Další kniha od Ilony Borské. Tentokrát o gymnastce Evě Bosákové. Jen tak jsem večer prohlížela knihovnu, co asi bych dál četla, že do knihy jen nakouknu. No a už jsem ji neodložila. Ponurá obálka klame, kniha je velmi čtivá i vtipná. Životopisná, vzpomínková, rozhovorová..
I druhý díl se četl velmi pěkně. Ráda jsem si připomněla některé věci a souvislosti. Často jsem si všimla, jak autor staví charakteristiku. Osobitý styl. Krásný jazyk.
Za mě i tenhle poslední díl volné trilogie je skvělý. Čte se to jedním dechem. Pro mě vlastně už známá historie ale ráda jsem si ji připomněla v podání pana Neužila. Sloh bravurní, obsahově vkládá postavám do úst slova tak, že přibližuje dávnou minulost nenásilným způsobem. Určitě doporučuji.
Pohled na svět měnící kniha. Jiná kultura, jiné hodnoty. Díky ní jsem se začala o Japonsko zajímat. Kniha obsáhlá a to je dobře, protože jsem si přála, aby nikdy neskončila.
Kniha z prostředí současné Nigérie.
Prolínání dvou odlišných světů. Světa bohatých a chudých. Netradiční prostředí. Touha po vzdělání oproti touze po lásce a respektu.
Zpočátku klidné vyprávění dává nahlédnout do života prostých i těch vlivných lidí země, do politických a rodinných intrik... Pak kniha dostává nečekaný spád, tyto dva světy se střetnou tím nejméně tušeným způsobem. I po přečtení knihy zůstane zvláštní pocit ze zvláštního světa ve kterém kromě intrik nechybí lidskost.
Doporučuju k přečtení. Je to nejen kniha o tom, jak rozdílně mohou žít lidé v jedné zemi, o jejich hodnotách. O tom, jak život nehraje fér.
Tahle četba je pro ty, kteří mají rádi příběhy, sahající nejen pod povrch ale do hloubky, které jsou syrové. Po přečtení vás to donutí přemýšlet, co je vlastně v životě opravdu důležité. Vlastně ne, už během četby o tom přemýšlíte.
Tahle slabá knížka je nenápadně hezká a má v sobě hodně pravdy. Japonsko po válce, kdy se otec při domlouvání sňatku své dcery musí smířit se svou minulostí. Autor není nadarmo držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Kniha se mi až pár dní po přečtení teprve pořádně rozležela v hlavě a všecko do sebe pěkně zapadlo. Doporučuju.
"Co vznikne, když smícháte skupinu norských Vikingů, v podstatě rebelů, s hloučkem irských mnichů a přidáte trochu dánské i jiné krve? Když se takové zvláštní plemeno usadí skoro na arktickém kruhu, kde tma a světlo dělí rok na temnou zimu a léto bez nocí, kde životní podmínky jsou složité a kde přírodní síly jsou zřetelnější? Výsledkem je rasa přinejmenším zvláštní."
Lara - Skutečný příběh lásky, který inspiroval román Doktor Živago.
Bez Olgy by Pasternak Doktora Živaga nikdy nedokončil ani nevydal.
Její život je příběhem plným nepředstavitelného hrdinství, věrnosti, utrpení a osobních ztrát.
Opět neskutečně dobře napsaný. Autorka si dává sama sobě laťku čím dál vejš. Šílený, nepochopitelný, děsný, zvrácený, k zblití, ale skvěle zpracovaný. Bojíte se co bude dál ale nedokážete přestat číst.
Afghánistán. Jedna z mála knih, ke které jsem se po letech vrátila. Je totiž luxusně napsaná. Nehodnotí, nesoudí, pouze černobíle prezentuje. Sice beletristicky, ale novinářku v sobě autorka nezapře. A humor, ten tam taky dokázala propašovat.
Svět se nepoučil a asi nikdy nepoučí.
"Nepatrná menšina tak ovládla mlčící, málo odporující většinu, která ještě netušila..."
"...Kdo stojí na tribuně, lže a všichni mu tleskají... vědí, že lže, a on ví, že oni to vědí. Nicméně stále tleskají."
"Vyměnili jste demokratickou vládu za vládu primitivů..."
" V sovětském svazu jakoby i hvězdy shlížely dolů skrz mříže, nebe se směje lidské pošetilosti..."
Aneb, když největší zemi světa vládne prostoduchý lid, propaganda a lež za lží..k tomu je to tak obrovský území, že prostému člověku nezbývá nic než se přizpůsobit, nic nezmůže, nikam se nedostane a pravdě věřit snad ani nechce, teda pokud se náhodou k němu nějaká dostane.
Bohužel taková historie byla. Nejhorší na tom je, když si to všecko dáte do souvislosti s dneškem. A když pochopíte, proč je Rusko takový jaký je a že se to jen tak nezmění, protože právě ....
