :D
Stejně tak nechápu jak je možné, že jim někdo lže do očí, vidí to, mluví se o tom, že někdo volal a nikdo neprověřuje, kdo to byl, dokud nehoří u zadku... :D Spousta věcí je tu nelogických a nedotažených.
Noční lov
Robert Bryndza
Páni! Autor se asi z prvního dílu poučil, nebo to psal někdo jiný! Druhý díl se mi líbil neuvěřitelně moc, tentokrát se dozvíme vraha už v polovině a sledujeme další průběh a vyřešení případu, což hodnotím pozitivně (vzhledem k prvnímu dílu). Noční lov byl napínavý (opět pokrok), byla jsem místy napjatá jak kšandy, dostal se mi pod kůži nepříjemný pocit, že někdo takový může být opravdu velmi blízko, takže kniha svůj účel splnila. Vrah byl zajímavý, žádná plochá a zcela předvídatelná šablonovitá knižní postava. Přečteno za 2 večery.
Kdo nejste nadšení z prvního dílu, dejte tomu druhému šanci, bylo to fakt super!
Konečně se taky dozvídáme něco víc o vyšetřovatelce Erice a jejích spolupracovnících tak, aby nepůsobili neuvěřitelně ploše. Jen mi pořád vrtá trochu hlavou, kolik jí vlastně je let :D
Na knize nemůžu najít žádné mínus. Maximálně to, že mě mrzí překlad názvu. Má to být Noční lovec a ne Noční lov... Podezírám nakladatelství, že se jim název nevlezl na hřbet knihy, tak ho zkrátili, nebo to tam někdo dost zpackal :D
Dívka v ledu
Robert Bryndza
Buď jsem četla jinou knihu než ostatní, nebo začínám být náročná :D
Kniha se čte sama, o tom žádná. ALE! Je tu spousta věcí, co mě iritovalo, nesedělo atd. (více ve spoilerové části)
Děj začíná mít spád cca. v polovině, vraha jsem odhadla poté, co proběhl neúspěšný pokus o vraždu a byla z jeho pohledu ta kapitola, celkově jsem si Eriku zas tak neoblíbila. Spoustu situací jsem vnímala jako klišé. Srovnávala jsem podvědomě s detektivkami od U. Poznanski. Na ty stále nic nemá. Ani z hlediska napětí, ani co se týče charakteristiky postav. Tam se s hl. vyšetřovatelkou dokážu ztotožnit, dýchám za ni. Tady mi mnoho situací přišlo hloupých, nereálných apod.
Největší problém mám ale asi s marketingovým tahem, že se jedná o thriller. Jako thriller si představuju Není úniku, příp. třeba Kopíráka, ... Oproti tomu je Dívka v ledu čistá detektivka, max krimi román :-) Ale to mi bylo už od začátku jasné. Je z toho cítit nezaměnitelná britská detektivka od první strany.
Za mě je to průměr, pokud si chce čtenář fakt odpočinout. Nic převratného. Dalšímu dílu ale šanci ještě dám. Už by se tam autor nemusel vymlouvat na minulost, nemusel by se do linky tolik tahat mrtvý manžel, už jsme se s Erikou seznámili (i když o ní vlastně moc nevím, stejně jako o ostatních postavách...) - doufám, že další díl nebude tak plochý a autor se poučí.
SPOILERY (to co mi na ději VADILO)
- Erika je okamžitě suspendovaná, spolupracovníci o ní nic neví, ale od začátku ji všichni "milují" a říkají, co se děje a na co při vyšetřování přišli? Ona o nich taky nic neví (ani křestní jméno), ale slepě jim důvěřuje? HALOOO?
- Hl. vyšetřovatelka si okamžitě všimne toho, že se jí někdo vloupe do bytu, ale nikomu nic neřekne, hraje si na superhrdinku na vlastní pěst - a to i na konci!?
- Jak na konci věděli, kam jedou, že neumřela?
- Napojení na Česko a především Slovensko je zpočátku fajn, ke konci dost na sílu.
- Proč tak okatě píše autor o podezřelém? To je pak jasný, že to není on a bude to postava, která se v příběhu skoro vůbec nevyskytuje!
- Vyslýchali všechny kromě matky a nebyl tam uveden žádný relevantní důvod? To jasnovidecky věděli, že nic neprovedla?
- Background vyšetřovatelky s těžkým osudem je už v detektivkách trošku diagnóza. Ale tady to je nejspíš čistě můj problém - kdybych četla detektivku v době vydání, asi to ještě tak "in" nebylo.
Studie noci
Maria V. Snyder
Nakonec nelituju, že jsem se do dalšího dílu pustila!!! Bylo to fakt skvělý, nemohla jsem se asi od třetiny odtrhnout, stejně jako u úplně prvního dílu Studie jedu!!!
Prvních 50-100 stran stálo teda celkem za prd, ale pak se to rozjelo a znovu jsem se do postav zamilovala. Konečně mi nebylo jedno, co se s nimi stane, fandila jsem jim, prožívala všechno. A autorka se asi konečně probrala, protože to byla jedna akce za druhou. Nadupaná knížka, fakt jízda! Už jsem ani nedoufala.
O to teď těžší bude čekání na pokračování... Doufám, že se ho tady dočkáme a nestopnou sérii, jak to rádi dělají.
KOUKEJTE SI TO PŘEČÍST VŠICHNI, AŤ TO VYJDE!!
Míťova láska
Ivan Alexejevič Bunin
Popisy i styl psaní je krásný, ale nespatřila jsem v díle žádnou velkou hloubku, dějově také není moc o čem mluvit. Nelituji přečtení, ale zároveň ani znova číst nebudu.
Legendy & latéčka
Travis Baldree
Mám podezření, že jsem četla jinou knihu než ostatní. Zpočátku mi na tom, že je kniha laskavá a plná výstavby kavárny, nepřišlo nic špatného. Pokud někdo chce pouze číst, protože je na to zvyklý, ale musí přitom dělat něco důležitého, toto s klidným svědomím doporučuju. Neměla jsem potřebu to číst neustále, necítila jsem, že se od toho nemůžu odtrhnout. Spíš naopak. Ke konci jsem ani nechápala proč to vlastně ještě pořád čtu.
V knize se prakticky nic neděje, nějaký zvrat nastane na straně 230 a ještě ke všemu mě ten zvrat naštve. Tohoto autora už asi znovu zkoušet nebudu, není to nic pro mě. Když už fantasy, tak ať se v ní něco děje :-)
Osudové pouto
Elizabeth Briggs
Díky tomu, že všechny důležité základní informace byly vysvětleny již v prvním díle, se tady děj pořádně rozjede a jen se navazuje. Postava Kadena je prostě úžasná, hl. hrdinka není zas tak úplně blbá, i když svoje mouchy má...
A děj se na konci vyvinul úplně pro mě neočekávaným směrem. To co bylo? Potřebuju další díl a ten v čj není, kdoví kdy a jestli bude. Osudové pouto je lepší jak první díl, všichni si to přečtěte!! Přečetla jsem to během jednoho večera a první díl včera! Snad nikdy se mi nestalo, aby druhý díl ve fantasy romantice za něco stál. --- Není to rozhodně nic promakaného jako Pán prstenů, ale to od tohoto typu fantasy už podle obálky nemůže ani nikdo očekávat. :D
Celá série je za mě obrovitánským překvapením a doufám, že se dozvím, jak to všechno dopadne!
Třinácté znamení
Elizabeth Briggs
Vždycky jsem preferovala upíry před vlkodlaky, ale tohle bylo prostě skvělý! Okamžitě mě to vtáhlo, chtěla jsem vědět, jak to mezi vlkodlaky funguje, všechno se odkrývalo postupně, přišlo mi to "logické" v rámci možností, jak jen to ve fantasy jde :D
Sexuální scény jsou popsané spíš vtipně ale hlavní postavy jsem si i přesto zamilovala, znamení zvěrokruhu jsou dobrým ozvláštněním. Přečetla jsem za 1 den, okamžitě se pustím do dalšího dílu. Za mě to má všechno, co by správná romantasy měla mít. Doufám, že díly nebudou mít sestupnou tendenci a nestane se ze série paskvil.
Astrid Parkerová má všechno v malíku
Ashley Herring Blake
Nestává se mi, aby se mi styl autora vryl okamžitě pod kůži a musela si přečíst novinku tak brzy po vydání. To samo už něco vypovídá. Styl psaní je úžasný, ať už člověk je nebo není součástí komunity, věřím, že si ty knížky užije. Tady ve druhém díle už bylo vidět, že cílovka jsou členové komunity, nicméně Jordan je za mě vážně postava z masa a kostí, dokážu si představit, že takoví lidé po světě opravdu chodí, totéž se týká Astrid nebo kohokoliv jiného. Už si ale nemyslím, že se jich na maloměstě sejde tolik :-) I když kdoví...
Každopádně knížka super, četlo se to zase samo, prožívala jsem s postavami emoce, to co se jim dělo, postavy mi přirostly k srdci. Velice originální je pro mě prostředí designu a návrhů bytů, snad nikdy jsem nic takového nečetla, profesní stránka postav byla velmi zajímavá. Delila se mi asi vryla víc pod kůži, tehdy jsem nevěděla vůbec co od knížky čekat. Tentokrát jsem šla na jistotu a ubralo to tomu to kouzlo. ALE! Těším se na třetí díl, doufám že u nás vyjde.